Úvod

V minulém díle jsem představila katalogy Evergreen a Koha, které jsou součástí knihovnického systému s otevřeným zdrojovým kódem. Před dnešním závěrečným shrnutím analyzovaných katalogů ještě představím dva katalogy s otevřeným zdrojovým kódem založené na redakčním systému – Scriblio a SOPAC. Scriblio je založený na redakčním systému WordPress, vzniká v univerzitní knihovně a v současnosti má pět instalací. SOPAC je modulem redakčního systému Drupal a prozatím má jen tři instalace, z toho je jedna starší první verze, která je postavená na jiném základu.

1. Scriblio (WPopac)

1.1 Charakteristika systému

Scriblio (dříve WPopac) je volně dostupný open source systém pro správu obsahu a zároveň OPAC s fazetovým vyhledáváním a prohlížením založený na redakčním systému WordPress. Je projektem Plymouthské státní univerzity (Plymouth State University), který částečně podporuje Nadace Andrew W. Mellona (Andrew W. Melon Foundation).

S nápadem vytvořit OPAC nad WordPressem přišel Casey Bisson [1], jenž je také jeho hlavním tvůrcem. K volbě WordPressu jako systému pro správu knihovního katalogu jej vedlo několik jeho vlastností [BISSON, 2006; LEVINE, 2006]:

• každý záznam má vlastní stránku s trvalým odkazem, která může být indexována i vyhledávacími stroji,
• pro každý záznam lze napsat komentář, vložit uživatelské tagy,
• lze vytvořit automatický odkaz na webovou stránku, ve které je použita adresa příslušného záznamu (trackback),
• je open source – kdokoliv může dopsat modul, modifikovat obsah atp.

Scriblio lze nasadit v podstatě na kterýkoliv knihovnický systém. Za cíl si klade reprezentovat bibliografické záznamy knihovny v jednoduchém formátu. Nemůže ale nahradit knihovní systém jako takový.

Mezi hlavní znaky Scriblia patří fazetová navigace, RSS kanál pro každý seznam výsledků, podpora booleovských operátorů vycházející z možností MySQL, zobrazení obálky knihy (obalu CD aj.), recenze atp.

V současné době Scriblio implementovalo následujících pět knihoven [Scriblio, 2007]:

1. Lamson Library of Plymouth State University,
2. Cook Memorial Library in Tamworth New Hampshire,
3. Beyond Brown Paper, an archive of photos from the Brown Manufacturing Company in northern New Hampshire,
4. Boston University School of Theology's History of Missiology collection,
5. Hong Kong University of Science a Technology.

Scriblio představím na katalogu Lamsonovy knihovny Plymouthské státní univerzity (Lamson Library of Plymouth State University), která jej implementovala jako nadstavbu nad svým stávajícím online katalogem LOLA.

1.2 Vyhledávání

1.2.1 Dotazové vyhledávání

Vstupní vyhledávací pole se nachází pod nadpisem Hledat (Search) v levém sloupci, který obsahuje veškeré navigační prvky týkající se obsahu webu i prohlížení katalogu. Jakmile uživatel začne psát svůj dotaz, zobrazí se kontextová nápověda („našeptávač“, viz obr. 1) s návrhy možného zakončení termínu a pole, v němž by se mohl dotaz hledat. Návrhy vyhledávání se proměňují v závislosti na dotazu, nejčastěji se však objevuje předmět, název, autor, předmět začíná, název začíná, autor začíná. Zobrazen je i konkrétní doplněný výraz nebo termín vycházející z toho, co je napsané ve vyhledávacím poli. Nevybere-li si uživatel z našeptávače, systém prohledá klíčová slova, a to jak v katalogu, tak na stránkách knihovny. Zadané termíny lze kombinovat pomocí booleovských operátorů AND, OR a NOT.

Obr. 1: Ukázka kontextové nápovědy v systému Scriblio

Po odeslání dotazu se vždy zobrazí seznam nejnovějších titulů obsahujících hledaný výraz, který je vypsán nad seznamem výsledků. Zároveň se pravý sloupec, který dosud obsahoval jen odkazy na uložení stránky do záložek, stažení RSS kanálu a překlad stránky do jiného jazyka, rozšíří o fazetovou navigaci. Fazety se proměňují v závislosti na výsledcích vyhledávání. Zobrazeny jsou ve formě oblaku tagů, což znamená, že termín, který zahrnuje více záznamů, je zobrazen větším písmem. I zde slouží fazety k zúžení a zpřesnění dotazu podle předem určených hlavních oblastí: vyhledávání v kategorii, zúžení podle předmětu, žánru, místa a času, formátu a autora.

Kliknutím na zvolenou fazetu se aktivuje nové vyhledávání na stávajícím dotazu. Vybraná fazeta se přidá do seznamu vyhledávaných slov nad seznam výsledků. Každá obsahuje informaci, z jaké kategorie byla vybrána (klíčové slovo, předmět, formát atp.). Fazetu lze jednoduše odstranit vpravo umístěným křížkem (viz obr. 2). Kliknutí na fazetu zobrazenou nad seznamem výsledků provede zcela nové vyhledávání.

Nové vyhledávání lze též začít zápisem nového termínu do vyhledávacího pole. V případě překlepu či nesprávného pravopisu se zobrazí stránka s návrhem správného zápisu. V případě, že navržený termín odpovídá požadavku uživatele, stačí na něj kliknout a zobrazí se seznam výsledků. V opačném případě lze odpovídající termín zapsat do vyhledávacího pole pod návrhem nebo v pravém sloupci.

1.2.2 Prohlížení

V levém sloupci je pod nadpisem Najít (Find) seznam položek, které lze prohlížet. První položka menu – Zdroje podle předmětu (Resources by Subject) – zobrazí rejstřík předmětů podle kategorií (umění, počítačová věda, filozofie aj.), které obsahují odkazy s dílčími disciplínami. Kliknutím na vybranou dílčí část se uživatel dostane na stránku s podrobnějším seznamem zdrojů (databází, referenčních příruček, webových stránek i knihovního katalogu), kde se o daném předmětu může dozvědět více, případně získat potřebné materiály.

Odkaz Nové tituly (New Titles) zobrazí nejnovější knihy knihovního katalogu. Procházet a omezovat je lze stejně jako při vyhledávání pomocí dotazu, tzn. na základě fazetové navigace. Ostatní položky menu Najít, stejně jako ostatní položky celého levého sloupce, se týkají dalších služeb knihovny, které s knihovním katalogem v podstatě nesouvisejí, proto se jim dále není věnován prostor.

1.3 Zobrazení výsledků vyhledávání

Výpis výsledků vyhledávání je řazen podle data přidání titulu do fondu knihovny, což naznačuje i nadpis stránky Nové tituly (New Titles). Pod nadpisem je informace o počtu nalezených položek a seznam termínů (fazet), které byly k vyhledávání použity. Pod ním je stručná nápověda, jak lze s fazetami pracovat, a informace o řazení výsledků.

V seznamu výsledků je použit zkrácený záznam (viz obr. 2). Ten vždy obsahuje tyto údaje: název, autor, nakladatelské údaje, tagy, dostupnost (lokaci v knihovně, signaturu a status), odkaz na komentáře a bližší zjištění lokace a dostupnosti. Některé záznamy navíc obsahují odkaz na obsah (Table of Contents) či popis od vydavatele a popis, který je automatickým shrnutím z Amazonu. Je-li titul dostupný z aplikace Google Book Search, je součástí záznamu i odkaz na prohlížení knihy v této službě. Použité tagy odpovídají fazetám přiřazeným konkrétnímu titulu, jejich aktivací se spustí zcela nové vyhledávání. Součástí záznamu je též obálka titulu (je-li dostupná).

Obr. 2: Ukázka seznamu výsledků vyhledávání v systému Scriblio

Na úplný záznam (viz obr. 3) se lze dostat kliknutím na název titulu, případně na odkaz zjišťující lokaci a dostupnost. Oproti zkrácenému záznamu je obohacen o tyto položky: poznámky, ISBN, LCCN, Open Library ID, případně o položku místa v tomto díle a obsah. Tagy jsou nahrazeny položkou Předmět (Subject), takže to na první pohled vypadá, že se ze záznamu ztratily ostatní fazety. „Ztracené“ fazety se však pouze přemístily do pravého sloupce, kde se zobrazí kategorie Více od tohoto autora (More By This Autor), Prozkoumat tento předmět (Explore This Subject) a všudypřítomná kategorie Záložky a RSS kanál (Bookmark & Feeds).

Obr. 3: Ukázka části úplného záznamu v systému Scriblio

Kontrolní číslo Kongresové knihovny (Library of Congress Control Number) přesměruje na záznam titulu v této knihovně. Open Library ID zobrazí po rozkliknutí záznam knihy na stránkách Open Library [2].

Odkaz na prohlížení knihy na Google Book Search se zobrazuje v kategorii Nové funkce (New Feature) společně s odkazy Poslat na mobilní telefon (Text this to your cellphone) a Zobrazit záznam v katalogu LOLA (View record in LOLA catalog).

Součástí každé stránky s úplným záznamem jsou doplňující nabídky, které jej obohacují o nové, pro knihovní katalog neobvyklé prvky a možnosti. Hned pod poslední klasickou položkou záznamu jsou umístěny obálky knih, které souvisejí se zobrazeným záznamem. Pod ním je umístěn trvalý odkaz záznamu a HTML kód umožňující vložit obrázek obálky na jakýkoliv web. Tyto kódy jsou následovány možností uložit si odkaz na záznam do nejrůznějších záložkovacích služeb a sociálních sítí (od Delicious a Facebook přes Reddit, Furl po Google Bookmarks či Windows Live). V nabídce je též odkaz na odeslání stránky e-mailem. Jeho aktivace spustí e-mailového klienta nainstalovaného na počítači uživatele a automaticky v nové zprávě vyplní předmět a tělo zprávy s odkazem na záznam knihy.

Zajímavou položkou jsou RSS kanály. Dávají totiž uživateli na výběr, co ze stránky knihovny chce odebírat (všechny záznamy, všechny komentáře nebo komentáře konkrétního záznamu). Připraveny jsou i odkazy k okamžitému přidání kanálu do RSS čtečky (např. Google Reader, Bloglines). Pod výčtem RSS kanálů jsou umístěny odkazy na překlad stránky do jiného jazyka. Vzhledem k tomu, že je k překladu využíváno služeb Google Translate, jsou jazyky, do kterých se překládá, omezeny na ty, do nichž Google překlad poskytuje.

Poslední částí stránky s úplným záznamem je formulář na vložení komentáře ke knize nebo odeslání soukromé zprávy do knihovny.

1.4 Shrnutí

Scriblio v podobě, jak ho implementovala Lamsonova knihovna Plymouthské státní univerzity, se na první pohled netváří jako knihovní katalog, ale spíše jako blog o knihách s prvky knihovnicko-bibliografických záznamů.

Kladem katalogu je – oproti klasickému pojetí – intuitivnější vyhledávání podpořené systémem fazet vycházejících z knihovního záznamu. Napojení na sociální sítě (v podobě záložek), propojení se službou Google Book Search, doporučení dalších knih souvisejících s tématem či nabídka několika RSS kanálů ukazuje, že i knihovní katalog může využívat možností současného webu, a přesto se tvářit seriózně. Vkládání komentářů umožňuje uživatelům zapojit se aktivně do podoby webu.

Nedostatkem katalogu je dojem přehuštěnosti a s tím spojená horší přehlednost a orientace. Fazetová navigace je sice rozdělena do kategorií, ale pokud samotnou fazetu tvoří sousloví, není zcela jasně odděleno od jednoslovných termínů. Zda se jedná o sousloví uživatel zjistí, až když nad termín najede myší. To podle mého názoru způsobuje horší přehlednost fazet. Ačkoli jsou fazety ve formě oblaku tagů, což dovoluje nejčastější termín zobrazit největším písmem, postrádám za termínem údaj o počtu přidružených záznamů. Přestože na oficiálních stránkách Scriblia je informace o tom, že jsou výsledky řazeny podle relevance, v nasazení Lamsonovy knihovny se výsledky vždy řadí podle data přidání titulu do sbírky (tzn. od nejnovějších).

Kromě komentářů katalog neumožňuje vkládat uživatelské tagy ani hodnotit knihy. Využívat dalších služeb katalogu (rezervace, blokace knih, sledování aktuálních výpůjček) mohou jen registrovaní uživatelé. Registrovaným uživatelem se může stát kdokoliv, kdo je spjat s Plymouthskou státní univerzitou a zná své PSU ID a heslo.

Scriblio je omezen pouze na sbírky konkrétní knihovny, proto neumí hledat napříč nejrůznějšími zdroji, ke kterým má knihovna přístup.

Přes uvedené nedostatky je nasazení Scriblia dobrou ukázkou toho, že knihovní katalog může nabídnout množství funkcí známých z blogů či sociálních sítí a že i s minimálními finančními náklady se může stát uživatelsky přívětivým prostředím.

2. SOPAC

2.1 Charakteristika systému

SOPAC (Social Online Public Acces Catalog) je open source systém pro bibliografická data, který je navržen jako modul do systému pro správu obsahu Drupal. Jeho tvůrcem je John Blyberg [3]. První verzi navrhl pro Městskou knihovnu Ann Arbor (Ann Arbor District Library). Druhá verze, která má pozměněnou technickou strukturu, vznikla pro Darienskou knihovnu (Darien Library). Spuštěna byla 1. září 2008 společně s novými stránkami knihovny.

SOPAC je vystavěn tak, aby byl schopný pracovat s nejrůznějšími integrovanými knihovními systémy. Obsahuje dvě základní knihovny – Locum a Insurge, které jej propojují s knihovním systémem. Technické změny druhé verze vedly k vylepšení uživatelského rozhraní pro vkládání tagů, recenzí, hodnocení a komentářů, rozšířené vyhledávání získalo intuitivnější rozvržení [Social OPAC, 2008].

Locum je PHP knihovna, která tvoří abstraktní vrstvu mezi knihovním systémem a jakoukoliv PHP aplikací nad ním. O výměnu bibliografických informací se stávajícím knihovním systémem se stará bibliografická vrstva, která zároveň vytváří externí index knihovních fondů, jenž je pod správou systému Sphinx [Social OPAC, 2008].

Insurge je modul dovolující vývojářům propojovat interaktivní sociální data s bibliografickými záznamy. Poskytuje programový mechanismus pro správu a uložení sociálních dat každé aplikaci vystavěné nad ním. Umožňuje také import dat, jejich zobrazení a připojení k bibliografickým záznamům [Social OPAC, 2008].

Nadstavbou verze 2.0 je sociální repozitář, který slouží ke sdílení uživatelských tagů, recenzí a hodnocení mezi všemi knihovnami používajícími SOPAC. Knihovny mají volnou ruku ve výběru převzatých informací určených k zveřejnění.

Pro běh SOPACu je potřeba mít linuxový server s nainstalovaným Apache, PHP a MySQL. Systém Drupal je zárukou modifikovatelného rozhraní, které je jednoduše přizpůsobitelné požadavkům uživatelů. Součástí systému SOPAC jsou i klasické funkce od OPACů očekávané: sledování nákladů, platby pokut, rezervace aj. [Social OPAC, 2008].

V současnosti běží SOPAC na dvou instalacích – v Městské knihovně Palos Verdes (Palos Verdes Library District) a v Darienské knihovně, viz obr. 4), na které tento katalog představím.

Obr. 4: Část titulní stránky katalogu SOPAC v instalaci Darienské knihovny

2.2 Vyhledávání

2.2.1 Dotazové vyhledávání

Katalog Darienské knihovny lze prohledávat v podstatě okamžitě díky vyhledávacímu poli umístěnému v hlavičce stránky (viz obr. 4), které je tak neustále dostupné. Vyhledávat z něj jde buď veškeré sbírky, nebo jen knihy, filmy a hudbu. Nastavit lze též vyhledávání v obsahu knihovního webu nebo v celém internetu pomocí integrovaného vyhledávače od Googlu. Pro využití jeho pokročilých funkcí je potřeba registrace. Registrovat se může kdokoliv, avšak čtenáři knihovny mají rozšířené možnosti typu online rezervace, přehledu aktuálních výpůjček atp.

Přihlášený uživatel může vkládat tagy (oddělené mezerami, víceslovné do uvozovek), hodnocení (kliknutím na hodnotící hvězdičky u vybrané jednotky), poslat vlastní recenzi, komentovat veškeré příspěvky na webu knihovny a ukládat znění svých dotazů. Všechny své úpravy může sledovat ve Svém účtu (My Account).

Kliknutím na odkaz Katalog (Catalog) v hlavním menu stránky (v horní části hlavičky) se uživatel dostane přímo do katalogu. Jako první se zobrazí jednoduché vyhledávací pole, které je připraveno pro okamžitý zápis dotazu. Připojené rozbalovací menu dovoluje zvolit oblast vyhledávání (klíčová slova, název, autor, edice, tagy, recenze, předmět a signatura). Vyhledávání je možno pomocí druhého rozbalovací menu omezit na knihy, filmy, hudbu, audioknihy, časopisy, software a elektronické zdroje. Standardně je nastaveno vyhledávání podle klíčových slov ve všech sbírkách.

Pod vyhledávacím polem je umístěn odkaz na rozšířené vyhledávání. Po jeho rozkliknutí se načte vyhledávací formulář (viz obr. 5). Hledat je možno podle hesla nebo fráze, opět lze zvolit, v jakém poli se bude hledat (klíčová slova, autor atd.), nastavit lze způsob řazení výsledků (podle relevance, nejnovější/nejstarší ve sbírce, datum publikování – nejnovější/nejstarší, abecedně podle názvu/autora, nejlépe hodnocené, nejpopulárnější za týden/měsíc/rok a nejpopulárnější vůbec).

Obr. 5: Formulář rozšířeného vyhledávání v systému SOPAC

Na výběr je vyhledávání v určité sbírce (dospělí, děti, historie), v určitém umístění (např. dospělí, děti, DVD, technické centrum, playaway [4] beletrie pro dospělé) a ve vybraném formátu (kniha, magazín, VHS, reference, kniha na kazetě, audio ke stažení aj.). Vybrat lze více položek. Všechna slova v dotazu lze pravostranně rozšiřovat. Bohužel k systému není vypracována nápověda pro vyhledávání. Jediná dostupná je k systému Sphinx, který SOPAC používá k indexování. Praktické pokusy na základě tohoto návodu však nedosáhly uspokojivého výsledku, tzn. že tuto funkci má systém buď špatně implementovanou, nebo ji nepoužívá vůbec. SOPAC má integrovanou kontrolu překlepů a pravopisu. V případě špatného zapsání slova navrhne korektní zápis.

Po odeslání dotazu se zobrazí seznam nalezených výsledků, který lze dále přerovnávat. Dotaz se zobrazí v pravém sloupci v panelu s názvem Vaše vyhledávání (Your Search, viz obr. 6). Pokud je použito rozšířené vyhledávání, dá se z tohoto panelu dále upravovat (lze odebírat navolená kritéria). Systém po úpravě automaticky načte nové výsledky.

Dotaz lze dále vyladit pomocí levého panelu Doladění (Fine-tune), kde jsou načteny kategorie fazet (formát, lokace, edice, jazyk, rok publikování). Vybráním fazety se dotaz zúží. Navolenou akci lze vzít zpět opět v pravém panelu Vaše vyhledávání. Každá fazeta má za sebou v závorce číslo udávající počet položek, které obsahuje.

2.2.2 Prohlížení

Pod odkazem na rozšířené vyhledávání se nacházejí sekce umožňující prohlížení obsahu podle předvolených kritérií. Vždy se prochází v beletrii, knihách, DVD, CD nebo audioknihách podle kritérií nové, populární nebo nejlépe hodnocené. Výjimkou potvrzující pravidlo je prohlížení oblíbených položek zaměstnanců (prochází se vše, co zaměstnanci označí jako oblíbené, bez ohledu na formát). Po kliknutí na vybranou položku se zobrazí seznam položek, které jsou v ní aktuálně zařazené.

Probírat se knihovními sbírkami lze také kliknutím na některý z populárních tagů, který se nachází v pravém sloupci úvodní stránky katalogu ve formě oblaku tagů. Po jeho vybrání se načtou všechny jím označené tituly seřazené podle relevance.

2.3 Zobrazení výsledků vyhledávání

Seznam výsledků vyhledávání zobrazuje zkrácené záznamy (viz obr. 6) standardně seřazené podle relevance, které lze přeřadit podle hodnocení, data přidání a nejpůjčovanější za týden. Každý záznam obsahuje náhled obálky nosiče (je-li dostupný), název titulu, autora/autory, nakladatelské údaje a signaturu. Pod těmito údaji je informace o počtu kopií daného titulu aktuálně dostupných v knihovně a odkaz na přihlášení pro jeho rezervaci. Po pravé straně každého záznamu je umístěna ikona druhu nosiče, na kterém je titul vydán (kniha, DVD, CD, CD-ROM, kniha na CD, Playaway atp.). Nad seznamem je uveden celkový počet nalezených záznamů. Mezi záznamy lze dobře listovat pomocí připravených tlačítek.

Obr. 6: Ukázka seznamu výsledků vyhledávání v systému SOPAC

Záznam má klikatelný název a jméno autora. Název přesměruje na úplný záznam jednotky, zatímco autor je v podstatě přednastavený dotaz, který vypíše seznam všech děl konkrétního autora, jež se v knihovně nacházejí (to platí i pro úplný záznam).

Úplný záznam (viz obr. 7) obsahuje oproti zkrácenému záznamu navíc tyto položky: fyzický popis, ISBN, jazyk, poznámky a předmětové záhlaví. Hesla v předmětovém záhlaví po aktivaci spustí zcela nové vyhledávání v daném tématu. Přihlášený uživatel může ze stránky úplného záznamu ohodnotit knihu (na pětihvězdičkové škále), vložit vlastní recenzi (případně si přečíst již napsanou) a zapsat vlastní tagy (zároveň vidí tagy knize již přiřazené). Tagy, recenze i hodnocení (včetně počtu hlasů) vidí každý uživatel.

Obr. 7: Ukázka zobrazení úplného záznamu v systému SOPAC

2.4 Shrnutí

Rozhodne-li se knihovna pro nasazení SOPACu, dostane se tak do komunity knihoven, které ho používají, a získá možnost sdílet sociální data. Potřebuje však poměrně schopného správce systému, který zvládne jeho implementaci nad stávající knihovnický systém.

Kladem systému je možnost registrace uživatelů, kteří nejsou čtenáři knihovny, velice přehledný design stránek a velmi dobrá orientace v obsahu katalogu a jeho nabídce. Johnu Blybergovi se podařilo dobře integrovat prvky Webu 2.0 (tagy, hodnocení, recenze).

Oproti jiným katalogům SOPAC nenabízí seznam podobných titulů či odeslání záznamu e-mailem aj. Každý záznam však má svůj vlastní trvalý odkaz. Drobným nedostatkem je chybějící volba zobrazení počtu záznamů na stránce nebo nabídka RSS kanálu pouze pro hlavní stránku katalogu (nelze tedy sledovat aktuální přírůstky v oblasti, která uživatele zajímá).

Přestože vyhledávání v katalogu je poměrně intuitivní, chyběla mi podrobnější nápověda použití booleovských operátorů a zástupných znaků. Praktické pokusy ukázaly, že jejich použití vede k téměř stejným výsledkům, jako když použity nebyly.

SOPAC je omezen pouze na sbírky konkrétní knihovny, proto neumí hledat napříč nejrůznějšími zdroji, ke kterým má knihovna přístup.

Otevřenost SOPACu i nečtenářům knihovny je pro knihovnu prvním krokem k tomu, jak se „otevřít světu“, jak nebýt jen zdrojem suchých bibliografických informací a jak rozšířit své hranice směrem k sociálnímu a komunitnímu webu.

Závěr

Scriblio a SOPAC jsou systémy, jejichž tvůrci přišli se zajímavým nápadem – vytvořit knihovní katalog nad redakčním systémem a využít tak velkou vývojářskou komunitu, která je kolem obou použitých systémů (WordPress a Drupal) vytvořena, funkčnost a flexibilitu a obohatit je o vlastní pohled, systém a funkcionalitu, jež je od knihovního katalogu vyžadována.

Popsané katalogy nové generace se pokoušejí o implementaci intuitivnějšího vyhledávacího rozhraní s fazetovým prohlížením, sociálními prvky, návrhy podobných titulů atp. Často pomáhají uživatelům lépe se orientovat v nalezených výsledcích či nabízejí možnosti automatického sledování přírůstků v oblasti jejich zájmu.

Analýza ukázala, že každý z uvedených OPACů nové generace je založen na jiné koncepci. Spojuje je ale ctižádost tvůrců ukázat, že i knihovní katalog má co nabídnout a umí se přizpůsobit současným požadavkům uživatelů, kteří jsou zvyklí na sociální sítě a prvky Webu 2.0.

Níže uvedená tabulka (viz tab. 1) porovnává implementaci vybraných vlastností v jednotlivých systémech.

Rychlý rozvoj webových technologií, sociálních sítí (i knihovnických) a vyhledávacích systémů typu Google, v nichž lze jednoduše vyhledávat a které navíc uživatele dovedou poměrně rychle k tomu, co hledal, jsou pro knihovny konkurencí. Mohou jim ubrat uživatele, kteří se v jejich systémech neorientují a jsou jen velice těžko schopni najít to, co chtějí. Uživatelé se stávají v jistém smyslu náročnějšími na rychlost odezvy a na téměř okamžité splnění zadaného požadavku. Z toho vyplývá potřeba změny knihovních katalogů, která souvisí též s rozvojem digitálních fondů, jež knihovny spravují a které se ve stávajících katalozích velice těžko hledají, pokud jdou vůbec nalézt.

Práce ukázala, že myšlenky a předpoklady Ch. R. Hildretha (viz 1. díl seriálu) se pomalu stávají skutečností. Znamená to, že se funkcionalita OPACů zlepšuje, stávají se uživatelsky přívětivějšími a použitelnějšími. Katalogy sice stále těží ze záznamů ve formátu MARC, ale tvůrci systémů se snaží tyto záznamy nejrůznějším způsobem obohatit – především o obsahy (ve smyslu anglického Table of Contents), anotace, recenze (nejen uživatelské) a uživatelské tagy. Podobná vylepšení pomohou uživateli lépe zjistit, zda nalezený dokument opravdu odpovídá jeho zájmu. Objevuje se i snaha skrze OPAC zpřístupnit i další, především digitální fondy knihovny.

Online katalogy nejsou bránou pouze k fondům jedné knihovny. Často umožňují současné vyhledávání nejen ve fondech spřátelených knihoven, ale i v externích zdrojích a nejrůznějších databázích, přičemž výsledky zobrazují na stejné stránce, jako výsledky nalezené v knihovním fondu. Některé katalogy jsou napojeny i na další informační zdroje (nejrůznější online encyklopedie či Wikipedie), které umožní uživateli lépe určit např. požadovaného autora.

Tab. 1: Srovnání vybraných vlastností analyzovaných OPACů nové generace

* Funguje pouze při vyhledávání ve všech knihovnách zapojených do katalogu WorldCat.
** Recenze či hodnocení nejsou přebírané, vkládají je uživatelé.
*** Účet mohou mít i uživatelé, kteří nejsou v knihovně registrovaní.

Mnoho katalogů nabízí odkaz na nejrůznější digitální knihovny a další služby (Google Book Search, HathiTrust aj.) poskytující plné texty (nebo alespoň část textu), a tak umožňují uživateli získat požadovaný dokument mnohem rychleji (některé služby jsou však dostupné pouze registrovaným uživatelům konkrétní knihovny). Touto nadstavbovou službou se online katalogy krůček po krůčku přibližují komerčním databázovým systémům, které plné texty nabízejí (ať už přímo, nebo pomocí nejrůznějších směrovacích služeb).

V popisovaných systémech není zcela implementováno vyhledávání v přirozeném jazyce, protože je to technicky poměrně náročné. I tak se ale vyhledávání velice zjednodušilo – není potřeba hledat pomocí klíčů ani uživatel nemusí znát přesné názvy atp. Systémy umí opravovat běžné překlepy, navrhovat správné termíny, některé i automaticky využívají stemmingu či lemmatizace, aniž by uživatel musel zadávat jakékoliv rozšiřující a zástupné znaky. Součástí systémů bývá i slovník synonym a stop slov. Snaha o zjednodušení vyhledávání je vidět i za začleněním fazetové navigace, uživatelských tagů, které se více blíží jazyku uživatele, a možností vyhledávání podle klíčových slov.

Běžnou součástí představených systémů je řazení výsledků podle relevance s možností jejich přeřazení (nejčastěji podle autorů, názvů nebo data publikování). Systémy přidávají hledaným termínům určitou váhu (nejčastěji podle místa, kde se v záznamu vyskytují), což umožňuje najít relevantnější výsledky. U většiny katalogů nechybí ani zobrazení souvisejících dokumentů, avšak uživatel (zatím) nemá možnost označit jednotku jako nevyhovující jeho požadavkům.

Nové knihovní katalogy se přibližují sociálním sítím, v nichž mohou uživatelé sdílet nejrůznější obsah a názory. Nabídkou trvalého odkazu konkrétního záznamu umožňují uživateli jednoduchou formou vystavit odkaz na knihu třeba na blogu. RSS kanály uživateli zjednodušují sledování novinek, připravené citace mu zas ulehčují práci při zadávání díla do použité literatury.

Právě začleňování prvků známých ze sociálních sítí, blogů atp., napojení na nejrůznější informační zdroje a služby, rozšíření katalogů o nové funkce a využití open source komponent je cesta, která podle mého názoru mnoho OPACů ještě čeká, ale která může být tím správným řešením (i když nemusí být řešením jediným), jak knihovny otevřít světu a uživatelům.

Rozvoj OPACů nové generace je závislý na mnoha faktorech – od finančních prostředků přes schopné lidi po ochotu inovovat a snahu sledovat aktuální trendy ve vývoji webových technologií. A právě sledování trendů, chuť inovovat a nebát se implementovat nové prvky a koncepty je cesta, která může knihovnám pomoci udržet krok s aktuálním vývojem. Mohly by se tak stát se místem, ze kterého budou uživatelé při vyhledávání informací vycházet.

Analyzované systémy ukázaly, že myšlenky Ch. R. Hildretha byly svým způsobem nadčasové a pomalu se uvádějí v život. Jen je možná poněkud smutné, že se na jejich realizaci muselo čekat téměř deset let.