Informace ’93 aneb Jak to všechno začalo

Pokud bychom chtěli být skutečně důkladní, historie Infora je vlastně delší než dvacet ročníků: sahá totiž až do začátku dubna 1993, kdy se v pražském hotelu Krystal uskutečnila konference Informace ’93. Měla úplně jiný „profil“ než současné Inforum – byla totiž zaměřena výhradně na zdroje obchodních informací. Asi 160 účastníkům (pracovníkům managementu firem, knihovníkům a studentům) byly představeny u nás horké novinky v oblasti informačních technologií: CD-ROM a mechaniky (dnes stěží uvěříme, že byly jednorychlostní) na jejich spuštění a online přístup (opět pro ty, co nejsou pamětníky, zní jako z „informačního pravěku“ fakt, že se používalo vytáčené připojení přes telefonní linku s minimální rychlostí a obslužný terminálový program s příkazovou řádkou).

K tehdejším bestsellerům z dílny a nabídky Albertina icome (předchůdkyně Albertina icome Praha) patřily Firemní monitor, Ochranné známky ČR, MultiMedica Thorax a Paměť světa. Konferenci podpořily firmy Dialog a University Microfilms International (obě jsou dnes součástí skupiny ProQuest). Mimochodem, v témže roce Albertina icome měla jako jediná firma z tohoto regionu svůj stánek na celosvětové konferenci a výstavě Online Information 93 v Londýně.

Program konference Informace ’93

InfoMedia v Planetáriu: EIZ začínají

Po roční přestávce navázala na Informace ’93 konference InfoMedia ´95, která se – vzhledem k tomu, že se stala doprovodnou akcí Světu knihy – přestěhovala do Planetária v pražské Stromovce. Další, zásadní inovace se týkala programu: hlavním tématem se staly odborné informace obecně, bez omezení na konkrétní obor. Byl to logický krok, protože poptávka zejména v akademickém prostředí enormně vzrostla a současně s takovými zdroji byly v Česku jen malé zkušenosti. Za klíčové byly tehdy právem považovány bibliografické zdroje, které byly v poslední době zcela vytlačeny zdroji plnotextovými. Snad to nebude působit pateticky a neskromně, řekneme-li, že v tomto směru InfoMedia (a následně po nějakou dobu Inforum) sehrála svou „osvětovou“ roli.

Hlavní hvězdou v roce 1995 mezi přednášejícími byl Eugene Garfield, zakladatel bibliometrie, citačních rejstříků a legenda informačního průmyslu, který v době konání konference obdržel čestný doktorát Univerzity Karlovy a na konferenci InfoMedia šlo o jeho jedno z mála odborných vystoupení v Česku. Zatímco kapacita sálu Planetária v roce 1995 stačila, později museli být zájemci odmítáni, protože se vždy rychle naplnila. V jednom případě museli pořadatelé vzít zavděk improvizovaným prostorem přímo na Výstavišti.

Zleva: Eugene Garfield v roce 1995, webové stránky konference InfoMedia '96 a Ondřej Neff v roce 1997

Inforum na VŠE: trendy místo oborových EIZ

Prozatím definitivní zázemí našla konference – od roku 1999 pod názvem Inforum – v nové budově Vysoké školy ekonomické. Oborové sekce ztratily postupem času své opodstatnění a byly nahrazeny sekcemi o aktuálních trendech v oboru – z hlediska obsahového (např. video) a technologického (např. elektronické knihy, discovery systémy, mobilní přístup do EIZ). Z programu také zmizela sekce o knihovnických systémech, protože přestala tematicky konvenovat, o informacích o Evropské unii a sekce pro firemní sektor, jelikož mezi účastníky stále více převažovali pracovníci akademických a veřejných knihoven.

Důležitým mezníkem v „životopisu“ Infora je rok 2001, kdy Ikaros poprvé živě přenášel program v Nové aule na Internetu a k tomu přidal textové zpravodajství, za které v roce 2003 redakce obdržela Cenu Infora. V roce 2004 naposledy vyšel CD-ROM se sborníkem (a archivem) Infora. Opakovaně se totiž prokázal fakt, že tímto způsobem se k účastníkům nedostaly poslední verze příspěvků, takže se jejich zveřejnění na internetu ukázalo mnohem praktičtější.

V éře Infora na VŠE pravidelně zveme zahraniční přednášející, abychom nabídli alternativní a třeba i provokativní pohled na věci, které se nám jeví jako samozřejmé nebo naopak neměnné nebo nebyly u nás dosud prezentovány – za všechny jmenujme Herberta van de Sompela a Karen Blakeman. Počet prezentací našich komerčních partnerů-producentů je EIZ je kontroverzním tématem. Vždy vítáme, pokud nejsou pouhým marketingovým sdělením, na druhé straně mají v programu své pochopitelné místo; jde tedy o to najít co možná nejlepší vyvážení s odbornými příspěvky a o hledání nových, zajímavějších forem oslovení účastníků, k němuž vystavovatele opakovaně vyzýváme.

Vlevo: Herbert van de Sompel; vpravo: Karen Blakeman

Netradiční zahájení

S prvním netradičním zahájením se účastníci Infora setkali v roce 2000 (veršovaná pohádka O třech knihovnících a kouzelníkovi Albertovi, kterou si můžete přečíst v archivu Infora) a patrně byli zaskočeni. Od té doby – jakmile se Inforum blíží – slýcháme dotazy, s čím přijdeme tentokrát, na které s úsměvem pochopitelně nechceme odpovědět. Není důvod tajit, že námět či náměty se berou odkudkoliv, někdy je to okamžitý nápad někoho z AiP, dostali jsme i několik podnětů zvenčí. Všechno další se rodí spontánně, „za pochodu“, formou brainstormingu.

Je to pochopitelné, protože ti, co se na zahájení podílejí, plní i další úkoly v přípravě Infora, ale především zajišťují běžný provoz firmy, takže na nějakou detailní přípravu prostě nezbývá čas. Existuje sice psaný scénář, režijní poznámky, někdy se odehrají i improvizované zkoušky v předvečer Infora, ale samotné předvedení je dílem okamžité invence jednotlivých aktérů. Jakmile se ocitnou na „scéně“, nastává pro ně okamžik pravdy: Bude se to, co se jeví vtipné jim samotným, také líbit publiku? Ukazuje se, jak obrovský rozdíl je mezi vyprávěním vtipné historky u stolu a scénkou, která vyžaduje zkratkovitost, elementární herecký vklad, nečekanou pointu, netradiční rekvizity apod., a to vše před sálem naplněným pěti sty lidmi… Do jaké míry se to daří, necháváme na laskavém posouzení účastníků.

Scénky ze zahájení. Zleva: Tomatograf (2007), Informační velikán (2008), Informační nebe, peklo a ráj (2010) a AiP Band (2013)

Co můžeme a nemůžeme změnit

Každý konstruktivně míněný kritický hlas bereme vážně, zvláště když není ohledně dané věci ojedinělý, snažíme se v příštím roce postupovat jinak, pokud je to aspoň trochu v naší moci. Bohužel, neplatí to v případě chutnosti obědů v menze a také změn v programu na poslední chvíli způsobených například tím, že přednášející, s kterým jsme byli domluveni, svou účast z nějakého důvodu odřekne.

Kompromisy jsou nezbytné při sestavování sekcí. Především chceme zabránit tomu, aby sekce, které spolu nějak souvisejí, probíhaly paralelně, přesto se nelze zcela vyhnout situaci, že někoho budou zajímat příspěvky ve dvou sekcích konaných současně – to samozřejmě pořadatel žádné konference nemůže ovlivnit. Musíme přihlížet ke kapacitě sálů a očekávané návštěvnosti sekce a někdy do hry vstupuje časové omezení zvaného přednášejícího v dané sekci apod. Každý rok se ukazuje – soudíme podle ankety mezi účastníky, která je klíčová, co se zpětné vazby ohledně spokojenosti týče, že jejich názory nezřídka bývají naprosto protichůdné – např. kratší trvání / delší trvání konference; skvělý / nevhodný hudební doprovod na Infomejdanu ; skvělý / nudný moderátor sekce apod.

Jak dál?

Po skončení Infora se pravidelně zamýšlíme nad tím, zda má konference v této podobě stále svůj smysl. Jsme malá společnost a uspořádání tak velké akce je pro nás pochopitelně velká zátěž, takže bychom určitě nechtěli, aby naše úsilí bylo samoúčelné a míjelo se účinkem. Proto jsme vděční nejen za pochvalu, které se nám v anketě často dostává, ale ještě víc za kritické připomínky, a vůbec nejvíc za konstruktivní návrhy a nápady týkající se organizace i programu. Zatím se zdá, že konference má pro účastníky stále svůj význam a že dobře slouží odborné veřejnosti, což nás pochopitelně velmi těší.