Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Otázka budoucnosti fenoménu Open Access

Čas nutný k přečtení
9 minut
Již přečteno

Otázka budoucnosti fenoménu Open Access

0 comments
Podnázev: 
Závěrečné zamyšlení nad aktuálním tématem
Anglicky
English title: 
A matter of future the Open Access phenomenon
English subtitle: 
A closing reflection on a current topic
English abstract: 
<p>This article presents author’s reflection of the future of „Open Access“. Ideas about the future of this new phenomenon in librarianship and information science are briefly mentioned.</p>
Redakční poznámka: Následující text je desátým dílem seriálu o problematice otevřeného přístupu. První díl byl publikován v zářijovém, druhý díl v říjnovém, třetí díl v listopadovém, čtvrtý díl v prosincovém, pátý díl v lednovém, šestý díl v únorovém a sedmý díl v březnovém a osmý díl v dubnovém a devátý díl v květnovém čísle časopisu Ikaros.

Současný svět nás stále víc a více přesvědčuje o tom, že nic se neděje izolovaně od celku. Většina událostí a jevů v soudobé společnosti má svůj původ v nezměrném množství rozmanitých skutečností, které spolu souvisí, navzájem se ovlivňují a společně vytváří komplexní obraz lidského světa. Díky dané skutečnosti dospějeme k faktu, že žijeme v malém světě, kde je vše spojeno se vším ostatním. Neustále jsme svědky probíhající informační revoluce, při níž vědci z nejrůznějších oborů a oblastí výzkumu objevují, že komplexita má svou přísnou architekturu a řád. Otevírají se nové perspektivy vzájemně propojeného světa informací, který dává tušit, jak důležité jsou technické a technologické prostředky, resp. sítě a síťová spojení. Rovněž na základě dlouholetých zkušeností informačních pracovníků lze dospět k poznání, že informační věda má obrovský význam v procesu zvládnutí transformace společnosti na společnost informační.

Stojíme na počátku nového tisíciletí, které jistě přinese mnohé společenské, hospodářské, politické a kulturní změny. Svět se rychle zmenšuje a rozdíly, které se zdály ještě před několika lety být nepřekonatelnými, nejsou nyní žádnou překážkou. Pozvolna jsou otevírány nové možnosti a příležitosti pro tvorbu, šíření a využívání informačního bohatství, které jsou omezeny pouze naší vlastní kreativitou a iniciativou při vymýšlení nových způsobů zvládání a zprostředkování informací, poznatků, znalostí a vědomostí.

Současná společnost klade velký důraz na schopnost orientovat se ve stále rostoucím množství informací, tyto informace hodnotit a využívat je při řešení úkolů. To podmiňuje i odpovídající změny v tak významné struktuře, jakou je zprostředkování a zpřístupňování odborných a vědeckých informací uživatelům. Tyto změny se samozřejmě týkají především oblastí vydavatelského průmyslu a informační vědy.

Bouřlivý rozvoj moderních informačních technologií v posledních desetiletích přinesl mnoho změn, které zasáhly většinu oblastí lidské činnosti a celkem přirozeně ovlivnily také publikování a šíření tradičních i elektronických dokumentů. Vědecké knihovny a informační střediska jsou jedním z článků informačního řetězce, a tak se mnohé změny dotýkají i jejich činnosti. Právě v souvislosti s vědeckými knihovnami a dalšími informačními institucemi jsou jak v zahraničí, tak v českém prostředí často zmiňovány čtyři podstatné faktory, které formují současné knihovnicko-informační prostředí: nárůst počtu publikovaných informací; rozmach přístupu k informacím pomocí informačních a komunikačních technologií; rostoucí poptávka po fyzickém přístupu k dokumentům (na základě rozšířenějšího přístupu k bibliografickým záznamům); snižování kupní síly knihoven, která je nutí utratit více finančních prostředků za méně dokumentů a informací. V návaznosti na zmíněné faktory se objevují nové pojmy, jako jsou otevřený přístup k vědeckým a odborným informacím, nové možnosti publikování vědeckých poznatků aj.

V době, kdy jsme vstoupili do třetího tisíciletí, je svět informací stále složitější a chaotičtější, přitom lze vysledovat jisté charakteristické hybné síly, které vyvolávají značné změny ve společnosti. Společným působením jednotlivých faktorů dochází ke společenským, kulturním, politických i technologickým změnám zásadního charakteru. Podstatnou hybnou silou vývoje informační společnosti v 21. století se stávají právě data, poznatky, informace a znalosti, které se stanou také důležitým kapitálem. Vzhledem k tomu již nebudou vědecké a odborné knihovny chápány pouze ve svém tradičním pojetí, tj. jako místo pro ukládání, třídění a zpřístupňování literatury, ale také jako instituce, jejímž vlastnictvím budou právě informace a znalosti. Pod vlivem uvedených teoretických aspektů se knihovnicko-informační instituce stávají místy, kde odborná veřejnost může využívat bohatství poznatků, informací a znalostí z celého světa, a to prostřednictvím moderních informačních technologií a informačních sítí.

Průvodním znakem společenských proměn ovlivněných technologiemi bude zřejmě i skutečnost, že se informační společnost pozvolna začne měnit ve společnost znalostní. Nástroje umělé inteligence už dnes poskytují pro vytváření znalostních systémů prakticky použitelné metody. Prozatím se však využívají zejména k tvorbě poměrně úzce specializovaných prostředků, které používáme jako uživatelé, aniž bychom si vůbec uvědomovali, že jsme právě v kontaktu se znalostním systémem. K obecně prosazovanému požadavku svobody šíření informací a přístupu k nim záhy přibude požadavek otevřeného, resp. svobodného přístupu ke znalostem, což může znamenat novou perspektivu svobodné lidské společnosti. Kognitivní věda (v mnohém také informační věda) nalezne své uplatnění i v tomto směru, a to jako nejmodernější intelektuální odpověď na klasickou výzvu „poznej sebe sama“.

V soudobé společnosti by se tak mezi nejdůležitější okruhy zkoumání měly zařadit otázky stanovení základních principů informační společnosti, resp. společnosti znalostní, jejího fungování a možných trendů dalšího vývoje; určení pozice člověka v nové společnosti a požadavků na jeho permanentní vzdělávání v souvislosti se změnami jeho životních podmínek. Důležitou součástí sledované problematiky by mělo rovněž být vytvoření programů pro oblast informační infrastruktury, jejího rozvoje a uplatnění ve všech typech knihovnicko-informačních institucí. Nedílnou složkou úvah o informační infrastruktuře je pak postavení a úloha telekomunikací, informačních a komunikačních technologií v rámci informační společnosti. Při hledání nového postavení českých knihovnicko-informačních institucí v měnících se podmínkách je nutné vytyčit příznačné místo vědeckých knihoven a vědecko-informačních institucí v základní struktuře informační společnosti, stanovit jejich postavení, funkce, úlohy a podmínky pro jejich další rozvoj.

Úkolem všech vědeckých knihoven je především získávat, zpracovávat, uchovávat a zpřístupňovat knihovní fondy a tím přispívat k rozvoji vědy, techniky a kultury. Zpřístupňování informací tedy představuje soubor různých služeb, jejichž cílem je uspokojovat potřeby uživatelů s využitím vlastního fondu vědecké knihovny nebo s využitím fondů dalších knihoven prostřednictvím tradičních i nově vznikajících informačních služeb.

Vzájemné využívání jednotlivých fondů knihoven se tedy stává nezbytnou součástí národní i mezinárodní spolupráce knihoven. Vědecké knihovny a vědecko-informační střediska zcela soběstačná při uspokojování informačních potřeb svých uživatelů dnes prakticky neexistují. Mají-li být služby knihoven určitého státu či území efektivní, je nutné zvolit takové teoretické i praktické postupy, které uživatelům zpřístupní požadované dokumenty. Hlavní cíl uvedených služeb je tedy nutné spatřovat ve vzájemném poskytování potřebné a nedostupné literatury, spolehlivými a rychlými cestami.

Současné vědecké knihovny jsou také velmi úzce svázány s vývojem cenové politiky zpřístupňování základních informačních pramenů, a je tedy vcelku logické, že při neustále stoupajících cenových relacích si velká většina vědeckých knihoven na světě nemůže dovolit předplatit ani základní periodika z určitého vědního oboru. V případě takto omezeného přístupu k informacím se však stává diskutabilní samotná podstata vědeckého výzkumu, který musí být postaven na znalosti aktuálního stavu poznání. Řešení tohoto problému lze nalézt ve využití technologií elektronického publikování a především následného získání přístupu k plnému textu dokumentu. Neustálým srovnáváním tradičních a nových modelů přístupu k odborným informacím se postupně vytvoří nejen nutné zázemí pro využití kvalitních zdrojů, ale rovněž se otevřou další možnosti v poskytování knihovnicko-informačních služeb. Vědečtí pracovníci a informační pracovníci knihoven tedy v současnosti sehrávají významnou roli na cestě od kvantity ke kvalitě, resp. od placených k volně dostupným odborným informacím a informačním zdrojům.

Trendem poskytování plných textů dokumentů v České republice i zahraničí je zapojování do mezinárodní spolupráce, zejména do různých systémů a návazných dokumentových dodavatelských služeb. Novým rozvojovým hlediskem se v rámci jmenovaných služeb stává dostatečné technické, technologické, softwarové vybavení a využívání komunikační, reprografické techniky a implementace nových technických zařízení. Ty pak mají velký vliv na konečné uplatnění projektů v rámci meziknihovní spolupráce v národním i mezinárodním kontextu.

Jak již bylo řečeno, pro většinu vysokoškolských knihoven v ČR je dnes hlavní činností nákup, zpracování a půjčování tradičních dokumentů z vlastních fondů. Je však nezbytné se připravit na změnu velké části tradičních knihovnických činností a služeb. Avšak mnohé nejen vysokoškolské knihovny nebudou v brzké budoucnosti dokumenty půjčovat, ale budou „jen“ zajišťovat uživatelům přístup k elektronickým informacím. Díky tomu dojde k mnohem výraznějšímu rozšíření služeb zprostředkování plných textů dokumentů, a to na základě otevřeného přístupu ke zdrojovým materiálům.

Dnešní vědecké a odborné knihovny se musí rozhodnout, jaká bude jejich strategie pro další desetiletí. Vědecké knihovny totiž nejsou pouhými příjemci technologií, ale jedná se o významné informační instituce, které disponují širokým spektrem silných historických, kulturních, sociálních, psychologických i filozofických vazeb. Vědecké a odborné knihovny tak mají v nastupující informační společnosti silný potenciál dalšího rozvoje. Ovšem k tomu, aby jej naplnily, musí velmi aktivně reagovat na všechny přicházející změny a především musí vyjít vstříc požadavkům svých běžných i potenciálních uživatelů. Budou to především uživatelé vědeckých knihoven, kteří o jejich budoucnosti opravdu rozhodnou.

Použitá literatura:
  1. BANACH, Maciej. „Open Access“ czy „Pay for Preview“. In IV Ogólnopolska Konferencja : Open Access : EBIB Internet w bibliotékách, Toruń 7. - 8. grudnia 2007 [online]. Toruń : Biblioteka Uniwersytetu Mikołaja Kopernika, 2007 [cit. 2008-05-15]. Dostupný z WWW: <http://www.ebib.info/publikacje/matkonf/mat18/banach.php>.
  2. DROTT, M. Carl. Open Access. Annual Review of Information Science and Technology. 2006, vol. 40, no. 1, s. 79-109.
  3. ESPOSITO, Joseph J. The devil you don’t know : The unexpected future of Open Access publishing. First Monday [online]. 2004, vol. 9, no. 8 [cit. 2008-05-16]. Dostupný z WWW: <http://www.firstmonday.org/issues/issue9_8/esposito/>.
  4. CHESLER, Adam. Open Access : A Review of an Emerging Phenomenon. Serials Review. 2004, vol. 30, no. 4, s. 292-297.
  5. KELEMEN, Jozef a kol. Pozvanie do znalostnej spoločnosti. Bratislava : Iura Edition, 2007. 265 s.
  6. KOLLÁROVÁ, Mária. Začiatok nového milénia v znamení otvárania informačného priestoru. ITlib. 2005, roč. 9, č. 2, s. 4-8.
  7. MANN, Thomas. The Importace of Books, Free Access, and Libraries as places – and the Dangerous Inadequacy of the Information Science Paradigma. The Journal of Academic Librarianship. 2001, vol. 27, no. 4, s. 268-281.
  8. MATUŠÍK, Zdeněk (ed.). Strategie pro evropské knihovny. Praha : Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2006. 124 s.
  9. Open access : From Wikipedia, the free encyclopedia. In Wikipedia : The Free Encyclopedia [online]. St. Petersburg (USA) : Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2007-09-18]. Dostupný z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Open_access>.
  10. PAPÍKOVÁ, Vendula; PAPÍK, Richard. Informace – komunikace – věda – výzkum. ITlib. 2007, roč. 11, č. 3, s. 14-18.
  11. POTOMKOVÁ, Jarmila. Úvaha na aktuální téma „Open Access“ [online]. květen 2007 [cit. 2007-12-15]. Formát PDF. Dostupný z WWW: <http://www.upol.cz/fileadmin/user_upload/LF/IC/OpenAccess.pdf>.
  12. PROSSER, David C. Open Access : the future of scholarly communication. Cadernos de Biblioteconomia, Arquivística e Documentação. 2005, vol. 1, s. 6-20.
  13. PROSSER, David; AYRIS, Paul. ACRL/SPARC Forum Explorer open access models. College & Research Libraries News. 2007, vol. 68, no. 8, s. 518-521.
  14. SUBER, Peter. Open Access Overview : Focusing on open access to peer-reviewed research articles and their preprints [online]. Richmond (USA) : Earlham College, 2004-2006. Last revised June 19, 2007. [cit. 2007-09-08]. Dostupný z WWW: <http://www.earlham.edu/~peters/fos/overview.htm>.
  15. ŠUŠOL, Jaroslav. Elektronická komunikácia vo vede. Bratislava : Centrum VTI SR, 2003. 156 s.
  16. VLASÁK, Rudolf. DDS a on-line digitální knihovny : změna jednoho paradigmatu. In Inforum 2004 – 10. konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha 25. – 27.5.2004 [online]. Praha : AiP, 2004 [cit. 2007-09-10]. Dostupný z WWW: <http://www.inforum.cz/inforum2004/pdf/Vlasak_Rudolf.pdf>.
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
PLANKOVÁ, Jindra. Otázka budoucnosti fenoménu Open Access. Ikaros [online]. 2008, ročník 12, číslo 6 [cit. 2018-12-10]. urn:nbn:cz:ik-12854. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12854

automaticky generované reklamy