Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Typologie a specifika právnických knihoven

Čas nutný k přečtení
24 minut
Již přečteno

Typologie a specifika právnických knihoven

5 comments
Anglicky
English title: 
Typology and specific aspects of law libraries
English abstract: 
The article focuses on law libraries. It divides them into four categories: faculty, state, legal and court law libraries. In each category there is one particular subject to be examined in the aspect of size, use and organization of its collection.
Poznámka redakce: Text je výtahem z bakalářské práce obhájené v Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v září 2009.

Bibliografický záznam původní práce: KORHOŇ, Ondřej. Specifika knihoven zaměřených na právnickou literaturu. [Specific situation of law libraries]. Olomouc, 2009-08-06. 47 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce Marcela Buřilová.

Úvod

Právo je tradičně vázané na písemné formy vyjádření.  V kontinentálním evropském prostoru je tento fakt ještě umocněn tím, že psané právní předpisy jsou tradičním a hlavním pramenem práva. Bude zajímavé zjistit, jakým způsobem jsou znalosti z oblasti práva schraňovány a organizovány v současných knihovnách. Stejně tak nás bude zajímat, jaké nejrůznější podoby současné právní knihovnictví může mít.

Právní literatura je v mnoha ohledech přímo ideální náplní knihovních fondů.  Právo je rozděleno do několika relativně stejně rozsáhlých a navzájem poměrně neprostupných oborů. Tyto obory jsou potom naplněny literaturou, která systematicky zpracovává některé aspekty oboru nebo jeho části. V této literatuře mají výsadní postavení určité ustálené formy specifické pro obor práva (především úplná znění zákonů a komentáře k nim).

Právo jako studijní a profesní obor je vůbec velmi orientováno na tištěné zdroje - elektronické zdroje se přes své nesporné přednosti prosazují pomaleji. Jejich větší využití můžeme dnes pozorovat snad jen v advokátních kancelářích, v knihovnách jsou využívány více zdroje tištěné. Svůj vliv má jistě i to, že právo patří mezi poměrně konzervativní oblasti, ve které se změny prosazují pomalu.

Specifické rysy má také segment vydavatelství právnické literatury. Především patří mezi ty nejvíce lukrativní a je v něm také poměrně těsno. Komentáře ke klíčovým právním oborům (např. obchodní nebo trestní právo) vycházejí paralelně ve čtyřech právních nakladatelstvích a jejich cena se pohybuje v řádu několika tisíc Kč.  Právní nakladatelství se ale mohou velmi lišit, od obrovských mezinárodních, jako je např. C. H. Beck, po malé a lokální, zaměřené jen na úzkou oblast právní problematiky.

V průběhu práce jsem měl možnost navštívit většinu knihoven, o kterých píši, informace jsem tedy čerpal především od vedoucích pracovníků a dalších zaměstnanců institucí, kterým se věnuji. Bohužel ani přes moji intenzivní snahu nebylo možné navštívit žádnou knihovnu advokátní. Čas advokátů je na to příliš drahý. Vycházel jsem tedy z poznatků ostatních, kteří se ve sféře advokacie pohybují, ať už koncipientů nebo asistentů advokátů.

Typologie knihoven specializovaných na právní literaturu

Ačkoliv jsou publikace právního zaměření součástí v podstatě každé knihovny, za právnickou knihovnu budeme pro účely mé práce považovat jen takovou instituci, jejíž fond se na právnickou literaturu specializuje.

V následující části si rozdělíme právnické knihovny v České republice do čtyř kategorií [1] a každou jednotlivou kategorii si představíme zvlášť. Bude nás zajímat především:

  • kolik knihoven daného typu v České republice existuje,
  • pro jaké čtenáře je knihovna přístupná a kteří ji navštěvují nejvíce,
  • význam,
  • knihovní, informační, případně jiné služby, které poskytuje.

Z každé kategorie bude dále vybrána jedna významná instituce reprezentující danou typologickou skupinu, která bude rozebrána podrobněji. U vzorové knihovny nás bude zajímat následující:

  • stručné seznámení s institucí, ke které knihovna patří,
  • historie instituce,
  • prostorové řešení,
  • fond,
  • zaměstnanci.

1. Fakultní právnické knihovny

Fakultní právnické knihovny jsou určeny prioritně studentům a pedagogům dané právnické fakulty, jsou ale přístupné také nestudijní veřejnosti. Vzhledem k rozsahu a kvalitě fondu a také šíři poskytovaných knihovnických a informačních služeb považuji tento typ právních knihoven za nejvýznamnější.

Kolik knihoven daného typu v České republice existuje

V České republice existují jen čtyři právnické fakulty, a tedy také čtyři fakultní právnické knihovny, i když ne všechny čtyři jsou samostatné [2].

Protože jsou fakultní právnické knihovny nejvýznamnějším a nejpřístupnějším typem právnických knihoven, rozhodl jsem se popsat hned dvě z nich, abych ukázal, jak mohou tyto instituce vypadat. Popsal jsem tedy největší fakultní právnickou knihovnu a naopak jednu z nejmenších.

Právo je bohatě zastoupeno také v knihovnách jiných vysokoškolských institucí, velmi významně např. v knihovně Vysoké školy ekonomické nebo Policejní akademie. Pro zařazení mezi právnické knihovny je však klíčové, aby právo tvořilo dominantu fondu, což splňují jen čtyři zmíněné fakultní knihovny.

Pro jaké čtenáře je knihovna přístupná a kteří ji navštěvují nejvíce

Fakultní knihovny jsou přístupné všem zájemcům o právní odbornou literaturu, drtivou většinu čtenářů (až 95 %) však tvoří studenti příslušné právnické fakulty. Ti se stávají čtenáři knihovny většinou automaticky [3].

Nestudijní veřejnost má většinou jiné podmínky pro využívání fondu. Kromě vyššího ročního příspěvku se na ni vztahují i jiná omezení, např. omezený přístup k fondu nebo umožnění pouze prezenčních výpůjček.

Význam

Jak již bylo napsáno dříve, fakultní knihovny jsou pro širokou veřejnost jednoznačně nejvýznamnějším typem právnických knihoven. Knihovny daného typu uspokojí čtenáře se zájmem o jakoukoliv právní problematiku, ale rozsah jejich fondů je dostatečný také pro advokáty nebo jejich koncipienty, popř. i jiné právní profese.

Knihovní, informační, případně jiné služby, které poskytuje

Mezi služby, které poskytují fakultní právnické knihovny svým čtenářům, patří prezenční a absenční výpůjčky, dále také meziknihovní a mezinárodní knihovní výpůjčky, možnost zpracování bibliografických soupisů nebo rešerší, referenční a poradenské služby, ale také služby elektronické (přístup k databázovým systémům) a reprografické.

Knihovna Právnické fakulty Univerzity Karlovy

Knihovna Právnické fakulty Univerzity Karlovy (dále jen knihovna PF UK) je podle mého názoru nejvýznamnější institucí svého typu v České republice. Soudím tak podle její polohy v centru města Prahy, podle rozsahu jejího fondu a služeb, jež nabízí. Je zároveň knihovnou, kterou jsem poznal nejlépe, protože jsem v ní trávil třítýdenní odbornou praxi.

Stručné seznámení s institucí, ke které knihovna patří

PF UK je nejstarší právnickou fakultou v zemi [4], největší [5] a podle některých zdrojů také dosahující nejvyšší úrovně. Jednoznačné je, že PF UK realizuje vědu na nejlepší úrovni ze všech právnických fakult, má nejvíce postgraduálních studentů a je nejaktivnější v evropském výměnném programu Erasmus. Současným děkanem instituce je prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc.

Historie instituce

Právnická fakulta původně nedisponovala prostory pro samostatnou knihovnu. Knihy byly uchovávány v pracovnách vyučujících a jejich přístupnost byla problematická. Budování samostatné knihovny bylo zahájeno až po druhé světové válce, přesněji roku 1949. Instituce potom velmi pozvolna zvětšovala svůj rozsah, až do roku 1996, kdy začala komplexní rekonstrukce, jež proměnila knihovnu do dnešní podoby.

Jako reakci na rychle se proměňující informační potřeby svých čtenářů pořizuje knihovna výpočetní techniku a přístup do právních databází.

V roce 2002 knihovnu těžce zasáhly povodně (budova PF UK stojí v bezprostřední blízkosti Vltavy). Hlavní sklad byl zaplaven, zničena byla především historická literatura. Celková ztráta je odhadována až na 150 000 svazků.

Prostorové řešení

Snahou vedení knihovny je zpřístupnit co největší množství publikací čtenářům ve volném výběru, což se daří velmi úspěšně naplnit. Dopomáhá tomu velká plocha, na níž jsou knihy ve volném výběru k dispozici.[6]

Knihovna je rozdělena do tří obsáhlých studoven, z nichž jedna je dvoupatrová. Knihovna dále obsahuje dvě stě míst k sezení. Interiér je nezvykle členitý, ale čtenář se zorientuje rychle a po krátké době ví, kde získat jakou publikaci. Ze tří studoven jsou dvě zaměřené výhradně na právo, třetí zahrnuje i jiné, mimoprávní oblasti.

Fond

Celkový obsah fondu je necelých 170 000 svazků, roční přírůstek dosahuje téměř 4 000 svazků. V současnosti je knihovna vybavena rezervou pro přírůstek na dalších 20 let a kapacitou 70 000 publikací ve volném výběru. Na fondu se bohužel projevila obrovská ztráta publikací během povodní roku 2002. Protože se jednalo většinou o historické publikace, jejich ztrátu je jen stěží možné nahradit.

Knihovna používá své vlastní třídění [7], které je systematické a umožňuje čtenářům rychlou orientaci a snadnou identifikaci oboru, do něhož daná publikace spadá. Fond je rozdělen do 21 skupin, jako jsou např. trestní právo, obchodní právo atd. Výsledkem použitého systému třídění je snadná orientace čtenářů. Také knihovníkům vracejícím knihy na jejich místo zjednodušuje práci. Třídění PF UK je v příl. č. 1.

Knihy jsou na hřbetě označeny číslem podle systému třídění, dále speciálním identifikačním řezězcem, který se skládá z prvních dvou písmen jména autora a prvních dvou písmen názvu knihy. Vybaveny tímto identifikačním kódem jsou knihy v policích řazeny podle abecedy.

př. 08.21 CZ SkŘí

označuje knihu spadající do skupiny Římské právo (číslo 08.21) a kód země vydání, čtyři následující písmena označují první dvě písmena příjmení autora a první dvě písmena názvu knihy [Knihovna Právnické fakulty UK, 2009].

Hřbet knihy je dále označen barvou. Červená označuje knihy určené pouze k prezenčnímu vypůjčení, zelená knihy, které je možné půjčit absenčně. Tyto kategorie jsou vyvážené tak, aby od nejdůležitějších publikací, jako jsou zákoníky a komentáře, bylo vždy několik exemplářů k prezenčnímu studiu.

V posledních letech knihovna realizuje tzv. víkendové výpůjčky, které se setkaly s velkým úspěchem u studentů. Víkendová výpůjčka umožňuje studentům zapůjčit si absenčně knihu označenou červenou barvou, a to v pátek od 16:00. Knihu je potom nutné vrátit v pondělí do 12:00. V případě nedodržení termínu následují za každou hodinu pokuty.

Pokuty za pozdní vrácení jsou frekventované a jejich výše může vyšplhat až nad 10 tisíc Kč. Podobným problémem jsou také ztráty knih. Ty jsou velmi časté, bohužel především u nejdražších publikací. Knihy jsou označeny bezpečnostními páskami, studenti jsou však vynalézaví a dokáží pásky najít a odstranit. Knihovna již přijala bezpečnostní opatření, která by do budoucna mohla ztráty zmírnit, jako např. zákaz vstupu s batohem nebo taškou. Bránit se však ztrátám publikací je nesmírně obtížné.

Knihovna je velmi bohatě vybavena databázovými systémy, jak je na Univerzitě Karlově zvykem. V množství přístupných databází se s knihovnou nemůže poměřovat žádná jiná.

Na závěr bych rád zmínil fakt, který mě překvapil nejvíce, a tím je využívanost studoven knihovny. V době zkouškového období bývají studovny beznadějně plné, studenti zde často tráví celé dny. Tento pohled potěší každého knihovníka. Právo je zkrátka oborem, jenž je stále velmi fixovaný na tištěnou formu a online zpřístupňování vědomostí se prosazuje jen velmi pomalu.

Zaměstnanci

Knihovna má celkem 18 zaměstnanců a je rozdělena do tří oddělení: oddělení služeb čtenářům, oddělení dokumentace a oddělení zpracování fondu.

Celkem sedm zaměstnanců pracuje v oddělení zpracování fondu. V tomto oddělení je největší počet pracovníků s vysokoškolským vzděláním knihovnického směru. Dvě knihovnice jsou pověřeny akvizicí, dvě katalogizací, jedna akvizicí a správou seriálových publikací a jedna věcným tříděním.

Nejmenší je oddělení dokumentace, které sídlí odděleně od ostatních prostor knihovny. Zde je také zaměstnaný jediný muž knihovny. Oddělení má na starosti především rešerše a bibliografické soupisy, ale také správu internetových stránek knihovny.

Oddělení služeb čtenářům je potom vyhrazeno pro výpůjční služby, řazení knih do regálů a poskytování publikací z externích skladů.  Oddělení má osm zaměstnanců a je zde poměrně vysoký věkový průměr. Kromě brigádníků z řad studentů knihovnictví zde nepracuje nikdo s vysokoškolským vzděláním v knihovnickém oboru.

2. Profesní právní knihovny

Profesním typem právnické knihovny je myšlena taková právnická knihovna, která je vybudována za účelem výkonu soukromé právní praxe. V praxi tedy může jít o knihovnu advokátní, notářskou, exekutorskou nebo knihovnu jiného právního specialisty.

Kolik knihoven daného typu v České republice existuje

Dá se předpokládat, že naprostá většina vykonavatelů právních profesí buduje ve větší nebo menší míře vlastní fond odborné právní literatury. Jen počet advokátů převyšuje 8 000 [Česká advokátní komora, 2009; 8], celkové množství knihoven tohoto typu tedy bude značný.

Pro jaké čtenáře je knihovna přístupná a kteří ji navštěvují nejvíce

Profesní právnické knihovny jsou ryze soukromé a veřejnost do nich nemá přístup. Jsou budovány pro právní specialisty, případně další zaměstnance či společníky kanceláře.

Fond

Profesní knihovny mohou být velmi variabilní, co se týče velikosti a obsahu. Fond knihoven mezinárodních advokátních kanceláří může dosahovat několik tisíc výtisků, malé právní kanceláře mohou mít v knihovně založeno jen několik publikací. Fond je obecně velmi specializovaný a úzce zaměřený, nejčastěji obsahuje komentáře dané právní oblasti, dále také úplná znění a vzory. V profesních knihovnách bývají také často zastoupené publikace procesního práva, např. trestní řád.

Význam

Význam tištěných publikací (a tím také knihoven) v soukromých právních organizacích je nízký. Trend digitalizace právních služeb se zde projevuje mnohem rychleji než v ostatních sférách.

Publikace jsou mnohdy v kancelářích spíše vystaveny než skutečně využívány [9]. Právní publikace nahrazují především databázové systémy, které jsou snadněji aktualizované, a je možné v nich rychleji vyhledávat.

Často jsou však také využívány externí zdroje, především jiné právnické knihovny.  V soukromé právní sféře se tak projevují naplno trendy, které se v oblasti státní prosazují mnohem pomaleji. Je to především digitalizace právních informací, které se přesunují z tištěné formy do formy online přístupné.

Jediným typem publikace, který tomuto trendu odolává, jsou komentáře, a to díky obsahu, které nabízejí a který není v rámci databázových systémů dostupný. Proto zůstávají ceny komentářů na trhu s právními publikacemi tak vysoké.

3. Státní právnické knihovny

Státní právnické knihovny je souborný název pro knihovny, které spravuje stát a které slouží k archivaci a zpřístupnění právní literatury veřejnosti, případně k vědeckým účelům. Přístup však může být velmi problematický, jak si ještě ukážeme.

Kolik knihoven daného typu v České republice existuje

Do této kategorie spadá mimo Parlamentní knihovnu dále ještě např. Ústav státu a práva Akademie věd (ÚSP) a Knihovna Ministerstva spravedlnosti.

Pro jaké čtenáře je knihovna přístupná a kteří ji navštěvují nejvíce

Obě knihovny (tj. Parlamentní a ÚSP) jsou přístupné pro veřejnost. Existují zde však silné psychologické bariéry, a tak jsou mezi čtenáři především pracovníci kmenových institucí – poslanci, senátoři, jejich asistenti, vědci Akademie věd a zaměstnanci ministerstva.

Význam

Význam obou institucí spočívá především v knihovních a informačních službách, které poskytuje zaměstnancům kmenového pracoviště. Pro širší veřejnost je význam institucí nižší.

Knihovní, informační, případně jiné služby, které poskytuje

Obě knihovny poskytují svým čtenářům knihovní a informační služby v plném rozsahu.

Parlamentní knihovna

Stručné seznámení s institucí, ke které knihovna patří

Parlament České republiky je zákonodárný sbor, který má na starosti schvalování zákonů, mezinárodních smluv, ale také vyjádření podpory vládě a schvalování rozpočtu. Skládá se ze dvou komor [10].

Historie instituce

Historie Parlamentní knihovny je velmi bohatá, její začátky sahají až do roku 1858, kdy byla založena knihovna Zemského správního výboru. Vylíčit zde v několika větách historii celé instituce je v podstatě nemožné, případným zájemcům je k dipozici obsáhlá studie Historie Parlamentní knihovny [SOSNA, 2008; SOSNA, 2009].

Prostorové řešení

Knihovna je umístěna přímo v budově Poslanecké sněmovny. Je tvořena několika propojenými místnostmi. Prostory pro čtenáře a zaměstnance zde nejsou nijak odděleny, stejně tak nejsou odděleny ani prostory volného výběru a studovny.

Knihovna má k dispozici také jeden externí sklad, který je umístěn o dvě patra níže.

Fond

Knihovna má k dispozici téměř 180 000 publikací. V rámci fondu jsou nejcennější historické sbírky zákonů, zákony 18 dalších zahraničních parlamentů, ale především kompletní přepis jednání českého a slovenského parlamentu, a to od roku 1848, tedy od doby rakouského Říšského sněmu.

Významným počinem instituce je digitální knihovna České sněmy, která zpřístupňuje řadu zásadních dokumentů českých dějin v originálním znění a v českém jazyce.

Celkově je Parlamentní knihovna fascinujícím zdrojem informací z mnoha oborů. Vedení knihovny se snaží unikátní obsah fondu zpřístupnit co nejširší veřejnosti přes internet, formou digitálních knihoven a dalších projektů.

Knihovna je fakticky přístupná veřejnosti, ale vstup do Poslanecké sněmovny je omezený [11]; tato psychologická bariéra způsobuje, že mimo zastupitele a zaměstnance parlamentu je čtenářů minimum. Vzhledem k obsahu fondu je to velká škoda, kterou by stálo za to odstranit nebo alespoň zmírnit.

Fond knihovny patří k nejvšestrannějším, obsahuje knihy téměř ze všech oborů. Právní publikace a parlamentní produkce ale tvoří většinu z nich.

Knihovna poskytuje široké spektrum specializovaných služeb, kterých využívají především poslanci a jejich asistenti a další zaměstnanci Poslanecké sněmovny. Mezi tyto služby patří rešerše, velmi využívaná je však především služba adresného rozšiřování informací, která umožňuje poslancům získávat nejnovější informace z dané oblasti. 

Knihovna také využívá teraurus Eurovoc, zaměřený na oblast práva Evropské unie.

Zaměstnanci

Knihovna má celkem 14 zaměstnanců. Pouze čtyři z nich jsou však knihovníci, kteří zastávají klasické knihovnické pozice a spravují fond. Zbylých 10 zaměstnanců jsou informační specialisté, kteří mají danou oblast působnosti v rámci jednotlivých sněmovních výborů [12]. Služby informačních specialistů jsou v knihovně velmi hojně využívané.

4. Knihovny při vrchních, krajských a okresních soudech

Funkce předchozích typů právních knihoven spočívala především ve zpřístupnění odborné literatury čtenářům, role archivace byla malá nebo žádná. U soudních knihoven je tomu jinak, archivační funkce je zde mnohem důležitější. Soudní knihovny uchovávají soudní rozhodnutí [13] všech soudních institucí v naší zemi. Nabízí se otázka, zda neexistují sofistikovanější metody uchovávání textových dokumentů než tisíce svazků v zaprášených knihovnách.

Kolik knihoven daného typu v České republice existuje

V současné době je knihovnou vybaven každý soud v České republice. Pojem knihovna je ale v tomto případě přeci jen trochu nadsazen, protože se může jednat jen o několik základních publikací a archivace rozhodnutí soudu.

Pro jaké čtenáře je knihovna přístupná a kteří ji navštěvují nejvíce

Soudní knihovny jsou určeny výhradně pro zaměstnance soudu, soudce, soudní asistenty a soudní čekatele. Veřejnost nemá do soudních knihoven přístup.

Význam instituce

Podle praktické zkušenosti se zdá, že význam soudních knihoven je velmi malý. Nejsou příliš využívané, zaměstnanci soudů využívají jiných zdrojů. Nejvýznamnější soudní knihovny jsou knihovna Ústavního soudu v Brně a Vrchního soudu v Ostravě.

Knihovní, informační, případně jiné služby, které poskytuje

Výpůjčky jsou výhradně prezenční. Žádné jiné služby soudní knihovny neposkytují.

Knihovna vrchního soudu v Olomouci

Stručné seznámení s institucí, ke které knihovna patří

Vrchní soud v Olomouci je jeden ze dvou vrchních soudů v naší zemi [14]. Jedná se významnou soudní instituci.

Historie knihovny

Knihovna Vrchního soudu v Olomouci byla založena roku 1995.

Prostorové řešení

Knihovna je vybudována pouze v jedné místnosti, která plní funkci jak samotné knihovny a studovny, tak je i pracovním prostorem pro oba zaměstnance knihovny.

Fond

Knihovna v současnosti obsahuje asi 1 500 publikací ze všech oborů práva. Nejčastějším nakladatelstvím je C. H. Beck [15]. Knihy nejsou nijak tříděny.

Zaměstnanci

Knihovna má dva zaměstnance. Ani jeden z nich nemá vysokoškolské vzdělání v knihovnickém oboru. Zaměstnanci mají kromě péče o knihovnu i jiné administrativní povinnosti.

Závěr: Specifika právních knihoven

V průběhu mé práce se ukázalo, že právní knihovnictví ve svých současných podobách vykazuje celou řadu pozoruhodných specifik, ale také velmi problematických rysů. Dále bych chtěl načrtnout několik trendů, které se v této oblasti projevují. Na samotný závěr bych rád upozornil na několik možných směrů budoucího výzkumu.

Pozoruhodným rysem právních knihoven je fakt, že mohou disponovat relativně velmi malým fondem a přitom být zcela dostačující, pokud jsou publikace zahrnuté ve fondu kvalitní a aktuální. Podle mého odhadu je v tomto případě dostatečný fond o velikosti několik desítek publikací, pokud slouží omezenému počtu čtenářů.

Poněkud problematičtější je množství exemplářů jednotlivých vydání, které naopak nejsou ve větších knihovnách dostatečné téměř nikdy. Knihovny kompenzují tento nedostatek tím, že asi polovinu výtisků označují jako výhradně prezenční.

Skutečnou výzvou právního knihovnictví je třídění. Právní publikace jsou natolik různorodé, že je možných mnoho variant, podle kterých je třídit. Za ideální považuji třídění realizované knihovnou Právnické fakulty Univerzity Karlovy, tedy třídění podle skupin jednotlivých oborů práva a dalších oborů, které jsou v knihovně zastoupeny. Toto třídění přikládám jako přílohu v závěru článku.

Existuje však mnoho jiných variant. Kromě přírůstkového řešení, kdy jsou knihy řazeny podle toho, jak byly v čase do knihovny přidány [16], je také možné knihy řadit podle typu publikace, tedy: úplná znění zákonů, komentářů, skript a jednotlivých vzorů. Bylo by do budoucna podnětné zjistit, jak jsou s použitým tříděním spokojeni samotní čtenáři knihovny a do jaké míry ho považují za přehledné.

Do očí bijícím faktem je naprostá absence zohlednění tržní hodnoty publikací v knihovnické praxi. Zatímco cena právních publikací se v rámci knižního trhu pohybuje ve vysoce nadprůměrném pásmu, v knihovní praxi se tento fakt nijak neprojevuje, alespoň ne v pozitivním smyslu. Zatímco roční čtenářský příspěvek je v právních knihovnách stejný jako ve všech ostatních, cena publikací, které poskytuje, je několikanásobně vyšší než v jiných knihovnách. Tento fakt by měl být v knihovní praxi zohledněn. 100 Kč ročně není podle mého názoru částka adekvátní službám, které právnické knihovny svým čtenářům poskytují, a nákladům, které musí na svůj provoz vynaložit.

S tímto problémem korespondují hned dva problémy další. Prvním je často zmiňovaná rychlá ztráta aktuálnosti, a tím také ceny publikací, které jsou zcela závislé na změnách legislativy. V případě změn v oblasti, o které kniha pojednává, ztrácí publikace cenu a musí být nahrazena. Tento fakt způsobuje, že fondy právních knihoven zastarávají výrazně rychleji než fondy knihoven jiných a jsou tím o mnoho finančně nákladnější.

Druhým problémem právního knihovnictví jsou časté ztráty publikací. Tyto ztráty jsou do jisté míry dané finanční nedostupností publikací. Z tohoto důvodu by bylo vhodné zvážit další bezpečnostní opatření, např. výstražné plakáty varující před krádežemi a oznamující eventuální následky takového jednání. Krádež publikace nepoškozuje jen knihovnu, ale především její čtenáře.

Z těchto důvodů se domnívám, že zvýšení ročních poplatků by lépe reflektovalo realitu právního knihovnictví a plnilo i funkci  preventivního opatření.

Problematickým rysem právních knihoven je také psychologická bariéra, která často zabraňuje veřejnosti využívat jejich služeb. Tento fakt se nejvíce dotýká Parlamentní knihovny, která podléhá z povahy instituce, ve které je vybudována, zvláštnímu režimu, jenž je pro čtenáře obzvlášť komplikovaný. Vzhledem k tomu, jak unikátní zdroje knihovna zpřístupňuje, je to značná ztráta. Psychologická bariéra se však dotýká také knihoven fakultních, a to přesto, že jsou přístupné široké veřejnosti a jejich fond uspokojí nejen ji, ale také většinu specialistů z právní praxe. Veřejnost však tvoří jen malý zlomek čtenářů.

Domnívám se, že by bylo možné tuto existující bariéru zlomit jinou prezentací knihoven, ve které by byly právní knihovny ukázány jako místa otevřená všem specialistům a zájemcům o odbornou literaturu z řad široké veřejnosti.

Poté, co jsem prozkoumal různé podoby právních knihoven, došel jsem k závěru, že na trhu existuje dosud nevyužitý prostor pro instituci nabízející knihovnicko-informační služby v právní oblasti. Tento druh služeb by oslovoval především advokátní kanceláře a poskytoval by jim adresné rozšiřování informací z české i zahraniční právní oblasti, upozorňoval na legislativní změny, realizoval specializované rešerše a recenzování a abstrakta nových právních publikací, případně poskytování relevantních soudních rozhodnutí. Podobné služby na trhu chybí, proto se domnívám, že by instituce orientující se tímto směrem mohla být úspěšná.

Trpce úsměvnou formou právních knihoven jsou knihovny soudní. Justice sice zvažuje soudní prázdniny a nemá čím zatopit [SAMEK, 2009], ale v budování knihoven, které nikdo nepoužívá, pokračuje dál. Soudní knihovny jsou dokonalou ukázkou špatně fungující české justice: kromě publikací s mnohatisícovou hodnotou, které jsou zcela nevyužívány, zarazí především archaická forma uchovávání soudních rozhodnutí. Opravdu je nutné, aby každý soud tyto informace archivoval? Zdá se, že dobře sestrojená databáze soudních rozhodnutí zpřístupněná online by byla ve všech směrech elegantnějším řešením. Zde vidím další bod možného příštího výzkumu.

  Směřování k online službám v justici i advokacii se zdá do budoucna jako nevyhnutelný trend. I když je v právu tištěná forma dokumentů tradiční a vyhledávaná, myslím, že bude význam tištěných publikací klesat na úkor databází a dalších online služeb. Také právní knihovny musí na tyto změny citlivě zareagovat a své služby těmto trendům přizpůsobit. V tomto bodě také vidím nejslibnější možnost případného dalšího výzkumu.

Poznámky:
  1. Fakultní, státní, profesní a soudní právnické knihovny.
  2. Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni má právnickou knihovnu sloučenou s filozofickou fakultou.
  3. Např. studenti Právnické fakulty Univerzity Karlovy podepisují přihlášku do knihovny při zápise.
  4. Založena 1348 jako jedna ze čtyř základních fakult Univerzity Karlovy.
  5. V současnosti zde studuje více než čtyři tisíce studentů.
  6. 977 m2.
  7. viz příloha č. 1
  8. Počet registrovaných advokátů se prudce zvedá po roce 1989.
  9. Advokátní kancelář vybavená knihovnou působí na klienty důvěryhodněji.
  10. Ze Senátu a Poslanecké sněmovny.
  11. Pro vstup do knihovny je zapotřebí, aby čtenáře vyzvedl zaměstnanec knihovny a na závěr ho opět doprovodil ven z budovy.
  12. Např. specialista na petiční výbor.
  13. Tzv. judikatury.
  14. Druhý vrchní soud sídlí v Praze.
  15. Knihovna nemá vlastní akviziční politiku, knihy pouze pasivně přijímá od centrální knihovny Okresního soudu v Ostravě.
  16. Řešení vhodné pro menší knihovny.
Použitá literatura
  • Česká advokátní komora. Česká advokátní komora [online]. 2009 [cit. 2009-07-15]. Dostupný z WWW: <http://www.cak.cz/>.
  • GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 3. rozš. vyd. Plzeň : Aleš Čeněk, 2004. 343 s. ISBN 80-86473-85-6
  • Iuridictum : Encyklopedie o právu [online]. 2009 , 23.5.2009 [cit. 2009-07-01]. Dostupný z WWW: <http://iuridictum.pecina.cz/>.
  • Knihovna Právnické fakulty UK. Knihovna [online]. 2004 , 2009 [cit. 2009-07-29]. Dostupný z WWW: <http://knihovna.prf.cuni.cz/>.
  • NĚMEČEK, Tomáš, et al. V právu vede PF UK, náskok ještě zvýšila. Hospodářské noviny : Deník pro ekonomiku a politiku. 23.2.2009, roč. 20,  s. 1. Komerčně dostupný také z WWW: <http://hn.ihned.cz/>.
  • SAMEK, Martin. Soudům chybějí peníze. Přijdou justiční prázdniny?. Týden [online]. 2009, roč. 15, [cit. 2009-07-20]. Dostupný z WWW: <http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/soudum-chybeji-penize-prijdou-justicn.... ISSN 1210-9940.
  • SOSNA, Karel. Zajímavá historie Parlamentní knihovny České republiky 1. Čtěnář : Měsíčník pro knihovny. 2008, roč. 60, č. 12, s. 388-391. Dostupný také z WWW: <http://ctenar.svkkl.cz/>. ISSN 0011-2321.
  • SOSNA, Karel. Zajímavá historie Parlamentní knihovny České republiky 2. Čtěnář : Měsíčník pro knihovny. 2009, roč. 61, č. 1, s. 14-18. Dostupný také z WWW: <http://ctenar.svkkl.cz/>. ISSN 0011-2321.
  • Svaz českých knihkupců a nakladatelů. SKČN - Svaz českých knihkupců a nakladatelů [online]. 2009 [cit. 2009-07-25]. Dostupný z WWW: <http://www.sckn.cz/>.
  • Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 1. vyd. Praha : Diderot, 1999. 482 s. ISBN 80-902555-8-2.

Příloha č. 1: Struktura třídění knih ve volném výběru knihovny PF UK

00.0 Všeobecnosti
00.1 Výpočetní technika, právní informatika
00.2 Encyklopedie, naučné slovníky
00.3 Různé

01.0 Ekonomie

02.0 Politologie

03.0 Teorie a filozofie práva

04.0 Filozofie

05.0 Sociologie

06.0 Psychologie

07.0 Církevní právo

08.0 Dějiny
08.1 Obecné dějiny
08.2 Právní dějiny
08.21 Římské právo

09.0 Jazyky
09.1 Jazykové slovníky
09.2 Jazykové učebnice

10.0 Ústavní právo

11.0 Správní právo; správní věda
11.1 Správní právo
11.2 Správní věda

12.0 Právo životního prostředí

13.0 Finanční právo

14.0 Obchodní právo

15.0 Mezinárodní právo soukromé

16.0 Občanské právo hmotné, rodinné právo, právo k nehmotným statkům
16.1 Občanské právo hmotné
16.2 Rodinné právo
16.3 Právo k nehmotným statkům

17.0 Občanské právo procesní, justice
17.1 Občanské právo procesní
17.2 Justice

18.0 Pracovní právo, právo sociálního zabezpečení
18.1 Pracovní právo
18.2 Právo sociálního zabezpečení

19.0 Trestní právo, kriminologie, kriminalistika
19.1 Trestní právo
19.2 Kriminologie
19.3 Kriminalistika

20.0 Mezinárodní právo veřejné

21.0 Evropské právo

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
KORHOŇ, Ondřej. Typologie a specifika právnických knihoven. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 12 [cit. 2024-11-25]. urn:nbn:cz:ik-13286. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13286

automaticky generované reklamy

Jsou zde 5 komentáře

konečně jsem se dozvěděl, jak je to s právnickými knihovnami :) Jedním z důvodů proč v právnické knihovně člověk nenajde, co hledá, je taky fakt, že v okamžiku publikace knížky (o pozitivním právu), se ta knížka stává de facto exkurzem do právní historie. Příliš velká knihovna se pak stává skladištěm neupotřebitelných knih. Dobrá knihovna je aktuální knihovna.

Článek byl pro mě velmi přínosným (uvědomil jsem si, že jsem nevrátil pár knížek)

Autor napsal: "Zatímco roční čtenářský příspěvek je v právních knihovnách stejný jako ve všech ostatních, cena publikací, které poskytuje, je několikanásobně vyšší než v jiných knihovnách. Tento fakt by měl být v knihovní praxi zohledněn. 100 Kč ročně není podle mého názoru částka adekvátní službám, které právnické knihovny svým čtenářům poskytují, a nákladům, které musí na svůj provoz vynaložit."
Tato myšlenka je podle mého názoru zcela mylná. Autor zdá se netuší, co stanoví knihovní zákon v § 4:
"(2) Veřejné knihovnické a informační služby, uvedené v odstavci 1, je provozovatel knihovny povinen poskytovat bezplatně, s výjimkou ...
(5) Provozovatel knihovny je oprávněn požadovat úhradu nákladů vynaložených na administrativní úkony spojené s evidencí uživatelů knihovny."
Domnívám se, že náklady na administrativní úkony nezáleží na tom, zda jde o knihovnu právní, zemědělskou nebo technickou.

Nedomnívám se, že by myšlenka autora byla zcela mylná. Chápu autorovu úvahu jako zamyšlení se nad současným navyhovujícím stavem a jeho připomínku do jisté míry chápu jako návrh de lege ferenda. Autor právě polemizuje se současnou právní úpravou veřejných knihoven, se kterou je obeznámen, i když ve své úvaze neužívá přímo odkazy na jednotlivá ustanovení toho kterého zákona.

Vážený pane Brožek,

děkuji za zajímavou reakci na můj článek. Mému textu nicméně podsouváte ambice, které nemá ani v nejmenším. Nechci ředitele právnických knihoven ponoukat k protiprávnímu jednání, ani nějak hodnotit legislativní úpravu provozování knihoven. Můj text pouze konstatuje - a domnívám se, že oprávněně - že vzhledem k cenám právnické literatury je roční poplatek neadekvátně nízký a neodpovídá ekonomické hodnotě poskytovaných služeb. Jak je výše poplatku ošetřena právními normami je věc jiná.

S přátelským pozdravem
Ondřej Korhoň

Dobře napsáno, bez žvanění a oklik.
Cituji -
"Trpce úsměvnou formou právních knihoven jsou knihovny soudní. Justice sice zvažuje soudní prázdniny a nemá čím zatopit [SAMEK, 2009], ale v budování knihoven, které nikdo nepoužívá, pokračuje dál. Soudní knihovny jsou dokonalou ukázkou špatně fungující české justice: kromě publikací s mnohatisícovou hodnotou, které jsou zcela nevyužívány, zarazí především archaická forma uchovávání soudních rozhodnutí. Opravdu je nutné, aby každý soud tyto informace archivoval? Zdá se, že dobře sestrojená databáze soudních rozhodnutí zpřístupněná online by byla ve všech směrech elegantnějším řešením. Zde vidím další bod možného příštího výzkumu." Podespisuji autorův názor. JJ