Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Jak jsem potkala dánské knihovny

Čas nutný k přečtení
4 minut
Již přečteno

Jak jsem potkala dánské knihovny

0 comments

V rámci svého studijního pobytu ERASMUS v dánské Kodani jsem si jako správný knihovník nenechala ujít návštěvu některých dánských knihoven. Tyto instituce jsem vnímala smíšeným pohledem laika a české knihovnice. Během pěti měsíců jsem se ve třech z nich stala nejen pouhým návštěvníkem, ale i uživatelem, který plně oceňuje služby čtenářům. Díky studiu na Královské knihovnické škole (Royal School of Library and Information Science) jsem během studia využívala studijní knihovnu přímo ve škole. Již zpočátku pobytu jsem začala chodit nasávat krásnou starobylou i moderní atmosféru Královské knihovny (Det kongelige bibliotek), od níž stojí kousek ve staré části města i největší pobočka kodaňských veřejných knihoven (Københavns biblioteker).

Hlavní knihovna na „Krystalové“ třídě

V Dánsku je mocnou kartičkou tzv. žlutá karta, kterou je povinen si vyřídit každý, kdo v malém ostrovním království stráví více než tři měsíce. Bez této karty, jež obsahuje číslo CPR (Det centrale personregister), se nelze ve veřejných knihovnách zaregistrovat. Když jsem po měsíci obdržela vytouženou kartu, tak jsem jela do Hlavní knihovny v Kodani a chtěla se zapsat. Navzdory tomu, že Dánsko je podstatě bilingvní země, protože většina obyvatelstva se domluví i jazykem anglickým, jsem se svou angličtinou nevystačila. Je to ostuda pro knihovníky, neboť paní knihovnice anglicky uměla asi tak jako já dánsky (tj. cca deset slov). Naštěstí mají angličtina a dánština spoustu společných slov, takže jsme se spolu rukama, nohama, anglicko-dánsky domluvily, a já jsem se stala hrdou čtenářkou knihovny. Zpočátku jsem si půjčovala zejména DVD (na sedm dní zcela zdarma, pouze za nové tituly se platil menší poplatek) a knihy pro děti typu Ema má mámu a máma má mísu aj., ale postupně, jak stoupala moje znalost dánštiny, jsem se propracovala i k jednodušším pohádkám. Z pohledu zahraničního čtenáře mi bylo velmi sympatické, že jsem nemusela skládat žádnou kauci a měla jsem v knihovně stejná práva jako ostatní uživatelé. Pouze jsem si při návštěvě knihovny pokaždé dávala pozor, aby na mě při půjčování nevyšla ona neanglicky mluvící knihovnice. Později jsem přišla na to, že pomocí svého PINu si můžu sama půjčovat knihy prostřednictvím tzv. self-checku, a dokonce je i sama vracet. Zvědavě jsem se vyptávala jedné z anglicky mluvících knihovnic, jak dochází ke kontrolám vrácených knih (jestli např. obsahují přílohu, CD aj.), když je vrací stroj. Příjemná slečna se na mne usmála a pravila, že to přece kontrolují knihovníci, než dají knihu na regál, a když něco náhodou omylem chybí, tak to čtenář později dodá. Dánové si zkrátka knihu v knihovně půjčí proto, aby ji pak vrátili a ne z toho důvodu, že si chtějí obohatit domácí knihovničku.

Černý diamant a jeho krása

Impozantní budova Královské knihovny (obr. 1) se velmi liší od nenápadné stavby v městské zástavbě, kde se nachází Hlavní kodaňská knihovna, která na své nové působiště teprve čeká (obr. 2). Královská knihovna plní funkci knihovny národní a studijní. Její nová budova je situována na nábřeží mořského kanálu, který odděluje centrální Kodaň a ostrov Amager. Černý diamant, jak je nová část knihovny nazývána, je plynuje spojen (obr. 3) se starou knihovní stavbou. Obě budovy (obr. 4) se navzájem vůbec neruší a Černý diamant dokazuje, že Dánové mají cit pro moderní umění a architekturu. Architektonické zpracování knihovny z ní činí nejen místo pro čtenáře, ale i vyhledávané turistické místo. Správa knihovny za určitý poplatek (25 DKK, což je méně než 100 CZK) provádí čtenáře i místy, kam se běžný laik nedostane. Pro samotný vstup do budovy není třeba žádných zvláštních povolení – prostě si jen odložíte batoh a jdete se kochat. Častokrát jsem si při své návštěvě knihovny vyšla do nejvyššího patra a pozorovala velkým průhledem moře (obr. 5). Po stranách hlavní haly (obr. 6) jsou na jednotlivých patrech specializované studovny a přes výpůjční místnost se čtenář dostane i do starého křídla knihovny. V historické budově (obr. 7) se nachází zejména sál se studovnou (díky krásným lampičkám a studijnímu tichu jsem se v duchu neubránila srovnání se Všeobecnou studovnou Národní knihovny ČR). Vysokými okny lze z knihovní chodby nahlédnout do zahrady knihovny, ve kterém je jezírko se zlatými rybičkami. I v této knihovně stačí pro registraci a půjčování, jenž jsou jako ve všech veřejných knihovnách zdarma, pouze žlutá karta s číslem CPR. Fond knihovny je velmi pestrý a kromě ekvivalentu českých bohemik (tj. knihy vydané na dánském uzemí, psané dánsky či vztahující se k Dánsku) se dají půjčit k absenčnímu studiu.

Obr. 1: Pohled z druhé strany kanálu na novou budovu Královské knihovny

Obr. 1: Pohled z druhé strany kanálu na novou budovu Královské knihovny

Obr. 2: Projekt nové budovy Hlavní kodaňské knihovny

Obr. 2: Projekt nové budovy Hlavní kodaňské knihovny

Obr. 3: Spojení nové a staré budovy Královské knihovny

Obr. 3: Spojení nové a staré budovy Královské knihovny

Obr. 4: Starší část Královské knihovny

Obr. 4: Starší část Královské knihovny

Obr. 5: Pohled z horních pater přes celou knihovnu ke kanálu

Obr. 5: Pohled z horních pater přes celou knihovnu ke kanálu

Obr. 6: Hlavní hala – přístupové místo ke všem dalším částem knihovny

Obr. 6: Hlavní hala – přístupové místo ke všem dalším částem knihovny

Obr. 7: Interiér historické části knihovny

Obr. 7: Interiér historické části knihovny

Knihovna pro knihovníky

Školní knihovna Královské knihovnické školy se pochopitelně snaží ukládat zejména literaturu oboru knihovnictví a informačních studií. Fond mi byl velkým přínosem nejen při studiu na této škole, ale zejména při přípravě diplomové práce, která se týkala skandinávské oblasti. Na rozdíl od Hlavní kodaňské knihovny, která používá pro své zařazení místní dánské třídění, se ve školní knihovně uplatnilo (byť navzdory nesouhlasům ze strany některých učitelů) Mezinárodní desetinné třídění. Otevírací doba knihovny je navzdory celosvětovému trendu poněkud omezená, ale protože mnohé z dokumentů ke studiu jsou dostupné online, tak příliš nevadilo, že není otevřena sedm dní v týdnu. Samozřejmostí je online knihovní katalog i v anglickém rozhraní (škola každoročně otevírá magisterský program, který se studuje v anglickém jazyce).

Tento příspěvek si nekladl za cíl přinést vyčerpávající informace o dánských knihovnách. Snažila jsem se zmínit spíše to, co mě zaujalo jako zahraničního uživatele a čím se dánské knihovny liší od českých. V případě jakýchkoli dotazů vám (pokud budu schopna) ráda odpovím prostřednictvím e-mailu (veronika.zvatorova@gmail.com).

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
ŽVÁTOROVÁ, Veronika. Jak jsem potkala dánské knihovny. Ikaros [online]. 2007, ročník 11, číslo 12 [cit. 2024-11-26]. urn:nbn:cz:ik-12657. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12657

automaticky generované reklamy