Dne 2. června 2009 se v Německé národní knihovně ve Frankfurtu nad Mohanem (Deutsche Nationalbibliothek) konala konference s názvem Přechod na MARC 21 (Umstieg auf MARC 21). Na konferenci zaznělo celkem sedm příspěvků od odborníků nejen ze Spolkové republiky Německo, ale i ze Spojených států amerických nebo Kanady.

Hlavní náplní konference bylo shrnutí snah Spolkové republiky Německo a Rakouska přejít z výměnného formátu MAB2 (Maschinelles Austauschformat für Bibliotheken) na výměnný formát MARC 21. Tyto snahy započaly již v prosinci roku 2004.

Jednotlivé příspěvky

Po uvítání Renate Gömpelové a Reinharda Altenhönera z Německé národní knihovny následoval příspěvek Reinholda Heuvelmanna s názvem „Jsme ve hře - Německé a rakouské knihovny v mezinárodním společenství“ (We are in the game - German and Austrian libraries in the international community). R. Heuvelmann je dlouholetým knihovníkem a hlavně zaměstnancem IT oddělení Německé národní knihovny, který se přechodu na MARC 21 intenzivně věnuje již osm let. Nejprve přirovnal formát MARC 21 k hracím kartám, ukázal různé srdcové krále, pak ukázal srdcové krále formátu MARC 21, kteří si byli velmi podobní, a nakonec vyslovil přání, aby byl takový srdcový král jen jeden - aby vždy existoval jen jeden bibliografický záznam - ten dokonalý.

Zároveň však neopomenul zmínit kritické ohlasy na přechod na MARC 21, jako protiváhu však ukázal mapu pokrytí formátu MARC (viz Obr. 1), které je natolik rozsáhlé, že samo o sobě je silnou stránkou tohoto formátu. Za další krok R. Heuvelmann považuje přijmutí pravidel RDA (Resource Description and Access; nová katalogizační pravidla Popis zdrojů a přístup k nim, která nahradí AACR2).

Obr. 1 - Mapa pokrytí formátu MARC 21 (slide R. Heuvelmanna)

V souvislosti s přechodem na formát MARC21 vznikne i webová stránka www.marc21.de, zatím však není funkční.

Na webových stránkách Německé národní knihovny je zveřejněna prezentace k této přednášce a na serveru YouTube je uveřejněna videonahrávka z přednášky.

Druhou přednášku přednesla Cornelia Katzová z Centra knihovnických služeb Bádenska-Württenberska (Bibliotheksservice-Zentrum Baden-Württenberg). Její přednáška nesla název „MAB, UNIMARC a MARC21 - použití tří standardů v BSZ“ (MAB, UNIMARC and MARC 21 - use of three standards in BSZ). C. Katzová nejprve u názorné mapky představila německé souborné katalogy (viz Obr. 2).

Obr. 2 - Souborné katalogy ve Spolkové republice Německo - slide z prezentace C. Katzové

Následně pohovořila o službách BSZ: BSZ poskytuje německým knihovnám, archivům a muzeím zapojeným do souborného katalogu Jihozápadních knihoven spolkových republik Bádenska-Württenberska, Sárska a Saska (Südwestdeutschen Bibliotheksverbundes Baden-Württemberg, Saarland, Sachsen) technickou podporu a pomoc v různých oblastech, např. jim poskytuje webhosting, spravuje katalogy digitálních objektů muzejních exponátů apod. Zároveň silně podporuje sdílenou katalogizaci a obohacování bibliografických záznamů o naskenované obsahy, abstrakty apod. C. Katzová velmi podrobně pohovořila o množství konverzních tabulek, které BSZ musí používat při práci pro souborný katalog. Pozornost zaměřila hlavně na nutnost různých konverzních tabulek pro katalog WorldCat a pro jednotlivé německé souborné katalogy. Problémy způsobují hlavně devítistovková pole. Za nejproblematičtější oblast považuje různé zpracování jednotek v různých knihovních softwarech, jednotlivé v Německu používané knihovní programy nejsou podle ní na přechod na formát MARC21 připravené.

Slidy k přednášce C. Katzové jsou zveřejněny na stránkách pořadatele, na YouTube je uveřejněno video z přednášky.

Třetím příspěvkem byla přednáška Gabriele Meßmerové z Bavorské státní knihovny (Bayerische Staatsbibliothek). Její příspěvek s názvem „Výzva katalogu v systému založeném na formátu MARC“ (The challenge to catalogue in a MARC-based system) se zabýval Bavorskou sítí knihoven, která spojuje 130 knihoven a zpřístupňuje 17 milionů bibliografických záznamů, 5,5 milionů záznamů jmenných autorit a 1,4 milionu záznamů korporátních autorit. Knihovny používají knihovní systémy jako jsou Aleph500, Bibliotheca nebo Sun Rise. G. Meßmerová od formátu MARC očekává hlavně zjednodušení práce: jako první zmínila možnost přebírání záznamů z katalogu Kongresové knihovny, dále zajištění rozvoje a vývoje, který podle ní u formátu MAB nebyl. Stejně jako R. Heuvelmann volá po sjednocení záznamů. V závěru se zmínila o tom, že nečeká, že by kvůli přechodu na MARC21 bylo nutné dělat jakékoliv změny v katalogizačních pravidlech RAK (Regeln für alphabetische Katalog; Pravidla jmenného katalogu).

První příspěvek po polední pauze přednesla pravděpodobně nejvýznamnější návštěvnice konference - Sally McCallumová, která vede v Kongresové knihovně Oddělení pro MARC (MARC Standard Office). Ve své úvodní přednášce shrnula cestu Spolkové republiky Německo a Rakouska k formátu MARC 21. Začala jednotlivými konferencemi, pokračovala významnými osobnostmi oboru, které přechodu na MARC21 pomohly (Reinold Heuvelmann, Beate Ruschová, Adrian Nolte, Cornelia Katzová a Christel Hengel). Dále představila jednotlivé přínosy Německa pro formát, mezi které patří např. normalizovaná data u seriálů nebo zrušení národního bibliografického čísla (National Bibliographic Number).

Slidy z přednášky jsou přístupné na stránkách pořadatele, video na YouTube.

Příspěvek Toma Delseyho z Ottawy se zabýval formátem MARC21, pravidly RDA a modely FRBR a FRAD a souvislostmi mezi nimi (MARC 21, RDA, and the FRBR and FRAD models... making the connections). Nejprve pohovořil o pravidlech RDA, která byla navržena tak, aby byla s formátem MARC 21 kompatibilní. Dále všechny ujistil, že pravidla RDA jsou v souladu se studií FRBR (Functional Requirements for Bibliographic Records) i FRAD (Functional Requirements for Authority Data). Jednotlivé vztahy doložil množstvím názorných obrázků (viz Obr. 3).

Obr. 3 - Vztah formátu MARC 21, pravidel RDA a studií FRBR a FRAD - slide z přednášky T. Delseyho

Prezentace z přednášky je dostupná na stránkách pořadatele, video je uveřejněno na YouTube.

Souvislostmi mezi pravidly RDA a formátem MARC 21 (Mapping RDA to MARC 21) rozebrala ve své přednášce Margaret Stewartová z Kanadských knihoven a archivů (Library and Archives Canada). M. Stewartová je zároveň předsedkyní Sdružení pro rozvoj RDA (Joint Steering Comitee for the Development of RDA). Nejprve velice stručně pohovořila o formátu MARC 21 (k čemu slouží, jaké jsou jeho hlavní vlastnosti). Dále představila Pracovní skupinu RDA/MARC (RDA/MARC Working Group), která vznikla v březnu roku 2008 a jejímiž členy jsou Kongresová knihovna, Britská knihovna, OCLC, Americká knihovnická asociace a další instituce. Tato skupina má za hlavní cíl provést ve formátu MARC 21 takové změny, aby bylo možné bez problému zavést do praxe pravidla RDA. Tyto změny tvořily jádro její přednášky: posluchačům poskytla výčet nově přidaných polí do formátu MARC 21. Byla např. přidána pole 336, 337 a 338 pro typ obsahu, typ média a typ nosiče. Jako příklad uvedla duální disk, který obsahuje jak zvukové CD, tak audiovideo záznam na DVD, který je navíc doplněn o přílohu s texty. Bibliografický záznam tohoto dokumentu je znázorněn na Obr. 4.

Obr. 4 - Slide z přednášky M. Stewartové zobrazující bibliografický záznam duálního disku

Do záznamu autorit bylo přidáno velké množství polí a podpolí, patří mezi ně 622 (adresa), 628 (jazyk), 624 (afiliace) atd.

Na závěr shrnula časový harmonogram zavedení nových pravidel: pravidla by měla vyjít na konci roku 2009, v první polovině roku 2010 by mělo probíhat jejich testování a od konce roku 2010 jejich zavedení.

Prezentace z přednášky je k nahlédnutí na stránkách pořadatele, video na YouTube.

Druhým vstupem Sally McCallumové byla přednáška s jednoduchým názvem „Očekávání“ (Expectations), jejíž původní pracovní název byl "Budoucnost formátu MARC". Na úvod uvedla, že se knihovny posunuly od prodeje svých záznamů k jejich šíření zdarma. Dále spíš pokládala řečnické otázky, kam může formát MARC 21 směřovat, zauvažovala nad nahrazením formátu MARC 21 formátem MARC XML, který je detailnější a mohl by formát MARC 21 nahradit při výměně záznamů. Na závěr shrnula otázky, kterými bychom se měli zabývat, např. zda používat více kódované informace nebo slova nebo zda máme dát přednost stabilitě či inovování.

Slidy z přednášky jsou přístupné na stránkách pořadatele, video na YouTube.

Shrnutí jednodenního setkání provedl opět R. Altenhöner, po jeho závěrečné řeči se s účastníky za Německou národní knihovnu rozloučila Renate Gömpelová.

Logo Německé národní knihovny

Interiér Německé národní knihovny

Interiér Německé národní knihovny

Interiér Německé národní knihovny

Reinhard Altenhöner a Renate Gömpelová

Reinhard Altenhöner a Sally McCallumová

Tom Delsey

Tom Delsey a Margaret Stewartová

Reinhold Heuvelmann a Cornelia Katzová