To byla otázka, kterou jste mohli zodpovědět, pokud jste procházeli přes Karlův most ve čtvrtek 5. 10. v podvečer. A nejen to, mohli jste si navíc odnést knihu podle vlastního výběru, většinou z přebytků knihovny Regula Pragensis. Proč to? jak se vedle sebe octl Váchal, Kočička z kávové pěny, Dva divoši, Syřišťová a Rybaříci na modré zátoce?

Druhá otázka pak zněla „máte u sebe něco zbytečného?“ Kdo z kolemjdoucích si dal tyto otázky dohromady, mohl si odpovědět: něco zbytečného budu mít, až si odtud ponesu knihu.

Velká část těch, kteří se byli ochotni alespoň letmo zastavit měla u sebe pouze věci, které potřebuje - klíče, karty, peníze, mobil, ženy standardní obsah kabelky. Pouze jednou jedinkrát nesla mladá žena knihy - z městské knihovny a jednou jsme dostali knihu (zbytečnou) na výměnu.

Ve výsledku se dá shrnout: existují dva směry, jak propagovat práci knihoven: Nabízí se dělat to tak, jak je to ve světě běžné u každého „zboží“. Dělat reklamu snažit se uspět v marketingu a byznysu, dokládat, že čtení je něco užitečného, potřebného, efektivního, něco co nese plody, co se vyplatí. A nebo naopak. Lze na to jít tak, jako knihovna Regula Pragensis.

Čtení? Lidé, nečtěte, pokud to není činnost navýsost hravá, marnivá, zbytečná, neperspektivní. Jenom takové čtení, které bloumá, které hledá a neví co, jen takové čtení „zkusmo“ a pro potěchu přináší to podstatné, co kniha nabízí.