Neuplyne měsíc, ve kterém by českými, moravskými a slezskými luhy a háji nehýbala nějaká událost číslo jedna. Po prosincově lednové stávce v České televizi a lednově únorovém uvěznění I. Pilipa a J. Bubeníka na Kubě - tu máme únorově březnové sčítání lidu. Přesně řečeno sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001.

Stávající předsedkyně Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marie Bohatá byla ve druhé polovině února velice častou účastnicí různých mediálních diskusních pořadů a rozhovorů - proto, aby vysvětlovala, upřesňovala, obhajovala, uklidňovala. Teprve nyní, těsně před vlastním okamžikem sčítání, dva roky po schválení zákona č. 158/1999 Sb. (na jehož základě se letošní sčítání lidu provádí) se zvedla prudká vlna odporu proti soukromým informacím zjišťovaným ve sčítacím dotazníku, proti možnému zneužití poskytnutých údajů, proti tzv. sčítacím komisařům a také proti uvádění rodného čísla v dotazníku. Při této příležitosti jsem si nemohla nevzpomenout na situaci v našem domácím knihovnictví před zhruba čtvrt rokem, kdy byla v souvislosti s čerstvou platností zákona na ochranu osobních údajů bouřlivě diskutována otázka nutnosti poskytování rodného čísla uživatelem při registraci v knihovně. Tehdy v knihovnickém, i dnes v celonárodním měřítku se vyprofilovaly dvě výrazné skupiny: zastánci jedné zásadně odmítají poskytování rodného čísla s tím, že jde o osobní údaj, zastánci druhé argumentují tím, že ke svému rodnému číslu nemají osobní vztah a v dosavadním životě jej uvedli již na tolika místech, že dotazník při sčítání lidu je již nemůže vyvést z míry. Faktem je, že rodné číslo jako samostatný údaj není jednoznačným identifikátorem jeho nositele. Sčítací dotazník však kromě rodného čísla vyžaduje (pod známou hrozbou pokuty až ve výši 10 000 Kč) také jméno a příjmení a datum narození, z kódu na dotazníku lze pak vyčíst také místo bydliště. Osoba vyplňující dotazník je tak poměrně jednoznačně identifikována.

Podle mého názoru musí občan při prostudování samotného dotazníku uznat, že zjišťované informace nejsou nakonec zase tak "hrozné" oproti tomu, jaký dojem si utvořil z předchozího mediálního humbuku. Avšak v situaci, kdy lze všechny uvedené skutečnosti v dotazníku (resp. dvou dotaznících) jednoduše spojit s konkrétní osobou, jistá nedůvěra a obavy z možnosti zneužití uvedených údajů určitě přetrvaly. Myslím, že sčítací dotazník měl být anonymní, tedy bez uvedení jména, příjmení, rodného čísla a data narození. Pro dané účely (složení obyvatelstva, demografické faktory) by stačilo uvedení údaje pohlaví, věková kategorie a obec (část obce). Ovšem - prvotním cílem sčítání lidu je zjistit, kolik obyvatel má Česká republika, k čemuž je pro kontrolu třeba znát právě zavrhované identifikační údaje. Domnívám se však, že v případě anonymity dotazníku by jej v současné společenské situaci pravdivě a ochotně zodpovědělo více občanů. Častým argumentem předsedkyně ČSÚ je, že ve vyspělých západních zemích jsou sčítací dotazníky mnohem podrobnější, obsahují mnohem více otázek a také nejsou anonymní. Ano. Avšak zaprvé lze předpokládat, že zabezpečení údajů je v těchto státech spolehlivé, zadruhé není v tamních lidech z minulosti zakořeněna jakási nechuť ke sdělování údajů o své osobě, o svém soukromí.

Co se tedy stane s našimi vyžadovanými identifikačními údaji v průběhu zpracování sčítacích dotazníků? Jméno a příjmení, které byly, nutno říci, ještě spolu s adresou nakonec uznány Úřadem pro ochranu osobních údajů (ÚOOS) jako důležité údaje pro daný typ dotazníku, budou sloužit jen pro kontrolu úplnosti získaných dat (podle jakého zdroje údajů však bude kontrola probíhat, když evidence obyvatelstva je podle Marie Bohaté zdroj nekvalitní?!) a nebudou zadávány jako údaje pro zpracování dotazníků. Rodné číslo již ÚOOS za nezbytný v tomto případě nepovažuje a doporučil jej ze sčítacích archů vyřadit (resp. jej nevyžadovat). Avšak automatizovaný systém pro zpracování údajů zjištěných ze sčítání lidu je založen právě na rodném čísle jakožto čísle kontrolním (ejhle - další analogie s nedávnými argumenty českých knihovnic), proto je nutné jej do dotazníku vyplnit. V průběhu zpracování pak bude postupně rodné číslo okleštěno o číslici za lomítkem, později také o zbytek čísla, vlastní zpracování statistických údajů pak bude probíhat již bez přítomnosti rodného čísla (stejně jako jména).

Na závěr si dovolím jednu perličku z vlastního dotazníku, které jsem se s jistou dávkou hořkosti zasmála. Jak jistě všichni víte, měli jsme v jedné dotazníkové otázce zapsat název odvětví (ekonomické činnosti), ve kterém pracujeme, a to podle nabízeného seznamu. Když jsem poprvé procházela poměrně dlouhý seznam, zjistila jsem, že se teoreticky mohu zařadit do tří oblastí: zpracování dat a související činnosti, výzkum a vývoj anebo ostatní veřejné a osobní služby. Jako "ryzí" knihovnice bych se pak zařadila do posledně jmenované oblasti (a opravdu jsem tak učinila), a tak jsem se zde ocitla mimo jiné v sousedství služby "likvidace odpadů". Tento nabízený seznam je ve skutečnosti nazývá Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ) a jednotlivé hlavní skupiny (kategorie) jsou dále rozděleny na subkategorie a oddíly. Ve sčítacím dotazníku nabízená kategorie ostatní veřejné a osobní služby je ve skutečnosti kategorie O - Ostatní veřejné, sociální a osobní služby a skrývá pod sebou mimo jiné subkategorii 92.5 Činnosti knihoven, veřejných archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení. Nepohrdám popelářem, tímto vysněným povoláním řady malých dětí, jen se mi zdá, že od naší profese k té profesi pánů v oranžových montérkách visících na zadní části vozu je ještě dost velký prostor.