Letošní třetí společné zasedání Mezinárodních agentur ISBN a ISMN se konalo v náhradním místě – Kišiněvě v Moldavsku. Původně určená Malta nemohla z personálních a organizačních důvodů zasedání uspořádat. Mezi náhradními místy byla i Česká republika, ale vzhledem k probíhající revitalizaci Národní knihovny ČR, v níž naše národní agentury ISBN i ISMN sídlí, by to nebylo možné. Hostitelkou byla Národní knižní komora (Camera Nationala a Cartii), která je příjemcem povinných výtisků a která zpracovává národní bibliografii Moldávie. Zároveň je i národní agenturou Moldávie pro ISBN, ISMN a ISSN. Jednání probíhala v hotelu Codru, poblíže Moldavské národní knihovny.

Kišiněv, hlavní město Moldavska (zdroj: Wikipedie)

ISBN

40. výročnímu zasedání Mezinárodní agentury ISBN (MA ISBN) předsedal naposledy pan Piero Attanasio z Itálie. Po šesti letech předal předsednictví britskému vedoucímu agentury ISBN Spojeného království a Severního Irska panu Julianu Sowovi. Jednání se zúčastnilo 65 delegátů z 34 zemí (22 ze zemí Evropské unie). Po slavnostním zahájení, jemuž předsedala vrcholná politická reprezentace Moldávie (předseda parlamentu, místopředsedkyně vlády, ministr kultury) se ujala slova výkonná ředitelka MA ISBN paní Stella Griffiths, aby podala zprávu o činnosti MA ISBN za uplynulé období. Připomněla, že normou ISO 2108 pro ISBN se řídí na 200 zemí a teritorií, 182 z nich se účastní systému ISBN, sdružených ve 151 národních a skupinových agenturách. Novým členem systému ISBN se staly Bermudy, zájem o vstup projevil Jižní Súdán a opakovaně Rwanda a Mosambik. Do Mezinárodního adresáře nakladatelů (Publishers´ International ISBN Directory – PIID) poslalo údaje 111 agentur, z toho data od 108 z nich byla použitelná. Poprvé ohlásily údaje národní agentury ISBN Beninu, Botswany, Haiti, Korejské lidově-demokratické republiky, Sierry Leone a Tádžikistánu. Čtyři agentury předávají data po webových stránkách. Zlepšuje se kvalita předávaných dat a chyby jsou převážně menšího rázu. PIID nyní obsahuje více než 1 mil. adres vydavatelů. MA ISBN chce v l. 2013–14 zkvalitnit PIID a urychlit předávání dat z jednotlivých agentur do MA ISBN.

Pokud jde o velký problém systému ISBN, totiž přidělování čísel ISBN online publikacím, Stella Griffiths zdůraznila, že dochází k nepředvídatelnému chování vydavatelů. Na pravidla, která vydala MA ISBN v listopadu 2010, byla převážně kladná odezva. Nová pravidla jsou již součástí 6. vydání mezinárodní příručky uživatele (viz dále). Na 90 agentur ISBN používá hesla k zalogování na webovou stránku MA ISBN (včetně naší). Od poloviny září ale již není možno stahovat si volně bloky čísel ISBN, jak tomu bylo doposud. To je možné pouze použitím dalšího hesla. Asi 50 agentur využívá možnosti používat software na tvorbu čárového kódu, kterou MA ISBN poskytuje zdarma. V r. 2013 projde mezinárodní norma ISO 2108 pro ISBN pravidelnou revizí (jako je tomu u všech norem ISO).

V rámci regionálních seminářů se jeden konal v dubnu 2012 v Bogotě pro jihoamerickou regionální skupinu CERLALC, v květnu 2012 v Záhřebu pro balkánské země a v září 2012 v Kišiněvě (během výročního zasedání) pro seversko-baltské země. Další semináře se chystají v Londýně pro Afghánistán a Mosambik a v Ománu pro Omán.

Pracovník MA ISBN Nick Woods pak seznámil přítomné s výsledky průzkumu MA ISBN. Ten se týkal právních podmínek v jednotlivých zemích, konkrétně přidělování ISBN se zvláštním zaměřením na legislativu povinného výtisku (zvláště online publikací) a druhů služeb poskytovaných agenturami a případných plateb za ně. Odpovědi poslalo 95 agentur (12 ze Severní a Střední Ameriky, 8 z Jižní Ameriky, 36 z Evropy, 16 z Afriky a 23 z Asie a Oceánie). V 54 % zemí je používání čísel ISBN řešeno legislativně, ve 35 % nikoliv. V 52 % zemí se zákon o povinném výtisku týká též online publikací. 84 % agentur přiděluje čísla ISBN i online publikacím, pouze 8 % nikoliv. Pokud jde o vybírání poplatků, 50 % národních agentur ISBN je vybírá za různé služby, ať již roční poplatky za účast v systému ISBN, za celé bloky čísel i za individuální čísla, za poskytování čárového kódu, vstup do databáze vydavatelů, vstup do služby books-in-print (BiP) apod.

Exkurze v Národní knižní komoře. Zleva: Alenka Kanić, vedoucí Národní agentury ISBN a ISMN Slovinska společně s manželem a Renata Cozonac, vedoucí Národní agentury ISBN, ISMN a ISSN Moldávie.

Revize mezinárodní příručky uživatele systému ISBN

Stella Griffiths seznámila přítomné důvody, které si vyžádaly zpracování jejího 6. vydání. To páté z roku 2005 již bylo zastaralé: Mezinárodní agentura ISBN tehdy ještě sídlila v Berlíně, používalo se 10místného čísla ISBN a neuvažovalo se o přidělování čísel ISBN online publikacím. Revize normy ISO z ledna 2007 vznikla v době, kdy se již MA ISBN přestěhovala do Londýna, zavedlo se 13místné číslo ISBN a to se začalo přidělovat každému formátu online publikací. Toto vydání Příručky je kratší – např. sekce otázek a odpovědí byla vyňata a tvoří samostatnou sekci na webových stránkách MA ISBN. Je zde také více elektronických odkazů na různé příbuzné stránky apod. 6. vydání tvoří uzavřený celek (s přiděleným ISBN) a souběžně je na webu tatáž verze, která bude průběžně aktualizována (ta již nemůže mít ISBN). Příručka též řeší problém naskenovaných knih knihovnami a přidělování čísel ISBN. Ta se přidělují pouze v případě, že naskenované knihy mají formu faksimile, tj. mají nového vydavatele, pořadí a rok vydání, a jsou určeny veřejnosti, nikoliv jen čtenářům knihovny. Příručka též jednoduchým způsobem řeší, kdy čísla ISBN přidělit – je to tehdy, pokud kdokoliv v dodavatelském řetězci potřebuje identifikovat určitou publikaci jednoznačně. U online publikací nadále platí, že každé číslo ISBN se přiděluje každému formátu i každému odlišnému DRM (Digital Rights Management – tj. ochrana publikace před neoprávněným použitím). Mezinárodní příručka již byla přeložena do španělštiny, čínštiny, nizozemštiny a jazyka datí (v Afganistánu). Pokud jde o českou příručku, byly změny, k nimž v 6. vydání došlo, zapracovány do naší příručky na webových stránkách. Stella Griffiths zdůraznila, že dodržování pravidel přidělování čísel ISBN uvedených v příručce je věcí permanentního vzdělávání vydavatelů. Jedinou obranou agentur ISBN proti problémovým vydavatelům je odepřít jim další blok čísel!

Čísla ISBN a dodavatelský řetězec knih

K problému referovala opět Stella Griffiths. Zopakovala základní argumenty proč používat čísla ISBN: jsou totiž klíčem k účinnému fungování dodavatelského řetězce pro všechny jeho účastníky. Ať již se jedná o elektronické objednávání knih, budování databází BiP, budování národní bibliografie, fungování počítačových systémů vydavatelů, knihkupců i knihoven (i pro vyplácení autorských honorářů, statistiky prodeje, distribuci, produkce apod.). Metadata, totiž minimální údaje, umožňující rozeznání jednoho titulu a jeho čísla ISBN od druhého, včas dodaná agentuře, pomáhá vydavatelům při prodeji jejich knih. Týká se to i metadat pro online publikace. Dnes již 88 % agentur přiděluje ISBN i online publikacím. Ovšem pouze v 54 % zemí mají legislativu povinného výtisku na online publikace. (Ta není dokonce ve Velké Británii a Spojených státech!) Národní agentury ISBN sídlí převážně při národních knihovnách zemí, dále to jsou ministerstva (zpravidla kultury), agentury povinného výtisku, bibliografické agentury, vydavatelské organizace, knižní velkoobchod, soukromé výdělečné instituce atd. A norma ISO stanoví poplatky za čísla ISBN: mají se vybírat v rozumné míře pouze pro hrazení nákladů na chod agentury ISBN.

Revize normy ISO 2108

ISO (International Organization for Standardization) sídlí v Ženevě a byla založena v r. 1947. Dosud zpracovala na 19 000 norem. Národní orgány má ve 164 zemích. ISO 2108 pro ISBN má na starosti podvýbor 9 pro identifikaci a popis, technického výboru 46 (informace a dokumentace) – krátce: ISO/TC46/SC9. Výhodou ISO je její celosvětové použití, efektivita i to, že umožňuje vydavatelům přístup na světové trhy. Všechny normy ISO procházejí po 5 letech revizí, jejímž výsledkem může být její schválení, revize, nebo zrušení. ISBN projde revizí v r. 2013. V r. 2005 byla 4. revize (4th edition) – možnost revidovat v r. 2009 nebyla využita. Předchozí revize rozšířila číslo ISBN na 13místné a zavedla jeho přidělování online publikacím. ISBN si musí zachovat pozici klíčového identifikátoru pro knihy. Kuriózní je, že norma nedefinuje knihu. Pokud jde o syntax, nedojde k žádné změně. Nadále platí, že základním principem ISO pro ISBN je koordinovat a standardizovat použití knižních čísel tak, že číslo ISBN identifikuje jeden titul nebo jeho vydání od jednoho určitého vydavatele a je jedinečné k tomuto titulu nebo jeho vydání. Revize ISO bude znamenat novou smlouvu MA ISBN s ISO a následně novou smlouvu mezi MA ISBN a národními agenturami.

Poplatky

Stella Griffiths zmínila nutnost změnit výši ročních poplatků, které agentury ISBN platí za účast v systému. Od r. 2005 se výše poplatků neměnila, i když se v řadě zemí od té doby výrazně změnil hrubý národní důchod a vydavatelská produkce, což jsou dvě komponenty, z nichž se výše poplatků propočítává. V případě České republiky se tudíž roční poplatky zvýší od r. 2013 z 1500,- euro na 2000,- euro. Agentury ISBN, které poplatky hradí, mají hlasovací právo na plenárních zasedáních a tím i možnost rozhodovat o směru vývoje systému ISBN.

V dalším bloku příspěvků hovořili vedoucí/ředitelé obdobných systémů standardního číslování a příbuzných projektů.

Archiv povinného výtisku Národní knižní komory Moldávie. Na fotografii: vedoucí Národní agentury ISBN Norska Ingebjørg Rype.

ISSN

Paní Francoise Pellé, ředitelka Mezinárodního centra ISSN (MC ISSN) přítomným sdělila, že v současné době se účastní systému ISSN 88 zemí. MC ISSN spravuje databázi všech přidělených čísel ISSN (International Standard Serials Number – Mezinárodní standardní číslo seriálových publikací), která obsahuje na 1 666 000 titulů, z toho 107 000 elektronických. Čísla ISSN se přidělují všem seriálovým publikacím a pokračujícím zdrojům, bez ohledu na médium publikace. Nově se přidělují i elektronickým reprodukcím ukončených seriálů a verzím titulů na mobilních zařízeních. Pokud jde o webové stránky jakožto pokračující zdroje, bude třeba upřesnit kritéria jejich selekce. To si vyžádá revizi Příručky ISSN. Čísla ISSN slouží převážně subskripci titulů a hrají důležitou roli mj. i při budování a správě elektronických archivů (např. projekt KEEPERS). Pro rozvoj systému ISSN by bylo vhodné, kdyby do něj vstoupily i další země, aby tak byl srovnatelný se systémem ISBN.

Arrow Plus

K projektu ARROW (Accessible Registers of Rights Information and Orphan Works – Dostupné registry informací o autorských právech a osiřelých dílech) promluvil pan Piero Attanasio z Itálie. Projekt se mj. zabývá úlohou agentur ISBN v evropském přístupu k „osiřelým dílům“ („orphan works“). Účelem programu je usnadnit vyhledání informace o autorských právech potřebných při digitalizačních programech knihoven. Informace k tomu jsou zjišťovány v již existujících databázích, které mohou tyto informace obsahovat, jako jsou knihovní katalogy (užitečné ke zjištění informací o možných několikanásobných vydáních díla), soubory autorit knihoven (k jednoznačné identifikaci autorů a informací o nich), databáze BiP (ke zjištění komerčně dostupných děl) a databáze RRO (ke kontrole registrovaných nositelů autorských práv). Pozor: všechny zdroje informací jsou založeny na knihách, my potřebujeme informace o dílech. Problém je, že různé zdroje používají různé standardy metadat a že všechny zdroje byly vytvořeny k plnění odlišných účelů.

Ve Francii, Německu, Španělsku a Velké Británii proběhl pilotní projekt, který mj. prokázal, že ruční vyhledání takové informace na jeden titul zabere 4 hodiny, zatímco při použití ARROW to trvá 5 minut. Bylo to prokázáno v únoru 2012 ve Velké Británii v rámci digitalizačního projektu Wellcome Trust. Pokračování projektu ARROW, tedy ARROW Plus, bylo zahájeno v dubnu 2011 a bude ukončeno v září 2013. Pracuje v zemích, kde jsou k dispozici spolehlivé informační zdroje. BiP. MA ISBN proto plánuje podporu agentur ISBN v jejich úsilí BiP zavést. Zatím se na tom pracuje v Bulharsku, Maďarsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku a Portugalsku. Jde ale také o to získat souhlas vydavatelů, knižního velkoobchodu, provozovatelů internetu, knihoven i agentur ISBN. Zatím se ukazuje, že agentury ISBN by mohly být v pracovním postupu prvním bodem. V lednu 2013 se očekávají první data z agentur ISBN (např. PIID je datovým zdrojem pro vydavatele a kontakty na ně). Zároveň se ale ukazuje, že agentury ISBN nejsou nejvhodnějším místem pro správu BiP. Metadata v tomto projektu jsou shromažďována podle normy ONIX. K tomuto projektu vydá svoji direktivu Evropská unie do konce r. 2012. Bude informovat o tom, že pokud je dílo prohlášeno za osiřelé čili nositelé autorských práv jsou neznámí nebo nezjistitelní, pak je může knihovna používat dle svého uvážení. Direktiva zároveň požádá členské státy, aby zainteresovaly své agentury ISBN při realizaci tohoto projektu. Dá se očekávat, že počátkem r. 2013 budou agentury ISBN dotázány, jak jejich databáze ISBN může k tomuto projektu přispět a jaká data může poskytnout.

ISTC

O systému ISTC promluvil ředitel Regionální agentury ISTC pan Julian Sowa z Velké Británie. Mezinárodní standardní kód textového díla (International Standard Text Code) se od října 2009 řídí normou ISO 210478. Jeho účelem je jednoznačná identifikace textových děl z hlediska jejich obsahu tak, aby bylo možno propojit informace o příbuzných dílech. Upozornil na fakt, že do roku 2008 se na britském trhu objevovalo 500 000–750 000 nových produktů, v r. 2010 to již bylo 4 mil., vzhledem k programům hromadné digitalizace. Vznikají pak problémy s jednoznačnou identifikací děl, jelikož různá díla mohou mít stejný název, a naopak stejná díla mohou být publikována pod různými názvy, díla jsou překládána, adaptována, dramatizována, vycházejí kompilace, kritická či revidovaná díla, jejich další vydání apod. Propojení mezi díly stejného obsahu zajišťuje právě kód ISTC. Díla si registrují v Registrační agentuře ISTC jejich autoři, literární agenti, vydavatelé, knihovny či jiné instituce shromažďující data o těchto dílech. Vytvoření prvotního záznamu díla potřebného k přidělení kódu ISTC je ale převážně zodpovědností vydavatele. Uvažuje se o zavedení pole v MARCu pro ISTC. Očekává se, že většina záznamů s čísly ISBN dodaných vydavateli bude obsahovat též kódy ISTC. Dosud je registrováno 12 agentur ISTC (v Kanadě, Číně, Spojených státech, Francii, Nizozemí, Rusku, Belgii, Německu, Novém Zélandu, Velké Británii, Polsku a Austrálii). Zaregistrováno bylo více než 68 000 děl s kódy ISTC, které propojily na 400 000 knih. Vyvíjí se webová služba pro automatizovanou registraci děl bez potřeby ručního vstupu.

ISBN-A

Informaci o současném stavu „akčního“ ISBN (ISBN actionable) podal pracovník německé agentury ISBN Anke Lehr. ISBN-A umožňuje vyhledávání knih podle ISBN na internetu. Jde o to, že vydavatel poskytuje víceméně přesné informace o své webové stránce. Uživatel ale přichází do styku s různými webovými stránkami, které mají svoji strukturu. Je tak pro něj obtížné vyhledat tu informaci, kterou hledá. ISBN-A to usnadňuje. Je to nástroj pro šíření informací o nějaké knize standardizovaným způsobem. Sníme o tom, že v budoucnu bychom měli standardizovaná metadata o knihách dostupná pro každého uživatele internetu. ISBN-A umožňuje propojení s metadaty a zaslání těchto informací po internetu. To běžné ISBN neumožňuje. ISBN-A ale ISBN nenahrazuje, ale zaplňuje mezeru mezi vydavatelem a čtenářem. S pomocí ISBN-A najde potenciální kupující vždy nejnovější informace o knize na síti.

ISNI

O mezinárodním standardním identifikátoru jmen (ISNI – International Standard Name Identifier) promluvil ředitel Služby identifikace ISNI pan Beat Barblan ze Spojených států. Identifikátor ISNI se od letošního roku řídí normou ISO 27729. Ta se týká jednoznačné identifikace osob i organizací zainteresovaných při tvorbě či produkování a distribuci děl různého obsahu i charakteru. Nejen textových, ale např. i hudebních či obrazových. Umožňuje rozlišení osoby stejného jména ale odlišné profese (hudebník, zpěvák, spisovatel – muž či žena apod.). Sjednocuje také psaní stejného jména (Dostojevskij, Čajkovskij) z různých transkripcí, řeší pseudonymy apod. Zvolené formě jména je pak přidělen identifikátor ISNI. ISNI též slouží k proplácení autorských honorářů té pravé osobě. Dosud bylo přiděleno 1 430 428 definitivních a 15 544 706 prozatímních identifikátorů ISNI.

ISMN

20. výroční zasedání Mezinárodní agentury ISMN (MA ISMN) se konalo 13. 9. 2012 a předsedal mu její ředitel dr. Hartmut Walravens. Informoval přítomné, že pozvánky byly rozeslány do všech 56 agentur, v nichž systém ISMN pracuje. Na zasedání bylo přítomno 18 z nich. Novým a mimořádně významným členem systému se staly Spojené státy. Její národní agentura ISMN bude sídlit v Kongresové knihovně ve Washingtonu. Dalšími novými členy jsou Keňa a Argentina. Přivítal též pozorovatele z Ethiopie a Sýrie. Zájem o vstup do systému projevila Čína.

20. výroční zasedání MA ISMN. Za předsednickým stolem zleva: pracovnice MA ISMN Carolin Unger, ředitel MA ISMN dr. Hartmut Walravens, pokladní MA ISBN dr. Bettina von Seyfried, místopředseda MA ISMN dr. Joachim Jaenecke, a ředitelka Národní knižní komory Moldávie Valentina Chitoroaga.

Velmi důležitou úlohu hraje ISMN ve společném britsko-německém projektu IDNV (Internationale Databank für Noten und Verlagsartikel/International Database for Printed Music and Musical Products – Mezinárodní databáze pro tištěné hudebnin a hudební produkty) obsahující na 580 000 záznamů. Mohla by se stát nejdůležitějším zdrojem informací. Je ale možné, aby si každý, kdo bude chtít, vytvořil vlastní databázi. Ideální by bylo, kdybychom v budoucnu mohli mít jeden obrovský hudební adresář. V mnoha zemích je produkce hudebnin velmi malá. Je v nich proto příznivá situace pro retrospektivní přidělování čísel ISMN.

Austrálie nabízí jiný dobrý způsob aplikace čísel ISMN – systém Music Australia pracující při Národní knihovně. Systém nabízí jeden katalog obsahující nejen partitury a knihy o hudbě, ale také rukopisy a informace o koncertech, výstavách a další informace z různých oblastí týkajících se hudby. Tento systém byl nedávno integrován do systému TROVE, v němž je asi 310 000 000 australských online záznamů – zdrojů o knihách, obrázcích, historických novinách, mapách, hudebninách, archiváliích apod. vzájemně propojených. Dosud byl problém s jednoznačným určením děl, což u hudebnin číslo ISMN odstraňuje. Širší použití čísel ISMN také napomáhá proti pirátství. Např. velké množství internetových dodavatelů hudebnin nemělo zájem na jejich identifikaci zřejmě z autorskoprávních důvodů. Čím bude systém ISMN rozšířenější, tím ubude šancí pro piráty.

Důležitým bodem programu byla změna stanov týkající se voleb předsednictva MA ISMN. Dosud ve stanovách stálo, že žádný z členů předsednictva nemůže být zvolen více než dvakrát. Jelikož by to ale znamenalo v praxi vyměnit najednou celé předsednictvo, což by bylo vzhledem k předávání agendy velmi nepraktické, byl předložen návrh tuto větu ze stanov vyškrtnout. Návrh byl jednomyslně přijat. Nové znění stanov umožní postupnou náhradu jednotlivých členů předsednictva a plynulejší přechod nových členů do funkcí a jejich zapracování.

Zajímavou prezentaci automatizovaného řízení národní agentury ISMN předvedla pracovnice MA ISMN Carolin Unger. Systém umožňuje automatickou registraci nových hudebních vydavatelů i jimi vydávaných hudebnin. Tím se zamezí nebezpečí duplicitního přidělení identifikátoru vydavatele i samotného čísla ISMN hudebninám. Systém také řeší problém předávání informací z národních agentur do MA ISMN, sestavování statistik apod. Zatím je v pracovní verzi a příští rok by měl být dopracován. Bude velmi vítanou pomůckou zejména pro nově vznikající agentury.

Slavnostní večeře na závěr zasedání ISMN v restauraci La Taifas

Je poněkud kuriózní, že obdobný systém předvedl pracovník nizozemské agentury ISMN pan Davo van Peursen. Nizozemská agentury ISMN byla ustavena v loňském roce při Sdružení hudebních vydavatelů a počítalo se s jejím financováním ze státního rozpočtu. Mezitím ale vláda seškrtala výdaje na kulturu a zrušila příspěvek hudebnímu sdružení. Agentura ISMN je tedy sice ustavena, ale nemůže vyvíjet činnost.Se stručnou informací o situaci ve vydávání hudebnin v Moldávii vystoupila vedoucí agentur ISBN, ISMN i ISSN paní Renata Cozonanc.

Vítaným zpestřením náročných zasedání byl výlet do skanzenu a jeskyně mnichů ve Staré Orhei (fotografie níže). Příští zasedání MA ISBN se bude konat 11.–12. 9. 2013 v New Yorku a zasedání MA ISMN 13. 9. 2013 ve Washingtonu v Kongresové knihovně.

Účastníci zasedání ISBN a ISMN na výletě do Staré Orhei

Vápencová skála s vytesanými jeskyněmi, v nichž žili mniši (pouze jediná je dosud přístupná a obývaná mnichem)

Světnice ve skanzenu ve Staré Orhei a oltář v jeskyni mnichů

Ložnice mnichů. Každou z dvanácti kójí obýval jeden mnich (jejich počet odpovídal počtu apoštolů); spávali na kamenné podlaze a přikrývali se suchou trávou.

Výstup z jeskyně obývané mnichem a terasa u jeskyně
(v popředí pracovník MA ISBN Nick Woods a výkonná ředitelka MA ISBN Stella Griffiths)