Ve dnech 29. listopadu až 1. prosince 2005 se v Londýně uskutečnila konference Online Information 2005. V tomto příspěvku vám nabízíme několik pohledů na její průběh a obsah. Oslovili jsme totiž některé účastníky konference z České republiky a požádali je o zodpovězení následujících otázek: Co Vás letos překvapilo (v pozitivním či negativním slova smyslu)? Jaké trendy se letos objevily? Jaký konkrétní produkt (příp. produkty) Vás zaujal? Co považujete z programu konference nebo z nabídky vystavovatelů za zvlášť užitečné pro svou instituci či pro informační sektor u nás?

Zde jsou výsledky naší miniankety:

Richard Papík (Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK):

1. Stále si myslím, že je to akce č. 1 pro toho, kdo se zajímá o elektronické informační zdroje a online služby ve světovém kontextu. Možná jsem byl opětovně překvapen, že se rozšířily volně přístupné přednášky a semináře a že se staly konkurencí poměrně drahé souběžné konferenci a že úroveň těchto volně přístupných přednášek a seminářů je velmi vysoká. Byl jsem překvapen, kolik lidí z ČR nebo SR na tuto akci přijelo a kolik lidí je z knihoven. Dříve sem totiž jezdili převážně lidé, kteří měli u nás vztah k informačnímu sektoru komerčnímu. Je dobře, že sem přijíždí řada kolegů z ČR.
2. Informační zdroje od producentů jsou celkem tradiční, byť pochopitelně na mírné letošní vývojové křivce, nabídka služeb světových databázových center také. Koncepty jako e-book a e-journal jsou trendem uz řadu let, takže je to jen otázka zdomácnění v ČR a dostatku peněz na akvizice tohoto typu zdrojů. Už několikaletým trendem je jakási integrace a globalizace informačních zdrojů, jejímž důsledkem je, že se zmenšil počet klíčových hráčů, kteří pohltili jiné konkurenční subjekty, anebo se vzájemně propojili (např. Thomson) - vznikají jakési informační a znalostní rafinerie. Mění se uživatelská rozhraní a vše zákonitě směřuje ke koncovemu uživateli, aniž by se popírala důležitá role informačního zprostředkování, brokeringu. Důraz se klade na rychlý přístup k primární informaci a komplexnost služeb, aby uživatel dělal minimum mezikroků. Jedna téměř okrajová maličkost se stala trendovou záležitostí ve vztahu k vyhledávacím nástrojům v prostředí internetuv - je jí oblast vytěžení tzv. blogů. Ty se letos vícekrát skloňovaly, stejně tak pojem wikipedia a další síťové fenomény. Hodně se vše soustředí na aplikace a vše je poměřováno ekonomickým úspěchem u uživatelů, halí se to do nástrojů informačního a znalostního managementu. Vše je tu zákonitě "komerce", jak bych řekl kdysi jako adolescent. Takže tradičním spolutrendem je obchodní orientace.
3. Zajímaly mne služby a novinky světových databázových center - zejména od Dialog Corporation, STN International, Lexis/Nexis, OVID, také něco málo od agregátorů typu ProQuest, jednotlivých producentů jako Elsevier, IEEE, APA, Derwent, Information Today, ASIS&T, CILIP aj. Zajímavé byly záležitosti elektronických systémů a nástrojů, které poskytují tzv. přidané hodnoty uživateli - konkrétně šlo o specializované systémy řízení obsahu, korporační informační systémy, portálové záležitosti, zajímaly mne případové úlohy a zkušenosti z praktického nasazení. Pochopitelně mne zajímalo vše, co se týká rešeršních strategií, vyhledávacích nástrojů a rozvoje informačních služeb.
4. Při poslouchání přednášek a seminářů na této akci mne vždy napadá mnoho asociací a inspirací, v duši se nechávám unášet dalšími nápady. Při řadě setkání se mnoho věcí probere i neformálně a přímo u stánku vystavovatelů si mohu leccos odzkoušet a navázat i první odborné kontakty. To bylo a je pak snad později užitečné i pro moji práci v Ústavu informačních studií a knihovnictví. Někteří z ČR odjíždí na tuto akci se snahou vydobýt slevy od producentů a provozovatelů, mne tedy zákonitě zajímá, co z této akce může mít ÚISK a jeho studenti.

Petr Dudek (Unipetrol):

1. Letošní ročník mě příjemně překvapil zvýšením počtu vystavovatelů, zejména v oblasti Content Managementu. Celý veletrh dostal, podle mého názoru, dynamičtější náboj. Objevila se celá řada známých i méně známých firem, které vystavovaly v Londýně poprvé. Velmi užitečné byly i tradiční semináře, pořádané tentokrát v pěti paralelních sekcích. Zajímavé téma si každý účastník z více než 100 přednášek jistě našel.
2. • GNU licence (u CMS produktů) se úspěšně uplatňují vedle klasických licencí, v řadě případů dokonce jejich nasazení převažuje. Navíc, využívání GNU licencí vůbec není doménou malých a středních firem, ale objevují se i u nadnárodních renomovaných společností (např. Knight Rider).
   • RSS kanály zaznamenávají výraznější boom - užitečnost jejich nasazení objevily i společnosti, které dosud "odolávaly".
   • Dosti často se skloňoval termín "Podcasts", přičemž nemusí vždy jít pouze o rozhlasové a televizní zpravodajské kanály. Zatím mi připadá, že je to spíše módní záležitost, ale tak se před nějakým časem tvářily RSS kanály také.
   • Pokračuje trend integrace vyhledávacích služeb (prolinkování různorodých informačních systémů v rámci organizace i mimo ni).
   • Stále více se objevují a prosazují nástroje na vizualizaci nalezených dat jako podpora analytické fáze procesu zpracování informací.
3. • STN AnaVist jako vyspělý a propracovaný vizualizační nástroj.
   • SciFinder 2006 jako rychlý a robustní vyhledávací a vizualizační nástroj v produktech CAS.
4. • Za významnou zprávu považuji již zmíněnou úspěšnost v prosazování GNU licencí u CMS produktů (ne vše musí být od Microsoftu).
   • Za velmi užitečné považuji semináře, které probíhaly v rámci veletrhu v pěti paralelních sekcích.
   • Pro naši společnost považuji za velmi užitečnou možnost porovnání různých CMS řešení z hlediska funkcionality i cenových modelů (jsme totiž před nasazením CMS jako Informačního servisu skupiny Unipetrol).

Vladimír Karen (Albertina icome Praha):

1. Několik posledních let je už skoro charakteristické (a to zdaleka nejen v informačním průmyslu), že velká překvapení se na veletrzích a výstavách nekonají. Výrobci oznamují novinky většinou ihned, jak jsou k dispozici, a nečekají s nimi až na nějakou konkrétní akci. Takže ani letos nebylo překvapením, že nebyla žádná velká překvapení.
2. Zjevně se nacházíme v období růstu kvantity, přičemž významné kvalitativní skoky se příliš nedějí. Téměř všichni vydavatelé se vrhli na digitalizaci archivů, a to jak retrospektivních čísel časopisů, tak knižní produkce. Kvalitativní vývoj vidím v oblasti centralizovaných prohledávačů (federated search, central search) a propojovačů na bázi OpenURL (link resolver). Další skutečný kvalitativní skok přinese podle mého názoru až další generace vyhledávací technologie s prvky umělé inteligence, ale ta je zatím v nedohlednu.
   
   K obecnějším fenoménům, které byly často diskutovány, patří různé "wiki" (např. známá encyklopedie wikipedia), blogy a už poněkolikáté open access časopisy. Po počátečním bezbřehém nadšení zejména na straně akademické komunity již dnes jsou s OAJ reálné zkušenosti a ty ukazují, že ne vždy je všechno tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Každopádně OAJ zatím rozhodně neznamenají konec tradičního vydavatelského modelu, jak se v období počátečního nadšení snad mohlo zdát.
3. Mým favoritem-stálicí je už třetí rok společnost Knovel Inc. Tato malá, dynamická firma jako jedna z mála skutečně naplňuje očekávání, která asi všichni potenciální uživatelé měli od vyhlášení konceptu elektronické knihy. Řada vydavatelů stále pouze zpřístupňuje digitální kopie tištěných knih, zatímco Knovel daný obsah zpracovává do nejmenších detailů a tak umožňuje - vedle tradičního využití - skutečně nelineární a především kreativní využití obsažených informací. Kdo viděl jejich práci s tabelárními údaji a tzv. "oživlé rovnice", okamžitě si řekne: "Tohle je ono! Takhle to má vypadat!" Coby jejich obchodní partneři máme možnost také "nahlédnout pod pokličku", kde je vidět neobvyklý zápal pro věc kombinovaný s laskavostí a kultivovaností. To se všechno odráží v akceleraci této firmy, takže do budoucna se můžeme určitě těšit na ledacos zajímavého.
4. Na účast na konferenci mi nezbývá čas, celé tři dny trávím na obchodních jednáních na výstavě. Každopádně nabídka seminářů přímo na výstavě, které jsou navíc zdarma, mi připadá velmi zajímavá, škoda, že se na ně nedostanu. Už kvůli nim by ale stálo zato na Online přijet.
   
   Z nabídky vystavovatelů považuji za velmi zajímavou službu RefWorks. V principu jde o osobní bibliografickou databázi, ale na rozdíl od všech Reference Managerů, EndNotů a ProCitů nejde o aplikaci nainstalovanou na konkrétním PC, ale o online službu. Osobní databáze je tedy uživateli dostupná kdykoli a odkudkoli a navíc je doplněna i o modul RefShare, který umožňuje zpřístupnit svou bibliografii nebo její části na internetu dalším uživatelům. Tedy ideální pro všechny vyučující, ale i jako nástroj pro výzkumné týmy, vědce publikující výsledky své práce formou bibliografie a samozřejmě také pro knihovny a jejich bibliografie menšího rozsahu. RefWorks pochopitelně importuje a exportuje veškeré běžné formáty (několik set!) a s některými online producenty je integrován ještě těsněji, takže např. přenos označených záznamů z Ovidu nebo Scopusu probíhá po stisknutí tlačítka naprosto automaticky.