Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Polytematický strukturovaný heslář

Čas nutný k přečtení
8 minut
Již přečteno

Polytematický strukturovaný heslář

0 comments
Autoři: 
Vznik Polytematického strukturovaného hesláře PSH byl iniciován především rychlým vývojem automatizovaných knihovnických systémů a jejich využíváním v českých knihovnách na počátku 90. let. Jedním ze záměrů tvůrců PSH bylo nahradit univerzální klasifikační systémy typu MDT podstatně otevřenějším a uživatelsky přívětivějším selekčním jazykem, blízkým přirozenému jazyku. Ten měl jednak usnadnit indexaci především univerzálních a polytematických knihovních fondů, jednak umožnit uživatelům efektivní prohledávání v automatizovaných katalozích typu OPAC.

Historie

Na základě výše uvedených požadavků proto vznikl v roce 1991-1993 ve Státní technické knihovně úvodní projekt polytematického hesláře, finančně podporovaný tehdejšim Ministerstvem hospodářství ČR. Výsledkem tohoto projektu byl vedle vlastní technologie poloautomatické indexace současně i soubor hesel (řízený slovník ), umožňující též vyjádření hierarchie hesel, vztahu asociace a synonymie. Za účasti týmu odborníků z praxe pak byla v roce 1994 vytvořena nultá varianta PSH, která se stala základem testování v STK a několika spolupracujících knihovnách.

V letech 1995-1996 pokračovalo řešení tohoto úkolu za grantové podpory MŠMT v rámci programu INFRA. Na řešení se podílela aktivně Poradní skupina pro vývoj a údržbu PSH, složená ze zástupců testujících knihoven.. Úkol byl úspěšně završen závěrečným oponentním řízením, které mj. konstatovalo, že PSH jako nástroj v českých poměrech zcela unikátní splňuje požadavky na věcný popis dokumentů. Současně byla koncem roku 1996 připravena první oficiální verze PSH 1.0, jež byla v dubnu 1997 zpřístupněna veřejnosti.

Současně bylo nutno definovat mechanismus udržování aktuálnosti a funkcí PSH a zajišťování zpětné vazby od jeho uživatelů. Za tímto účelem byla v létě 1997 z iniciativy STK konstituována Rada pro koordinaci PSH. Členy tohoto poradního orgánu jsou kromě odborníků z řad STK rovněž zástupci některých knihoven používajících PSH a dále odborníci z oblasti teoretické. Rada se minimálně jednou ročně schází, zaujímá stanoviska k problematice PSH a vyjadřuje se k navrhovaným aktualizačním změnám v PSH. Aktivním členem Rady je i zástupce Národní knihovny ČR. Jeho účast je užitečná mj. i proto, že mnohé problémy při tvorbě selekčního jazyka pro účely věcného popisu v STK i v Národní knihovně ČR jsou si obecně velice blízké a těsná spolupráce obou pracovišť v této oblasti je oboustranně žádoucí a prospěšná.

Využívání

PSH je od začátku určen pro použití v automatizovaných knihovnických systémech (AKS). Knihovny jej mohou ovšem používat také samostatně jako zdroj deskriptorů pro své předmětové katalogy. Abychom podpořili jeho základní použití, spojila se STK s autorizovanými institucemi, které AKS v českém prostředí distribuují. Téměř všechny přivítaly možnost rozšířit nabídku svých produktů o implementovaný heslář PSH v poslední verzi. V současnosti se jedná o AKS Tinlib, Kp-sys, Smartlib (DaWINci) a BIBIS. S firmou Cosmotron (Rapid Library) a autorem systému Codex existuje zatím pouze ústní dohoda. Libovolná knihovna, která používá některý z uvedených systémů, se může na svého distributora obrátit; firma provede instalaci souborů hesláře PSH do prostředí příslušného AKS tak, že je umožněno využití PSH jako selekčního jazyka pro indexaci a vyhledávání.

Vzhledem k tomu, že tvorba PSH byla podporována dvěma granty, distribuuje STK heslář za velmi nízkou cenu, která není ekvivalentní množství investované práce, času a úsilí (500,- Kč za datové soubory). Tato skutečnost, kterou nepochybně zájemci z řad knihoven uvítali, však paradoxně působí i opačným směrem – někteří případní zájemci považují PSH za produkt, který vzhledem ke své nízké ceně není dostatečně kvalitní. K ocenění kvalit PSH pak většinou dojde až po bližším seznámení a praktické ukázce.

Zhodnocení vývoje

Od svého uvedení na "informační trh" prošel PSH zhruba v ročních intervalech dvojí aktualizací. V současné době je již distribuována jeho verze PSH 1.2. Jako nový selekční nástroj se ani PSH nevyhnul některým problémům. Vývoj, kterým PSH prošel od prvních koncepčních úvah až do současnosti, umožňuje krátce zhodnotit míru naplnění představ jeho tvůrců a očekávání do něj vložených, zamyslet se nad jeho funkcí, dalšími perspektivami a budoucím vývojem.

Původní myšlenka tvůrců hesláře před necelými deseti lety vycházela z potřeby vytvořit určitý základ pro sblížení selekčních jazyků pro katalogy knihoven se širokým spektrem knižního fondu. Cílem bylo odpovědět na potřebu selekčního jazyka pro snazší indexaci dokumentů a zejména zefektivnění čtenářského vyhledávání, tedy na potřebu řízeného slovníku v českém jazyce bez nebezpečí vytváření stále nových hesel pro vyjádření stejné nebo blízké tematiky publikací. Expanze praktického využití automatizovaných knihovnických systémů zejména v posledních letech, vznik veřejně přístupných katalogů (OPAC) a perspektivní snaha sjednocovat katalogy knihoven do "virtuálních katalogů" v rámci geograficky i tematicky širších oblastí si existenci řízeného slovníku pro indexaci a zejména efektivní vyhledávání čtenářem přímo vynucují.

PSH byl vytvořen ve spolupráci s řadou expertů z praxe a za podpory nadřízených orgánů jako zcela nový produkt. Po širší diskusi byla od začátku opuštěna myšlenka vytvořit heslář překladem řízeného slovníku z cizího jazyka. Po zkušenostech s praxí tvorby a používání PSH se ukazuje, že tento postup, byť pracnější, byl správný, i když se při doplňování a aktualizaci PSH často obracíme např. k heslář Kongresové knihovny jako k  pracovnímu materiálu.

Byla zvolena a na odborném fóru několikrát prodiskutována platforma, na jejímž základě byl pak heslář vytvořen. Jako polytematický řízený strukturovaný slovník je úmyslně omezen na šest hierarchických úrovní s tím, že specializovaným knihovnám se dává možnost rozšířit si potřebnou zásobu deskriptorů do větší hloubky. Tím byl počet deskriptorů v celém PSH původně limitován také s ohledem na velikost hesláře a zejména na omezení vyhledávací doby počítače. Tato omezení nyní s rozvojem výpočetní techniky prakticky ztratila význam a odezva na zadání je teď prakticky okamžitá.

Každý "živý" informační produkt určený pro použití v knihovnách musí splňovat dvě protichůdné vlastnosti: je třeba jej průběžně aktualizovat, udržovat jej obsahově a morálně "up-to-date", na druhé straně je žádoucí stabilita, neboť každý zásah do struktury hesláře vede následně k požadavkům na úpravy hesel v záznamech knih se všemi negativními průvodními jevy.

Tato skutečnost klade zřejmě zpětně požadavky na možnosti a provedení běžné aktualizace, jakou heslář již dvakrát prošel. Předně je třeba se vyhnout rušení platných deskriptorů – s výjimkou těch, u nichž je jisté, že s nimi není spojena žádná kniha. V našem hesláři jsme tak zatím zrušili pouze tři deskriptory, které zřejmě neměly šanci na uplatnění při indexaci. U jiných "zrušených" hesel v PSH vždy existuje stoprocentní náhrada, např. po opravě gramatické chyby.

Podobně je třeba být opatrný při přesunu hesel v rámci hierarchické struktury a zejména se vyhnout přesunu mezi tematickými řadami – i když hierarchie má v PSH pouze druhotnou úlohu.

Při aktualizaci PSH je možno provádět dva hlavní typy úprav: zařazování nových hesel. Jde o hesla, jež byla z různých důvodů vynechána/vyloučena při vzniku předchozích verzí nebo zcela nová hesla, vzniklá jako výsledek pokroku lidského poznání zařazování nových asociačních vztahů mezi hesly, jež jsou zařazena v různých místech v hesláři ačkoliv jsou obsahově/logicky svázána. Při každé z obou dosavadních aktualizací byl počet přidružovacích odkazů "viz též" zvětšen asi o 8%

Praktické zkušenosti

Reindexaci, noční můru všech pracovníků věcného popisu, lze alespoň do jisté míry ošetřit počítačově. Letos jsme se s touto situací setkali v STK při reindexaci toho knižního fondu, který byl indexován podle staré verze PSH v.0 ještě před zavedením verze oficiální. Bylo třeba převést hesla ze staré verze, jež při přechodu na platnou verzi byla vyřazena nebo nahrazena hesly novými (šlo o přibližně 600 hesel). V případech, kdy bylo možno provést náhradu způsobem "heslo za heslo" (tj. nové heslo za zrušené – např. při převodu mezi řadami a bez změny sémantiky), bylo po vytvoření konverzní tabulky možno relativně jednoduchým počítačovým programem provést konverzi velmi rychle. Pouze malá část knih čeká na převod starých hesel za nová za intelektuální pomoci pracovníků věcného popisu.

Komplikace při indexování přináší skutečnost, že UNIMARC má vyhrazena vlastní pole pro pojmy geografické, chronologické, personální a pro názvy produktů a tedy příslušná hesla týkající se uvedených oblastí jsou z hesláře vyloučena. Doporučuje se tudíž při indexaci spolu s PSH používat příslušná pole UNIMARCu.

Perspektivy

S ohledem na dosavadní zkušenosti s PSH, jeho údržbou a aktualizacemi, a dále s ohledem na jeho implementaci v knihovnických systémech, lze konstatovat, že PSH nepochybně prokázal svoji životaschopnost a použitelnost. Jeho polytematičnost, která se z určitého úhlu pohledu jevila v době jeho vzniku jako faktor limitující rozsah jeho využití, se v současných podmínkách, technicky umožňujících propojování katalogů a databází knihoven všech typů alespoň na úrovni lexikální, terminologické mění na faktor integrující, spojující. Z pohledu technologického představuje PSH relativně otevřený systém, schopný průběžných aktualizací, který má k dispozici ovládací nástroje, výrazně rozšiřující jeho možnosti.

Předpokládáme proto, že po době zhruba pěti let bude muset být provedena větší revize, opět za účasti odborníků zodpovědných za jednotlivé obory. Má-li být výsledek revize verze PSH 1.x na PSH 2.0 přijatelný pro uživatelské knihovny, bude při zásazích do struktury zapotřebí pečlivě dbát na možné negativní dopady na již provedenou indexaci v knihovnách.

Každá knihovna, která přechází na budování elektronického katalogu, má možnost se rozhodnout, jaký selekční jazyk pro věcnou indexaci zvolí. Vzhledem k dalšímu rozvoji vzájemného propojení knihoven, možnosti vzdáleného přístupu k katalogům OPAC a vzniku sdílených katalogů, je jisté, že unifikace nebo alespoň těsné vzájemné přiblížení selekčních jazyků knihoven je nutné. PSH by měl být i v budoucnu příležitostí k vzájemnému sbližování knihoven na tomto poli.

Literatura

[1] SMOLKA, P. PSH – polytematický strukturovaný heslář. Národní knihovna, 1998, roč. 9, č. 3, s. 130-135.

[2] URL: WWW STK: Informace – Produkty – PSH http://www.stk.cz/cgi-bin/charset/produkty/psh/index.htm?charset=CP1250.

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
SMOLKA, Pavel. Polytematický strukturovaný heslář. Ikaros [online]. 1999, ročník 3, číslo 8 [cit. 2017-07-23]. urn:nbn:cz:ik-10985. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10985

automaticky generované reklamy
registration login password