Jednou z klíčových otázek, které je třeba věnovat pozornost při vytváření digitálních knihoven, je integrace heterogenních dokumentů (z formálního, obsahového či autorskoprávního hlediska), resp. jejich zpřístupnění pomocí jednotného rozhraní. Pravděpodobně nejznámějším systémem v současnosti, který je založen na modelu paralelního vyhledávání ve volně přístupných webových zdrojích a zdrojích pro registrované uživatele (v tomto případě zdrojů informací odborného charakteru), je projekt nizozemského vydavatelství Elsevier Science nazvaný Scirus. V systému je aplikován indexační a plnotextový rešeršní software norské firmy FAST, která provozuje ambiciózní vyhledávací službu AllTheWeb. (Pozn.: Dlužno dodat, že Scirus není prvním systémem svého druhu: portfolio jiného vyhledávače - Northern Light - se již krátce po uvedení do provozu v roce 1997 rozrostlo o databáze zpravodajských a ekonomických informací - např. Business Wire, PR Newswire, Reuters, AP a odborné časopisy aj. - viz http://www.northernlight.com/docs/specoll_help_overview.html.)

Zdroje v systému Scirus, který po několikaměsíční testovací fázi začal fungovat v rutinním režimu v dubnu 2001 (poprvé byl představen na konferenci Online Information 2000 v prosinci 2000), se dělí, jak již bylo naznačeno, do dvou kategorií. Tu první, daleko rozsáhlejší skupinu tvoří volně přístupné webové zdroje s "vědeckým (konkrétně: akademickým) obsahem" (tato databáze zahrnuje celkem 55 miliónů dokumentů včetně těch ve formátu PDF a PostScript, který je zejména v exaktních oborech hojně rozšířen). Právě tato charakteristika (resp. kritéria výběru, která nejsou oficiálně zveřejněna) se stala předmětem jízlivé kritiky v časopisu Information Today (č. 6/2001). Ukazuje se totiž, že do této kategorie jsou zařazeny rovněž osobní stránky studentů (svědčí o tom odpovědi na rešeršní dotazy typu "**ck") či stránky administrativních oddělení univerzit, které se zaměřením systému mají pramálo společného. Jinak řečeno: za zdroje s vědeckým obsahem se pro účely systému považují zejména ty, které jsou vystaveny na serverech s akademickými doménami (.edu ve Spojených státech, .ac.uk ve Velké Británii apod.).

Další problémy, s kterými se v Sciru setkáme (a jejichž řešení není v moci správce tohoto systému), jsou dány obecnými vlastnostmi webových zdrojů: proměnlivost (či krátká životnost), kterou druhá strana-zpracovatel nemůže ovlivnit, a v neposlední řadě data jsou v nestrukturované podobě, a proto nezbytným předpokladem pro nalezení požadovaných informací je kombinace trpělivosti, zkušeností a dostatku času aspoň letmo prohlédnout množinu dotazu formálně odpovídajících zdrojů a identifikovat ty, které jsou obsahově relevantní.

Součástí druhé kategorie zdrojů ve Sciru jsou čtyři online oborové služby, které jsou přístupné pouze na základě registrace (a ve dvou případech také na základě složení příslušného obnosu). Na webu figurují samostatně, ve skutečnosti jsou majetkově propojeny s vydavatelským koncernem Elsevier Science, aniž by se tato informace na Sciru viditelně objevila (stačí ale zapátrat v tiskových zprávách - z tohoto důvodu je někdy Scirus hodnocen jako příliš nafouknutá bublina, jehož smyslem je oslovit skrytou formou další zákazníky). Těmito službami jsou:

1. medicínská bibliografická databáze MEDLINE (celkem 11 miliónů záznamů ze 4300 časopisů) doplněná odkazy na články v plném znění ze serveru BioMedNet (asi 150 titulů) - registrace zdarma
2. bibliografická databáze Beilstein (organická chemie) ze serveru ChemWeb.com (600 tisíc záznamů od roku 1980) - registrace zdarma
3. bibliografická/plnotextová databáze Neuroscion (neurověda) - placený zdroj
4. ScienceDirect je kmenovou službou-digitální knihovnou Elsevier Science (1200 časopisů od roku 1995 s 1,4 miliónem článků) - placený zdroj

Rešeršní nástroje jsou poměrně chudé (logické spojky AND, OR a fráze). Typickým znakem je možnost vyhledávat buď pouze v jedné z uvedených kategorií zdrojů, nebo v obou současně. Dotaz lze zúžit na jednu či více ze sedmnácti tematických oblastí (tato klasifikace je v podstatě totožná s tou, která se používá v systému ScienceDirect). V masce pro expertní vyhledávání (bez vyklápěcího menu) je k dispozici jedno pole, do kterého se zapisují spojky (AND, OR a ANDNOT) a dále omezující hlediska-bibliografické údaje uvezené prefixem (autor, název, klíčové slovo, URL, doména, afiliace a ISSN). Jak je u webových vyhledávacích služeb zvykem, záznamy se zobrazují s odkazem, krátkým souhrnem (zřejmě automaticky generovaným) a zvýrazněným řetězcem, který byl uživatelem zadán. Nechybí grafický symbol pro odlišení toho, z jakého zdroje záznam pochází.