Konferenci LILAC 2013 (Librarians’ Information Literacy Annual Conference) už po deváté pořádal CILIP (Chartered Institute of Library and Information Professionals), resp. jeho poskupina Information Literacy Group. Tentokrát se konala na půdě knihovny Manchesterské univerzity, a to ve dnech 25. až 27. března 2013.

Konference LILAC 2013 (zdroj: http://information-literacy.blogspot.com)

Pro letošní rok byla vyhlášena následující témata:

• IL (information literacy) and employability
• IL and the digital future
• Transliteracy
• Future-proofing the IL practitioner
• Collaboration and partnerships
• Active learning and creative pedagogical approaches

LILAC pravidelně sestává ze tří hlavních hodinových přednášek, na kterých se sejdou všichni účastníci, a několika paralelních sekcí (prezentace či workshopy v rozsahu 30 – 60 minut). V Manchesteru bylo možno si vybrat z pěti sekcí, a celkem tak absolvovat až 13 + 3 přednášky/prezentace/workshopy. Mně se to podařilo a níže naleznete přehled a popis těch dle mého názoru nejzajímavějších.

Jako „keynote speakers“ vystoupili Steeve Wheeler (Associate Professor of Learning Technologies, Plymouth University), J. P. Rangaswami (Chief Scientist, Salesforce.com) a Irmgarda Kasinskaite-Buddeberg (programme specialist, UNESCO, Communication and Information Sector).

Pondělí 25. 3. 2013

Sheila Webber (Sheffield University Information School): Developing profiles for the Information Literacy Professional

Sheila Webber a její prezentace o informační gramotnosti

Sheila Webber představila nový projekt zaměřený na vývoj profilů pro informační profesionály. Projekt iniciovala Information Literacy Section IFLA a pod vedením S. Webber na něm spolupracuje několik informačních profesionálů z různých oborů a zemí. Jejich úkolem je zpracovat dokumenty (profily), které identifikují relevantní dovednosti, znalosti a přístupy. V českém prostředí by se dalo hovořit o popisech práce. Tyto profily by měly reflektovat různý kontext (národní, lingvistický, institucionální) a být tedy šité na míru skupinám informačních profesionálů působícím v odlišných prostředích/zemích/oborech. Tým spolupracuje online, sbírá zkušenosti a názory na lokálních konferencích, sociálních sítích, profesních blozích a webu. Výsledky budou publikovány na k tomu účelu založených webových stránkách.

Sheila tedy rozdělila posluchače do několika skupin a nabídla jim k prodiskutování tři témata související se vznikajícími profily. Skupina, jejímž jsem byla členem, se shodla (mj. a ve zkratce) na třech bodech: 1) k hlavním dovednostem (skills) by mělo patřit alespoň minimální pedagogické vzdělání, 2) profesní asociace by měly informačním profesionálům v rámci své politiky poskytovat podporu a obhajovat jejich pozice a 3) základem a výchozím bodem práce informačního profesionála by měla být snaha stát se součástí vědeckovýzkumného procesu. V jednotlivých skupinách se rozvinula diskuse a už bohužel nezbyl čas na prezentaci závěrů. Přednášející ovšem slíbila, že myšlenky, které si skupiny poznamenávaly, bude publikovat na svém blogu.

Shawn McCann (Wayne State University), Rebeca Peacock (Michigan State University): On Cloud 9: Using Google to Make Assessment a Breeze

Shawn McCann hovoří o vizualizaci dat

Počítačový workshop, na kterém kolegové z USA účastníky seznámili s tvorbou dotazníků v rámci aplikace Google Dokumenty (nyní přejmenované na Google Disk). Každý si pak mohl vytvořit svůj vlastní dotazník.

K pro mě nejpřínosnějším okamžikům patřily ukázky využití nadstavbové aplikace Google Dokumentů, a to Dynamických tabulek (Fusion Tables). Aplikace není výchozí součástí balíku Google Docs, je třeba si ji připojit z nabízeného seznamu doplňků. Dynamické tabulky umožňují nepřebernou paletu nástrojů pro zpracování a prezentaci výsledků dotazníkových šetření, které jsme přes Google Dokumenty předtím vytvořili. Odpovědi respondentů se dají různě porovnávat, seskupovat a filtrovat. Výstupy jsou okamžitě vizualizovány za pomoci přehledných grafů. Náš dotazníkový výzkum tak získává zcela nový rozměr a výsledky lze zajímavě a přitažlivě prezentovat. A to ocení každý knihovník předkládající závěry z průzkumu vedoucím pracovníkům své instituce. Navíc – nástroj je zcela zdarma.  

[Keynote 1] Steve Wheeler (Plymouth University): Digital Pedagogy: Learning 2.0

Steve Wheeler a citát Alberta Einsteina ("Neučím své studenty. Jen jim poskytuji podmínky, ve kterých se mohou učit.")

Steve Wheeler se zamýšlel nad současným prostředím, ve kterém se naši studenti pohybují, nad nástroji, které mají k dispozici, a nad otázkami, jak je využívají, jak se změnil jejich přístup k učení, jak se změnil způsob jejich učení a jak by se měl změnit přístup k jejich vyučování.

Zde je několik klíčových pojmů a myšlenkových pochodů charakterizujících vystoupení S. Wheelera:

• Postupujeme od znalosti („vědět že“ – deklarativní způsob myšlení) přes moudrost („vědět jak“ – procedurální způsob myšlení) až k transformaci („vědět proč“ – kritický způsob myšlení).
• Odkláníme se od knih? Skutečně? Zkusme si odpovědět na otázku: Máme rádi knihy nebo čtení?
• Citát Iana Clarka: „Knihovny jsou mostem mezi informačně bohatými a informačně chudými.“
• Nové technologie jsou pro vyučující příležitostí („mobile game based learning“) – využijme toho, že všichni mají mobil, že došlo k obrovskému rozšíření videoher a počítačových her.

Jeden ze slidů prezentace S. Wheelera: "Studenti si dělají poznámky z hodiny"

• Behem jedné minuty je na Internetu: staženo 47 tis. aplikací, ukradeno 20 identit, posláno 204 milionů e-mailů, na Flickru je prohlédnuto 20 mil. fotek a nahrány 3 tisíce nových, vznikne více než 320 nových účtů na Twitteru, je posláno 100 tis. nových tweetů, zadáno více než 2 mil. vyhledávacích dotazů na Googlu, publikováno 6 nových článků na Wikipedii, proběhne 277 tis. přihlášení na Facebook, nahráno 30 hodin videa na YouTube…ale během stejné jedné minuty je na světě vydán jen jeden papírový článek.
• Propojení, personalizace, sdílení, architektura spolupráce, uživateli generovaný obsah – dochází ke konstruktivní zpětné vazbě, k aktivnímu učení. Nikdy tolik lidí nepsalo, nevytvářelo obsah (blogy…).
• Římský filosof Seneca: „We learn by teaching.“; Marshall McLuhan: „We shape our tools and and our tools shape us.“
• Digitální gramotnosti: budování sociálních sítí, transgramotnost, ochrana soukromí, identity management, vytváření obsahu, organizování obsahu, znovuvyužití/znovuzacílení obsahu, filtrování a výběr, self-broadcasting.
• Komunita jako curriculum. Twitter jako knihovna, jako roh ulice, jako vysílací kanál, jako zesílení a zvýraznění. Výsledkem je kolektivní znalost.
• „Jak nás technologie mohou učinit lepšími? Jedině tím, že nám poskytnou šance.“

Matthew Borg (Sheffield Hallam University): Resistance is futile – How implementing next generation discovery systems changed the way information literacy is taught at Sheffield Hallam University

Matthew Borg a citát "Resistance is futile" (neboli "Odpor je marný"), který je typický pro mimozemskou rasu Borgů v legendárním sci-fi seriálu Star Trek

Matthew Borg označil discovery systémy za jednu z největších událostí, která má v současnosti vliv na informační vzdělávání. Na Sheffield Hallam University (35 tis. studentů) implementovali discovery Summon (Serials Solutions) a v létě 2010 ho představili studentům a zaměstnancům. Velmi rychle zjistili, že tváří v tvář tomuto silnému nástroji musejí změnit způsob, jak přistupovat ke zvyšování informační gramotnosti, k propagaci informačních zdrojů a k výuce.

Výchozí situace – používání MetaLibu (složité, mnoho variant jak a kde hledat). Knihovníci chtěli nabídnout něco jednoduššího a efektivnějšího, něco, s čím nebudou muset studentům pomáhat („stop helping“) – vzorem byl osvědčený Google. Ovšem problém se Summonem je ten, že se s ním nikdo nemusí učit zacházet, že to s ním hned umí. Mysl začátečníka je prázdná, nezatížená zvyky profesionálů, proto pracovníci začali sledovat chování studentů při vyhledávání (webová analytika, analýzy vyhledávacích dotazů, klíčových slov, tzv. heat maps, uživatelské testování). A na základě toho postupně vylepšovali a zjednodušovali hlavně domovskou stránku knihovny. Na reakce nemuseli dlouho čekat: „Nikdy jsem nic nenašel, dokud jste nedali vyhledávací okénko Googlu na stránky knihovny“. Ale potýkali se i s výzvami na opačné straně – jak se posunout od systému, který knihovníci znají, k systému, který je intuitivní. Bylo nutné změnit i myšlení kolegů – pojem N-OPAC (katalog už vlastně není potřebný, nahradil ho discovery systém).

Vyhledávání informací s discovery systémy probíhá dle vzorce „search – refine – get“, a proto se výuka informační gramotnosti v Sheffieldu změnila z výuky zaměřené na obsah na poskytnutí prvotřídního zážitku při získávání tohoto obsahu.

Ellen Fall, Linda Grandsjö (Lund University): Competence development with iPads: to meet the new technological challenges in the digital future

Dámy ze švédské Lund University představily společný projekt fakulty a knihovny zaměřený na využití iPadů při výuce. Kurzem práce s iPadem a aplikacemi prošli všichni zaměstnanci fakultní knihovny – nebyl tedy zaměřený jen na úzkou skupinu expertů. Knihovníci se naučili používat iPad ke své každodenní práci – kurz byl i tak namodelován. Vždy jako reakce na aktuální úkoly. Účastníci své zkušenosti, dojmy a názory sdíleli prostřednictvím blogu, kde byly publikovány informace o průběhu kurzu. Samotný kurz měl šest modulů (1. Orientace hrou, 2. E-books a e-reading, 3. Pracovní nástroje – prezentování, video návody, vyhledávání, management citací, 4. Sociální média, 5. Lund University e-books, 6. Správa dokumentů a sdílení). Výuka byla orientovaná na řešení problémů, reflexi, hraní si, dialog, pozorování, porozumění, experimentování, reálné situace a praktickou aplikaci. Výstupy projektu byly viditelné a jen pozitivní – zlepšení znalostí a dovedností, zvýšení sebevědomí, navázání spojení s digitální realitou, synergické efekty (prohloubení systémového myšlení, týmového ducha, sdílení vizí).

Christina Brage, Karin Gustafsson Åman (Linköping University Library): Is it possible to support workplace information literacy already at university? An opinion paper

Na Linköping University (26 tis. studentů, 100 oborů, 17 multidisciplinárních kateder, 5 poboček knihovny) proběhl průzkum, jehož cílem bylo porozumět informačnímu světu absolventů univerzity, zjistit, co se naučili a zda je knihovníci naučili to, co potřebují pro život? Jaký typ informací a informačních nástrojů používají absolventi v práci? Měly kurzy informační gramotnosti nějaký vliv na průběh a výsledek státních zkoušek a další uplatnění studentů?

Průzkum proběhl formou online dotazníku s 12 otázkami (typu „více správných možností“) a textem. Zúčastnilo se ho 396 respondentů. Výsledkem je 90 tabulek vizualizovaných v grafech. Zde jsou některá zajímavá zjištění:

• k nejvyužívanějším zdrojům patří Google a PubMed,
• 90 % respondentů se účastnilo knihovních kurzů,
• 63 % shledalo kurzy užitečné pro akademickou práci,
• 38 % shledalo kurzy užitečné pro práci jinde,
• jako nástroj pro získání informací využívá 67 % respondentů Google, 48 % odborné databáze, 35 % vědecké časopisy,
• jak řeší profesní informační potřeby – 92 % respondentů diskutuje s kolegy, 90 % získáváním zkušeností a praxe v práci, 88 % používá relevantní literaturu,
• typy literatury – 67 % respondentů využívá knihy, 64 % novinové články, 63 % webové stránky odborníků,
• jako bariéry byly identifikovány nedostatek času a přehlcení informacemi.

Z analýz vyplynuly potřeby změn osnov výuky informační gramotnosti. Zvláštní zřetel by měl být kladen na to, aby studenti získali tyto dovednosti: jak analyzovat a syntetizovat získané informace, jak restrukturalizovat a použít informace v pracovním kontextu, jak monitorovat sociální média, jak sledovat nové články v časopisech, jak využívat časopisy s otevřeným přístupem, jak rozpoznat a ověřit kvalitu informací nalezených na internetu, jak provádět efektivní vyhledávací strategie.

Kolegové z Linköpingu došli k závěru, že jejich kurzy informační gramotnosti musejí imitovat užití a aplikaci informaci v reálném životě a testování znalostí získaných na kurzech musí být přizpůsobeno reálným pracovním scénářům. A odpověď na otázku z názvu prezentace? Christina i Karin odpověděly, že si myslí, že rozhodně ano. Ovšem s výše naznačenými úpravami a novým způsobem uvažování o těchto problémech.

Úterý 26. 3. 2013

[Keynote 2] Irmgarda Kasinskaite-Buddeberg (UNESCO): Mainstreaming IL for the promotion of universal access to information

Irmgarda Kasinskaite-Buddeberg

I druhá hlavní přednáška byla zahájena zamyšlením nad právě probíhajícími změnami ve společnosti a z toho vyplývajícími novými výzvami. I. Kasinskaite-Buddeberg zdůraznila neustále zvyšující se míru změny – sociokulturní rozdíly, finanční krize, digitální propast, demografické modely, genderová nerovnost, dopad technologického vývoje, informační únava, růst ekonomických sil, negramotnost a chudoba, velkoměsta vs. vesnice, mírové procesy, změny klimatu, vliv sociálních médií, výzvy spojené s programem Rozvojové cíle tisíciletí (Millennium Development Goals). Co budeme dělat, jak na to reagovat?

Dáme si kávu a pak se začneme učit a adaptovat na nové podmínky. Jsou tedy třeba nové typy kompetencí, nové typy gramotností, nový rámec pro gramotnost a proto je tu UNESCO a jeho rozsáhlá práce spojená s problematikou gramotnosti(í). Existuje mnoho projektů na zvyšování základní gramotnosti. Neméně pak na propagaci nových typů gramotností (souborně nazváno „MIL – media and information literacy“: informační gramotnost, knihovní gramotnost, gramotnost týkající se svobody informací a svobody projevu, digitální gramotnost, počítačová gramotnost, internetová gramotnost, herní gramotnost, filmová gramotnost, televizní gramotnost, novinová gramotnost, reklamní gramotnost, mediální gramotnost). Nejdůležitější dokumenty, výzvy a průzkumy pak přednášející představila blíže.

Nicola Howorth, Andrew Walsh (University of Huddersfield): The Informed Researcher at Huddersfield

Andrew Walsh a Nicola Howorth

Knihovníci z Huddersfieldu prezentovali sérii workshopů rozvíjejících informační gramotnost vědeckých pracovníků tamní univerzity. Cílové kompetence byly založeny na modelu zvaném „Informed Researcher“ (součást tzv. Researcher Development Framework, RDF), který vypracovala britská organizace Vitae zabývající se osobním a profesním růstem akademických pracovníků.

Třináct workshopů proběhlo v průběhu akademického roku od října do května a byly podpořeny online materiály. Tematicky pokryly oblasti jako správa dat a citací, vyhledávací dovednosti, vědeckovýzkumná etika, publikování, využívání sociálních médií apod. Jejich trvání se lišilo podle obsahu – od jedné do tří hodin. Každý akademik si mohl vybrat workshop, který ho zajímal, nikdo neabsolvoval úplně všechny. Po skončení byli všichni účastníci požádáni o zpětnou vazbu – byla velmi pozitivní, 97 % by navštívený workshop doporučilo kolegům.

Ann-Sofie Zettergren (Lund University): How do you do? Understanding the everyday life of researchers in order to support their research: Library collaboration and partnership with researchers at Lund University

Ann-Sofie Zettergren začala svůj příspěvek otázkou "Jak se máte?"

Kolegyně ze švédské univerzitní knihovny popsala projekt, jehož cílem bylo identifikovat oblasti v podpůrných službách poskytovaných vědcům, které by měly být rozvíjeny a posíleny. Projekt byl založen na myšlence, že pokud chce knihovna nabízet vědcům relevantní služby, knihovníci musejí s vědci spolupracovat a chápat potřeby a přání spojené s vědeckovýzkumným procesem. Jenom tehdy mohou knihovníci rozumět prostředí, ve kterém vědci rozvíjejí své dovednosti a znalosti; jenom tehdy mohou být knihovníci partnery v úsilí vědců započít a dokončit každý výzkumný projekt tak úspěšně, jak je to jen možné.

Projekt se skládal ze tří částí:

• přehled literatury zaměřené na definice a příklady podpůrných služeb pro vědce, stejně tak jako na jejich potřeby a zkušenosti s podpůrnými službami,
• průzkum s cílem získat přehled o službách nabízených knihovnami na Lund University,
• focus group – rozhovory s vědci, jejichž záměrem bylo zjistit hlavní překážky v jejich vědeckovýzkumném procesu.

Model projektu sestával ze čtyř fází: zahájení projektu, sběr materiálu, proces/analýza/popis, sdělení výsledků a zpřístupnění dat.

Na projektu spolupracovalo 7 fakult. Rozhovory formou „focus group“ probíhaly na podzim 2012 (4 – 5 vědců plus „moderátor“ z řad knihovníků vlastní fakultní knihovny). Organizátory zajímalo, co si jejich „vlastní“ vědci myslí a o čem budou hovořit. Ale moderátoři byli velmi pasivní a záměrně do diskuse nijak nevstupovali a neovlivňovali ji. Mezi jednotlivými skupinami (obory/fakultami) dotazovaných byly rozdíly, ale ve výsledku měly něco společného: nedostatek času, nedostatek peněz, roztříštěnost každodenních úkolů, informační přehlcení, potřeba organizovanosti. Závěry z trojsložkového průzkumu pak byly přeneseny zpět do knihovnického kontextu.

Co s tím tedy mohou knihovníci dělat? Byly stanoveny tři klíčové oblasti a konkrétní aktivity:

• dostupnost – strategické způsoby zvyšování informovanosti, spolehlivé a intuitivní systémy,
• viditelnost – publikování a přístupnost výzkumu (hlavně open access, být viditelný v médiích, být viditelný v Googlu), rozvoj kompetencí a workflow
• blízkost – flexibilní a individuální podpora každého vědce, identifikace a vytváření sítí.

Ann-Sofie se podělila i o neočekávané objevy:

• skupinové rozhovory jako stmelovací pojítko – vědci byli rádi, že je chtějí knihovníci poslouchat, že zajímají i jejich potřeby, že se nestarají jen o studenty;
• focus group jako technika pro poznávání uživatelů/komunity – knihovníci zjistili, že je to vhodný model, budou ve focus group pokračovat i v dalších výzkumech;
• změna v chápání focus group jako dalšího zdroje informací;
• je toho zde ještě tolik, co se můžeme naučit jeden od druhého.

A co kolegy v lundské knihovně ještě čeká? Od dubna do prosince budou spolupracovat a vytvářet strategická partnerství:

• knihovník + vědec (důležité být viditelný jako partner),
• knihovník + knihovník,
• knihovník + IT technik/administrátor (pracují ve vědeckém prostředí, ale nejsou to vědci, je nutná spolupráce a vzájemná podpora, budování dobrých vztahů).

Vše bude probíhat na univerzitní, fakultní a katedrální úrovni. Připravují se strategické dokumenty a plánují snídaňové semináře.

Článek o projektu vyšel v č. 1/2013 časopisu ScieCom Info a je dostupný online.

Středa 27. 3. 2013

Alan Carbery (Waterford Institute of Technology): Arming the teacher librarian: using experiential learning and reflective practice to guide pedagogy

Nosnými pojmy velmi motivační přednášky byla slova jako reflexe, „zrcadlení“, reflexní praxe, sebereflexe, konstruktivní kritika, profesionální rozvoj. Alan Carbery prezentoval případovou studii, kdy na vlastním příkladu předvedl využití studia pedagogických časopisů (The Teaching Journal), využití výsledků dotazníkového šetření (Brookfields Critical Incident Questionnaire – vytvořen pro tradiční výuku, zjišťuje se, jak studenti vidí své učitele) a využití akčního výzkumu k zapojení sebe sama do procesu reflexní praxe, uvědomění si a lepší využití svých pedagogických znalostí. Demonstroval, jak může být kritická reflexe a zpětná vazba od kolegů, mentorů, ale i sebe sama cenná a významná pro rozvoj učitele knihovníka.

Obrázek tzv. light-trails (světelných stop) s popisem "Vyučování je těžká práce".

A opět několik důležitých myšlenek:

• reflexní praxe je celá jen o změně, je to cyklus otázek a odpovědí, ptát se sám sebe a odpovídat si – co bych měl příště udělat jinak?;
• musíme budovat svoji učitelskou identitu, mluvíme o studentech, jak je zaujmout atd. a trávíme málo času přemýšlením o nás, o naší učitelské aktivitě.

A jedna inspirativní věta na konec – Alan řekl, že nejvíce se naučí, když sleduje jiné lidi, jak učí.

[Key note 3] J. P. Rangaswami (Salesforce.com): IL and the 21st century: a personal view

Charismatický J. P. Rangaswami

Popsat poslední přenášku, která mne osobně zaujala asi nejvíce je paradoxně velmi těžké. J. P. Rangaswami má dar velkého vypravěčského talentu a notnou dávku osobního kouzla. Jeho prezentace byla plná fotek a obrázků, citátů, internetových vtípků, vyprávěl příhody ze svého rodinného života a představil nám tak čistě svůj pohled na informační gramotnost a 21. století. Proto mi opět dovolte ocitovat několik málo vět a myšlenek, které zazněly před nejhlasitějším potleskem na konferenci LILAC 2013.

• Citát Neila Gaimana: „Google vám dá sto tisíc odpovědí, knihovník vám dá tu správnou“.
• Co znamená knihovna pro J. P. Rangaswamiho? Indexy a katalogy, prohledávání štosů dokumentů, přítomnost referenčního knihovníka / vědce, učební pomůcky, obchodní a právní poradenství, centrum zábavy a umění, rameno k vybrečení se.
• J. P. Rangaswami miluje knihy, jeho děti ale knihy nikdy nezajímaly. Ovšem teď se jeden syn stal učitelem a jeho dům se plní knihami; druhý studuje literaturu v Leedsu.
• Co je to kolektivní inteligence? „The smartest man in the room is the room“.
• Informační profesionálové jsou rádci. Příběhy a vyprávění příběhů je DNA, která nese informaci.
• A jako poslední zazněl vzkaz všem informačním profesionálům: „Vy jste budoucí vypravěči příběhů a vše máte ve svých rukou!“

"Nevěřte všemu, co si přečtete na Internetu", upozorňoval již Abraham Lincoln. Ani citát vedle obrázku známé osobnosti ještě nemusí být pravdivý; ostatně jako v tomto případě :-)

Závěrem

Konference LILAC 2013 byla velice zajímavá, stejně jako její program po celé tři dny. Místo klasického závěru mi dovolte doporučit osobnosti s největším charismatem (dle mého názoru), jejichž přednášku byste si rozhodně neměli nechat ujít, pokud na ně někde narazíte: Matthew Borg ze Sheffield Hallam University, Alan Carbery z Waterford Institute of Technology a především J.P. Rangaswami ze Salesforce.com.