Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Počátky elektronicko-digitálního prostředí

Čas nutný k přečtení
4 minut
Již přečteno

Počátky elektronicko-digitálního prostředí

0 comments

Milé čtenářky a laskaví čtenáři Ikara, nejspíše se podivujete nad tím, proč v titulku hovořím o počátcích elektronicko-digitálního prostředí, když přece všichni velmi dobře víme, že se v něm přinejmenším na těchto stránkách již dávno pohybujeme. Račte si však povšimnout, že Ikaros není jen tak ledajaký časopis, ale že je to časopis docela prorocký: je v něm řada článků, které se spíše obírají budoucími možnostmi a tím, co by podle vizí informační společnosti či společnosti znalostí mělo být, než tím, co skutečně je. A právě vzhledem k tomuto prorockému zaměření hovořím o počátcích a mám tím na mysli počátky úplné, naprosté. V tuto chvíli mi tedy nejde o vyzdvihování smělého hledačství, jak se projevuje v některých pozoruhodných programech a projektech, ale naopak o něco vlastně docela přízemního: o méně efektní věci, které však nepozorovaně začínají měnit naše vnímání, naše způsoby práce, a tím i celý náš svět.

Vzhledem ke svému zaměření se to pokusím ukázat na historických dokumentech a také jejich derivátech, tedy edicích a katalozích. Zatím to sice vyžaduje trochu fantazie, ale kdo má odvahu, tomu se jí dostane a bude moci nahlédnout možnosti, které dosud vzhledem ke své naprosté ireálnosti (tzn. v tradičním prostředí tištěného dokumentu) byly nemyslitelné. Už nyní, kdy s budováním věcné, obsahové infrastruktury teprve nesměle začínáme, se totiž ukazuje jedna věc, jež má zcela zásadní význam: zpřístupňování historických dokumentů a jejich derivátů v elektronicko-digitálním prostředí, tedy online, není jenom komfortem, není pouze pohodlím poskytnutým uživatelům pro jejich krásné modré oči. Uživatelský komfort a uživatelská přívětivost tu sice nepochybně hrají svou roli (není třeba pracně shánět leckdy více méně obskurní pomůcky, není třeba vést hojnou a náročnou korespondenci kvůli mikrofilmům či readerprintům), nicméně ještě mnohem důležitější - ba možno říci převratné - je něco jiného: reálně se tu začíná vynořovat nový horizont, představitelný dosud jen abstraktně, tedy jako prázdný, ničím nenaplněný pomysl.

Význam tohoto nového horizontu spočívá v tom, že se na něm historický dokument začíná jevit nikoli pouze ve smyslu jednotliviny, jak mu dokáže rozumět pozitivismus, který je klasickou destilací komunikace informace a vytváření znalosti v tradičním tištěném prostředí, nýbrž převážně ve smyslu hromadného jevu; kromě stromů se zkrátka začíná reálně ukazovat les. To je ovšem v jistém ohledu kámen úrazu, protože pozitivistická metodologie a metodika - a tzv. odborníci jsou zejména v českém prostředí téměř výhradně pozitivisté, ať už si říkají jakkoli - si s tímto horizontem nedokáže poradit, připadá jí, jako by vstupovala do chaosu, jako by se vlády začal zmocňovat barbarský primitivismus. Znamená to, že se dostáváme do situace, kdy tertium non datur: buď spolu s pozitivisty setrváme v tradičním tištěném prostředí a nové elektronicko-digitální prostředí odmítneme (nebo nanejvýše budeme schopni přijmout technologické způsoby práce na úrovni automatizace), anebo odmítneme pozitivismus a pokusíme se vytvořit něco jiného, novou teorii, metodologii a metodiku. Je zřejmé, že to není jen otázka techniky a technologie, ale něčeho mnohem hlubšího a hlavně důležitějšího.

Můžete si myslet, že až dosud jsou to jenom řeči a "skutek utek". Nabídnu vám tedy něco konkrétnějšího, i když na tomto místě to může být spíše jen pohled z rychlíku než skutečná vyhlídková cesta. Ale když se to sami pokusíte rozvést podle vlastních představ a potřeb, hned to uvidíte jinak.

Na webu se začínají objevovat katalogy rukopisných knihoven - podívejme se např. do tradičnější Vídně nebo do flexibilnějšího Štýrského Hradce či Londýna. Ale nejenom to. Elektronicko-digitální prostředí konečně umožňuje zpřístupňovat souborné, sdružené či společné katalogy, o nichž se dosud sice snad až příliš mluvilo, které však nebyly (a nejspíše ani nemohly být) realizovány - nahlédněme do tradičnějšího Německa, pokusnické Ameriky a podívejme se také na pokus o integraci rukopisného bohatství v Evropě, byť zatím jenom ve fázi prototypu. Vidíme, že to vše už něco začíná znamenat.

Ale nejde pouze o tyto v podstatě jen access catalogues, to by bylo proklatě málo. Můžeme se podívat i na rukopisy samotné - třeba v Praze nebo v Kodani či v Paříži. A můžeme se také podívat na evropský integrační pokus v Bergenu. Není to jen takové nějaké prohlížení exotických obrázků; dá se s nimi opravdu "odborně" a "vědecky" pracovat online. Vidíme, že tohle začíná už něco znamenat dvojnásob.

A nakonec můžeme začít pracovat i s texty edic historických dokumentů - podívejme se třeba na Fontes rerum Bohemicarum. Vidíme, že toto začíná znamenat ještě více.

Pečlivý průzkumník či všetečná průzkumnice si zajisté povšimli, že s tímto prostředím v jeho nynější podobě ani zdaleka nemůžeme být spokojeni, protože použitelné nástroje, které poskytuje, jsou jen velice hrubé a nedokonalé. Nicméně ty už jsou tady skutečně, nikoli jen in spe. Takže bychom se nad tím měli zamyslet.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
UHLÍŘ, Zdeněk. Počátky elektronicko-digitálního prostředí. Ikaros [online]. 2001, ročník 5, číslo 3 [cit. 2022-08-17]. urn:nbn:cz:ik-10692. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10692

automaticky generované reklamy
registration login password