V květnu 2009 si druhá největší veřejná knihovna v České republice – Knihovna Jiřího Mahena v Brně (dále jen KJM) – připomněla hned dvě významná výročí.

22. května uplynulo 70 let od tragické smrti zakladatele knihovny, jejího prvního knihovníka a publicisty Jiřího Mahena. Přívlastků, které vystihují tuto mimořádnou osobnost, bychom našli daleko více – dramaturg, básník, prozaik, velkolepý organizátor kulturního a společenského života města Brna v období mezi dvěma světovými válkami a v neposlední řadě také vášnivý rybář a milovník přírody.

20 let od tragického skonu této významné osobnosti vedlo k přejmenování oblíbeného kulturního stánku na Krajskou lidovou knihovnu Jiřího Mahena. Je tomu tedy 50 let, kdy se brněnská knihovna pyšní jménem svého zakladatele.

A jak tyto důležité mezníky své historie knihovna připomněla? Přínosný program nabídl Mahenův památník, který působí od roku 1992 v posledním bydlišti Jiřího Mahena a kromě kvalitního knihovního fondu a specifické nedělní otevírací doby nabízí návštěvníkům pohled do autentické Mahenovy pracovny. V průběhu Brněnské muzejní noci v sobotu 16. května 2009 se mohli návštěvníci „Vesele i vážně“ pobavit s Jiřím Mahenem prostřednictvím dramatizace jeho textů v podání studentů literárně-dramatického oboru Konzervatoře Brno Evy Balákové a Josefa Vaverky. Nevšední večer ukončila filozofická úvaha J. Mahena v podání herce Jana Zvoníka.

Brněnská muzejní noc v Mahenově památníku

Oslavy vyvrcholily v pondělí 18. května 2009. Po dopoledním pietním aktu na místě věčného odpočinku Jiřího Mahena následoval v ústřední knihovně kulturní program.

Úvodní slovo ředitelky KJM Ing. Libuše Nivnické

Po úvodním slovu ředitelky KJM Ing. Libuše Nivnické zazněly z úst studentů brněnské knihovnické školy úryvky z korespondence Josefa Lady a Jiřího Mahena, která vznikala při tvorbě známého humorného plakátu „Braňte knihu“. Citujeme:

"...Starej blázne...hned sedni a maluj to. Nemáš ponětí, jak se zdejší lidé na Tvůj plakát těší...“

"...Drahý pradědečku, píšu znova dopis, abych Tě dostal k té práci už doopravdy, a píšu Ti, starej chřestejši, co a jak...Včera jsem mluvil se zástupcem ministerstva školství a národní obrany 20 tisíc mil pod mořem, které je taky najednou pro to, abys ten plakát rozhodně udělal, že přej dají do toho papír, prachy a dynamit..."

"Oznamuji Ti, starý spolutrpiteli, že se stalo velké neštěstí. V seznamu nakladatelství pro školní rok 1934 až 1935 je oznámen náš plakát jako věc, která skutečně vyjde. Přitom nota bene je tam moje jméno vedle jména jakéhosi Pepíka Ládovic..."

Přednes úryvků z korespondence J. Lady a J. Mahena

O hudební doprovod se postarali žáci ZUŠ Jaroslava Kvapila, a to ne náhodou. Studenti „hudební školy Jar. Kvapila“ totiž koncertovali i na slavnostní akci v roce 1959 uspořádané u příležitosti přejmenování knihovny. Tenkrát zde s projevem vystoupil např. i J. V. Pleva.

Hudební doprovod v podání žáků ZUŠ Jaroslava Kvapila

Ovšem vraťme se k naší letošní oslavě. Program doplnila dramatizace dalších textů J. Mahena a netradiční pohled na zakladatele největší veřejné knihovny na Moravě podal doc. PhDr. Jiří Sedlák, CSc., ve své přednášce „Mahenův knihovnický humor“. Jak se návštěvníci dozvěděli, sarkastickými a vtipnými komentáři panoval Mahen i v oblasti sportovní či politické. Slavnostní program doprovodil kaleidoskop střípků z Mahenova života a brněnské společnosti v kontextu událostí 20. století.

Dramatizace textů J. Mahena v podání studentů Konzervatoře Brno

Přednáška doc. PhDr. Jiřího Sedláka, CSc., o Mahenově humoru

Mahenův památník připomněl J. Mahena ještě 21. 5. 2009 podvečerem lyrických básní s názvem „Za nocí nejtmavších na slunce pamatuj“ , jež přednesli I. Valešová a M. Kročil, úvodní slovo pronesl doc. PhDr. J. Rambousek, CSc., a 26. 5. 2009 svým tradičním pořadem „Brunensia sub tegulis aneb 156. čtení na půdě“ se scénářem J. Vavroše.

Podle Jiřího Mahena se knihovna měla stát dynamickou kulturní institucí, která by cílevědomě vedla čtenáře k rozvíjení vlastní tvůrčí energie a k sebevzdělání. Jak se jí to daří v Mahenově památníku, v ústřední knihovně či na kterékoliv jiné z 35 poboček knihovny, musí posoudit její uživatelé sami, ale snad roční číselné výsledky ve výročních zprávách a každodenní pohledy na spokojené tváře čtenářů nabízejí dostatečnou odpověď.