Program Erasmus Staff Mobility

Studentské pobyty na univerzitách v zahraničí v rámci programu Erasmus jsou všeobecně dobře známé. Program podporující mobilitu a výměnu zkušeností se ale týká také univerzitních zaměstnanců. Tak tomu bylo i v případě návštěvy univerzitní knihovnice Susanne Sandberg z Chalmers University of Technology Library ze švédského Göteborgu (také zkratka CHUT Göteborg).

Vybrala si k návštěvě Národní technickou knihovnu (NTK), která sice nemá status univerzitní knihovny, avšak akademické obci hojně slouží a zejména poskytuje mezinárodní meziknihovní služby (MMS či ILL), o jejichž problematiku se Susanne přednostně zajímala a v nichž ve své domácí knihovně také působí. Strávila u nás čtyři pracovní dny od 7. do 10. dubna 2014.

MMS v NTK – navazování zahraniční spolupráce

Služby MMS se v Národní technické knihovně zaměřují na vyhledávání a poskytování výpůjček především technicky zaměřené literatury a zasílání kopií z publikací a článků z odborných časopisů. Žádané jsou materiály z konferencí, reporty, dizertační práce, normy a další literatura. Mezi nejvyhledávanější tituly z hlediska oborů patří architektura, životní prostředí, úspora energií, biomedicínské inženýrství, změny klimatu, živelní pohromy atp. Obrací se na nás i žadatelé o netechnickou literaturu (například z oborů lékařství, živočišný výzkum, mezinárodní vztahy aj.) a my rádi vyhovíme, je to příjemná změna. Volný přístup ke zdrojům (angl. open access) se neustále rozšiřuje, ale mezinárodní meziknihovní služba hraje nepostradatelnou roli pro studenty (zejména v závěrečných ročnících studia a při doktorském studiu), učitele i vědecké a výzkumné pracovníky.

Oddělení MMS navazuje a udržuje spolupráci s mnoha zahraničními knihovnami. Mezi nejčastější, se kterými často a intenzivně spolupracujeme, patří severské knihovny. Švédské knihovny, zejména univerzitní, mají bohaté fondy, přiměřené ceny a dobře fungující ILL systémy. Některé dokonce poskytují výpůjčky zdarma. Pomalu se vyvíjí a mění také jejich přístup k zasílání elektronických kopií. Zdá se, že donedávna velmi striktní autorský zákon a jeho výklad se pomalu posunuje k progresivnější formě.

„6Stk“ a seznámování s knihovnou

„6Stk“ je původní registrační uživatelské jméno Národní technické knihovny (dříve Státní technická knihovna) ve švédském meziknihovním systému LIBRIS, které se prozatím nezměnilo ani se změnou názvu celé instituce, statusu i adresy knihovny. Nevím přesně kolik let, ale již poměrně dlouho posíláme žádosti o výpůjčky knih do Chalmers Library – pro nás známou pod zkratkou CHUT Göteborg. Knihy nám posílají ochotně, rychle a zdarma, což je v dnešní době už značně výjimečné. Národní technická knihovna mívá mnoho zahraničních návštěv, ale na tuto jsme se těšili obzvlášť (alespoň my pracovnice z MMS). Je to zvláštní pocit, když s někým spolupracujete mnoho let pouze virtuálně, pomocí emailů a elektronických formulářů a nyní konečně přijede knihovnice z masa a kostí – Susanne Sandberg.

Protože jsem chtěla, aby Susanne měla pestrý program a možnost poznat co nejvíce z naší knihovny, oslovila jsem další kolegy, kteří mi velmi ochotně vyšli vstříc, za což jim ještě touto cestou děkuji. Stephanie Krueger, vedoucí oddělení komunikace a fundraisingu Susanne oficiálně přivítala a provedla knihovnou, Jakub Řihák povídal a informoval o programu EOD (eBooks on Demand), Alena Chodounská, vedoucí informačních služeb a její kolegyně od výpůjčního pultu poreferovaly, jak to u nás vypadá na informačních pultech a jak se sestavuje rozpis služeb atd.

Petra Pejšová zasvětila Susanne do naší digitální knihovny a seznámila ji i s dalšími projekty. Dále měla Susanne možnost vyslechnout pracovnice z našeho centra ISSN – Evu Jeřábkovou, Jaroslavu Trčkovou a Marii Trnkovou. V závěru týdne se jí věnovala Lenka Hvězdová, která předala všechny informace o referenčních a rešeršních službách, a následně Susanne poznala i našeho mladého experta na scientometrii Jakuba Szarzece. Protože se nejvíce pohybovala na 3. nadzemním podlaží, kde sídlí MMS služba, musela samozřejmě navštívit i naši chloubu – reprografické a digitalizační pracoviště. Kolegyně – Markéta Říhová, Katka Hříbalová, Ivana Janů i ostatní – začaly nejdříve nesměle, ale když viděly, že to Susanne opravdu zajímá, rozpovídaly se více a bylo znát, že svým skenerům rozumějí a mají tuto práci rády, což poznala a ocenila i naše švédská návštěva.

Susanne se poněkud neplánovaně zúčastnila také dvou našich pracovních porad – User Support Group, kterou vedl Sasha Skenderija, vedoucí odboru pro uživatelskou podporu. Susanne se snažila poctivě zodpovědět všechny otázky. Přítomná byla i na naší interní poradě oddělení meziknihovních služeb, kde se mluvilo výhradně česky, ale Susanne se zájmem pozorovala naše tváře a reakce – prostě jak to chodí. Když se přiblížil konec týdne, s hrůzou jsem zjistila, na co všechno jsme se ještě zapomněli nebo nestihli zeptat.

Co jsme se dozvěděli o švédské knihovně?

Univerzitní knihovna CHUT Göteborg je složena ze tří knihoven – hlavní knihovny, knihovny Lindholmen a knihovny architektury. Oficiálním jazykem univerzity je angličtina, zejména kvůli velkému množství zahraničních studentů (program Erasmus). Angličtina je komunikačním jazykem informačních služeb, všechny nápisy, letáčky, propagační materiály knihovny, web a většina komunikace na facebooku je v angličtině. Rovněž většina současného knihovního fondu je v anglickém jazyce.

Zákazníky jsou hlavně studenti a akademičtí pracovníci, ale knihovna je otevřena i veřejnosti a využívá obdoby nástroje NTK „skupinátoru“ pro specifikaci přístupu k informačním zdrojům. Je otevřena od pondělí do soboty v určitých hodinách, které se v období zkoušek prodlužují, ale není k dispozici noční studovna. Knihovna má tichou studovnu, ostatní části knihovny jsou pojaty jako sociální prostor, který je přiměřeně hlučný (podle Susanne někdy až moc). Knihovna nevybírá žádné pokuty či penále a uživatelé respektují termíny vracení výpůjček, nejsou s tím žádné problémy.

Knihovna má štíhlou organizační strukturu: v čele tří oddělení – Discovery and delivery, Scholarly communication a Support and system – stojí vedoucí oddělení, nad nimi ředitel. Zadané úkoly řeší týmy složené z pracovníků různých oddělení. V knihovně je celkem 58 zaměstnanců; část administrativy, provozních záležitostí a IT zajištuje univerzita, knihovna má ale také pět vlastních pracovníků IT. Významnou roli hraje osobnost současného ředitele, který je iniciátorem nových projektů a služeb i propojení knihovny se životem univerzity. Pracovníci knihovny například zabezpečují a provádějí administraci databáze a komunikační platformy vědy a výzkumu univerzity. Studenti – většinou bakalářského studia – jsou povinni absolvovat přednášky a školení o používání informačních zdrojů v knihovně k získání povinných kreditů. Stoupá také obliba konzultací knihoven o scientometrii a publikování v open access pro katedry univerzity atd.

Knihovna nakupuje stále méně časopisů v tištěné verzi (asi 50 titulů), téměř všechny jsou tedy v elektronické podobě. Začíná také současně převažovat nákup elektronických knih nad tištěnými. Knihovna používá Summon jako hlavní vyhledávací prostředí, doplněný SFX serverem pro přístup k plným textům. Vznikají také „subject guides“ – přehledy doporučených a ověřených zdrojů v určitých oborech a na určitá témata (například jak citovat). Knihovna ale nepoužívá koncept oborového knihovníka ve smyslu odborníka s doplněným knihovnickým kurzem. Všichni pracovníci jsou všeobecnými knihovníky, kteří si podle potřeb prohlubují znalost zdrojů v určitém oboru. Všichni knihovníci se střídají ve službách na informačním pultu knihovny a každý prochází důkladným školením pro tyto služby.

Co zaujalo Susanne Sandberg v NTK?

Naše detailní všestranné statistiky – interní statistiky MMS (uznání pracovnici MMS Veronice Ježkové) a automaticky generované statistiky v systému VPK. Zručnost pracovnic MVS se skenery a digitalizace. Samozřejmě vzhled knihovny, obdiv ke krásně barevné podlaze, převládající světlá barva a vzdušnost našich kanceláří a pracovních míst (Susanne nepoužívala výraz „open space“, ale prostě a samozřejmě termín „office“). Útulnější shledala kavárnu na Fakultě architektury ČVUT ve srovnání s Traverzou v NTK.

Co zaujalo nás?

Před návštěvou Susanne jsem pilně navštěvovala a zkoumala webové stránky jejich knihovny. Mají pojmenované týmové studovny po významných osobnostech. Co vám například říká jméno Byron nebo Hopper?

Snažili jsme se porovnat počty knih v angličtině a v rodném jazyce (švédštině a češtině) i další ukazatele, ale pak jsem s porovnáváním trochu přibrzdila se zjištěním, že všechno prostě porovnat nejde. Zejména při skutečnosti, že Univerzita Chalmers má 10 000 studentů a naše ČVUT jich hlásí přes 22 000, navíc NTK ve velké míře poskytuje služby i studentům z VŠZ, VŠCHT a pracovníkům ÚOCHB. Navzdory tomu se CHUT Göteborg nachází ve srovnávacím žebříčku nejlepších technických univerzit na 202. místě, zatímco ČVUT je na 451.- 460. místě (podle World University Rankings 2013). Ovšem kvantita a kvalita jsou dvě rozdílné kategorie. Snažila jsem se přijít na to, proč si naše knihovna z CHUT Göteborg půjčuje publikace, zatímco oni nás naopak nepotřebují a neposílají k nám své požadavky. To samozřejmě může mít více důvodů a budu po tom pátrat dál. Knihovna Chalmers má například bohatou kolekci „mariňácké literatury“, zatímco na ČVUT se marine sciences (námořní vědy) nestudují. CHUT má daleko více předplacených elektronických databází a mnohem více zahraničních studentů.

Z dalších postřehů:

• Univerzitní knihovník je ve Švédsku vysoce společensky hodnocené místo.
• Požadavky z mezinárodní meziknihovní služby CHUT Göteborg směřují především do norských a německých knihoven; s Britskou knihovnou nespolupracují, nepotřebují ji.
• Knihovna expanduje.
• Průměrný knihovnický plat je zhruba 30 000 SEK.
• Pracovníci knihovny mají po 40. roce věku 7 týdnů dovolené.
• 1 hodina týdně z pracovní doby je určena pro jakýkoliv zdravý pohyb, v blízkosti knihovny je tělocvična.
• Každý knihovník má služební mobil a Ipad.

Návštěvu švédské kolegyně považujeme za velmi užitečnou a podnětnou pro obě strany a budeme se snažit tyto vztahy dále rozvíjet a utužovat.

Česko-švédský ILL team (zleva): Veronika Ježková, Ludmila Hráská, Susanne Sandberg, Pavla Jará a Jiřina Haningerová