Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Oborová brána KIV - Knihovnictví a informační věda

Čas nutný k přečtení
11 minut
Již přečteno

Oborová brána KIV - Knihovnictví a informační věda

0 comments
Anglicky
English title: 
Subject Gateway KIV (LIS) – Library and Information Science
English abstract: 
<p>Subject gateway KIV (LIS – Library and information science) enables users to use one interface for parallel searching of databases in library and information science subject area. The main service is searching databases. Easy searching of online web sources stored in a bibliographic database stands as an addition. KIV offers added functions which enable users to get the full text of the specific document or to get information about the document availability in catalogues of Czech Republic libraries, to order the electronic document delivery, to get more information on author etc. My Space enables to choose and save the users´s list of resources, save search history and personalize services of the portal (e.g. automatic sending records from selected resources on email). KIV was created as a part of Coordinated formation of subject information gateways project in research area of the National Library of the Czech Republic and the Charles University in Prague.</p>
  1. Co je KIV
  2. Kdo se podílí na vytváření brány KIV a jaký je její vztah k JIB
  3. Některé otázky metodiky KIV
  4. Základní funkce
  5. Některé výhody oborové brány
  6. Oborová brána nesoutěží s Googlem

Co je KIV

Oborová brána KIV (http://kiv.jib.cz) umožňuje vyhledávání z informačních zdrojů z jádra oboru knihovnictví a informační věda (KIV).

To by nebylo nijak výjimečné, protože pro obor KIV existuje řada dalších informačních zdrojů – v domácím prostředí např. oborová databáze KKL, v zahraničí např. LISA, LISTA apod.

Oborová brána však dává možnost prohledávat všechny tyto a další zdroje současně z jediného uživatelského rozhraní.

Kdo se podílí na vytváření brány KIV a jaký je její vztah k JIB

Projekt, který umožnil vytvoření KIV, je jedním z následných projektů vycházejících z Jednotné informační brány (JIB). Jejich cílem je postupně vytvořit řadu oborových bran, které budou zaměřeny na určitý obor v rámci skupin Konspektu a dohromady pokryjí celé univerzum. Brány budou dodržovat určité základní zásady, uniformní vzhled, jednotné uživatelské rozhraní a budou mít stejné základní funkce. Všechny budou zastřešeny Jednotnou informační branou. Pak budou moci uživatelé pracovat s více branami příbuzných oborů i s JIB a stále se budou setkávat se stejným prostředím a podmínkami.

Projekt koordinované tvorby oborových bran, který běží od poloviny roku 2004 a skončí v polovině roku 2008, má dva cíle: vytvořit metodiku tvorby oborových bran a vytvořit dvě oborové brány, z nichž KIV byla první vlaštovkou. Nyní následuje hudební brána MUS- Musica.

Oba cíle projektu se prolínají a obě oborové brány v procesu svého vzniku působily jako laboratoře pro vyzkoušení či navržení nových postupů.

Garantem za rozvoj oborové brány KIV je Knihovnický institut Národní knihovny České republiky ve spolupráci s Ústavem informačních studií a knihovnictví Univerzity Karlovy v Praze (ÚISK). Na vzniku oborové brány se podíleli specialisté z Národní knihovny ČR a Univerzity Karlovy v Praze (UK) v rámci přípravy obecné metodiky. Pracovníci Ústavu výpočetní techniky Univerzity Karlovy (ÚVT UK) zajišťují technickou stránku brány, tj. systémy MetaLib, SFX a Plone.

Některé otázky metodiky KIV

Mnohá řešení byla převzata z JIB. Projekt se např. speciálně nezabýval problematikou technologií, které byly řešeny v JIB v rámci rozvoje systémů MetaLib, SFX a Plone.

Novinky vznikaly tam, kde specifika oborových bran nedovolila přebírat postupy z JIB. Taková specifika vycházejí z oborového zaměření bran a jiného zacházení s elektronickými online zdroji.

Cílová skupina

Oborová brána KIV je určena knihovníkům a informačním pracovníkům, stejně jako pedagogům a studentům našeho oboru. Cílová skupina je tedy stanovena poměrně široce a zahrnuje rozsáhlý okruh potřeb a zájmů od praxe po vědeckou práci. To nepřináší problémy, pouze je třeba dbát na odpovídající pestrost při výběru zdrojů.

Oproti cílovým skupinám uživatelů ostatních (budoucích) bran se lze spoléhat na větší zběhlost knihovníků v práci s knihovnickými zdroji, což na druhou stranu nesmí vést k rezignaci na co největší srozumitelnost.

Nelze zapomínat ani na uživatele z příbuzných oborů, ale při střetu zájmů (např. nebezpečí přílišné polopatičnosti nápověd, obsahové otázky) má přednost cílová skupina KIV. Ke snadnému užívání KIV i zájemci mimo předpokládanou cílovou skupinu ostatně přispěje zmiňovaná uniformita oborových bran.

Obsahový záběr

Obsahový záběr je první, hrubý filtr pro výběr zdrojů pro vyhledávání. Knihovnictví a informační věda patří k oborům, které nejsou pevně ohraničené. Má mnoho průniků s příbuznými i zdánlivě vzdálenými obory. O tom se často diskutuje a autoři databází a dalších produktů sahají především k následujícím protikladným řešením:

Někdy se používá určení „vše, co knihovníky při jejich práci může důvodně zajímat.“ To je případ terminologického slovníku ODLIS, portálu Informace pro knihovny (http://knihovnam.nkp.cz/) nebo oborové databáze KKL.

Pro oborovou bránu by byla tato volná definice obtížně použitelná. Při jejím uplatnění by se setřely hranice s příbuznými oborovými branami a vznikla by jakási miniaturizovaná JIB. Bylo proto použito opačné řešení, tedy omezení na jádro oboru určené několika vybranými skupinami Konspektu.

Pokud zdroj odpovídá obsahovému záběru, uplatní se při jeho dalším posuzování kvalitativní kritéria, např. originalita a hutnost, obsažnost zdroje, věrohodnost, aktuálnost (míněno formálně – např. ne/přítomnost mrtvých linků), předpoklad trvanlivosti apod.

Je však třeba přiznat, že striktní vymezení obsahového záběru a množství kvalitativních kritérií je především pomůckou pro udržení „základního tvaru“ brány. Nelze ho brát příliš úzkostlivě z těchto důvodů:

  • Obsahový záběr lze takto přísně uhlídat jen u zdrojů, které jsou vybírány a zpracovávány přímo pro bránu. V případě databází tedy právě jen k výběru databáze samé, pak nezbývá než respektovat její vlastní záběr.
  • Náročná kvalitativní kritéria často představují především zbožné přání a tak je nejdůležitější hlavně originalita a obsažnost zdroje.
  • Ve sporných případech, kdy je těžké se rozhodnout, zda zdroj ještě odpovídá kritériím, je lépe ho zařadit.

Řada kvalitativních kritérií je zajištěna už tím, že byly pečlivě vybrány webové stránky, z nichž jsou zdroje excerpovány.

Zpracování a správa zdrojů pro vyhledávání

Na rozdíl od JIB, která přímo zpracovává jeden typ zdrojů, oborové brány zpracovávají typy dva.

Prvním typem je prohledatelný zdroj, čili v oborové bráně databáze. Při zpracovávání databází se KIV připojila k procesům, které probíhají v JIB, včetně zjednodušené katalogizace v systému MetaLib. Databáze pro vyhledávání se vybírají ve shodě s obsahovým záběrem brány, tj. jde o oborové databáze. Z knihovních katalogů takové, které obsahují významné množství oborových zdrojů. Nezařazují se mechanicky např. souborné katalogy, OPACy velkých knihoven apod. Ty mají ovšem své místo ve znalostní databázi pro SFX služby.

Druhým typem jsou zdroje, které nemá význam dále prohledávat, protože samy přinášejí informaci. V zásadě odpovídají primárním zdrojům. Jedná se např. o články v elektronických publikacích, o dokumenty na webových stránkách. KIV sem zatím řadí i webová stránky knihoven nebo elektronické časopisy, čili zdroje, které by bylo možno dál prohledávat, ale nemají strukturu databází.

Tyto online dokumenty se do oborové brány dostávají ze dvou pramenů:

  • Jako obsah zařazených databází, stejně jako je to v případě JIB. Řídí se obsahovým záběrem databáze a nejsou předmětem zpracování a správy v oborové bráně.
  • Jako dokumenty excerpované z webu. Jsou vybírány podle záběru a kritérií brány.

Online dokumenty vybírané pro bránu z webu jsou zpracovávány v bibliografické databázi KKL, a to podle všech standardů, které se v KKL uplatňují. Bibliografická databáze je sama zařazena jako zdroj /databáze v bráně.

KKL je dalším produktem Knihovnického institutu. Je oborovou databází a zároveň katalogem knihovny knihovnické literatury (proto také její obsahový záběr přesahuje jádro oboru). Záznamy elektronických online dokumentů se v ní již dříve pokusně zpracovávaly. Tradičně se např. excerpuje z Ikara. Zařazení elektronických online zdrojů do KKL proto nepřineslo žádné problémy z hlediska koncepce databáze.

Z hlediska správy elektronické sbírky určité problémy nastávají, a to s nestálostí linků z bibliografického záznamu k plnému textu dokumentu na webu. Zatímco u databází zpracovávaných v MetaLIBu je tento problém ztracených linků ve značné míře vyřešen pravidelnou aktualizací znalostní báze zdrojů, u záznamů elektronických online zdrojů v KKL (tj. primárních dokumentů) přetrvává. Současné nástroje už umožňují snadno identifikovat ztracené linky z bibliografického záznamu k textu na webu, další postup však zatím ještě závisí převážně na „ručním“ hledání správných linků. Je to problém, na který je třeba myslet i při plánování množství katalogizovaných zdrojů. Předpokládáme, že rozumný roční přírůstek záznamů elektronických online zdrojů v KKL je 100-200 záznamů. Řešení problému je záležitostí dalšího rozvoje oborové brány.

I přes tento problém ztracených linků v záznamech se použití KKL jako neoficiální pomocné databáze pro oborovou bránu KIV jeví jako úspěšné. Při zpracování a kontrole záznamů lze využívat pomůcky připravené pro celou KKL. Elektronické záznamy obohacují KKL obsahově, databáze zase dává bráně k dispozici záznamy dokumentů z klasické sbírky. KKL může naopak využít potenciál brány ve službách pro vzdálené uživatele.

Základní funkce

Oborová brána umožňuje:

  • Vyhledávání, tj. provádění rešerše, které vede k vyhledání a zobrazení bibliografického záznamu.
  • Další zpracovávání vyhledaných záznamů.
  • Vyhledávání dalších informací k vyhledaným záznamům (SFX).

K vyhledávání ve smyslu provádění rešerše slouží funkce Vyhledávač KIV.

S vyhledávačem může pracovat i neregistrovaný uživatel, aniž by mu tím byl omezen výběr zdrojů nebo možnosti vyhledávání. Pokud však uživatel využije možnosti bezplatné registrace, otevřou se mu bohatší možnosti, např. úprava brány podle vlastních potřeb a další práce s vyhledanými záznamy.

Vyhledávat lze jednoduše, bez nutnosti orientovat se ve zdrojích, s použitím funkce Snadné hledání. Stačí zapsat dotaz a případně zaškrtnout jinou předvybranou sadu zdrojů, než jaká je už nastavena (předvybraná sada je skupina zdrojů, kterou je výhodné prohlížet společně).

Pokud má uživatel další nároky na výběr zdrojů ke společnému prohledávání, použije Profi hledání.

V obou případech existuje volba mezi základní a pokročilou variantou. Při použití pokročilé varianty se z roletového menu vybírá pole, ve kterém se má hledaný výraz v záznamu vyskytovat. Při použití základní varianty se vyhledává ze všech indexovaných polí.

Při výběru zdrojů pro Profi hledání pomáhá funkce Hledat zdroje.

Pomůckou pro první orientaci je Prohlížení KKL.

V současnosti se jedná vlastně o prohlížení elektronických online zdrojů zpracovaných pro oborovou bránu v KKL. Uživatel prochází seznam kategorií Konspektu a klepnutím na některou z nich spustí dotaz. Výsledek není tak přesný jako vlastní vyhledávání.

Při další práci s vyhledanými záznamy má větší možnosti registrovaný uživatel, který může v plné míře využívat Můj prostor. Může ukládat vyhledané záznamy do e-schránky a tam s nimi dále pracovat, může vytvářet vlastní skupiny zdrojů pro použití ve Vyhledávači KIV, ukládat provedené dotazy a vytvářet z nich tzv. avíza.

Vyhledávání dalších informací je zajištěno přes tzv. přidané služby SFX. Uživatel si je vyžádá klepnutím na ikonu SFX u vyhledaného záznamu (službu lze poskytovat jenom k úspěšnému vyhledávání) a systém za něho např. vyhledá plný text článku v plnotextové databázi, obdobně abstrakt článku, ověří v souborném katalogu, oborové databázi KKL nebo ve vybraných katalozích knihoven, zda dokument existuje v některé knihovně v Česku, případně si objedná elektronické dodání kopie. Zřejmě nejatraktivnější SFX službou v KIV je získání a/nebo lokalizace primárních dokumentů (plných textů). Další nabídka přidaných služeb zahrnuje např. pokračování ve vyhledávání na internetu, hledání titulu v nabídce internetového knihkupectví, upřesnění údajů pro SFX pomocí Citation Linker apod. Výběr zdrojů, které SFX používá, neodpovídá zcela definovanému záběru pro výběr zdrojů k hledání ve Vyhledávači KIV. Je širší, protože má smysl zařazovat i obecné zdroje, např. právě souborné katalogy, online katalogy vybraných knihoven, webové stránky knižního obchodu apod.

Některé výhody oborové brány:

  • Registrovaní čtenáři mohou vyhledávat i ve zdrojích, pro které má jejich knihovna licenci (pokud tato knihovna požádala o zpřístupnění zdroje v KIV).
  • Uživatel prohledává více zdrojů najednou.
  • Plný text či abstrakt lze v mnoha případech získat bez nutnosti přijít pro dokument do knihovny využitím služeb SFX – elektronické dodání kopie, vyhledání plného textu nebo abstraktu v dostupné plnotextové databázi.
  • Při vyhledávání v bázi KKL (v celé bázi nebo s omezením na dílčí bázi elektronických online dokumentů) lze z mnoha bibliografických záznamů přejít na plný text na webu.
  • Po vyhledání záznamu článku ze zahraničních databází lze nyní bez nového vyhledávání zjistit pomocí SFX, zda zdrojový časopis je dostupný v některé české knihovně. Poměrně vysoká pravděpodobnost je, že časopis je přístupný v knihovně knihovnické literatury v Národní knihovně (báze KKL).
  • Můj prostor nahrazuje složité ukládání a odesílání výsledků i dotazů, které se liší v jednotlivých bázích, a to bez ohledu na pravidla studovny či knihovny, ve které uživatel právě pracuje.

Oborová brána nesoutěží s Googlem

Oborová brána KIV nesoutěží s vyhledávači typu Google především proto, že oba nástroje mají své vlastní a různé úkoly.

KIV nechce registrovat vše, co se na webu k dané problematice objeví. Má zájem o podstatně menší množství dokumentů, které však budou ověřené (čili informačně hodnotné) a knihovnicky zpracované, takže výsledky rešerše budou lépe odpovídat dotazu. Dokumenty excerpované z webu a zpracovávané bibliograficky v bázi KKL jsou přitom jenom jedním aspektem oborové brány, dalším je vyhledávání v databázích a přidané služby SFX.

O služby internetových vyhledávačů přitom uživatelé brány zcela nepřijdou, protože Google je v oborové bráně využíván jako jeden z doplňkových zdrojů.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
BARTŮŇKOVÁ, Eva. Oborová brána KIV - Knihovnictví a informační věda. Ikaros [online]. 2007, ročník 11, číslo 3 [cit. 2018-08-20]. urn:nbn:cz:ik-12398. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12398

automaticky generované reklamy
registration login password