V letošním roce se konal 16. ročník mezinárodní konference Human-Computer Interaction International na ostrově Kréta v oblasti Hersonissos, a sice v konferenčních prostorách hotelu Creta Maris ve dnech 22. až 27. června 2014. Celkem poslalo své příspěvky na 4766 jednotlivců ze 78 zemí, kteří představili na 1476 článků a 225 posterů ve sborníku vydaným nakladatelstvím Springer. Samotné konference se zúčastnilo na 1900 referentů. Hojně převažovali, podobně jako v minulém roce, referenti z Japonska, ale také Německa.

Zahájení konference

Konferenci otevírala přednáška Jima R. Lewise s názvem “Usability: Lessons Learned... and Yet to Be Learned”. Přednášku zahájil citací filozofa vědy, J.W. Grovea, který kdysi napsal: "Není samozřejmě nic zvláštního nebo skandálního na názorovém rozdělení mezi vědci. To je podmínkou vědeckého pokroku." V průběhu posledních 30 let má použitelnost, a to jak v praxi, tak jako nově vznikající věda, v této rozporuplnosti svůj podíl. Některé kontroverze zdědila po svých raných kořenech v experimentální psychologii, měření a statistice. Další se ukázaly, když obor použitelnosti vyzrál a rozšířil se do oblasti designu zaměřeného na uživatele (user-centered designu – UCD) a uživatelského prožitku (User Experience – UX).

Zahájení konference v budově Maris Convention Center na Krétě (Zdroj: HCI International)

V mnoha ohledech je vědní obor utvářen právě spory v jeho rámci. V tomto projevu Lewis prozkoumal některé přetrvávající spory v oblasti použitelnosti, počínaje jejich historií, a zhodnotil jejich současný stav z hlediska pragmatického odborníka. Jinak řečeno si kladl otázku: jaké klíčové lekce jsme se naučili v průběhu posledních tří desetiletí a co je ještě třeba se naučit?

Zahajovací přednáška s doprovodným udělováním cen „Best Paper Award“ se orientovala na problematiku Použitelnosti (Usability), přičemž kladla důraz na diferenci pojetí sumativního a formativního. Hlubší analýza takového pojetí ukazuje na směr budoucího vývoje mezinárodních konferencí v oboru Human Computer Interaction, který nabízí mnoho různorodých a interdisciplinárních témat.

James R. Lewis, PhD., pracoval jako odborník na použitelnost v IBM od r. 1981. Kromě své praxe publikoval i vlivné výsledky výzkumů o měření užitku v použitelnosti, použití spolehlivých intervalů ve výzkumu a také o určování velikosti vzorku ve studiích použitelnosti. Mezi jeho knihy patří "Practical Speech User Interface Design" (2011) a "Quantifying the User Experience" (2012, spolu s Jeffem Sauro). Svůj příspěvek na HCII 2014 zveřejnil v časopise "International Journal of Human-Computer Interaction" nakladatelství Taylor & Francis.

Úvodní přednášející James Lewis (Zdroj: HCI International)

K tematickým sekcím konference

Hlavní konference zaštiťovala na 12 doprovodných setkání, ve skutečnosti dalších konferencí. Poprvé zde byla nově začleněna konference HCI in Business, která nabídla tematické sekce jako například Persvasive Computing, 3D Web and Virtual Words nebo ryze praktická témata jako Online Marketing či Supply Chain Management. Zde bylo hojné zastoupení referentů ze zemí jako jsou Korea, USA, Hong Kong a Kanada.

Kolegové Mgr. Jan Brejcha, PhD. a Mgr. Katrin Vodrážková, PhD. se aktivně podíleli na vedení paralelních sekcí v rámci konference Design, UX and Usability. Konkrétně zaštítili Jan Brejcha sekci Semiotics, Ideology, Interaction. Mimo jiné představili také skupinový poster pojednávající o problematice operativní teorie a výzkumu v oblasti post-médií s přesahem do dalších disciplín jako je umění, kulturologie, architektura či kybernetika, na kterém oba autoři spolupracovali s doc. PhDr. Jiřím Bystřickým, CSc., s názvem "Medium – Media – Post-media".

Kolegové Jan Brejcha a Katrin Vodrážková se na konferencích HCII objevují již pravidelně. Letos dr. Brejcha prezentoval princip privilegizace obsahu v uživatelském rozhraní, zatímco dr. Vodrážková princip „média očí“. Poster, který prezentovali společně za Frame Institute s doc. Bystřickým, pojednává o genezi pojmu post-médií, který spočívá v reflexi systémů a způsobů zprostředkování informací (Foto: Malvína Němečková a Jan Brejcha).

Objevila se zde také již z minulého roku zahraniční jména jako zejména japonský referent Masaaki Kurosu s tématem k filmovému médiu a sci-fi rozhraní, technikám zobrazování a pohybu virtuální a reálné reality (příspěvek: User Interfaces That Appeared in SciFi Movies and Their Reality), hamburský zástupce Hashim Chunpir (příspěvek: Using Soft Systems Methodology in understanding current user-support scenario in the Climate Science Domain), který nadesignoval rozhraní v podobě zcela nového softwaru a metodologie interakčních a informačních systémů, a v neposlední řadě australský referent Roman Danylak (příspěvek: Interactive Film: the Computer as Medium), který posouvá téma médií a interakčního designu do oblasti umění a počítačové vědy.

Jedním z nejočekávanějších příspěvků sémiotické sekce byla prezentace Aarona Marcuse, předsedajícího konference DUXU, nazvaná The Happiness Machine: Mobile Behavior Change. Během vystoupení ukázal psychologické základy pocitu štěstí a jakými strategiemi ho lze vyvolat a udržet. Pro návrh uživatelského rozhraní, které by strategie přeneslo do prostředí mobilní aplikace, se svým týmem provedl dotazníkové šetření a uživatelské testování prvních konceptů obrazovek. Svým Strojem na štěstí tak Aaron navazuje na svůj dlouholetý výzkum persvazivních technik v prostředí mobilních aplikací, jehož vyústěním je řada aplikací pro různé sféry použití.

Pojem HCI a historie HCI International

HCI je vědecká oblast zkoumající interakci mezi člověkem (tzn. uživatelem) a počítačem. Interakce člověk – počítač je klíčovým prvkem počítačové, resp. informační vědy. Interakci člověka a počítače lze ovšem propojit s různými oblastmi. Filosofie a inovace HCI vychází původně ze tří složek: chování a procesování počítače, informační systémy a aplikace počítačové techniky. Velký vliv na problematiku HCI má kromě technologické stránky také psychologie a lidský faktor.  

S definicí a charakterem oboru HCI se pojí také původ a počátky této mezinárodní vědecké konference HCI International. Jejím průkopníkem se stal prof. Gavriel Salvendy (mezi jeho působiště patří: Purdue University, USA, a Tsinghua University, Čína). Ve dnech 18. - 20. srpna roku 1984 se uskutečnila první americko-japonská konference k oboru Human-Computer Interaction, a to v Honolulu na Hawaii, USA. Mezinárodní konference HCI International se koná společně s řadou přidružených konferencí v rámci jedné organizace a registrace.

Gavriel Salvendy, zakladatel konference HCII, emeritní předseda a vědecký poradce konference HCII 2014 (Zdroj: HCI International)

Cílem setkání je zpřístupnit mezinárodní fórum pro diseminaci a výměnu soudobých vědeckých informací na úrovni teorie, obecných a aplikovaných oblastech v HCI, lidského rozhraní a managementu informací, univerzálního přístupu, inženýrské psychologie, kognitivní ergonomie, virtuální, rozšířené a smíšené reality či mezikulturního designu. Stranou nezůstává sociální komputace, sociální média, rozšířená kognice, digitální modelování lidí a aplikace ve zdravotnictví a bezpečnosti. Důležitými oblastmi jsou nepochybně i ergonomie a správa rizik, design, uživatelský prožitek a použitelnost, distribuovaná, ambientní a všudypřítomná interakce, lidské aspekty informační bezpečnosti, soukromí a důvěry, HCI v podnikání, učení a technologie pro spolupráci. Tuto výměnu poznatků zajišťují různé typy komunikace na konferenci, jako jsou plenární prezentace, paralelní sekce, prezentace posterů, tutoriály, výstavy, apod.

Od r. 1984 bylo zorganizováno šestnáct ročníků konference HCI International. Na tuto mezinárodní vědeckou konferenci naváže v příštím roce 17. konference pod názvem „HCI International 2015“, která se uskuteční v Los Angeles ve dnech 2.–7. srpna 2015. Více informací naleznete na: http://www.hcii2015.org, popř. na http://www.hcii2015.org/duxu.