Iveta Fürstová z Národní technické knihovny ve svém příspěvku představila partnerskou síť Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). NUŠL je budován v rámci projektu Digitální knihovny pro šedou literaturu – funkční model a pilotní realizace (2008–2011). NUŠL je složen ze dvou hlavních částí, které tvoří Digitální repozitář NUŠL (CDS Invenio) a Centrální rozhraní NUŠL (ESP Fast). Přednášející také zmínila klíčové producenty šedé literatury v ČR – Akademii věd ČR, veřejné výzkumné instituce, grantové agentury atd. Upozornila též na českou a anglickou verzi publikace o šedé literatuře vydanou v roce 2010.

Mezi hlavní důvody tvorby partnerské sítě patří zajištění odbornosti dokumentů šedé literatury a dodržování právních předpisů. Zatímco metadata mohou být bez smlouvy volně přístupná, v případě plného textu je potřeba uzavírat licenční smlouvy s jednotlivými ústavy AV ČR, které jsou samostatnými právními subjekty. Plné texty mají ústavy možnost od roku 2010 vkládat do systému ASEP.

Klíčovým partnerem projektu je Knihovna AV ČR, v. v. i. S NUŠL mohou nicméně zahájit spolupráci i dosud nezapojené instituce. Podrobnosti jsou dostupné na adrese http://nusl.techlib.cz/index.php/Spoluprace. Zapojit se mohou jak instituce s vlastním repozitářem, tak instituce, které vlastní repozitář neprovozují (pro ukládání dokumentů tedy mohou využít přímo NUŠL). Zatím se ke spolupráci připojilo 21 ústavů, přičemž přímo do repozitáře přispívají Historický ústav AV ČR, v. v. i., Centrum výzkumu veřejného umění (CVVM) a Ústav dějin umění, v. v. i. Co se týká vysokých škol, smluvní spolupráce je navázána s Akademií výtvarných umění a s Vysokou školou ekonomickou. U šesti vysokých škol probíhá testování připojení přes protokol OAI-PMH.

Přednášející následně na konkrétních příkladech ukázala možnosti vyhledávání a zobrazení dokumentů. V závěru také pozvala zájemce na 4. ročník Semináře ke zpřístupňování šedé literatury 2011, který bude zaměřen především na autorskoprávní otázky. Uskuteční se 25. 10. 2011 v Národní technické knihovně.

V diskusi přednášející ještě upřesnila, že se provozem repozitáře zabývají tři zaměstnanci (na plné úvazky) a další zaměstnanci na repozitáři spolupracují.

(lj)