Otevření zrekonstruované Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty UK
Čilý ruch na zaplněné chodbě kolem geografické sekce Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze (PřF UK) dával tušit, že se děje něco velkého. Byl první jarní den roku 2013 a množství slavnostně oblečených lidí všeho věku pokukovalo po bledě modré stuze, která chránila dlouho střežené dveře. Zanedlouho se měly otevřít a odkrýt poklady, které skrývá po tři roky uzavřené – a nyní zrekonstruované sídlo cenné Mapové sbírky.
Před samotným otevřením si návštěvníci mohli vyslechnout i trochu komorní hudby v podání barokního souboru Hipocondria ensemble v čele s uměleckým vedoucím Janem Hádkem
Stoly se prohýbaly pod tácy s občerstvením, skleničky s vínem se plnily a proděkan geografické sekce PřF Doc. Jakub Langhammer připomněl další důvod, proč je toto místo svědkem takové bouřlivé oslavy: letos si totiž připomínáme výročí 100 let od „velkého stěhování“ do krásné secesní budovy na Albertově. V roce 1913 to byl ještě Geografický ústav, takto nazvaný od svého vzniku v r. 1891 (a od r. 1951 několikrát přejmenovaný). Docent zmínil další zásadní momenty historie dnešní Přírodovědecké fakulty a rovněž několik jmen, které stály u jejího zrodu a pomohly shromáždit cenný fond. Profesor Václav Švambera, jehož myšlenka moderní sbírky sloužící odborníkům i popularizační a výukové činnosti nezapadla, by měl z dnešního stavu jistě radost. Po krátkém shrnutí různých období posledního století, ve kterých se střídaly chvíle aktivní činnost s momenty izolace a úpadku, dostala slovo vedoucí knihovny geografie a ředitelka Mapové sbírky PhDr. Eva Novotná. Právě ona stojí za posledním zvláště intenzivním obdobím probíhajícím od roku 2010, kdy ústav prodělal revitalizaci a byl svědkem investic, jež neměly obdoby.
Dnes tedy sbírka zájemcům nabízí ve velmi příjemném prostředí mapy ze všech vědních oborů (ekonomické, politické, náboženské, historické, geologické, hydrologické, atd.), plánky měst, veduty, grafiky, rukopisy, díla českých obrozenců jako P. J. Šafařík, V. Merklas, či plánky významných budov spojených s českou kulturní historií jako je Národní divadlo, Klementinum nebo Národní muzeum. Kromě významných představitelů světové kartografie z Evropy sbírka nabízí i cennou kolekci nejstarších map zobrazujících samostatné české, moravské a slezské území. Sbírka rozlišuje provoz odborný pro vědce, ten probíhá v úterý a ve čtvrtek a vzhledem k omezenému počtu míst ve studovně je vhodné se předem ohlásit i s požadavkem. Druhý návštěvní provoz je určený široké veřejnosti a probíhá kromě prázdnin vždy ve středu od 10 do 17 hodin.
Doktorka Novotná nejprve přijala symbolický dík za obětavou práci v posledních třech letech (předává p. Langhammer) a následně návštěvníky události seznámila s budoucí koncepcí Mapové sbírky
Budoucnost mapové sbírky je světlá
Dokončený projekt rekonstrukce sálu v architektonicky cenné budově byl připraven na návštěvu stovek zvědavých očí. Dr. Novotná vidí sbírku jako ochránkyni historických hodnot, které budou udržovány a násobeny činnostmi fakulty, tedy především výukou, výzkumem a popularizací oboru. Nový prostor skýtá moderní a funkční zázemí pro budování nového depozitáře, který se vydal cestou vstříc informační společnosti. Zásadní restrukturalizace byla nevyhnutelná, protože termíny jako digitalizace a zpřístupnění sbírek co nejširšímu okruhu badatelů a veřejnosti se dnes skloňují ve všech pádech a ve všech oborech, a v dosavadních prostorách je nebylo možno realizovat.
Dosažení cíle uchovat a využít dostupný fond ve výzkumu a výuce pomocí digitalizace pomohl projekt Ministerstva kultury, nemalé byly i úspěchy v rámci grantu GAČR. Z mapových podkladů dnes mohou těžit nejrůznější disciplíny, proto lze očekávat, že sbírka dále poroste a zajistí kontinuitu dobrého jména geografické sekce. Ta si dobře uvědomuje důležitost kontaktu s veřejností, kterou hodlá oslovovat nejrůznějšími propagačními aktivitami.
K vidění byly i dva z nejstarších a nejcennějších glóbů, které sbírka uchovává. Jeden nebeský z roku 1710 (M. Seutter) a druhý mistrovsky zrestaurovaný z roku 1602 (W. Blaeu). Restaurování probíhalo v dílnách RNDr. Miroslava Širokého a Václava Vondráčka. O průběhu rekonstrukce se dozvíte na stránce http://www.natur.cuni.cz/geografie/mapova-sbirka/restaurovane-globy.
Staré mapy moderně a zábavně
Společně s otevřením nového domova mapové sbírky byl rovněž představen výstup projektu TEMAP, na kterém spolupracovalo několik pracovišť; kromě geografické sekce také kolegové z dalších osmi odborných pracovišť z celé České republiky. Technologie georeferencer nabízí knihovnám snadný způsob, jak získat nová metadata ke svým mapám a přitom ještě prohloubit vzájemný vztah s uživateli. Projekt Staré mapy (staremapy.cz) zajímavou formou zapojuje veřejnost do záměru nalézt, obohatit a uchovat „naši společnou minulost“. Běžní uživatelé internetu mohou během několika minut vytvořit 3D vizualizaci starých map v prostředí Google Earth. V historických mapách označují body, které znají ze svého okolí a kalibrují je pomocí satelitních snímků. Není to ovšem jen zábava: tato spolupráce s veřejností slouží dalšímu výzkumu a budoucímu zavedení vizuálnímu vyhledávání v mapových sbírkách. O pozadí projektu Staré mapy vám Ikaros přinese podrobnější zprávu v příštím čísle.
Profesor Švambera, rovněž přítomen prostřednictvím podobizny na pilíři v rámu, by byl jistě potěšen „vzdušnými a světlými místnostmi pod Vyšehradem“, o kterých tolik snil, ale i z hojné účasti studentů, absolventů, snad všech profesorů či i jen příznivců ústavu. Z Brna se přijeli na slavnost podívat i kolegové z Moravské zemské knihovny - viz ing. Petr Žabička, náměstek ředitele MZK (uprostřed) přibližuje televizní reportérce pozadí projektu Staré mapy.