Realizace e-participace v Bristolu ve Spojeném království
V minulém čísle Ikara byl obecně představen fenomén e-participace a její současný stav v České republice. Dnes se blíže seznámíme s realizací elektronické demokracie v jedné z tohoto hlediska nejprogresivnějších místních správ – v anglickém městě Bristol [1].
Seznámení s Bristolem
Do nástupu průmyslové revoluce byl Bristol po Londýnu a Yorku třetí největší město v Anglii (dnes je s cca 0,5 milionem obyvatel na šestém v Anglii, resp. devátém místě ve Velké Británii), ve srovnání s českými podmínkami je tedy na úrovni průměrně lidnatého kraje, čemuž odpovídá i historická tradice – Bristol má od středověku netradičně status kraje (County), nicméně v období let 1974 – 1996 patřil Bristol administrativně pod kraj Avon, ovšem poté Bristol opět získal politickou nezávislost jako „The City and County of Bristol.“ Bristolská progresivita se mimo průkopnický přístup k e-demokracii, která se historicky odvíjí od tradičně významných občanských politických aktivit, obecně projevuje např. v hudbě, kde se Bristol proslavil invenčním hudebním stylem trip hop, který zde vznikl počátkem 90. let a jeho nejznámějšími zástupci se stali např. Massive Attack, Portishead, Tricky, Amon Tobin a další.
Městský úřad v Bristolu vydal v roce 2007 zajímavou příručku E-democracy in Bristol, která veřejnost seznamuje se zkušenostmi s lokální implementací e-demokracie. Příručka se dělí na tři návazné sekce, které jsou příznačně a populárně pojmenovány s ohledem na hudební tradici Spojeného království [2]. Skutečná účast občanů na rozhodovacích procesech veřejné správy je zde přirovnávána k „učení se létat.“
Sekce 1: Informace, příprava ke startu
První část příručky seznamuje veřejnost s přístupem bristolského zastupitelstva k všeobecnému právu obyvatelstva na informace produkované veřejným sektorem, který se vyznačuje jednoznačnou otevřeností a aktivním využitím dostupných informačních technologií nad rámec britského FOIA (Freedom of Information Act) [3]. Na prvním místě je zde představena technologie webcastingu (blíže představena v minulém článku [4]), která používá stejnou platformu jako např. český Kraj Vysočina, který v tomto směru s Bristolem jako jediný český region dlouhodobě spolupracuje.
Dalším v této sekci zmíněným nástrojem e-participace jsou SMS a e-mailová upozornění, který svým způsobem řeší malý zájem občanů o místní radniční tisk a informace obecně a z toho plynoucí nedostatek zpětné vazby veřejnosti na lokální politická rozhodnutí. Občan se zdarma zaregistruje a pak e-mailem nebo pomocí SMS dostává informace o veřejných rozhodnutích, plánovaných akcích nebo např. nabídce volných míst, podle svého vlastního nastavení. Tato služba se vzhledem ke své technologické i finanční nezávislosti stává hitem i v českých podmínkách [5].
Naopak v českých podmínkách neznámou službou je Databáze uskutečněných konzultací. Místní a regionální správy si často objednávají draze placené konzultace ke specifickým problémům, kde nepostačuje odbornost jejich zaměstnanců (nejčastějšími příklady jsou např. projektové plány různých veřejných staveb). V tomto směru je často velice obtížné ohlídat veřejné zastupitele, aby konzultace k určitým tématům nepožadovali duplicitně či zbytečně – konzultační služby jsou dnes obecně nejčastějším způsobem lokální a regionální korupce. Veřejně dostupná databáze uskutečněných konzultací společně s podrobnou dokumentací je vynikajícím způsobem transparentního využití veřejných financí. Příkladem dostupného zdroje těchto informací je např. proces vylepšení a renovace Eastville Parku [6].
I v českých podmínkách jsou často využívanou klasikou Blogy zvolených politických zastupitelů, které nabízejí nadstandardní „off-record“ názory. Na místní či regionální úrovni je to v současné době slabší po celé Evropě i ve Spojeném království; v České republice bloguje více členů parlamentu či primátorů, nicméně frekvence jejich příspěvků je často nedostatečná. Jeden z místních českých politiků, primátor hlavního města Prahy Pavel Bém, přispívá na svůj blog průměrně jednou za tři měsíce, což se mezi zasvěcenými občany rovná politické sebevraždě, nicméně mezi občany nezasaženými ICT se zmínka o blogujícím primátorovi může strefit na živnou politickou půdu svou „jakoby“ moderností. Obecný problém blogů politiků spočívá také v obecně zaručeném právu redakčních systémů blogů na komentáře čtenářů, kde to veřejnost často dává politikům „sežrat“. Blogy lokálních i celorepublikových politiků ČR by v tomto směru vydaly na samostatnou analýzu, např. do jaké míry do nich přispívají spíše asistenti a poradci politiků než politici samotní a jak často v poněkud jedovatých a za anonymitou internetu skrytých komentářích vystupují zástupci opozičních politických stran. V bristolské příručce je zmíněn jako jeden z prvních blogujících politiků David Milliband, svého času první blogující ministr Spojeného království, který ovšem časem svůj blog pro komentáře veřejnosti uzavřel, vzhledem k častým „výsměškům“. Na druhou stranu jeho současný blog ve funkci sekretáře Kanceláře ciziny a Commonwealthu funguje bez problémů s méně než týdenní frekvencí příspěvků.
Poněkud veselejším nástrojem e-participace jsou Hry a Simulace, které mají za úkol zábavnou cestou zvýšit demokratické povědomí občanů. V Bristolu v roce 2006 vyzkoušeli tzv. Simulátor rozpočtu, vyvinutý společností Delib, který umožňuje občanům zasáhnout do rozhodovacího procesu ohledně rozpočtů jednotlivých odborů města.
Sekce 2: E-konzultace, žhavení motoru
Další kategorií jsou takové nástroje elektronické participace, které jdou nad rámec pouhého poskytování informací „o něčem“ a svou podstatou jsou určeny pro výzkum veřejného mínění o předpřipravených modelech určitého politického rozhodnutí. V Bristolu pro takové nástroje používají souhrnný název „E-konzultace.“
Základním nástrojem této sekce jsou tzv. Rychlé průzkumy, které tvoří jediná otázka s jednou možností odpovědi. Od roku 2002, kdy byla tato aplikace v Bristolu nasazena, položila městská rada přes 40 otázek, poslední pak v říjnu loňského roku. Počet odpovědí ovšem málokdy přesahuje několik stovek, podobné zkušenosti s touto aplikací mají i orgány veřejné správy v ČR.
Další úrovní jsou Online dotazníky, které nahrazují klasické dotazníky s mnoha otázkami a různými možnostmi odpovědí. Zkušenosti ukazují, že je skutečně mnohem snazší vytvořit, doručit, přimět dotazovaného vyplnit a vyhodnotit online dotazník než jeho papírovou formu.
Následují tzv. E-panely, což jsou v podstatě opět online dotazníky, ale tentokrát směřované na určitou skupinu obyvatelstva, většinou řádně registrované občany města/regionu. Od nich je již jen krůček ke komplexním Diskusním fórům, které již jsou řádně moderovány členy městských zastupitelstev. V Bristolu se tato aplikace nazývá „Ptejte se Bristolu.“
Dalším druhem e-konzultačního nástroje jsou tzv. Poradní sbory, technika vyvinutá prof. Fishkinem, která kombinuje názory malé skupiny zástupců odborné veřejnosti s náhodnými průzkumy pro dosažení určitého kvalifikovaného rozhodnutí. V Bristolu pro takové vylepšení diskusních fór používají název eDecide.
V hierarchii konzultačních elektronických služeb následují různé podoby online komunikace s volenými zastupiteli, tzv. VIP Messaging, které se dobře osvědčují i u nás, ovšem s tím rozdílem, že v Bristolu vedle poněkud chaotického dotazování všech „od 13:00 do 14:00“ používají rovněž uzavřené „chat rooms“, do kterých se občan může objednat a konkrétní politik se pak věnuje po vymezený časový úsek pouze jemu.
Dalším zajímavým nápadem je aplikace pro tzv. Interaktivní volby, kde mohou občané sledující např. přímý přenos zastupitelstva rychle odpovídat na vzniklé dotazy. Je to princip podobný soutěži „Chcete být milionářem“, který se dobře osvědčil např. ve městě Devon, kde ho sice nepoužili jako online nástroj, ale má velký úspěch např. při sezeních studentů se členy zastupitelstva, ze kterých se po několika podobných hlasováních stávají zapálení diskutéři.
Posledním zmíněným nástrojem této kategorie jsou tzv. Volby pomocí SMS, které by se v dnešní době mohli stát skutečným hitem, protože ne každý občan Evropy dnes disponuje počítačem s přístupem k internetu, ale zřejmě téměř naprosto každý vlastní (minimálně jeden) mobilní telefon.
Sekce 3: E-participace, hodiny létání
Poslední kategorií jsou podle Bristolské příručky „skutečné“ nástroje e-participace, které na rozdíl od e-konzultací umožňují veřejnosti vytvářet vlastní scénáře politických rozhodnutí, nikoliv pouze konzultovat různé, předem připravené varianty a scénáře.
Základním nástrojem jsou E-petice, moderní obdoba klasického nástroje pro vyjádření hlasu veřejnosti. E-petice mohou být vytvořeny, čteny a podepsány ve webovském prostředí, což velice dobře známe i z českého prostředí, ovšem zde elektronické petice vznikají čistě jako občanské aktivity bez dalšího politického vlivu, zatímco v Bristolu tuto aplikaci provozuje přímo městský úřad. Městská rada v Bristolu spustila e-petice v roce 2004 a od té doby jich obdržela přes 40 s více než 10 000 unikátními podpisy občanů. Bylo zjištěno, že elektronické petice zajímají všechny věkové i vzdělanostní kategorie, mnoho občanů uvedlo, že do té doby nikdy žádnou petici nepodepsalo.
Velice zajímavou aplikací e-participace jsou tzv. Závazky. Umožňuje jednotlivcům vyhlásit nějaký záměr, který skutečně vykonají, ovšem za předpokladu, že se určitý počet dalších občanů zaváže vykonat to samé, což zvyšuje politickou sílu takového rozhodnutí, tedy např. záměru napsat městské radě na určité téma. Pokud na toto téma napíše městské radě dalších 50 občanů, kteří se pro to v systému zavázali, je mnohem vyšší pravděpodobnost, že se tím bude rada zabývat, než kdyby obdržela pouze jednotlivý apel.
I z českého prostředí jsou známy tzv. Fotomísta, u nás používaná radnicí Prahy 6 (tzv. Lokální MMSing), kdy občané vyfotografují a pošlou na radnici cokoliv, co by podle jejich názorů měli radní vědět a vidět. Je to velice užitečný nástroj i z toho důvodu, že političtí zastupitelé místních a regionálních samospráv jen zřídkakdy skutečně vyrazí „do terénu.“ Další obdobou tohoto nástroje jsou pak tzv. Videopohledy.
Variantou výše zmíněných diskusních fór, založených a moderovaných regionálním orgánem, jsou tzv. Lokální fóra, která byla poprvé použita v USA a jsou založena samotnými občany. Jsou to elektronické obdoby otevřených veřejných sezení s určitými pravidly, jejichž cílem je dosažení veřejného konsenzu, který je dále možné prezentovat před politickými zástupci oblasti. Tato lokální fóra dnes mohou mít různou podobu, od webových aplikací přes e-mailové diskuse až po např. videokonference.
Závěr
Analyzovaná příručka je vynikajícím manuálem pro všechny politické zastupitele na všech územních úrovních po celém světě. Bristolská radnice tak nejen že výborně propaguje svůj vstřícný postoj k zapojení občanů do rozhodovacích procesů pomocí nejmodernějších aplikací, ale zároveň vyzývá ostatní kolegy z jiných zastupitelstev po celé Evropě k diskusi a výměně názorů a zkušeností. Z hlediska českého občana je otázkou, kolik členů českých zastupitelstev tuto příručku zná. I když je volně ke stažení, bylo by možná vhodné ji v rámci nějakého projektu přeložit a rozeslat do všech českých zastupitelstev, což by mohlo vést k výraznému zlepšení nabídky elektronických služeb e-participace na všech místních úrovních v České republice, protože v současné době existuje jen několik nesystematicky realizovaných řešení, na které se podíváme příště v rámci analýzy výsledků jedné z kategorií soutěže Zlatý Erb 2008, pojmenované „Nejlepší elektronická služba.“
- více viz např. http://en.wikipedia.org/wiki/Bristol
- podle alba Pink Floyd – Learning to fly
- http://www.opsi.gov.uk/Acts/acts2000/ukpga_20000036_en_1
- http://www.ikaros.cz/node/4651
- např. Magistrát města Plzně provozuje službu http://smscentrum.plzen.eu/
- http://www.bristol.gov.uk/ccm/content/Environment-Planning/
Parks-and-open-spaces/eastville-park.en?page=4
Bristol City Council. E-democracy in Bristol [online]. 2007 [cit 2008-05-01]. Dostupný z WWW: <http://www.bristol.gov.uk/redirect/?oid=FileAttachment-id-17312054>.
Bristol City Council. Bristol City Council website [online]. [cit 2008-05-01]. Dostupný z WWW: <http://www.bristol.gov.uk/>.