Guido F. Herrmann ze společnosti Thieme Publishers si připravil příspěvek nazvaný "Deset hypotéz o současném stavu a budoucím vývoji elektronického publikování" (10 Hypotheses about the Current State and the Future of Scientific Publishing). Ve vědeckém publikování je několik hráčů - jsou jimi čtenáři, autoři, vydavatelství, knihovny a copyright (či obecně právní oblast). V důsledku toho se setkáváme s různými aspekty vědeckého publikování - autory zajímá kvalita (proces recenzování), certifikace, vydání, impact factor; čtenáře zajímá mj. dostupnost, nalezení úplného textu, možnosti prohlížení a vyhledávání.

První hypotéza byla zaměřena na cíle vědeckého publikování - těmi podle přednášejícího jsou kvalita akademického vzdělání a kvalita vědeckého výzkumu.

Podle druhé hypotézy se velké otázky příliš nemění (podle Platóna bylo cílem poznání samo, podle Francise Bacona představuje poznání moc, Immanuel Kant se ptá, co je to, co mohu vědět, co mohu z faktů, které mám k dispozici, vyvodit, a jak toho využiji k řešení problému - první otázka se týká dat, druhá informací, třetí poznání/znalostí).

Hypotéza třetí - budoucnost začala v roce 1936, kdy Konrad Zuse vytvořil první počítač. Dalším zlomem byl vznik a rozšíření internetu a dále v roce 1998 založení Googlu.

Hypotéza čtvrtá říká, že změna má mnoho rozměrů. Dnes se setkáváme s informační lavinou, jsou užívány nové způsoby komunikace (např. Twitter, Facebook a delicious), mění se vzorce užívání médií, vzniká nová konkurence (přednášející zmínil vyhledávače Bing, Google a Yahoo!), zároveň dochází ke krácení rozpočtů, mění se role knihoven.

Podle páté hypotézy je ekonomický systém, na kterém je vědecké publikování založeno, stabilní. V oblasti STM je zhruba 2 000 vydavatelství, které zaměstnávají asi 110 až 120 tisíc lidí. Ročně je publikováno přibližně 25 400 vědeckých časopisů, počet příspěvků dosahuje 1,5 milionu. Počet stažení článků je 1,5 miliardy ročně. Na celém světě je cca 5,5 milionů výzkumných pracovníků. Rozložení trhu v roce 2001 a letos je podobné, v oblasti STM je několik významných a řada menších vydavatelů. Otevřený přístup zatím nemá významný vliv na změnu způsobu vydávání z ekonomického hlediska.

Šestá hypotéza se týká rostoucích požadavků na formu obsahu (např. využívání obsahu v různých formátech, mj. ve formátech vhodných pro čtečky elektronických knih, pro iPad).

Sedmá hypotéza říká, že doposud zůstávaly stranou důležité nákladové faktory. Globální náklady na komunikaci vědeckých výsledků v časopisech jsou 175 miliard liber ročně (zahrnují náklady na výzkum, publikování a distribuci, přístup a četbu/studium).

Podle osmé hypotézy vzrůstá důležitost pokrytí a výběru (v této souvislosti přednášející mj. doporučil web WorldWideScience.org, který byl založen v roce 1997). Uživatelé si často nejsou vědomi pokrytí a nákladů. Užitek pro uživatele závisí na funkčnosti, snadnosti užívání a pokrytí.

Devátá hypotéza se týká certifikace (osvědčení kvality).

Desátá hypotéza se týká hypotézy nových způsobů měření (uživatelské statistiky, impakt faktor, H-index atd.).

Jsme v situaci, kdy už nejde o vzpouru, ale o revoluci (G. F. Herrmann v tomto směru odkázal na klasický dotaz Ludvíka XVI., který se v době Velké francouzské revoluc ptal, zda se jedná o vzpouru, ale obdržel odpověd, že se o vzpouru nejedná, že jde o revoluci).

(lj)