G. Williams přejmenoval svou přednášku na "Open Access: a free lunch?" a vysvětlil, že lépe vyjadřuje podstatu problému, neboť neexistuje taková věc jako "Oběd skutečně úplně zdarma", že přístup k výstupům z výzkumu není nikdy v principu zadarmo. Vydavatelé si uvědomují, že OA se rozrůstá, sledují vývoj v této oblasti a snaží se dokázat, že to, co vytvořili jako komerční model, má určitou hodnotu. Vydavatelé si kladou otázku, jaká jsou skutečná očekávání uživatelů OA a zda tato očekávání OA naplňuje; může jít například o kvalitu, udržitelnost projektů OA, rentabilitu časopisů OA (ukazuje se, že 40 % z nich nepokryje své náklady), množství a pohodlnost vyhledávání informací. G. Williams poukázal na to, že zdaleka ne všichni autoři jsou z OA nadšeni, a především zdůraznil problém nákladů: vědci budou vždy vyžadovat kvalitu a benchmarking a to něco stojí. Úspěch digitalizačního projektu Googlu například také není jistý. Dalším problémem je přístupnost: kritériem úspěchu databáze je rychlý přístup, indexace, abstrakty, přídavné informace, např. integraci a vzájemné provázání dat - otázka je, jak uspějí projekty OA v tomto směru.

Firma Proquest považuje OA za dobrou věc, uživatel ale dostane přesně to, za co zaplatil. Proquest tvrdí, že přidaná hodnota jeho produktů a služeb spočívá v rychlém dodání informačních zdrojů na trh, tradici, existenci specialistů na trh, znalosti trhu a klientů. V budoucnosti se chce firma Proquest zaměřit na spolupráci s databázemi OA, přidávání metadat, AI, technologií, linkování, partnerství s klienty apod.
(text přednášky)
(Jed)