Přes velké finanční potíže a 20% nezaměstnanost se španělská vláda snaží nezastavovat investice do kultury a stále podporuje zahraniční profesionály, především ze Severní a Jižní Ameriky, úhradou nákladů spojených s účastí na veletrhu. Kromě Federace svazů španělských nakladatelů (Federación del Gremio de Editores de España), která každý rok celou veletržní akci zastřešuje, se na přípravě a finančním zabezpečení podílejí španělské Ministerstvo kultury, španělský institut zahraničního obchodu, madridská regionální vláda, španělské centrum autorských prav a svaz madridských nakladatelů.

Knižní veletrh a související témata, především ale propagace knih a čtení, se objevily v řadě španělských novin. Druhý veletržní den na slavnostním večeru byly oceněny nejlepší rozhlasové a televizní pořady věnované podpoře čtení, noviny El Correo a jejich kulturní příloha Territorios de la Cultura  a také městská knihovna ve Verínu za nejlepší počiny v této oblasti. Za zmínku stojí také program Amerika čte španělsky, který zastřešuje Federace svazů španělských nakladatelů a španělský institut zahraničního obchodu. V rámci tohoto programu se letos již počtvrté věnuje cena za vynikající práci v oblasti budování fondu španělské literatury knihovníkům ze Spojených států amerických.

Expozice španělské vlády a ministerstva kultury

Aktuální průzkumy čtenářských návyků ve Španělsku se moc neliší od podobných analýz v jiných evropských státech: ženy čtou v průměru víc než muži, lidé s vyšším vzděláním jsou náruživějšími čtenáři než ti s nižším, oblíbenost čtení je také markantnější v obcích s větším počtem obyvatel. Většina obyvatel Španělska (93 %) obvykle čte španělsky, 4 % katalánsky; 47 % obyvatel je schopno číst ve dvou nebo více jazycích. Co se týče čtenářských preferencí, ve Španělsku obvykle obsazují přední místa žebříčků bestsellerů knihy autorů píšících španělsky a pak překlady angloamerické aktuální knižní produkce.

Například v době konání veletrhu začátkem října se velkému čtenářskému zájmu těšila knižní novinka významného mexického historika – nositele národní ceny za historii v roce 2010 – Enrique Krauzeho Redentores: ideas y poder en América Latina, která přibližuje největší osobnosti Latinské Ameriky. Nechybí mezi nimi nechybí nositelé Nobelovy ceny za literaturu jako Gabriel García Márquez, Mario Vargas Llosa a Krauzeho přítel, mexický spisovatel, básník a diplomat Octavio Paz. Druhým říjnovým bestsellerem se stala kniha vzpomínek vnuka generála Franca, Francisca Franca Martínez-Bordiú La naturaleza de Franco. Tato publikace byla označena v tisku jako unikátní dokument, sice poněkud kontroverzní, ale maximálně důležitý pro pochopení doby frankistického Španělska.

Stánek baskických nakladatelů

Španělská metropole se může pochlubit celou řadou velkých knihkupectví s dlouhou otevírací dobou a poměrně dobrou návštěvností, nicméně jako ve většině evropských států se zde v roce 2010 snížil prodej knih - o 3,4 % ve srovnání s rokem 2009, současně ale také klesla průměrná cena jedné publikace na 12,67 EUR (v roce 2009 byla 13,17 EUR).[1]

V poslední době se zvýšil počet obyvatel Španělska (dnes přes 50 % populace), kteří čtou texty v digitální podobě (především noviny, webové stránky a blogy), z nichž většina používá pro čtení osobní počítač (51,6 %), menší část „chytré“ mobilní telefony (6,3 %) a pouze 0,8 % čtečku elektronických knih. Trh elektronických knih dnes reprezentuje pouze 1 % celkového trhu. Právě proto byl na veletrhu věnován velký prostor tomuto tématu. V digitálním „koutku“, který obsadil docela velký veletržní prostor, se konaly přednášky a prezentace španělských a světových producentů elektronických zdrojů.  Snaha o větší propagaci elektronické knihy vyústila dokonce v návrh jednoho ze španělských politiků o zavedení stejné snížené sazby DPH, která platí pro tištěné knihy – 4 %. Toto se ovšem zdá být sotva průchozí přinejmenším proto, že podle směrnice EU z r. 2006 se vysloveně nedoporučuje používání snížené sazby DPH pro elektronické zdroje.

Když mluvíme o španělském knižním veletrhu, měli bychom zmínit hlavního hosta letošního ročníku – Rumunsko, které velkoryse představilo svou knižní produkci: vědeckou literaturu a beletrii, obrazové publikace, průvodce i příručky všeho druhu. Akce věnované rumunské literatuře a knižnímu trhu probíhaly i mimo veletržní areál, ostatně pro Španěly není moderní rumunská literatura úplně neznámým pojmem – v posledních letech bylo přeloženo do španělštiny 40 rumunských knih.  Příští rok se budou moci na pražském Světu knihy zevrubně seznámit s rumunskou literaturou i čeští čtenáři, Rumunsko totiž bude hlavním hostem pražského knižního veletrhu.

Knihy v rumunské expozici byly zavěšeny na silonových vláknech, což bylo trochu nešetrné, ale rozhodně zajímavé

V Madridu – na pultech knihkupectví i na veletrhu – nechyběly ani překlady českých autorů především spisovatelky a překladatelky Moniky Zgustové, ale také univerzitní profesorky Kateřiny Vlasákové, jejíž krásně vydaný překlad Jiráskova cestopisu Z Čech až na konec světa jsme právě dostali do Národní knihovny.