Eliška Veselá se hned po vlastním představení vrhla na vymezení a význam abstraktů, které byly základem analýzy, jež provedl tým studentů pod vedením Alenky Šauperl. V rámci tohoto výzkumu byla zjišťována situace ve dvou oborech, a to v materiálové vědě a knihovnické vědě. V první fázi došlo k výběru časopisů - a zde se záhy objevil problém v přístupu k oborům, resp. neexistence odborného časopisu v ČR, který by byl zaměřen na materiálovou vědu obecně.

Ve výsledku byl v každém sledovaném státě (tj. ČR a Slovinsko) vybrán jeden časopis pro každý z daných oborů. Následně bylo vybráno 100 abstraktů, které postoupily do další fáze analýzy. Ta probíhala podle ISO 214 a podle struktury Emerald, která je ještě o něco podrobnější. Byly analyzovány výsledky spojené s kategoriemi v abstraktech a počty sledovaných proměnných, aby došlo k identifikaci a vymezení toho, jak vypadá průměrný abstrakt.

Následně přednášející předala slovo svému kolegovi, Viktorovi Dobrovolnému, který popsal výsledky celé analýzy. Mezi zajímavá zjištění patří např. průměrný počet kategorií: u materiálové vědy to byly 3, u knihovnické 2,1. Při srovnání oborů bylo dále zjištěno, že knihovní věda má podprůměrnou délku abstraků, zatímco materiálové vědy splňují obvyklá kritéria. V obou oborech je také nižší počet kategorií, než by byl vhodný. Při srovnání českých a slovinských abstraktů bylo dále zjištěno, že ty české obsahují méně hypotéz i výsledků, ale jsou více původní. Abstrakty knihovnické vědy se také více liší než je tomu u vědy materiálové. Z této analýzy byly následně vytvořena kritéria průměrného abstraktu pro každou ze sledovaných věd.

Pro druhou fázi bylo využito modelu dokonalého abstraktu, který byl vytvořen jednou slovinskou studentkou. Byla provedena anketa, pro jejíž účely vznikly tři verze každého abstraktu. Z nich pak byly složeny ankety (6 variant, 10 abstraktů v každé variantě), na které byli dotazováni studenti ÚISKu. Výsledky této analýzy by měly sloužit odborným časopisům pro stanovení požadavků na abstrakty a také jako možnost opřít se o nějaké hodnocení. Podobným způsobem lze využít výsledky i pro účely odborných databází.

(pk)