Návštěvy knižního veletrhu Interliber v Záhřebu jsou jedinečnou příležitostí k seznámení s novou knižní produkcí chorvatských vydavatelů a k jednáním s knihovnami, které jsou partnery Národní knihovny ČR.

Na loňském listopadovém Interliberu jsem si uvědomila, že během třinácti let byly pro knihovny v Záhřebu postaveny nebo zrekonstruovány tři budovy.

Chorvatská národní knihovna

Chorvatská národní knihovna stojí vedle rušné dvouproudové dopravní tepny mezi starým a novým Záhřebem na opačném břehu Sávy, blízko filozofické fakulty a několika technických fakult záhřebské univerzity. Prosklený hlavní vchod působí velmi otevřeně a vzdušně. Ve vstupní hale se skleněným stropem, s kombinací kamene a kovu v celém prostoru připomínající atrium, se nachází informační středisko. Hala je častým dějištěm kulturních akcí.

Mottem zadavatelů stavby bylo „kniha na dosah ruky“. Prostorné a prosvětlené studovny se nacházejí ve vyšších patrech, kam se návštěvník dostane výtahem. Knihy jsou částečně volně přístupné, skladové prostory jsou umístěny pod zemí (kromě kartografického fondu, jemuž je určeno 2. poschodí). Jediný fond, který byl z bezpečnostních důvodů ponechán v původní budově, je tzv. Knihovna Metropolitan, kterou její majitel, Záhřebské arcibiskupství, deponoval v r.1916 v Královské a univerzitní (později Národní a univerzitní) knihovně. Služební pracoviště a vedení knihovny jsou umístěny v 1. poschodí.

Knihovna sem byla přemístěna v r. 1995 z krásné secesní stavby z roku 1913 na náměstí Marka Maruliće v centru města, která se teď stala sídlem Chorvatského státního archivu a jeho knihovny.

Obr. 1: Národní a univerzitní knihovna

Knihovna Filozofické fakulty Záhřebské univerzity

Asi 10 minut pěší chůze od Národní knihovny se nachází nová knihovna Filozofické fakulty Záhřebské univerzity, jež v polovině února 2009 otevře své dveře návštěvníkům.

Budova připomínající šikmou věž v Pise je propojena s fakultou uzavřeným skleněným mostem. Se 750 000 svazky se řadí mezi největší knihovny v Chorvatsku. Nabízí 700 až 800 uživatelských míst, z toho 200 míst s počítačem. Součástí knihovny je i velký multimediální sál, počítačová učebna a několik kabinetů pro individuální práci.

Do nové knihovny se přestěhuje 20 menších knihoven Filozofické fakulty, jež jsou dosud roztroušeny na různých místech Záhřebu. Knihovna bude sloužit všem studentům záhřebské univerzity. Konkurence Národní knihovny se děkan Filozofické fakulty, dr. Milenko Jurković, neobává, protože obě knihovny – ve srovnání např. se zeměmi severní Evropy – kapacitně pořád zaostávají.

Obr. 2: Knihovna Filozofické fakulty

Knihovna Chorvatské akademie věd a umění (HAZU)

Vedení Chorvatské akademie věd a umění vybralo pro svou knihovnu jiné řešení. Rozhodlo se přebudovat palác, postavený v r. 1884 podle návrhu architekta Hermanna Bolléa, jehož mnohé stavby dodnes zdobí hlavní město Chorvatska. Tento palác stojí v sousedství prezidia akademie v samém srdci Záhřebu.

Knihovna akademie byla v letech 1880 až 2008 umístěna v paláci ve florentském renesančním slohu, postaveném z podnětu zakladatele akademie biskupa Josipa Jurija Strossmayera.

Rekonstrukce budovy H. Bolléa, která je národní památkou, začala v r. 2004 podle návrhu akademiků Anta Vulina a Velina Neidhardta. Ve druhé polovině roku 2008 sem byl přestěhován knižní fond. Nové prostory knihovny, které odpovídají všem požadavkům současnosti, budou otevřeny v únoru 2009. Na 3 500 m² zde bude umístěno 400 000 svazků (z celkového počtu 900 000) z knižního fondu HAZU.

Výsledky rekonstrukce svědčí o možnostech úspěšného přebudování historických objektů na moderní účelové prostory.

Po vstupu do budovy se návštěvníkovi nabídne impozantní pohled do nitra knihovny. Po pečlivě zrestaurovaných schodech s původním zábradlím se dostaneme do prvního poschodí, které je určeno široké veřejnosti. Zde se nachází přednáškový sál. Součástí sálu, prosvětleného skleněným stropem ve tvaru pyramidy, jsou prostranství, vymezená pro pořádání koncertů a výstav.

Po obvodu sálu se nacházejí studovny a kabinety sloužící specifickým potřebám uživatelů při vyhledávání a zpracovávání informací. Tuto koncepci zpracovala ředitelka knihovny Vedrana Juričičová.

V levé části jsou umístěny studovny vybavené počítači pro práci s dokumenty na elektronických nosičích. Následuje klasická studovna s volným přístupem k publikacím. V další místnosti získají zájemci informace z databáze knihovny. Následuje místnost pro týmovou práci. Zvláštní prostor je určen rukopisům a vzácným tiskům. Dále má návštěvník k dispozici studovnu s příruční knihovnou a studovnu domácích a zahraničních periodik.

V pravém křídle prvního poschodí je multimediální studovna a větší místnost pro týmovou práci akademiků. Zvláštní postavení zaujímá místnost určená chorvatským držitelům Nobelovy ceny, kde jsou volně přístupná jejich díla. V r. 1939 získal Nobelovu cenu za chemii Lavoslav (Leopold) Ružička (1887-1976). Nobelova cena za literaturu byla udělena v r. 1961 spisovateli Ivu Andrićovi (1902-1975). Další Nobelovu cenu za chemii dostal v r. 1975 Vladimir Prelog (1906-1998), žák nositele Nobelovy ceny L. Ružičky.

Samostatný studijní prostor mají k dispozici akademikové.

Druhé patro je vyhrazeno zaměstnancům knihovny. Jejich prostorné kanceláře s velkými okny, poskytujícími výhled do parku Zrinjevac, jim může každý knihovník jen tiše závidět.

Fond knihovny je umístěn ve speciálně upravených podzemních prostorech, opatřených moderními pohyblivými regály a trezory.

Obr. 3: Knihovna Chorvatské akademie věd a umění

Obr. 4: Knihovna Chorvatské akademie věd a umění – vstup do interiéru

Obr. 5: Knihovna Chorvatské akademie věd a umění – interiér

Přejme návštěvníkům knihoven v Záhřebu, aby našli tu správnou, protože je z čeho vybírat.