Na téma "otevřená univerzita" pohovořila Lenka Němečková z Ústřední knihovny ČVUT v Praze. Právě České vysoké učení technické má otevřenost zakotvenou ve svém dlouhodobém záměru, a konkrétně ji podporuje také Insitucionální rozvojový plán pro rok 2012. Klíčovými slovy jsou v tomto kontextu efektivita, transparentnost, otevřenost a mezioborová spolupráce.

Role knihovny je ve zvyšování kvality studijních programů prostřednictvím poskytováním kvalitních informačních zdrojů a služeb, v podpoře otevřenosti (např. budováním institucionálního repozitáře) a v podpoře financování vysoké školy (výsledky publikační činnosti z VaV). Některé součásti univerzity samy podaly projekty, které vlastně naplňují myšlenku open access, tedy otevřeného přístupu.

Lenka Němečková hovoří o otevřeném přístupu ke zdrojům i ke vzdělání

Institucionální repozitář s názvem "Digitální knihovna ČVUT" se začal budovat od roku 2007/08. Funguje v systému DSpace a primárním účelem bylo vytvoření úložiště pro vysokoškolské kvalifikační práce (vkládané studenty prostřednictvím IS ČVUT). Do budoucna se bude repozitář rozšiřovat o další publikace různých typů.

Lenka Němečková ve svém příspěvku také prezentovala výsledky analýzy potenciálu autoarchivace recenzovaných publikací na ČVUT. 75 % vydavatelů autoarchivaci umožňuje, cca 20 % tuto politiku neprosazuje nebo o tom nejsou dostupné informace, a pouhá 2 % vydavatelů ji svým autorům neumožňuje.

Autoři z ČVUT nejvíce publikují v databázích IEEE/IET Electronic Library (IEL), ScienceDirect od Elsevier a Springer Link. V 1. etapě proto Ústřední knihovna ČVUT oslovila Institute of Electrical and Electronics Engineers (IEEE) a získala souhlas autorů z FEL a členů IEEE, kteří u IEEE publikují své články. Akce měla pozitivní ohlas.

V letech 2013-14 plánuje Ústřední knihovna ČVUT přidat novou komponentu a nové funkce do stávajícího systému evidence publikační činnosti VVVS. Ve výhledu je i stanovení pravidel autoarchivace a dále pak propojení institucionálního repozitáře s celosvětovými.

Mezi možná úskalí při budování repozitáře s open access patří jednání s vydavateli, stažení správné verze dokumentu a nutnost osvěty mezi autory.

(kh)