David Bawden ze City University of London uvedl, že jeho prezentace bude spíše imaginativní, zaměřená na budoucnost, pro zamyšlení; rozhodně se netýká technických věcí. Jaká je povaha předpovídání, co je a co pokrývá futurologie a kdy už hovoříme o science-fiction? Když se ohlédneme zpět, je možné najít mnoho predikcí týkající se informačních služeb, které se vůbec nenaplnily (přednášející připomněl známý článek, který se pohoršeně ptal, k čemu by měl mít doma každý člověk počítač). Předpovídání má (podle Arthura C. Clarka) dvě rizika: selhání představivosti a selhání odvahy.

D. Bawden nastínil současné trendy, které nás ovlivňují: ekonomická situace, digitální svět, web 2.0, nová generace, informační mrak, který nás neustále obklopuje. Ekonomická situace, zejména současná krize, se samozřejmě projevuje i v sektoru informačních služeb. Některé služby paradoxně z krize těží (zdravotnictví, právo), mezi ně lze zařadit i knihovny: veřejné knihovny zaznamenaly nárůst uživatelů. Můžeme pozorovat návrat k myšlence sdílené paměti, sdílené sbírky knih, je zde opět vidět nadšení pro reálný svět. Velmi silný je aspekt digitálního světa - je běžnou formou informace. Dnešní mladá generace se už do digitálního světa narodila (tzv. "digital born") a nezná svět bez digitálních informací. Knihovny se této skutečnosti přizpůsobují, např. veřejná knihovna ve Winchesteru nenese už název knihovna, ale "discovery center".

Web 2.0 s sebou přinesl nové sloveso, googlovat, pod pojmem knihkupectví se nám vybaví Amazon.com, referenční informace hledáme ve Wikipedii a užíváme další systémy na principu wiki. Máme své profily na Facebooku, twittujeme, blogujeme a je to pro nás normální forma komunikace. Stále hledáme odpověď na otázku, jestli se z knihy stane e-book, elektronická kniha. Koncept webu 2.0 nám zcela změnil způsob života.

Jak se s webem 2.0 vyrovnávají knihovny? Přizpůsobují se, nebo bojují? Spolupracují? Kopírují, vidí v něm svou budoucnost a cestu jak přežít? Ignorují jej, neboť to není pro ně? Přicházejí nové generace - generace X, generace Y a nyní tzv. generace Googlu. U mladých lidí lze pozorovat, že jejich informační chování je naprosto odlišné. Starší generace však tyto způsoby přebírá také; měníme se všichni v tom, jak pracujeme a zacházíme s informacemi. Posledním konceptem je myšlenka tzv. informačního mraku ("cloud") - což jsou informační zdroje a software založené na sítích, které lidé se stálým bezdrátovým připojením mohou využívat z jakéhokoliv místa.

Pokud shrneme trendy dnešního světa, dostáváme velice pestrý obraz, který lze podle D. Bawdena popsat třemi obecnými scénáři: "business as usual", "changing landscapes" a "into the clouds". První možný scénář, "business as usual", předpokládá konstantní vývoj, trvání na typickém obrazu knihoven, hybným faktorem zůstává organizace sbírek v konkrétním informačním prostoru. Druhý scénář, "changing landscapes", je více nakloněn změnám, zavádění nových konceptů a posunů v přijímání některých skutečností: "information commons", discovery centers", "idea stores". Některé služby budou zrušeny, jiné rozšířeny. Dalším aspektem je kreativní vyvážení fyzického a digitálního světa. Třetí vize, "into the clouds", nastoluje zcela nový koncept sbírky, pro kterou není třeba konkrétní informační prostor; informační specialista se stává konzultantem, poradcem, vzdělavatelem, vědcem nebo vydavatelem místo klasického kustoda či strážce informace.

V závěru D. Bawden konstatoval, že přes nejistou budoucnost knihovní a informační služby přežijí a snad budou i vzkvétat. Důležité je uvědomit si, že naši budoucnost můžeme ovlivnit. V rámci diskuze pak D. Bawden vyjádřil názor, že i přes pokrok informačních technologií se nevytratí osobní kontakt a že budoucnost bude mít nejblíže k prostřední vizi, "changing landscapes".

(text konferenčního příspěvku)

(lv)