V sobotu 24. září 2016 se v prostorách Ústřední knihovny Městské knihovny v Praze konal jubilejní desátý ročník (nejen) knihovnického conu CONiáš, tentokrát s podtitulem "Včera, dnes a zítra" se zaměřením na cestování časem ve všech podobách.

CONiáš 2016

CONiáš 2016 odstartoval jako obvykle v sobotu v 10 hodin v Malém sále Městské knihovny a v jeho předsálí a pokračoval až do pozdních večerních hodin. Pořadatelé si jako obvykle připravili bohatý celodenní program plný zajímavých přednášek, besed a diskusí a doprovodných aktivit v předsálí – jako např. knižní bazar, komixový koutek, občerstvení v podání Maid Café či řada prodejních stánků, kde si návštěvníci mohli koupit nové knihy, komixy, sběratelské figurky a další zajímavosti.

Jak už bylo řečeno, příspěvky se letos týkaly zejména cestování časem – ale přišla na řadu i příbuzná témata, jako sci-fi, fantasy či horory. Téměř vědecky se tematice věnoval Jaroslav Hamerský, který hovořil o přírodních a fyzikálních zákonech od Newtona a Einsteina až po současný výzkum kosmu a kosmických těles, jako jsou pulsary, kvasary, neutronové hvězdy a černé díry. Současné teorie sice připouštějí, že mohou existovat částice, které mohou cestovat rychleji než světlo nebo proniknout do černé díry; ale žádný přístroj nebo organismus by takovou cestu bohužel nikdy nepřežil.

Do historie se s námi podíval i Tomáš Bandžuch, který si připravil příspěvek "pět největších bizarností první republiky". Faktem je, že období první republiky máme z velké části idealizované; nicméně nebylo to jen období dobrého vojáka Švejka, ale také války, rasismu, polarizace společnosti a veřejných poprav.

V tomto období například vznikl koncentrační tábor Talerhof pro "politicky nespolehlivé lidi", kde podle oficiálních statistik zemřelo minimálně 2.000 lidí a bylo tam vězněno i několik tehdejších politiků. Zajímavou reakcí na dnešní časté stesky nad rasismem a extrémismem byla informace o tom, že například protižidovské nálady byly ještě mnohem horší. Oficiálně například existovala Slovanská strana protižidovská, kterou vedl Karel Kasandra, a štvavý časopis Štít národa, jehož byl redaktorem.

Zajímavou "bizarností" byla i "aféra zvukového filmu", která skončila vybílením několika kin, protože německá kina v té době promítala zvukové filmy, zatímco ta česká nikoliv. A nebo dlouholetý spor o univerzitní insignie (žezla), tzv. "insigniáda", který vznikl po rozdělení Karlovy univerzity na českou a německou. Spor nakonec vyeskaloval až k demonstracím a pouličním bitkám – a insignie se nakonec ztratily.

Do historie (i do budoucnosti) se s námi vypravil také Václav Štupalský, který v rychlosti proběhl filmovou produkci od filmového (i tematického) pravěku (např. Cesta do Pravěku v 50. letech), přes klasiky žánru (Stroj času, Návrat do budoucnosti, Star Trek IV. či Terminátoři), "romanťárny" (Dům u jezera, Na Hromnice o den více, Peggy Sue se vdává), až po novější filmy a seriály jako 12 Opic, Loper, Deja Vu či Interstellar.

Z českých filmů a seriálů stojí za zmínku např. již zmiňovaný film Karla Zemana Cesta do pravěku, ale například i sci-fi komedie Zítra vstanu a opařím se čajem, Zabil jsem Einsteina, pánové, či seriál Návštěvníci.

Zajímavý byl také příspěvek Karla Doležala s názvem "soutěž o nejnezodpovědnějšího cestovatele časem", mezi které patřili např. Mach a Šebestová, několik epizod Star Treku, v podstatě všichni ze seriálu Futurama, Dr. Brown z Návratu do budoucnosti či hrdinové Červeného trpaslíka.

Nejnezodpovědnějším cestovatelem byl ovšem nakonec zvolen Myšpulín ze Čtyřlístku, který je roztržitý a zapomětlivý, postavil několik časostrojů a v podstatě se všemi havaroval, který se obecně nevyzná v historii, a navíc s sebou všude tahá Bobíka, který se všude a pořád pere.

Zajímavé byly ale i další příspěvky, například příspěvek Pavla Renčína, který nám přiblížil děsivé pozadí své nejnovější knihy Ztracená, přehled cestování časem ve staré literatuře od Lucie Lukačovičové, či pár dalších teorií o cestování časem od Leoše Kyši.

Parcon 2016

Součástí letošního výročního CONiáše byl i neméně výroční a v pořadí již 35. ročník Parconu, národního conu, pro který je typické, že se každý rok koná někde jinde, resp. při příležitosti jiné akce. Letos se konal současně s CONiášem a probíhal s ním paralelně v odpoledních hodinách ve Velkém sále Městské knihovny.

Jako taková drobná pozvánka sloužila i diskuse "Dinosauři ještě nevymřeli", kde se sešly osobnosti Parconu a hovořili o jeho počátcích a prvních ročnících. Diskusního panelu se účastnil ​Zdeněk Rampas, doživotní prezident československého fandomu, ​Petr Konuvčík, jeden ze dvou posledních parkoránů (lidí, kteří zažili všechny Parcony) a ​Vlado Ríša, šéfredaktor časopisu Ikárie (nyní XB-1). Moderátorem byl Míla Linc.

Jedním z největších "lákadel" CONiáše, resp. Parconu byla nicméně návštěva britské fantasy spisovatelky Samanthy Shannon, která měla na Parconu téměř dvou hodinovou besedu (včetně autogramiády) a následně ještě pozdně odpolední hodinové setkání s fanoušky a čtenáři u kulatého stolu v Dílně.

V rámci Parconu proběhlo také několik křestů, konkrétně křest audioknihy Modrá luna čarodějů, rudý měsíc války, křest Žoldnéřů fantasie a křest Hry s příběhem: volání divočiny. Došlo také k vyhlášení výsledků literární soutěže O stříbřitělesklý halmochron, či vyhlášení výsledků soutěže Rokle šeré smrti.

V závěru dne pak došlo na "Velký večer Parconu", slavnostní galavečer plný celé řady dalších cen a ocenění. Byly zde například vyhlášeny výsledky literární soutěže Cena Karla Čapka a několika dalších fandomových cen (Mlok za zásluhy, Ludvík, či Cena prezidenta československého fandomu).

Doprovodný program

Kromě přednášek a besed v obou sálech Městské knihovny nechyběl ani zajímavý doprovodný program. V předsálí na návštěvníky čekal např. knižní bazar, představení deskových her či prodejní stánky s knihami, komixy či sběratelskými předměty; v Dílně probíhaly besedy se spisovateli, na schodech u knihovny proběhl koncert filmové hudby Martiny Fričové a nechyběla ani exkurze po knihovně včetně návštěvy zázemí.

Co se týče zmiňované Dílny, po celý den tam probíhala série hodinových otevřených debat u kulatého stolu. Mezi besedující autory patřil např. Vlado Ríša, Františka Vrbenská, Jiří W. Procházka či Leonard Medek. Od 18:00 do 19:00 zde pak probíhala ještě bonusová beseda se Samanthou Shannonovou.

Za zmínku také stojí, že den před samotným CONiášem se v Městské knihovně promítala digitálně zrestaurovaná verze legendárního československého sci-fi Ikarie XB-1 a na samotný závěr Parconu se zde zase promítal fanouškovský loupežnický film Prach a broky.

Závěrem

CONiáš byl tedy jako obvykle zábavný a zajímavý, a i když letošní téma nebylo tak inspirující pro cosplayery, návštěvnost byla vysoká, přednášky a besedy zajímavé a pár pěkných kostýmů se také objevilo. A koho přednášky unavily, mohl se občerstvit u nepřehlédnutelných "maidek" z Maid Café, půjčit si nějakou knihu, koupit si placku (přímo na místě je ilustroval Roland Havran) a zkrátka cestovat časem i knihovnou.