Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Pondělní setkání s Evropským průvodcem kompetencemi

Čas nutný k přečtení
9 minut
Již přečteno

Pondělní setkání s Evropským průvodcem kompetencemi

0 comments

Zahájení podzimního cyklu Jinonických informačních pondělků patřilo letos tématu pro obor informační vědy a knihovnictví více než důležitému. Trojice přednášejících – PhDr. Jarmila Burgetová, Mgr. Zlata Houšková a PhDr. Miroslava Faitová – totiž během své prezentace, která se uskutečnila 13. října 2008 na Ústavu informačních studií a knihovnictví Univerzity Karlovy v Praze - Jinonicích, představila Evropského průvodce kompetencemi v oboru informačních a knihovnických služeb.

Po úvodním slovu PhDr. Richarda Papíka, Ph.D., ředitele Ústavu informačních studií a knihovnictví, se ujala slova PhDr. Jarmila Burgetová, která posluchače stručně seznámila s historickým pozadím vzniku tohoto Průvodce.

Celý projekt začal pro Českou republiku již v roce 1997, kdy byla tehdejší předsedkyni Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR nabídnuta účast na evropském projektu DECIDoc, realizovaném v rámci jednoho z programů Evropské unie - Leonardo da Vinci. Prvním výsledkem tohoto programu pak bylo v roce 1999 vydání příručky Euroguide LIS, která byla ještě téhož roku přeložena také do češtiny pod názvem Průvodce znalostmi a dovednostmi evropských odborných pracovníků v oboru knihovnických a informačních služeb.

Projekt DECIDoc byl ukončen v roce 2001, již příští rok na něj ale navázal projekt CERTIDoc, v jehož rámci bylo roku 2004 publikováno druhé zcela přepracované vydání Evropského průvodce kompetencemi. Český překlad tohoto druhého vydání vyšel o dva roky později, tedy v roce 2006, spolu s prvním vydáním Úrovní kvalifikace, a to pod názvem Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovních a informačních služeb.

V současné době je Průvodce k dispozici již v deseti jazycích, v některých pouze v elektronické podobě, v jiných i v podobě tištěné, všechny jsou však zpřístupněny na webu CERTIDoc. Těžiště projektu se podle PhDr. Burgetové momentálně přesunulo na tzv. groupes-miroirs, tedy pracovní skupiny, jejichž úkolem je analyzovat využití Průvodce ve své zemi a dále shromažďovat a prověřovat návrhy na opravy a zlepšení; patří mezi ně i český Svaz knihovníků a informačních pracovníků.

Ve druhé části přednášky seznámila Mgr. Zlata Houšková přítomné s obsahem Evropského průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb (KIS). Průvodce se snaží identifikovat kompetence a schopnosti, které jsou charakteristické pro různá povolání v knihovnických a informačních službách, a rozděluje je do 33 okruhů v pěti skupinách, vždy ve čtyřech úrovních pro každou kompetenci. Na základě těchto úrovní rozděluje pracovníky na asistenty, techniky, manažery a experty v informačních službách. Kromě toho definuje i 20 hlavních žádoucích schopností pracovníků v oboru.

Okruhy kompetencí jsou: Skupina I – Informace, Skupina T – Technologie, Skupina C – Komunikace, Skupina M – Řízení, Skupina S – Kompetence z ostatních (vědních) oborů. Každý okruh je ilustrován příklady. Do Skupiny I patří např. vztahy s uživateli, vyhledávání, analýza a prezentace informací, budování a správa fondů, fyzické zacházení s dokumenty, identifikace a hodnocení informačních zdrojů. Ve skupině T nalezneme počítačové informační systémy, počítačové aplikace, publikování a vydávání, technologie internetu, informační a komunikační technologie. Skupina C zahrnuje komunikaci ústní, písemnou, audiovizuální, komunikaci pomocí počítače a používání cizího jazyka, mezilidskou komunikaci (zde dochází k částečnému překrytí pojmů – mezilidská komunikace zahrnuje ústní i písemnou komunikaci) a institucionální komunikaci. Skupina M se zabývá globálním řízením informací, marketingem, prodejem a šířením, řízením rozpočtu, projektovým řízením a plánováním, diagnostikou a hodnocením, řízením lidských zdrojů a vzděláváním a školením. Skupina S obsahuje dodatkové okruhy.

Dále seznámila Mgr. Houšková posluchače s úrovněmi kvalifikace. Úrovně 1 (asistent) dosahuje odborník, který umí používat dostupné nástroje a má základní znalosti ze svého oboru (terminologie, pracovní postupy, metody, standardy). Pracovník na úrovni 2 (technik) vykonává specifické a opakované úkony, spolupracuje se specialisty z daného oboru, využívá praktické know-how, navrhuje zlepšování služeb a vytváří je, dokáže komunikovat se specialisty, umí sdělit faktické instrukce, je schopen vést malé týmy. Manažer má teoretické vzdělání i zkušenosti z praxe, je schopen upravovat a aktualizovat známé zásady a pracovní postupy. Umí organizovat a řídit složitý informační systém. Kontroluje a řídí pracovní týmy, spravuje rozpočty, vede různé projekty. Dovede předvídat a inovovat. Expert musí prokázat dlouhodobou zkušenost v dané specializaci ve sféře KIS. Získané vědomosti předává dál prostřednictvím publikování v odborné literatuře.

Posluchačům bylo představeno také dvacet hlavních schopností, ke kterým uvedla Mgr. Houšková stručný popis: osobní vztahy – samostatnost, komunikační schopnosti, pohotovost a vstřícnost, empatie, schopnost týmové spolupráce, schopnost vyjednávání, pedagogické schopnosti; průzkum – zvídavost; analýza – schopnost provádění analýz, schopnost kritického hodnocení, schopnost vyvozování závěrů; komunikace – takt, pohotovost; řízení – vytrvalost, preciznost; organizace – flexibilita, předvídavost, rozhodnost, iniciativa, organizační schopnosti.

Mgr. Houšková dále uvedla vybrané příklady pro jednotlivé úrovně, a to na kompetenci C05 Používání cizího jazyka: Odborný pracovník by měl být schopen chápat a používat některý z cizích jazyků, a to jak v běžném denním styku, tak i v odborném prostředí jako součást odborných aktivit. Příklady pro úroveň 1: Porozumět základnímu obsahu neodborného dokumentu typu novinového článku. Navázat krátký osobní kontakt použitím několika jednoduchých vět. Příklady pro úroveň 2: Rozumět a umět se srozumitelně vyjádřit v každodenních i odborných situacích. Složit a sepsat několik jednoduchých vět. Shrnout jednoduchou odbornou záležitost po jejím přečtení nebo jejím vyslechnutí. Rozumět bezchybně pokynům počítačového programu. Příklady pro úroveň 3: Aktivně se účastnit odborné debaty, podpořit rozhodnutí, odvodit pravidla nebo vysvětlit postup. Účastnit se pracovního jednání nebo semináře v příslušném jazyce. Vyřizovat běžnou nebo odbornou korespondenci v příslušném jazyce. Opravit rukopis nebo edičně upravit dokumenty v cizím jazyce. Vypracovat koncept zápisu z jednání. Příklady pro úroveň 4: Sepsat článek, písemnou zprávu, synopsi nebo podat prezentaci v cizím jazyce. Přeložit komplikovaný odborný dokument. Bez přípravy nahradit při jednání tlumočníka pro konsekutivní tlumočení. Vést úspěšné jednání o dohodě nebo smlouvě se zahraničními partnery.

Na závěr svého vystoupení promluvila Mgr. Houšková také o využití Průvodce. Uvedla, že bude sloužit k evaluaci odborných kompetencí a s tím související evropské certifikaci, což prospěje profesnímu i kariérnímu růstu knihovníků a informačních pracovníků. Jedním z výsledků by měla být i diferenciace v odměňování zaměstnanců. Průvodce také umožňuje studentům nebo i zaměstnancům vlastní hodnocení toho, co se naučili, a napomáhá tak k tvorbě efektivnějších kurikul. Pozitivem je nejen evropská spolupráce, a tedy mezinárodní uznání Průvodce, ale také fakt, že vzniká na základě zapojení odborné veřejnosti, není striktním legislativním nařízením a je přístupný vývoji a změnám.

PhDr. Miloslava Faitová z Univerzitní knihovny Západočeské univerzity v Plzni věnovala svou pozornost zejména problematice spojené s evaluací za použití Evropského průvodce a seznámila posluchače s dosavadními výzkumy a jejich výsledky.

První výzkum, týkající se možného využití Průvodce v personální praxi knihoven, mimo jiné mapoval obecné požadavky na kompetence jednotlivých pracovníků knihovny, tedy na „ideální stav“ kompetencí, přinesl ohodnocení pracovníků v těchto specializacích, a v důsledku toho také představil tipy na jejich další vzdělávání. Konkrétně se do výzkumu zapojily Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci, Univerzitní knihovna Západočeské univerzity v Plzni a Vědecká knihovna v Olomouci, získané informace tak byly také porovnány v rámci obou dvojic knihoven stejného typu (vědecké a vysokoškolské).

Konkrétně byli podle Průvodce hodnoceni pracovníci z oddělení akvizice, jmenného zpracování a věcného zpracování a jejich nejbližší vedoucí ve 22 vybraných (respektive 24 vybraných - v případě pracovníků akvizice) kompetencích. Výzkum přinesl zajímavé výsledky. Například mezi šesti nejvýše sebehodnocenými kompetencemi akvizičních pracovníků se neobjevila kompetence s označením I07 Vyhledávání informací, kterou však v ideálním stavu považují všichni za jednu z šestice nejdůležitějších. Analogicky k tomu nepovažují pracovníci jmenného zpracování výše zmíněných univerzit sami sebe za příliš kompetentní v oblastech I08 Budování a správa fondu a I04 Řízení znalostí, které ale podle nich samých jsou v jejich povolání důležité. Účastnící výzkumu z řad zaměstnanců oddělení pro věcné zpracování zase postrádají větší znalosti a dovednosti v oblasti C05 Používání cizího jazyka. Sami sebe pak celkově pracovníci přeceňují - ve srovnání s hodnocením svých nadřízených - v kompetencích 05 Projektové řízení a plánování a I09 Doplňování fondů a podhodnocují se v oblasti I05 Identifikace a hodnocení informačních zdrojů.

V celkovém shrnutí přinesl výzkum zejména poměrně jasnou a konkrétní definici požadavků na jednotlivé pracovní pozice, zároveň také odpověď na otázku, zda je pracovníci splňují, předložil náplně vhodných školení a při diskuzi nad výsledky výzkumu přinesl i významné zlepšení komunikace a vztahů všech pracovníků.

Druhý výzkum, který PhDr. Faitová zmínila, se zaměřil na oblast evaluace studentů oboru informační vědy a knihovnictví, který však stojí víceméně na svém počátku. Vyplněné dotazníky odevzdali již absolventi oboru v Plzni, v současnosti je zpracovávají studenti v Brně, dotazníky byly zároveň rozdány i zájemcům z řad posluchačů studujících právě na Ústavu informačních studií a knihovnictví, kteří byli přítomni na přednášce. Tento výzkum by měl pomoci zejména při vytváření nových akreditací studijních programů, aby bylo dosaženo co možná nejlepších předpokladů k dosažení vysokých úrovní kompetencí absolventů těchto oborů.

Třetí oblast, ve které nachází Průvodce již dnes své uplatnění a která byla představena, je oblast certifikace. Žadatel může po schválení příslušné komise získat certifikát v oboru knihovnických a informačních služeb na dobu pěti let, a to ve čtyřech úrovních Asistent – Technik – Manažer – Expert. V současnosti již probíhá certifikace ve Francii, Španělsku, Itálii a Německu a zároveň je vytvářen registr držitelů certifikátů.

Přednášku, veřejně představující Evropského průvodce kompetencemi v oboru knihovních a informačních služeb lze hodnotit jako velice přínosnou nejen pro odborníky, ale i studující oboru. Stručné a přehledné prezentace navíc napomohly posluchačům, pro které byla tato problematika dosud neznámá, se jednoduchým způsobem zorientovat alespoň v základních problémech této oblasti. PhDr. Jarmila Burgetová pak přinesla svým krátkým historickým exkurzem odpovědi na mnohé otázky související s pozadím vzniku a současným stavem Průvodce. Mgr. Zlata Houšková dokázala zaujmout pro problematiku kompetencí zejména svým živým stylem prezentace, a výrazně tak přispěla k zájmu posluchačů o tuto problematiku. Závěrečné vystoupení PhDr. Miroslavy Faitové nakonec více než důkladně demonstrovalo, že možnosti využití Průvodce v praxi jsou velice široké a že je jeho existence velkým přínosem pro oblast knihovních a informačních služeb.

Seznam použitých pramenů a literatury:
  • BURGETOVÁ, Jarmila. Evropské projekty z let 1998-2008 zaměřené na rozvíjení kompetencí v oboru knihovnických a informačních služeb : prezentace k přednášce ze dne 13. 10. 2008 [online]. Praha : ÚISK FF UK, 13. 10. 2008 [cit. 2008-10-17]. Dostupné z WWW: <http://uisk.ff.cuni.cz/detail.do?articleId=5381>.
  • HOUŠKOVÁ, Zlata. Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb (KIS) : prezentace k přednášce ze dne 13. 10. 2008 [online]. Praha : ÚISK FF UK, 13. 10. 2008 [cit. 2008-10-17]. Dostupné z WWW: <http://uisk.ff.cuni.cz/detail.do?articleId=5381>.
  • FAITOVÁ, Miloslava. Evaluace s použitím Evropského průvodce : prezentace k přednášce ze dne 13. 10. 2008 [online]. Praha : ÚISK FF UK, 13. 10. 2008 [cit. 2008-10-17]. Dostupné z WWW: <http://uisk.ff.cuni.cz/detail.do?articleId=5381>.
  • HOUŠKOVÁ, Zlata; BURGETOVÁ, Jarmila. Chceme vědět, jak jsme kompetentní? In INFORUM 2007 : 13. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích. Praha, 22.–24. května 2007 [online]. Praha : Albertina icome Praha, 2007 [cit. 2008-10-17]. Dostupné na WWW: <http://www.inforum.cz/pdf/2007/houskova-zlata.pdf>. ISSN 1801-2213.
  • PAPÍK, Richard. Kompetence, schopnosti a vlastnosti informačních profesionálů. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 11 [cit. 2008-10-19]. Dostupný na WWW: <http://www.ikaros.cz/node/3690>. URN-NBN:cz-ik3690. ISSN 1212-5075.
Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
MALÁ, Ivana a DRAGOUNOVÁ, Irena. Pondělní setkání s Evropským průvodcem kompetencemi. Ikaros [online]. 2008, ročník 12, číslo 11 [cit. 2024-12-28]. urn:nbn:cz:ik-12957. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12957

automaticky generované reklamy