V pondělí 1. října 2018 se v Národní knihovně ČR konala tisková beseda s Jiřím Trávníčkem z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR, Vítem Richterem z Národní knihovny ČR a Hanou Friedlaenderovou ze společnosti Nielsen Admosphere, s názvem Češi jako čtenáři v roce 2018.

Hlavním tématem besedy byl současný stav čtenářství a jeho proměny v letech 2007 až 2018 v rámci projektu Čtenáři a čtení v České republice, jehož je Jiří Trávníček hlavním řešitelem. Výzkum, založený zejména na pravidelném statistickém šetření čtenářů a čtení v České republice, se věnuje otázkám typu co, jak často a na čem čteme, kde získáváme knihy, jak využíváme knihovny, a jak se proměňuje náš vztah ke čtení (a čtenářská kultura) v době internetu, e-knih a audioknih.

Z výzkumu vyplynulo, že alespoň jednu knihu za poslední rok přečetlo 78% z respondentů (ve věku 15+). Alespoň jednu knihu si za stejné období koupilo 44% lidí a veřejnou knihovnu jich alespoň jednou navštívilo 28%. Většina lidí nicméně nezůstane jen u jedné knihy za rok, což má pozitivní vliv na průměrné hodnoty. Každý „Čech“ tak průměrně za poslední rok přečetl v průměru více než 12 knih, koupil si cca 2,5 knihy a denně věnuje 31 minut čtení. V domácí knihovně má také průměrně 253 svazků.

Velmi zajímavé bylo také porovnání výsledků jednotlivých statistických šetření v letech 2007, 2010, 2013 a 2018, protože už se jedná o poměrně dlouhou dobu na to, aby bylo možné sledovat alespoň nějaké trendy. U „čtení“ jako takového se například ukázalo, že je po celé sledované období „plus mínus“ stále stejně oblíbené – alespoň jednu knihu za rok přečetlo v minulém roce 78% respondentů, což ve srovnání se 79% v roce 2010 a 84% v roce 2013 nenaznačuje žádnou velkou změnu.

Poměrně výrazný pokles je nicméně vidět v případě nákupu knih, kdy zejména mezi roky 2007 a 2010 došlo k poklesu ze 71% na 46%. V dalších letech už byla hodnota podobná (48% a 44%). Dlouhodobě klesající trend můžeme sledovat i u návštěv veřejných knihoven, jejichž „návštěvnost“ klesla ze 40% v roce 2007 na 28% v roce 2018. Při srovnání výsledků průzkumů můžeme také sledovat velmi lehký nárůst „nečtenářů“ (ze 17% na 22%) a naopak pokles čtenářů velmi aktivních (více než 12 knih za rok): z 29% na 23%.

Co se týče různých médií či „technologií“, klasické „papírové“ knihy stále výrazně převažují. Elektronické knihy (resp. knihy v elektronické podobě) čte aspoň zřídka 18% respondentů (4% pravidelně), přičemž nejvíce preferovaným zařízením je chytrý telefon. Audioknihy poslouchá 14% lidí (1% pravidelně). Co se týče čtení na internetu, s náskokem převažují zprávy a internetová vydání novin a časopisů (65%), na druhém místě jsou internetová fóra a diskuse (27%).

Co se týče již zmiňovaných knihoven, lidé, kteří je navštěvují, jsou s jejich službami z velké většiny (86%) spokojeni.  Většina lidí, kteří knihovny v roce 2018 nenavštívili, je navštěvovala alespoň dříve, ale už bohužel (většinou) nemají čas. Naopak většina těch, kteří v knihovně nikdy nebyli, ani nevidí důvod tam chodit. Celý vzorek respondentů byl také dotázán na to, co by knihovny mohly nebo měly nabízet. 37% respondentů uvedlo občerstvení či kavárnu, 26% informace o nových knihách a 25% prodej knih.

Za zmínku také stojí, že 67% dotázaným někdo v dětství knihy předčítal (a ze vzorku rodičů a prarodičů jich svým dětem nebo vnoučatům předčítá 73%). Vztah k doporučené četbě ve školách je téměř zcela vyrovnaný (třetina ho má pozitivní, třetina negativní a třetina neutrální). Nejoblíbenějšími autory roku 2018 jsou Jo Nesbø a Agatha Christie; nejoblíbenějšími tituly jsou Harry Potter a Osudy dobrého vojáka Švejka.