Dne 24. 10. 2013 se v Ballingově sále Národní technické knihovny (NTK) uskutečnil již třetí ročník semináře Open Access aneb Open your mind!. Seminář uspořádala pro odbornou veřejnost NTK ve spolupráci ChemTK v rámci mezinárodní akce na podporu otevřeného přístupu (open access, OA) k výsledkům vědy a výzkumu Open Access Week.  Programu se jako již tradičně kromě publikujících vědců a ostatních zájemců o problematiku otevřeného přístupu zúčastnilo velké množství knihovníků. Seminář byl streamován na stránkách časopisu Ikaros a také na některých univerzitách.

Seminář zahájila kolem deváté hodiny ranní moderátorka Radka Římanová z NTK. Přivítala účastníky a uvedla první přednášející, jednu z nejvýraznějších osobností otevřeného přístupu v Česku, Pavlu Rygelovou z Ústřední knihovny Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava s prezentací poeticky nazvanou Zlatá cesta otevřeného přístupu - Není všechno zlato, co se třpytí. Titul prezentace symbolicky uvedl program, jenž byl letos více než v minulých ročnících zaměřen na tzv. "zlatou cestu" otevřeného přístupu, tj. publikování v otevřených časopisech (open acces journals).

Seminář Open Access aneb Open your mind! se konal v Ballingově sále NTK

Přednášející velmi trefně představila podobu vědeckých informací jako obchodovatelného zboží, jako něco, co je možno pěkně zabalené (zde byl použit příměr k balené vodě) snadno koupit v supermarketu velkých vydavatelů, jako něco, co je produkováno především pro potřeby systémů hodnocení vědy a výzkumu. Následně poukázala na morální paradox, který určuje, že si musíme znovu koupit něco, za co už jsme jednou např. ve formě nákladů „výroby“, nebo chcete-li tvorby publikací, zaplatili. Knihovny hrají v tomto novém modelu strážců informační podpory, zároveň zajišťují potřebnou infrastrukturu a snaží se informovat o novém modelu financování elektronických informačních zdrojů ve snaze vyhnout se dvojitým platbám za výsledky vědy ve formě publikací.

Druhá část přednášky byla věnována reálným aktuálním možnostem otevřeného přístupu. Byly zmíněny klasické otevřené časopisy, jejichž počet neustále narůstá, a multioborové mega časopisy typu PLOS ONE a také některé modely nabízené komerčními nakladateli (např. nové open access časopisy nebo hybridní časopisy). Další část byla zaměřena na hrozbu tzv. predátorských časopisů a problému tzv. double dippingu (dvojitého financování) otevřených článků v hybridních časopisech. Pozitivní zprávou bylo, že mnohé fondy na podporu zlaté cesty odmítá publikování v hybridních časopisech financovat. Na závěr Pavla Rygelová varovala před masivním zaváděním takových fondů, protože to znamená přímé omezení možnosti snížit náklady na výsledky vědy.

Pavla Rygelová hovoří o zlaté cestě otevřeného přístupu

Následná diskuze přinesla zamyšlení nad objektivním hodnocením vědy podpořeným otevřeným recenzním řízením a možnostmi knihovníka jako poradce při odhalování predátorských časopisů.

Po Pavle Rygelové převzala slovo další stálice české scény otevřeného přístupu Tereza Simandlová a nutno dodat, že jako studentka Studia nových médií na FF UK nezklamala. Tématem její přednášky byly Nástroje a platformy webu 2.0. Na začátku příspěvku bylo auditorium obeznámeno se základními pojmy jako Science 2.0 a Web 2.0 a s chováním vědců v tomto prostředí. Tereza Simandlová následně představila blog, kde shromáždila 20 nástrojů pro Science 2.0.

Prezentace dále zahrnula představení nástrojů Science 2.0 v pořadí, v jakém jsou využívány vědci v procesu vědecké komunikace od studia literatury (tzv. doporučovací systémy) přes praktickou přípravu (např. systémy pro správu projektů) a realizaci výzkumu (platformy pro sdílení workflow a sběr dat) po prezentaci výsledků (velmi oblíbené vědecké sociální sítě) a sledování jejich reálného dopadu (systémy pro počítání citací nebo dopadu publikací). Přednášející na závěr shrnula všechny výhody (vyšší viditelnost, rychlejší zpětná vazba, lepší spolupráce atd.) a nevýhody (nedůvěryhodnost, přiznání autorství, nezaručená dlouhodobá životnost) nástrojů Science 2.0. Přednášku uzavřela s tím, že všechny rezervy těchto nástrojů je možné překonat, pokud se odehraje změna ve směru 2.0 v myšlení vědecké komunity.

Tereza Simandlová ve svém příspěvku představila několik zajímavých nástrojů moderní "Vědy 2.0"

Následná diskuze se točila kolem využívání sociálních sítí vědci na českých univerzitách v porovnání s jejich ochotou s ukládáním článků do repozitáře. Z diskuze vyplynulo, že sociální sítě disponují oproti digitálním repozitářům mnohem sympatičtějším uživatelským rozhraním, na druhou stranu však nemohou zaručit dlouhodobou archivaci uložených článků.

První blok semináře zakončila Radka Syrová z Knihovny Jana Palacha FF UK prezentací Podporují knihovny Open Access? Hodnocení podpory otevřeného přístupu založila na analýze tří základních oblastí – informační podpory (web a informační vzdělávání), služeb (repozitáře, fondy na podporu zlaté cesty atd.) a propagačních materiálů. Nejzajímavější byla z mého pohledu poslední část zaměřená na propagační kampaně, především na kampaň Mendelovy univerzity, která využila na svých plakátech přímo Gregora Johanna Mendela nebo poněkud provokativní obrázek vnadné ženy sundávající si punčochy se sloganem „Nebojte se odhalit... své vědecké publikace“. Svůj příspěvek Radka Syrová uzavřela pozitivní zprávou, že všichni tři kandidáti na rektora Univerzity Karlovy podporují podpis Berlínské deklarace. V tu chvíli nikdo v sále pravděpodobně netušil, jak blízko je Univerzita Karlova k tomuto symbolickému kroku (oznámení vyšlo v den konání semináře).

Radka Syrová hovořila o podpoře otevřeného přístupu a chystaném podpisu Berlínské deklarace

Druhá část semináře byla uvedena videem, jež natočili knihovníci z NTK, aby polopaticky osvětlili základy publikování v otevřeném přístupu. Video osobně považuji za velmi zdařilé a použila jsem ho i v praxi na semináři věnovaném publikování v otevřeném přístupu.

Další část semináře zahrnula několik různých pohledů na vědecké publikování. Jako první vystoupil Jiří Jirát z VŠCHT s příspěvkem Systematická podpora Open Access – Gold Road na VŠCHT Praha: poznatky z pilotního projektu. Přednášející nejprve osvětlil, proč pro chemiky není moc přínosná tzv. "zelená cesta" otevřeného přístupu, tj. uložení článků v repozitářích. Hlavní důvod tkví v tom, že chemici jsou (stejně jako řada jiných vědních oborů) zvyklí publikovat v časopisech s co nejvyšším impakt faktorem. Nejprestižnější časopisy (vydávané převážně American Chemical Society) ale neumožňují autoarchivaci (jedná se o tzv. bílé časopisy). Také pokus o založení chemického oborového repozitáře v roce 2000 skončil neúspěchem.

Jiří Jirát upozornil, že tzv. "zelená cesta" repozitářů a auto-archivace není pro chemiky vhodná

Přednášející dále popsal, jakým způsobem na VŠCHT došli k vytvoření pilotního projektu fondu podpory zlaté cesty a také některé výhody a nevýhody, který tento model skýtá. Fond je mezi chemiky velmi populární a finance mizí rychle. Očekávaný přínos přepočítaný na finance získané na RIV body by měl být poměrně značný. Na závěr autor popsal, jak plánují fond rozšířit do budoucnosti a jaká budou nově zvolená kritéria pro výběr článků, jimž bude dotace přidělena.

Po skončení příspěvku se rozpoutala poměrně živá diskuze, do níž se zapojili zejména zastánci zelené cesty, kteří se snažili polemizovat s navrženým modelem. Pavla Rygelová podotkla, že fondy podpory zlaté cesty hrají na ruku komerčním nakladatelům a že by měly fungovat pouze jako součást propagace a motivace pro publikování s otevřeným přístupem.

S dalším příspěvkem Vývoj, příležitosti a výzvy otevřeného přístupu v rámci Elsevier vystoupila Lucie Vavříková. Přednášející představila pohled na otevřený přístup z druhé strany, tj. z pohledu jednoho z nejvýznamnějších světových vydavatelů. Během své přednášky ukázala cesty otevřeného přístupu, jež Elsevier podporuje. Kromě klasických open access časopisů, jež vyžadují publikační poplatek 500-5000 dolarů), tzv. open archives (archivy 97 časopisů, články zpřístupněny s různým embargem) a hybridních časopisů, nabízí možnost zelené cesty a také se snaží se vyvíjet aktivity v oblasti otevřených dat. Elsevier také poskytuje službu Production and hosting, kde nabízí vědeckým společnostem a univerzitám, aby za poplatek využily pro své časopisy publikační platformu (resp. technické zázemí) Elseviera. Závěrem byly představeny také programy Research 4 Life, jež se snaží zajistit otevřený přístup k výsledkům vědy a výzkumu pro země třetího světa. Po příspěvku opět následovala velmi živá diskuze, v níž byly probírány mimo jiné otázky plateb za recenzní řízení.

Lucie Vavříková představila přístup vydavatelství Elsevier k Open Access

Poslední příspěvek Občanská věda v ornitologii, který prezentoval Petr Voříšek z České společnosti ornitologické, vnesl do programu semináře svěží vítr a zajistil mu velmi pozitivní vyznění. Termín občanská věda označuje vědecké bádání, do něhož se aktivně zapojují běžní občané v rámci svého volného času. Ornitologie je věda, jež umožňuje poměrně široké zapojení amatérů zejména při sčítání a mapování ptáků, kroužkování ptáků a ochraně přírody. Oproti seriózním vědcům mají amatéři tu výhodu, že jsou páni svého volného času. Vykonávají veškerou činnost s obrovským nadšením, musejí být ale zároveň odborně vybaveni. Budoucnost občanské vědy v ornitologii tkví ve využití nových technologií (bude možno např. automaticky rozpoznat ptáka pomocí chytrého telefonu). Příspěvek přinesl dobrou zprávu, že v protikladu proti komerčnímu modelu vědecké komunikace, existuje široká masa lidí, jež je ochotna bez nároku na honorář obětovat obrovské úsilí a velkou část svého volného času, aby pomohla se sběrem dat a podpořila tak vědecký výzkum.

Poslední příspěvek říjnového semináře si připravil Petr Voříšek

Program letošního semináře byl obsahově skvěle vyvážený. Se svými přednáškami vystoupili zástupci z řad knihovníků, vydavatelů i vědců. Příspěvky přinesly filozofický pohled na problematiku otevřeného přístupu, zprávu o praktické implementaci zlaté cesty, obrázek podpory otevřeného přístupu vydavatele i zprávu o úžasném entuziasmu amatérských vědců. Ze semináře jsem si odnesla spoustu nových poznatků, příkladů dobré praxe, tipů na využití nových nástrojů Science 2.0 a v neposlední řadě také dobrý pocit ze skvělé atmosféry v sále.