Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

World Library and Information Congress, 74th IFLA General Conference and Council

Čas nutný k přečtení
8 minut
Již přečteno

World Library and Information Congress, 74th IFLA General Conference and Council

1 comments
Podnázev: 
Libraries without Borders: Navigating Towards Global Understanding
Autoři: 

Ve dnech 10.-13. srpna 2008 jsem měla možnost zúčastnit se 74. konference International Federation of Library Associations (IFLA) v kanadském Québec City. Konference nesla název Libraries without Borders: Navigating Towards Global Understanding Smutnou ironií osudu je, že příjezd mnoha účastníků konference do Kanady provázely problémy se získáním víz – a mnoho přihlášených účastníků (mezi nimiž byli i přednášející a tlumočníci) zejména z Afriky víza nedostalo, a tudíž jim vstup do Kanady nebyl povolen. Zdá se, že na rozdíl od světa knihovnického ten reálný ještě stále má své pevné a často nepropustné hranice.

TTT Workshop

Konferenci samotné předcházela mnohá setkání, semináře a monotematicky zaměřené konference, odehrávající se již od začátku srpna v Kanadě i v USA. Jednou z mnoha doprovodných akcí byl i seminář ze série UNESCO Training the Trainers in Information Literacy Workshops, který se konal 8. a 9. srpna na půdě Université Laval v Québec City. Jedná se o novou aktivitu UNESCO, IFLA a NFIL (National Forum on Information Literacy, USA), jejímž cílem je připravit a vyškolit odborníky zabývající se problematikou informační gramotnosti tak, aby byli sami schopni ujmout se role "trenérů" a poznatky a zkušenosti získané na některém z tzv. TTT seminářů předali dál kolegům ve své vlasti.

Konference IFLA – vybrané příspěvky

Konference IFLA je obrovská konference s mnoha sekcemi, z nichž většina je velmi zajímavých. Přehled všech příspěvků na nejrůznější témata je včetně plných textů k dispozici na webových stránkách konference. Řada příspěvků je zde prezentována dokonce paralelně ve dvou až třech jazycích.

Níže uvádím podrobnější informaci o dvou přednáškách, které jsem shledala nejzajímavějšími – vzhledem ke svým zájmům zaměřeným na rozvoj čtenářství, informační gramotnost a také fungování profesních organizací. Spolu s nimi detailně věnuji sekci týkající se evaluace dopadů informačního vzdělávání v prostředí vysokých škol.

The MLAS Global Library Association Development (GLAD) Program: What it is and why you should get involved
(Keith Michael Fiels, ALA + MLAS Standing Committee member)

V roce 2004 IFLA představila svůj nový program GLAD (Global Library Association Development), zaměřený na otázky rozvoje a podpory knihovnických asociací po celém světě. Hlavními cíli programu jsou:

  1. posílit roli knihovnických asociací po celém světě,
  2. zvýšit počet knihovnických asociací, které jsou členy IFLA,
  3. posílit roli knihovnických asociací v oblasti prezentace cílů IFLA, zejména v oblasti rovného přístupu k informacím a ke vzdělání.

Autor příspěvku dále představil hlavní priority celého programu. Jedná se o následující oblasti:

  • tvorba a údržba adresáře knihovnických asociací,
  • posouzení individuálních potřeb rozvoje jednotlivých knihovnických asociací,
  • vzdělávání a příprava managementu knihovnických asociací: pořádání odborných seminářů pro vedoucí představitele jednotlivých profesních organizací; semináře zaměřené na tvorbu koncepcí a strategických plánů, vyjednávání, možností spolupráce, získávání finančních prostředků apod.,
  • tzv. Twinning programme: spolupráce na principu mentor – mentee; finanční pomoc placení členských příspěvků pro knihovnické asociace z rozvojových zemí,
  • rozvoj knihovnických asociací v jednotlivých regionech: možnost užší spolupráce organizací v jednom regionu (např. střední Evropa); pořádání společných konferencí, seminářů; vytváření společných koncepcí.

Domnívám se, že by i české knihovnické asociace (pokud tak již neučinily), měly zvážit možnosti, které program GLAD nabízí a případně se nějakou formou zapojit. Zajímavých zahraničních kontaktů není nikdy dost – a možná pohled odborníků zvenku na některé problémy, se kterými se české knihovnické profesní organizace potýkají, by mohl přinést nová řešení.

The potential of national reading campaigns: Experiences from Austria and the Netherlands in international perspective
(Marian Koren, Head of Research and International Affairs, Netherlands Public Library Association & Gerald Leitner, Secretary-General, Austrian Public Library Association)

Příspěvek představil dvě případové studie národních kampaní (Nizozemí, Rakousko) propagujících čtení a knihovny. Autoři příspěvku zároveň obě kampaně zasazují do širšího (i mezinárodního) kontextu. Definují následující cíle obdobných kampaní:

  1. přitáhnout pozornost ke knihám a ke čtení,
  2. zviditelnit knihovny a jejich úlohu v podpoře a rozvoji čtenářství a
  3. zvýšit počty uživatelů veřejných knihoven.

Následoval podrobný popis aktivit organizovaných v rámci obou výše zmiňovaných aktivit. Zmíněno je vždy poslání jednotlivých kampaní, organizační detaily, spolupráce s médii a samozřejmě i finanční zajištění.

Ze všech představených dílčích aktivit mě asi nejvíce zaujal projekt Nederland leest (Holandsko čte). V rámci tohoto projektu je vždy vybrána jedna kniha holandského autora, která je za malý poplatek (0,50 EUR) ve velkém množství distribuována do knihoven a ty ji potom rozdávají svým čtenářům. V posledním ročníku tohoto projektu bylo rozdáno téměř milión výtisků jedné knihy. Zajímavý byl komentář autora příspěvku, který se týkal společenských dopadů tohoto projektu. Uskutečnily se zatím tři ročníky a každý z nich vyvolal širokou veřejnou diskuzi v souvislosti s tématem vybrané knihy.

V závěru příspěvku autoři předkládají návrh postupu pro uspořádání obdobných akcí a vyzývají k uskutečnění série kampaní po celém světě.

Sekce Information Literacy with Academic and Research Libraries - Return on investment: learners’ outcomes in information literacy. Do they really learn?

Sekce se zabývala problematikou hodnocení (evaluace) dopadů programů informačního vzdělávání. Jedná se o velmi kontroverzní téma, které i na této konferenci vyvolalo bouřlivou diskuzi. A to především v okamžiku, kdy se začalo hovořit o možnosti využití standardizovaných testů, jako např. nový test společnosti ETS, který nese jméno iSKILLS (viz příspěvek Gabriely Sonntag). Problematickými momenty jsou zejména všeobecné využití testů vytvořených pro jistou skupinu populace, otázka jasně daného kulturního kontextu testů a jeho nepřenositelnost např. na národnostní menšiny v daném státě.

Přednesené příspěvky však přinesly návrhy na možná kompromisní řešení. Jednalo se zejména o příspěvek Barbary D'Angelo, která představila možnost hodnocení výsledků informačního vzdělávání formou tzv. portfolií, na nichž studenti prokazují pochopení základních principů práce s odbornými informacemi. Již zmiňovaný příspěvek Gabriely Sonntag vedle využití standardizovaného testu iSKILLS navrhuje možnost porovnání výsledků s výsledky pravidelné detailní evaluace výuky na jednotlivých fakultách či katedrách.

Tematikou výhod a nevýhod testování znalostí a dovedností získaných prostřednictvím informačního vzdělávání se zabýval spíše teoreticky zaměřený příspěvek, jehož autorkou byla Natalia I. Gendina. Jedná se o velmi podrobnou studii založenou na dlouhodobém výzkumu autorky; studie by mohla být využita při přípravě nových testovacích nástrojů.

Velmi zajímavým příspěvkem byl popis průzkumu úrovně informační gramotnosti z prostředí belgických vysokých škol (Bernard Pochet & Paul Thirion). Bylo zajímavé vysledovat spojitosti s výsledky pilotních průzkumů, které byly v letech 2004 a 2005 uskutečněny v České republice. Například byly zjištěny lepší výsledky studentů přírodovědných oborů a naopak velmi špatné výsledky studentů pedagogických fakult, dále zlepšující se výsledky v souvislosti s absolvováním kurzů pořádaných vysokoškolskými knihovnami a také zlepšující se výsledky v souladu s vyšší náročností studia. Autoři belgického průzkumu použili v průzkumu indikátor míry nejistoty v souvislosti s odpověďmi na otázky. Výsledky vyplývající z využití tohoto indikátoru byly velmi zajímavé a je to jistě tip, který bychom v České republice při dalších kolech průzkumu měli využít.

Uvádím názvy vybraných příspěvků ze sekce a jejich autory:

  • Quels enseignements retenir de l'évaluation des competences documentaires des étudiants qui accèdent à l’enseignement supérieur en Communauté française de Belgique? (Bernard Pochet; Gembloux Agricultural University, Gembloux, Belgie & Paul Thirion; Université de Liège, Liège, Belgie)
  • Could learners outcomes in information literacy be measured: pluses and minuses of testing (Natalia I. Gendina; Kemerovo State University of Culture and Arts, Kemerovo, Ruská federace)
  • More than mere collections: portfolio’s as direct and authentic - assessment of information literacy outcomes (Barbara D’Angelo; Arizona State University, Mesa, USA)
  • We have evidence, they are learning: using multiple assessments to measure student information literacy learning outcomes (Gabriela Sonntag; California State University in San Marcos, San Marcos, USA)

Další informace

Vzhledem k tomu, že se jednalo o výroční konferenci obrovské profesní organizace, byla jednání v jednotlivých odborných sekcích doplněna setkáními četných komisí, sekcí a divizí, které tvoří organizační strukturu IFLA. Také se konala tisková konference IFLA a sezení, na němž se projednávaly stanovy organizace a další související záležitosti. Zajímavá a v případě takto velké konference i velmi užitečná byla sekce pro "novopečené" účastníky této konference, tzv. Newcomers Session. Program byl doplněn i o společenské akce a byla možnost vybrat si z poměrně široké nabídky výletů a exkurzí do knihoven.

Celkově tuto konferenci hodnotím jako mimořádný odborný zážitek. Představovala pro mě skvělou příležitost proniknout do zákulisí mezinárodního knihovnického dění v opravdu celé jeho šíři – napříč kontinenty, typy knihoven, od dění na knihovnických školách přes výzkum až k praxi. Po organizační stránce byla zvládnuta výborně – od prvního do posledního dne. A jistě by mohla být inspirací pro konání podobných (byť rozsahem často menších) odborných akcí v České republice. Vyzdvihla bych zejména velmi přesné dodržování času jednotlivých přednášek a důraz na dostatečný prostor pro diskuze po každém příspěvku, a to navzdory tomu, že mnohé sekce byly rozsáhlé – jak co do počtu přednášejících, tak co do počtu posluchačů a tedy i potenciálních diskutujících. Bez větších problémů fungoval i simultánní překlad – některé sekce byly dvoujazyčné i vícejazyčné, a tak účastníci měli možnost vyzvednout si sluchátka s ovládáním u vchodu do sálů.

75. Konference IFLA pod názvem Libraries Create Futures: Building on Cultural Heritage se bude konat 23.-27. srpna 2009 v Miláně a pevně doufám, že bude podobně podnětná pro některé další kolegy z České republiky. Místo konání velmi nahrává mohutné české účasti.

Poděkování: Cesta na tuto konferenci byla z velké části financována z prostředků Asociace knihoven vysokých škol ČR.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
LANDOVÁ, Hana. World Library and Information Congress, 74th IFLA General Conference and Council. Ikaros [online]. 2008, ročník 12, číslo 9 [cit. 2024-11-22]. urn:nbn:cz:ik-12922. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12922

automaticky generované reklamy

Máme zde 1 komentář

Zprava z Quebec City, IFLA Konference je velmi zajimava, souhlasim ze prednasky byly dobre tak jako skoro na vsech IFLA konferencich.Ucast byla uboha avysvetlovat to tim ze nekteri kolegove a kolegyne hlavne z Afriky nedostali visa je proste snaha o nejake vysvetleni, ktere by nebylo pravdive ale tezko proserovane. Myslim ze vedeni IFLA, tedy placeni zamestnanci nejsou zdaleka tak schopni organizatori jako jejich predchudci a nebo jsou mozna moc schopni organizovat ale ve spatnem smeru. Neni to jenom muj nazor a neni to jen nazor knihovniku a knihovnic a pracovniku v informacnich oborech. Vystavovatele, alespon nekteri meli i vyhranenejsi nazor nejen na tuto konferenci ale i na par predeslich konferenci. V jednom ma kolegyne Landova dobrou predpoved a to je ze Milano bude pravdepodobne lepsi a hlavne lepe organisovana konference. S tim se shoduji i nekteri vystavovatele.