Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

O čem se hovoří na ruském knižním trhu aneb střípky z 23. ročníku moskevského mezinárodního knižního veletrhu

Čas nutný k přečtení
6 minut
Již přečteno

O čem se hovoří na ruském knižním trhu aneb střípky z 23. ročníku moskevského mezinárodního knižního veletrhu

0 comments

Zářijový moskevský knižní veletrh jsem naposledy navštívila před několika lety, takže bylo na čase zjistit, co nového se mezitím objevilo na ruském knižním trhu. Počasí v Moskvě na začátku září připomínalo pokročilý podzim, což  po úmorných letních vedrech a smogu z hořících rašelinišť bylo pro Moskvany spíše vítanou změnou. Ale snad nejen déšť způsobil, že před novým veletržním pavilonem – u pokladen a u vstupu na veletrh – se tvořily dlouhé fronty návštěvníků. Pouze v první veletržní den návštěvníků bylo méně, takže se dalo jednat s nakladateli a knihkupci v relativním klidu – veletrh totiž odstartoval prvního září, což je začátek školního roku, který je v Rusku oblíbeným rodinným svátkem. Vstupenka na veletrh také ve dnech 1. a 2. září stála 120 rublů a 3. až 6. září se prodávala za polovinu. Již zmíněný veletržní pavilon má celkovou plochu 30 tisíc metrů čtverečných. Zde se umístily stánky 1 500 nakladatelství s prezentací více než 200 tisíc nových titulů. Většina ruských publikací na stáncích byla k prodeji.

Veletržní dopoledne

Veletržní dopoledne

Na veletrhu byli vyhlášeni vítězi soutěže Kniha roku, která má deset nominací. Mezi ně patří především Próza roku, Poezie roku, Učebnice 21. století, Art-kniha, nominace pro dětskou knihu a další. V kategorii prózy dostal hlavní cenu dokumentární román P. Basinského  Лев Толстой: бегство из рая (Lev Tolstoj: útěk z ráje), vydaný v moskevském nakladatelství Astrel v letošním roce. Lva Tolstého se poněkud týká i další veletržní akce – tisková konference řešitelů evropského literárního projektu Сад гениев (Zahrada génijů). Tento několikaletý projekt je věnován rozvoji a podpoře muzeí světově známých spisovatelů. Sám projekt měl konferenci od 3. do 7. září v muzeu L. Tolstého Jasná Poljana, kam se dostavili účastníci projektu ze sedmi států: z Velké Británie (muzeum W. Shakespeara),  Francie (muzeum V. Huga), Irska (muzeum J. Joyce), Německa (muzeum J. W. Goetheho), Španělska (muzeum M. Cervantese), Itálie (muzeum Dante Alighieriho) a Ruska (muzeum L. Tolstého).

Jedním z hlavních témat veletrhu se staly elektronické publikace, o nichž se mluvilo během různých setkání a kulatých stolů. Zúčastnili se jich také odborníci na autorské právo v elektronickém prostředí z USA a Velké Británie. Konkrétně na semináři o elektronickém publikování se mluvilo o otázkách strategie rozvoje této oblasti, tvorby obsahu, autorských práv, cenové politiky a marketingu. Určitý prostor pro prezentaci měli výrobci a prodejci elektronických čtecích zařízení. Ostatně, čtečky se v Rusku začínají úspěšně prodávat; jejich uživatelé, i ti starší, se dají potkat ve veřejných dopravních prostředcích [1]. Otázkám elektronických publikací, především těm legislativním, se dnes v Rusku věnuje hodně odborníků nakladatelské, knihovnické a čtenářské veřejnosti. V dnešní době nabízí ruský internet kolem 120 tisíc titulů elektronických publikací; z tohoto množství pouze 40 tisíc titulů odpovídá platné legislativě. Podle odborného tisku převažují mezi nelegálně vystavené tituly překlady zahraniční literatury, a to především kvůli složitějšímu získávání práv jak pro nakladatele, tak i pro správce/agregátora obsahu. Z druhé strany považuje celá řada ruských autorů zpřístupnění svých děl volně na internetu za dobrou reklamu a dokonce dovoluje některým knihovnám (především národním v Moskvě a Petrohradu) digitalizovat své knihy a vystavovat je na knihovních stránkách pro své čtenáře (existuje projekt zastřešující podobné aktivity). Jinak tento druh marketingu není až tak vzácný ani ve světě: některá známá nakladatelství se snaží takovým způsobem dostat do povědomí čtenáře určitou knižní edici nebo určitého autora (samozřejmě s jeho dovolením); v běžném životě to známe z různého druhů ochutnávek a bezplatného rozdávání vzorků všeho možného určených pro lákání potenciálních zákazníků. Jinak ve světě panuje nejednota, co se týče ceny elektronických publikací. Například ve Velké Británii je cena elektronické verze především vědecké publikace obvykle stejná nebo o něco vyšší než cena analogové vázané verze [2]. Dá se to vysvětlit i tím, že na tištěné knihy ve Velké Británii stále platí nulové DPH, které se bohužel nevztahuje na elektronické zdroje. Obvyklá sazba DPH (platná i pro elektronické publikace) je ve Velké Británii 17,5 %, přičemž naposledy se DPH zvyšovalo 1. 1. 2010 (z 15 % na 17,5 %) a další růst se očekává v r. 2011.

Odborná diskuze se točila kolem perspektiv tisku na zakázku (print-on-demand). V Rusku zajišťuje tisk na požádání například firma Samizdaj (Sam si vydej). Tuto službu vyžadují především autoři, jejichž tvorba se nedostala do nakladatelských plánů, ale i nakladatelé, pokud si nejsou jistí o marketingové úspěšnosti toho nebo jiného díla. Tisk takové knihy není nikterak drahý: jedna stránka stojí 30 kopejek (kolem 20 haléřů), obálka 45 kopejek (kolem 30 haléřů).

Alfons Mucha mezi novinkami na stánku nakladatelství uměleckých publikací

Alfons Mucha mezi novinkami na stánku nakladatelství uměleckých publikací

Přes mimořádný růst zájmů o elektronické knihy, analogová (tištěná) kniha neztrácí své pozice. Vlastně konkurenční tlak elektronického obsahu povzbuzuje nakladatele věnovat ještě větší pozornost technickému a výtvarnému zpracování tištěné knihy. Na veletržních konferencích sice zazněly stesky na zpomalení vývoje ruského knižního trhu, zaviněné světovou ekonomickou krizí, ale jednak nebylo zpomalení v knižním odvětví tak značné jako v jiných oblastech, jednak odráží spíše celosvětový trend poklesu zájmu o čtení vůbec. Tak nebo onak veletržní expozice tomuto tvrzení neodpovídaly. Stánky nabízely literaturu všech možných žánrů a zaměřenou na různé čtenářské skupiny: ruskou a světovou klasickou literaturu, moderní prózu, poezii, populárně naučnou literaturu, vědecké publikace, detektivky, fantazy, dětské knihy, komiksy a další ukázky polygrafické produkce. Jako obvykle byl velký zájem o současnou ruskou literaturu. Kromě autorů známých v Čechách, jako jsou Viktor Pelevin, Vladimir Sorokin a autor „hlídek“ Sergej Luk'janenko, zájem českých čtenářek (ale i čtenářů) by si určitě zasloužily prozaičky Ljudmila Petruševskaja a Ulickaja, Marina Moskvina, Tat'jana Tolstaja a rusko-izraelská spisovatelka Dina Rubina, jejichž próza se bohužel do češtiny překládá jen vzácně. Téměř neznámá je českému čtenáři tvorba posledních dvaceti let loni zesnulého Vasilije Aksenova, lékaře, spisovatele a literárního vědce, který mnoho let přednášel na americké George Mason University.  Je to docela škoda, protože jde o nevšední a čtivou beletrii, která má své čtenáře nejen v Rusku.

Na veletržních stáncích měly velký prostor překlady jak světových bestsellerů, tak i díla nových málo známých zahraničních autorů. Vydává se též poezie, i když její náklady nejsou nikterak vysoké. Za zmínku stoji šestisetstránkový svazek Iz veka v vek : češskaja poezija obsahující originály poetických děl 94 českých básníků 20. století s překlady do ruštiny. Titul již měl dvě vydání v moskevském nakladatelství Pranat, poslední vydání je z r. 2007. Pokud mluvíme o bohemikální literatuře, tradičně se nejvíce překládá F. Kafka, J. Hašek a M. Kundera; z mladších autorů je populární především Michal Viewegh.

Poznámky:
  1. Velký prostor problematice elektronických zdrojů byl věnován na 17. Mezinárodní knihovnické konferenci Krym-2010. Viz článek Знания в электронном пространстве v čas.  Книжная индустрия, číslo 6 (78) июль-август 2010, s. 48-51.
  2. Uvedená informace je čerpána ze stránek Amazon.uk.
Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
KNOLLOVÁ, Světlana. O čem se hovoří na ruském knižním trhu aneb střípky z 23. ročníku moskevského mezinárodního knižního veletrhu. Ikaros [online]. 2010, ročník 14, číslo 10 [cit. 2019-10-18]. urn:nbn:cz:ik-13539. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13539

automaticky generované reklamy