Jestliže by se kdokoli zabýval historií uplatnění Mezinárodního desetinného třídění v našich zemích po více než poslední půl století, musel by psát především o jeho nejvýznamnějším zastánci a hlavně spolutvůrci, kterým byl Ing. Ladislav Kofnovec, CSc. Nyní je jeho dílo ukončeno. Opustil nás letos v červenci, rok před završením deváté desítky života. K jeho osmdesátce jsem si v roce 2004 dovolil napsat obsáhlejší článek do Národní knihovny, který se věnuje této významné osobnosti z hlediska nejen jeho práce na MDT a na který lze v této souvislosti čtenáře Ikara odkázat [1]. Tuto stať bohužel píšu o rok dříve, než jsem předpokládal, že napíšu k jeho devadesátce; už tedy jen jako vzpomínku člověka, který byl Láďovi, jak jsem mu směl říkat, v některých letech velmi nablízku.

Bylo to zejména prvních pět let tzv. normalizace, kdy jsem (v roce 1969) přišel do tehdy prestižní odborné instituce – Úseku výzkumu a racionalizace VTEI v Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací (UVTEI). Hned jsme si v řadě profesních, ale také politických názorů porozuměli. On byl v té době už uznávanou osobností v oboru, kterému se u nás původně začalo podle francouzského vzoru říkat dokumentalistika a posléze, ve druhé polovině 60. let, zase podle sovětského vzoru informatika (stále šlo o aplikační obor teoreticky zastřešený information science, věnující se procesům komunikace informací, institucionalizovaným ve střediscích vědeckých a technických informací a vědeckých knihovnách). Jádro jeho práce tehdy spočívalo zejména v oblasti selekčních jazyků a mezi nimi především v tvůrčím rozpracovávání MDT. Zde se Ladislav Kofnovec zasloužil až neuvěřitelnou měrou o prestižní postavení našeho státu v mezinárodním měřítku na poli rozvoje této klasifikace pod garancí Mezinárodní federace pro informace a dokumentaci (FID).

Ing. Ladislav Kofnovec, CSc.

Význam práce, kterou odvedl pro "decimálku" – jak tento, stále ještě možno říci geniální nástroj knihovnické, dokumentační a informační profese, jeho čeští znalci a zastánci vždycky nazývali – přesahuje naše hranice. Bylo hlavně jeho zásluhou, že se tehdejší ČSSR aktivně a na vysoké odborné úrovni účastnila v té době ještě významného světového klasifikačního projektu, jedné z nejvýznamnějších agend FID. V letech 1965 až 1988 byl za náš stát řádným členem Ústředního klasifikačního výboru (FID/CCC) a v některých letech plnil dokonce funkci jeho místopředsedy.

V rámci tehdejší "čs. soustavy VTEI" vytvořil a desítky let řídil československou Ústřední klasifikační komisi, která s FID přímo kooperovala. A v této souvislosti je třeba připomenout, že to byla právě klasifikace MDT, která se u nás používala jak v České národní bibliografii, tak v katalozích našich nejvýznamnějších knihoven. V některých případech i v oborových vědecko-informačních systémech, jako byla např. automatizovaná dokumentace světové literatury v oboru vědecké, technické a ekonomické informace a knihovnictví (jeho garantem bylo oborové středisko "pro informatiku" v rámci UVTEI). Není bez zajímavosti, že mezi katalogizátory využívajícími MDT byli i tací, kteří porozuměli tomuto třídění a ovládli je natolik, že si v jeho číselné notaci, vyjadřující vždy nějaký obsah, psali dopisy.

Pořádání základem společenské komunikace poznatků

V této tehdy naší vrcholové instituci, zajišťující výzkum, vývoj, studijně rozborové analýzy, počítačový servis zpracování a šíření informací pro všechna naše odvětví vědy, techniky a ekonomiky, nakladatelskou činnost a mimoškolní vzdělávání, se vytvářela úrodná půda právě pro odborníky typu Ladislava Kofnovce. Tehdy výborně vystihl, že jádrem celého oboru je problém společenské komunikace poznatků, přičemž aby došlo k úspěšné komunikaci, musí být informace profesionálně pořádány podle svého obsahu.

V souvislosti s prací na desetinném třídění založil v rámci výzkumného úseku UVTEI Středisko selekčních jazyků. Jak jsem uvedl ve výše citovaném článku k jeho osmdesátinám, svou angažovaností na mezinárodním poli, především v už zmíněném výboru FID/CCC, přispěl jako jeden z významných světových odborníků k vývoji indexace v podmínkách strojového zpracování informací. Tato vědeckovýzkumná činnost byla v roce 1980 završena disertační prací „Změny metod a technologie práce při institucionalizovaném procesu zpracování a šíření vědeckých a technických informací v současné etapě rozvoje“, kterou úspěšně dokončil aspiranturu na tehdejší Katedře vědeckých informací a knihovnictví Filozofické fakulty Karlovy Univerzity.

Co dokáže způsobit pomlčka

Ani po roce 1989, kdy postupně zaniklo UVTEI a kdy také sama světová organizace FID po roce 1992, poté co do jejího čela byla zvolena finská reprezentantka Ritva Launo, přestala MDT sponzorovat a přenechala tuto agendu k tomu založenému mezinárodnímu sdružení, nesložil Ing. Kofnovec tzv. ruce do klína. Ještě z roku 1990 existuje čilá korespondence mezi ním, představitelem československého členství v Ústředním klasifikačním výboru FID a technickým ředitelem výboru Davidem Strachanem. Např. bylo třeba vyjasnit novou podobu názvu republiky v době tzv. pomlčkové války v našem polistopadovém parlamentu, kdy už se projevovaly první náznaky pozdějšího česko - slovenského rozdělení. Šlo o pomocný znak (437) a jeho nový, správný textový výklad, zda Czechoslovakia, nebo Czech and Slovak Federal Republic nebo ještě nějak jinak.

V letech 1994 až 1995, kdy mu už bylo přes sedmdesát, vydal prostřednictvím firmy ATIFEX, kterou založil, zkrácené vydání MDT pod licencí Konsorcia UDC 9306 ve třech dílech: 1. Pomocné tabulky. Třídy 0/53, 2.Třídy 54/9 a 3. Abecední předmětový rejstřík. V té době spolupracoval s Národní knihovnou ČR, která se díky tehdejšímu řediteli PhDr. Vojtěchu Balíkovi mezinárodní spolupráce na MDT ujala.

Máme-li uvažovat o Kofnovcově odkazu pro přítomnost našeho oboru, myslím, že by to už nebylo jako téma MDT, ale účast naší odborné komunity na globálním hnutí "totální digitalizace" literatury. Vždycky velice pozorně sledoval světový vývoj v oboru a jako jeden z mála jej správně chápal. Byl to on, který vystihl už v roce 1969 význam tehdy teprve rodícího se fenoménu MARC pro světovou bibliografii a katalogizaci. To on mne tenkrát přiměl napsat s ním o tom první článek do našeho odborného tisku [2], právě tak jako posléze o fenoménu "magnetopáskových služeb" ve vědecko-informační praxi na příkladech tehdy nových technologií šíření databází, jako byly např. INIS, INSPEC a COMPENDEX a jejich následného využívání v nejvýznamnější inovaci průběžných rešeršních služeb ve formě zavádění strojově zpracovávaných SDI.

Ke Kofnovcově charakteristice jako autora sluší uvést, že jeho osobní bibliografie obsahuje, bráno čistě statisticky, 24 titulů monografií včetně jím redigovaných sborníků, 179 statí v časopisech a sbornících, 129 přednášek na školeních a konferencích a 101 překlad, recenze či referát o publikaci.

Desetinná klasifikace má význam i v době googlování

Pokud jde o MDT, stává se tento kdysi klíčový prostředek pořádání informací v globálním měřítku samozřejmě poněkud historickou kategorií. V době elektronických úložišť téměř veškerých dokumentů a možností jejich vyhledávání takovými softwarovými prostředky, jak to např. umožňuje způsob typu "vygooglování" informace ať už při on-line retrorešerších, nebo v off-line zpracovávaných rešerších typu SDI, resp. alert, se zdá, že desetinné ani jiné klasifikace nepotřebujeme.

Přesto ještě, zejména v "ručně" vytvářených, i když pak už strojově provozovaných univerzálně založených bibliografiích, se asi MDT, případně původní Deweyeho desetinná klasifikace, stále ještě používají a nějaký čas přežívat jistě budou. Zejména to původní třídění je stále populární jako prostředek organizace knihovního fondu v amerických i anglických knihovnách nabízejících své sbírky čtenářům převážně ve volném výběru. Obrovský přínos, kterým Ing. Ladislav Kofnovec k rozvoji nejen MDT, ale v podstatě k rozvoji celého oboru informační vědy u nás přispěl, zcela jistě zůstane mezi významnými pilíři, na kterých stojí.