Národní program digitalizace dokumentů z historických fondů knihoven, archivů a dalších institucí, který je dnes znám pod názvem Memoriae Mundi Series Bohemica, by fakticky zahájen před deseti lety - přesně 14. dubna 1993 byl do výroby v tehdejších Gramofonových závodech (dnes GZ Digital Media) v Loděnici předán CD-ROM "Paměť světa". U jeho zrodu stály Národní knihovna v Praze a společnost Albertina icome.

Konkrétní podmínky realizace pilotního projektu v rámci programu "Memory of the World" vyhlášeného UNESCO v roce 1992, který UNESCO označuje jako "Pražský projekt", upravovala smlouva, která byla s NK uzavřena 1. prosince 1992. CD-ROM měl obsahovat ve třech jazykových verzích (v češtině, francouzštině a angličtině) vedle stručné rekapitulace dějin NK a základních údajů o skladbě jejího historického fondu zejména reprezentativní bibliografii literárních památek v maximálním počtu 150 položek. Záznamy měly doprovázet ukázkové digitální kopie těchto dokumentů. UNESCO se zavázalo poskytnout dotaci ve výši 25 tisíc dolarů.

Vzhledem ke krátké lhůtě, během níž měl být pilotní CD-ROM dokončen (termín uzávěrky byl stanoven na duben 1993), bylo nutné se při vytváření této databáze opřít o literaturu a interní materiály, které byly již k dispozici. Podkladem pro záznamy se staly soupis dokumentů sestavený v Oddělení rukopisů a starých tisků NK (ORST), které měly být prohlášeny za národní kulturní památky, a známá studie E. Urbánkové "Rukopisy a vzácné tisky pražské Universitní knihovny". Na konečný výběr souboru 149 dokumentů (112 rukopisů, 10 prvotisků, 24 starých tisků, dva jednolisty a univerzitní grafické teze) měla značný vliv také existující sbírka barevných diapozitivů iluminovaných rukopisů v ORST, z níž bylo použito celkem 96 snímků, které byly doplněny 13 černobílými fotografiemi a 12 záběry interiéru Klementina. Na CD-ROM najdeme záznamy např. Kodexu Vyšehradského z roku 1085, opisu Kosmovy kroniky z přelomu 15. a 16. století, Bible kralické z let 1579-1594 a fragmentu výtisku 42řádkové Guttenbergovy bible z let 1454-1455.

Charakter předlohy - diapozitivy - předurčoval technologii digitalizace. Na rozdíl od technologie přímého snímání originálu pomocí výkonných digitálních fotoaparátů (příp. kamerových scannerů), která v současnosti převládá, byly digitální kopie pro účely CD-ROM "Paměť světa" pořízeny rotačním scannerem. Pro práci s databází sloužil software WiniFreT, který vyvinula Albertina icome.

Představení CD-ROM na 3. mezinárodním knižním veletrhu v Praze v květnu 1993 a na konferenci "Informace 93" se setkalo s mimořádnou odezvou odborné veřejnosti i tisku. S obdobným úspěchem skončila prezentace na půdě UNESCO. Na jednání Mezinárodního poradního výboru programu "Memory of the World" v Pultusku v září téhož roku byl český projekt doporučen jako modelové řešení pro ostatní účastnické státy.

CD-ROM "Paměť světa" se v roce 1995 dočkal druhého vydání. V té době byly již dokončeny dva kompletní digitalizované rukopisy z fondu NK - Antifonář Sedlecký a Malá Riechentalova kronika. Zatímco v obou případech šlo o sérii několika set kusů CD-ROM, dnes jsou výstupy digitalizačního pracoviště v NK ukládány a zpřístupňovány na CD-R a na Internetu.