Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Novela vysokoškolského zákona nabyla účinnosti… A co bude dál?

Čas nutný k přečtení
8 minut
Již přečteno

Novela vysokoškolského zákona nabyla účinnosti… A co bude dál?

2 comments

V čísle 12/2005 časopisu Ikaros jsem v článku Přinese novela vysokoškolského zákona knihovnám úlevu? rozvíjela myšlenku, co by se stalo, pokud by novela zákona o vysokých školách (zejména § 47b) [1] nabyla účinnosti. 1. ledna 2006 se tak skutečně stalo, ovšem ve znění pozměňovacích návrhů Senátu (sněmovní tisk 949/6). Významový rozdíl oproti původnímu návrhu je opravdu veliký. Zatímco v původním znění schváleném Poslaneckou sněmovnou je v odst. 3 § 47b uvedeno: „Platí, že obhajobou práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby.“, v pozměňovacím návrhu Senátu je k § 47b tato poznámka: „…v § 47b odst. 3 slovo "obhajobou" nahradit slovem "odevzdáním".“ Pokud si čtenář dobře vzpomíná, byl odstavec 3 paragrafu 47b novely vysokoškolského zákona ve znění sněmovního tisku 949/4 terčem kritiky ve zmiňovaném článku, neboť právě z faktu, že autor vysokoškolské kvalifikační práce dává souhlas se zveřejněním své práce obhajobou, je zřejmé, že tento souhlas se nemůže vztahovat na zveřejnění obhajobě předcházející. Tento nedostatek byl pozměňovacím návrhem Senátu (viz sněmovní tisk 949/6) odstraněn.

Nyní však nastává další poněkud rozporuplné období, neboť členové akademické obce a knihovníci se musejí vypořádat s novou situací. První povinností je pokud možno co nejdříve vytvořit databázi kvalifikačních prací (pokud ji již nemají) a tzv. vnitřní předpis vysoké školy, který by měl blíže a konkrétněji upravovat podmínky zveřejňování těchto prací.

Ovšem pro vytvoření vnitřního předpisu vysoké školy, který je také sám o sobě legislativním dokumentem, je nutné porozumět tomu, oč běží a co má být smyslem tohoto nového dokumentu. Významnou roli zde hraje jazyk, a to jazyk přirozený (hovorový) a jazyk právnický a možný konflikt mezi nimi. Pro běžného člověka je § 47b textem relativně srozumitelným a jasným, pro právníka už ale nikoliv. Důvodem je nezbytnost přemýšlet neustále v kontextu dosavadního právního řádu, v našem případě mimo jiné a opět v kontextu zákona o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (dále jen autorského zákona) a jeho terminologie.

Jeden z prvních klíčových pojmů, na které v § 47b novely vysokoškolského zákona narazíme, je pojem zveřejnit. Ovšem jaký je přesný význam tohoto slova? Autorský zákon hovoří v § 4 o zveřejnění takto: „Prvním oprávněným veřejným přednesením, provedením, předvedením, vystavením, vydáním či jiným zpřístupněním veřejnosti je dílo zveřejněno.“ A mimo to zná ještě pojem sdělování (díla) veřejnosti (§ 18, odst. 1 a 2 AZ): „Sdělováním díla veřejnosti se rozumí zpřístupňování díla v nehmotné podobě, živě nebo ze záznamu, po drátě nebo bezdrátově. Sdělováním díla veřejnosti … je také zpřístupňování díla způsobem, že kdokoli může mít k němu přístup na místě a v čase podle své vlastní volby zejména počítačovou nebo obdobnou sítí.“ Pojem zveřejnit je ještě o něco méně srozumitelný ve spojení zveřejnění k nahlížení veřejnosti (viz § 47b vysokoškolského zákona). S tímto spojením autorský zákon neoperuje a není tedy jasné, co je jím myšleno, popř. co se tedy musí před obhajobou učinit. I formulace autor souhlasí se zveřejněním své práce (viz tamtéž) by zněla pravděpodobně v terminologii autorského zákona částečně jinak (např. takto: autor díla uděluje oprávnění k výkonu práva dílo užít sdělováním díla veřejnosti).

Další problematickou oblastí může být pojem rigorózní práce. Zde můžeme nabýt dojmu, že zákonodárce tzv. míchá hrušky s jablky, neboť rigorózní práce (na rozdíl od práce bakalářské, diplomové, disertační) nespadá do autorskoprávní kategorie zvané školní dílo (viz § 35 autorského zákona) a vztahují se na ni tedy ustanovení autorského zákona pro dílo obecně.

Problémy mohou vyvstat i při realizaci povinnosti zpřístupňovat veřejnosti také posudky oponentů. Čistě teoreticky může být i posudek považován za dílo a tudíž by i k němu měla vysoká škola opatřit souhlas se zpřístupněním/sdělováním veřejnosti.

Tyto a třeba i jiné důvody vedly možná pracovní tým sestavený z několika právníků a vedený pedagogy Právnické fakulty UK v Praze k rozhodnutí doporučit Akademii muzických umění i nadále uzavírat se studenty/autory vysokoškolských kvalifikačních prací licenční smlouvy pro účel sdělování díla veřejnosti [2]. Z toho vyplývá, že novela vysokoškolského zákona situaci bohužel jednoznačně neřeší a staví před vysoké školy další úkol.


Článek vyjadřuje osobní názor autorky.



Poznámky:

1. ve znění pozměňovacích a jiných návrhů k návrhu poslanců Michaely Šojdrové, Eduarda Zemana, Evy Novákové a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších přepisů, a některé další zákony (tisk 949/4).

2. MATHÉ, Ivo. Zpráva o společném projektu AMU v Praze a PF UK v Praze "Studentská autorská práva" [online]. [2006] [cit. 2006-01-25]. Dostupný z WWW: http://www.amu.cz/?c_id=4675>.

Zdroje:

MATHÉ, Ivo. Zpráva o společném projektu AMU v Praze a PF UK v Praze \"Studentská autorská práva\" [online]. [2006] [cit. 2006-01-25]. Dostupný z WWW: http://www.amu.cz/?c_id=4675>.

Poslanecká sněmovna. Sněmovní tisk 949 : Novela z. o vysokých školách [online]. 2005 [cit. 2006-01-17]. Dostupný z WWW: <http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=4&T=949>.

Pozměňovací a jiné návrhy k návrhu poslanců Michaely Šojdrové, Eduarda Zemana, Evy Novákové, Karla Kratochvíleho, Miloše Máši, Břetislava Petra, Robina Böhnische a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších přepisů, a některé další zákony (tisk 949) [online]. 2005 [cit. 2006-01-17]. Dostupný z WWW: <http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=4&ct=949&ct1=4>.

Pozměňovací návrhy k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony [online]. [2005] [cit. 2006-01-17]. Dostupný z WWW: <http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=4&ct=949&ct1=6>.

Zákon ze dne 7. dubna 2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) [online]. [2000] [cit. 2006-01-10]. Dostupný z WWW: <http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb00121&cd=76&typ=r>.

Zákon ze dne 20. prosince 2005, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony [online]. 2005 [cit. 2006-01-10]. Dostupný z WWW: <http://web.mvcr.cz/sbirka/2005/sb188-05.pdf>.
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
JURMANOVÁ VOLEMANOVÁ, Věra. Novela vysokoškolského zákona nabyla účinnosti… A co bude dál?. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 2 [cit. 2018-01-22]. urn:nbn:cz:ik-12019. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12019

automaticky generované reklamy

Máme tu 2 komentářů

K oběma příspěvkům autorky na toto téma si dovolím učinit jen několik poznámek, ačkoli by asi stály za následné rozvedení.. Vzhledem k tomu, že nejpozději od 1. dubna 2006 bude v Česku v účinnosti novelizovaný autorský zákon (novela má být ve třetím čtení projednávána Poslaneckou sněmovnou 8. února – konkrétní stav viz - , resp. ), pak se vyjadřuji z hlediska maximálně pravděpodobné nadcházející právní úpravy.
1. V § 47b není nic, co by stanovovalo, že ke zveřejnění závěrečných prací musí dojít formou „sdělování díla veřejnosti způsobem, že kdokoli může mít k němu přístup na místě a v čase podle své vlastní volby“ (§18 odst. 2 již stávajícího autorského zákona). Pokud – pravděpodobně zejména u disertačních prací – bude tedy vedení knihovny chtít zpřístupňovat díla touto formou, bude k tomu muset získat smluvní licenci od autora. Vzhledem ke stavu na „trhu“, např. v Německu, však usuzuji, že tento úkon se alespoň u disertací omezí jen na formální akt, neboť u sousedů se naopak autoři domáhají možnosti vystavení svých prací na Internetu, což pro ně (jen dosud?) nebylo vždy snadné – avšak jen proto, že své disertace musejí před předložením k obhajobě vydat a tedy jde o dohodu s vydavatelem, aby vystavení díla na Internetu nebránil. V současnosti tam již existuje několik velkokapacitních veřejně dostupných úložišť disertačních prací (zejména databanka vysokoškolských spisů Die Deutsche Bibliothek - ).
2. Dovedu si představit, že někteří autoři budou žádat správce databáze, aby jejich díla opatřil různými návrhy typu Creative Commons, jež budou v České republice po novele autorského zákona účinné také z formálního hlediska.
3. Novelizovaný autorský zákon pak bez jakéhokoli dalšího smluvnělicenčního ošetřování umožní škole, aby jednotlivým členům veřejnosti umožnila zpřístupňování všech závěrečných prací podle § 47b na koncovém technickém zařízení v jejich prostorách. Nejen dle novely zákona 111/1998 Sb. lze totiž dovodit, že ve smyslu českého i mezinárodního autorského práva byla tato díla předáním k obhajobě jako veřejnému řízení zveřejněna a jako na takové se na ně bude vztahovat zákonná licence s uvedeným účinkem. A pokud poslanci ve třetím čtení ve své většině podpoří návrh své kolegyně Taťány Fischerové, bude možné se ve škole či knihovně seznámit i s obsahem díla, jehož obsah nebyl nákladně reformátován, tedy v jeho hmotné podobě.
Zdeněk Matušík

Dobrý den!
S potěššním jsem zjistila, že se někdo v ČR zabývá otázkou vztahu autorského zákona a jeho aplikace či dopadu na diplomové případně disertační práce. V souvislosti s otázkou užší a efektivnější spolupráce v obastli vědy a výzkumu mezi VŠ a průmyslovým sektorem je "autorství" a jeho aplikace na VŠ zjeména u dizertačních prací velkou brzdou pro další rozvoj zejména tzv. výzkumu na zakázku či objednávku (problematika veřejnosti prací, otázka výkonu autorských práv ze strany VŠ, nemožnost autora rozhodnout si o právech sám atd.). Nejsem právník, ale cítím, že v případě dizertací se opravdu nejedná o "školní" dílo, spousta dizertací vzniká u externích doktorandů, kteří ve styku s VŠ takřka nejsou, atd.
Rádi bychom v budoucnu uspořádali na tuto problematiku mezinárodní srovnávací seminář, bykla bych Vám vděčna za možnost osobní schůzky.