Úvod

V současné době se rychle rozvíjí nový způsob výuky – e-learning, který klade nové požadavky na přizpůsobování studijních materiálů pro studenty se zrakovým postižením, nevytlačuje však předchozí formy studia, pouze studium obohacuje o formu novou. Kdo by se domníval, že nová technologie komunikace postupně vytlačí technologie staré, podlehl by tradičnímu omylu. V dialogu Faidros vypráví Platón mýtus o vynálezci písma bohu Theutovi, který se chlubí se svým objevem faraónu Thamusovi. Domnívá se, že vynalezl lék na paměť. Faraón si však myslí pravý opak, podle něj písmo vyvolá duševní lenost – zničí paměť i myšlení. Byl to omyl. Písmo totiž nenahradilo mluvenou řeč – dodnes na vysokých školách vyučující přednášejí, dodnes se pořádají semináře, v nichž spolu učitelé a studenti hovoří tváří v tvář. V knize Viktora Huga Chrám matky Boží v Paříži se kněz Frollo domnívá, že knihtisk zničí nástroj pro vzdělávání lidu – obrazy. Mýlil se. Přestože dnes je většina lidí gramotná, obrazy nepřestávají přinášet své poselství, určitá média dokonce jsou založena na vizuální informaci. A nakonec na začátku 90. let 20. století si knihovníci mysleli, že s možností ukládání informací v elektronické podobě klesne produkce knih a že knihovny nebudou muset řešit problém s jejich umístěním. Opak je pravdou. Počet vydaných knih roste a nároky na prostory v knihovnách stále stoupají.

Proto se domníváme, že výuka v elektronické podobě nevytlačí tradiční prameny informací – knihy a další tištěné materiály. Povinnost transformace tištěných publikací do podoby přístupné pro zrakově postižené studenty tedy knihovnám pro osoby se specifickými nároky zůstane. V čem spočívá zpřístupnění tištěného textu zrakově postiženému? Vzhledem k tomu, že tištěný text je určený k vnímání zrakem, podstatou jeho adaptace pro potřeby zrakově postižených je převod vizuálního kódu do kódu určeného jiným smyslům. Kódy se nabízejí dva – audiální a haptický. Nutno podotknout, že při volbě audiálního kódu se vlastně jedná o návrat ke kódu původnímu – mluvené řeči, protože písmo substituuje mluvené slovo. V tomto případě musíme počítat se všemi nevýhodami, které mluvená řeč oproti písmu má, aniž bychom mohli využít jejích výhod. Nevýhodou mluveného slova je jeho linearita a nevratnost. Výhodou je možnost zpětné vazby mezi tím, kdo mluví, a tím, kdo poslouchá. Nevratnost mluveného slova může částečně odbourat jeho zaznamenání. Zaznamenáním se však ztrácí interaktivita. Zvolíme-li kód haptický, více se přiblížíme písemnému projevu, musíme však počítat s přísně lineárním způsobem vnímání tohoto kódu bez možnosti přehlédnout celek, kterou poskytuje pouze zrak.

Tradiční dokumenty pro zrakově postižené byly buď audiální, nebo haptické (zvukové nebo hmatové knihy). Rozvoj výpočetní techniky umožnil propojit oba způsoby kódování. Odečítač obrazovky slouží k vnímání elektronického dokumentu sluchem, hmatový display poskytuje výstup v bodovém písmu. Úkolem knihoven pro zrakově postižené tedy je shromažďovat dokumenty hmatové, zvukové a elektronické. Výslednou sbírku je možno potom označit za hybridní, kombinující fyzické dokumenty s dokumenty digitálními.

Od běžných knihoven se tedy knihovny pro zrakově postižené odlišují důrazem, který kladou na určitý typ dokumentů. Úkol však mají stejný: získávat, zpracovávat, uchovávat a šířit prameny informací. Metodika těchto činností je poměrně dobře vypracována. Pro knihovny pro zrakově postižené je využitelná, přihlédne-li se ke specifikům, která vyplývají z výše uvedených rozdílů. Postupně se zastavíme u jednotlivých činností a ukážeme si odlišnosti, které vyžadují určitou modifikaci knihovnické metodiky.

Akvizice

Akviziční činnost v knihovnách pro zrakově postižené ve velké míře splývá s činností publikační, o čemž svědčí i oficiální názvy těchto knihoven. Národní knihovna pro zrakově postižené se jmenuje Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, oddělení střediska Teiresiás, pod něž spadá knihovna, je Knihovní a vydavatelské oddělení. Důvodem je, že publikace vyskytující se na knižním trhu, o něž má knihovna zájem, je třeba přizpůsobit pro zrakově postiženého, což je vlastně novým vydáním daného dokumentu. Budování knihovních sbírek pro zrakově postižené napomáhá autorský zákon, podle nějž „do práva autorského nezasahuje ten, kdo výhradně pro potřeby zdravotně postižených zhotoví nebo dá zhotovit rozmnoženinu vydaného díla k nevýdělečným účelům v rozsahu odůvodněném jejich zdravotním postižením“.

Publikace pro zrakově postižené lze získat buď z institucí, které je zhotovují (Knihovna a tiskárna pro nevidomé a další), nebo je vydat.

Pro vydání hmatové publikace či elektronického dokumentu, popř. hybridní knihy, která kombinuje text v digitální podobě se zvukovou nahrávkou, je nejprve třeba získat text v elektronickém formátu. Možnosti jsou v podstatě dvě – získat elektronickou verzi přímo od nakladatele nebo naskenovat tištěnou publikaci. Rektor Masarykovy univerzity vydal směrnici, která ukládá povinnost zaslat elektronickou verzi všech publikací MU knihovně střediska Teiresiás.

Nutnost přizpůsobení textu pro tisk v bodovém písmu je evidentní, méně zřejmé je však to, že textu, který se vydává v elektronické podobě a vystavuje se v prostředí internetu pro potřeby zrakově postižených (každý takový dokument je považován za vydaný), je třeba dát určitý formát. Na metodice úpravy digitálních dokumentů určených zrakově postiženým středisko Teiresiás pracuje. Z několikaleté zkušenosti s publikací těchto dokumentů vyplynuly zásady, které je vhodné při jejich úpravě uplatňovat. O některých z nich se stručně zmíníme.

Úprava digitálních dokumentů pro zrakově postižené

Nejvhodnějším formátem se jeví dokument editoru Microsoft Word – DOC. Je to především proto, že užívá kódování Unicode, které umožňuje zápis všech existujících abeced, ale také díky jeho velké rozšířenosti. Je pravda, že sada kancelářského softwaru Microsoft Office, nepatří mezi nejlevnější, na druhé straně se však málokdy setkáme uživatelem počítače, který by ji nevlastnil. Kromě toho je dokument DOC kompatibilní s editorem WordPad, který je součástí základní výbavy operačního systému Windows. Přijatelný je také formát RTF. Naopak se upustilo od publikování dokumentů v prostém textu v kódování ASCII, protože v tomto kódu nelze užívat formátování, které strukturuje dokument a umožňuje orientaci v něm.

Navigace v textu je zajištěna pomocí stylů a zvláštních značek. Názvy dílů, částí, kapitol a podkapitol je vhodné naformátovat pomocí stylu „nadpis“. Pro lepší orientaci se ještě u nadpisů užívá navigačního znaku – mřížky. Vhodné je rozlišovat tři až čtyři úrovně nadpisů. Díky stylům je možné vytvořit automatický obsah. Pro různé potřeby se užívá dalších navigačních znaků. Poznámky je třeba uvádět ve formátu poznámek pod čarou.

Tabulky je vhodné převést do textu, i když dnešní odečítače obrazovky dokáží pracovat i s tabulkami. Schémata a grafy je rovněž třeba převést do textu. Obrázky, které mají informační hodnotu, by měly být popsány slovy. Pro potřeby slabozrakých je rovněž možné obrázky uložit do zvláštních souborů a z hlavního dokumentu na ně vést hypertextové odkazy.

Struktura dokumentu by měla být uživateli patrná hned po jeho otevření, proto je vhodné, aby na začátku byla průvodka, z níž je možné se dozvědět počet úrovní nadpisů, způsob navigace pomocí zvláštních znaků, typ obsahu, způsob úpravy tabulek, grafů či schémat, metodu adaptace obrázků a další možné úpravy. Pro uživatele je rovněž důležité zjistit, jaká tištěná publikace sloužila jako předloha k vytvoření elektronického dokumentu, proto je třeba uvádět bibliografické údaje originálu. Elektronický dokument však není možné považovat za pouhou kopii tištěného materiálu, ale za nově vydanou publikaci.

Obr. 1: Začátek digitálního dokumentu pro zrakově postižené

Zpracování, uložení a zpřístupnění

Vzhledem k tomu, že je žádoucí, aby knihovny pro zrakově postižené byly chápány jako plnohodnotné knihovny, které svým uživatelům poskytují služby srovnatelné se službami ostatních knihoven, je třeba, aby byl fond zpracováván pomocí automatizovaného knihovnického systému za užití standardů platných v České republice (AACR2, MARC 21, Unimarc). To umožňuje kompatibilitu mezi katalogy jednotlivých knihoven a tvorbu souborných katalogů. Díky webovým rozhraním, které pracují nad databázemi knihovnických systému, je možné, aby si katalogy prohlíželi uživatelé internetu. Knihovnické databáze umožňují vkládat do bibliografických záznamů hypertextové odkazy na konkrétní elektronické dokumenty uložené v digitální knihovně. Z počítače připojeného k internetu je rovněž možné zjistit momentální přístupnost fyzických dokumentů, které jsou uložené na regále knihovny.

Knihovny pro zrakově postižené jsou většinou knihovnami hybridními, proto dokumenty, které vlastní, jsou uskladňovány dvojím způsobem. Elektronické dokumenty určené k zveřejňování online, jsou ukládány na server, hmatové tisky, zvukové knihy popřípadě CD vyžadují fyzický prostor pro uložení. Vhodné je řadit je podle druhů dokumentu.

Systém knihoven pro zrakově postižené

Výše popsané poznatky týkající se vybraných činností vyplývají ze zkušenosti knihovny Střediska pro pomoc studentům se specifickými nároky Masarykovy univerzity. Jedná se vlastně o tradiční knihovnickou metodiku obohacenou o požadavky, které na ni kladou specifika knihoven pro zrakově postižené. V České republice nejsou dána pravidla, jak knihovny pro zrakově postižené budovat a spravovat, což má některé nemilé důsledky. Mimo Masarykovu univerzitu neexistuje povinnost nakladatelů poskytovat elektronické verze vydaných knih pro potřeby zrakově postižených. Knihovny sice mají ze zákona právo vytvářet kopie publikací a budovat z nich sbírku, při jejich získávání jsou však odkázáni buď na dobrou vůli nakladatele, nebo na vlastí síly, které vyžaduje poměrně náročné skenování. Rovněž neexistuje jednotný způsob úpravy elektronických dokumentů, takže se uživatel může setkat s různými formáty dokumentů, které mají různou kvalitu. Bylo by žádoucí stanovit určitá pravidla pro úpravu elektronických zdrojů pro zrakově postižené, která by musel ten, kdo se zabývá jejich vydáváním dodržovat stejně, jako musí dodržovat jistá pravidla nakladatel tištěných publikací. Dalším nedostatkem je, že knihovny pro zrakově postižené obvykle zpracovávají svůj fond pomocí vlastních softwarových nástrojů bez dodržování mezinárodních knihovnických pravidel, což činí jejich katalogy nekompatibilními s běžnými knihovnickými systémy, a tak jsou de facto vyřazeny z jakéhokoliv jednotného systému. Nekompatibilita knihovních katalogů způsobuje rovněž, že materiály, které chce zrakově postižený uživatel získat, nejsou přístupné z jednoho místa na síti, ale jsou roztroušeny po různých internetových adresách.

K odstranění těchto nedostatků je třeba

• právně ošetřit možnost získání elektronické verze publikace od nakladatele,
• normativně stanovit pravidla pro úpravu a vydávání elektronických publikací pro zrakově postižené,
• zpracovávat fond pomocí automatizovaných knihovnických systémů v souladu s knihovnickými standardy,
• vytvořit jednotné internetové rozhraní, odkud by byly katalogy jednotlivých knihoven pro zrakově postižené přístupné.

Na těchto úkolech se pomalu rozvíjí spolupráce mezi knihovnami jednotlivých servisních center při vysokých školách a univerzitách. Žádoucí by však bylo rozšířit spolupráci i na ostatní knihovny pro zrakově postižené. Dosavadním výsledkem je Portál knihoven pro zrakově postižené studenty vysokých škol, z nějž jsou přístupné katalogy Střediska pro pomoc studentům se specifickými nároky MU (Teiresiás), Centra podpory samostatného studia zrakově postižených na ČVUT (Tereza) a nově je také dostupný katalog knihovny Univerzity Hradec Králové, v němž se nacházejí záznamy elektronických zdrojů pro zrakově postižené Tyflopedického kabinetu při Katedře speciální pedagogiky UHK. Portál umožňuje rovněž přístup do katalogu knihovny Masarykovy univerzity a katalogu knihovny Univerzity Karlovy v Praze.

Portál vysokoškolských knihovnen pro zrakově postižné

Skutečnost, že zrakově postižení uživatelé kompenzují svůj nedostatek pomocí jiných smyslů, se musí odrazit ve složení fondu knihoven shromažďujících dokumenty určené pro jejich potřebu a také na způsobu zpracování tohoto fondu. Fond těchto knihoven tvoří tyto skupiny dokumentů: a) dokumenty vnímatelné zrakem – knihy, časopisy atd. tištěné zvětšeným písmem, b) dokumenty vnímatelné sluchem –  zvukové knihy apod., c) dokumenty vnímatelné hmatem –  knihy, časopisy atd. tištěné v bodovém písmu, d) kombinované dokumenty –  elektronické zdroje určené k výstupu na počítači pomocí různých hardwarových a softwarových zařízení (zvětšovací programy, odečítače obrazovky, hmatové displeje).

Z toho je zřejmé, že nevidomý nebo slabozraký uživatel se bude řídit poněkud jinými kritérii při zadávání požadavku knihovně, než uživatel bez zrakového postižení. Důležité pro něj bude vědět (narozdíl od běžného uživatele, pro něhož je hlavním dokumentem tištěná kniha), v jaké formě je jím požadovaný informační zdroj k dispozici. Úkolem knihovníka je, aby umožnil uživateli přístup k dokumentům podle hledisek, která on požaduje, a zároveň neporušoval z důvodu kompatibility s jinými systémy knihovnická pravidla. Skromným řešením této problematiky by mělo být internetové rozhraní Portálu vysokoškolských knihoven pro zrakově postižené vyvíjené Střediskem (Teiresiás) pro pomoc studentům se specifickými nároky Masarykovy univerzity ve spolupráci s Oddělením knihovnických aplikací Ústavu výpočetní techniky Univerzity Karlovy.

Toto rozhraní pracuje nad běžnými knihovnickými systémy (např. Tinlib, Aleph atd.) a umožňuje prohlížení nejen knihoven pro zrakově postižené (Středisko Teiresiás, Centrum Tereza, UHK), ale i dalších knihoven používajících dva výše zmíněné knihovnické systémy. Takto navržené rozhraní nemá problémy s vyhledáváním v knihovnách zaměřených na jeden druh dokumentu ani knihovnách mající různorodý fond jako je například knihovna Střediska Teiresiás, která z hlediska složení fondu stojí uprostřed mezi knihovnami bez specializace na určitou skupinu lidí a knihovnami přímo zaměřenými na osoby se speciálními potřebami. Tato knihovna se nevyhýbá shromažďování tištěných monografií, pokud jsou z obsahového hlediska zajímavé, avšak převážnou část jejího fondu tvoří speciální dokumenty. Vzhledem ke způsobu zpřístupnění svých dokumentů zrakově postiženým uživatelům se jedná o knihovnu hybridní, která jednak umožňuje půjčování fyzicky přítomných dokumentů (jako Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana), jednak zpřístupňuje elektronické zdroje v prostředí internetu (jako Knihovna digitálních dokumentů organizace SONS). Řešení určitých knihovnických otázek spojených s knihovnami pro uživatele se specifickými potřebami může tedy být na této knihovně dobře vyzkoušeno. Jedním z prvních (i když doposud nedokonalých) výstupů je rozhraní Portálu vysokoškolských knihoven pro zrakově postižené přístupné z této internetové adresy: http://library.vse.cz/z3950/.

Blind friendly

Stěžejním požadavkem na internetové rozhraní pro prohlížení knihoven pro zrakově postižené je samozřejmě jeho přívětivost k nevidomému nebo slabozrakému uživateli. Rozhraní se vyznačuje jednoduchostí, textové informace jsou kombinovány s prvky, které se běžně využívají v prostředí internetu, jako jsou formulářová pole, rozbalovací seznamy, zaškrtávací pole, tlačítka, hypertextové odkazy apod. Linearita textu vstupního formuláře je podporována uspořádáním prvků sloužících k vyhledávání do jedné věty. Výsledkem dotazu je seznam číslovaných abecedně uspořádaných záznamů z katalogů různých knihoven, z něhož je možné zjistit základní informaci o požadovaném dokumentu a který slouží jako brána pro vstup do podrobných údajů o dokumentu, který je na úrovni základního bibliografického záznamu. Z výsledků je možný návrat zpět do formuláře, z podrobností se uživatel může vrátit zpět do výsledků nebo rovnou do vstupního formuláře. Rozhraní je tedy uspořádáno pouze do tří hierarchických úrovní, a je tak značně přehledné.

Kritéria vyhledávání

Jak již bylo řečeno, důležitou funkcí rozhraní, které slouží pro potřeby zrakově postižených, je možnost určit druh dokumentu, jaký uživatel chce vyhledat. Uživatel bez zrakového postižení počítá víceméně s tím, že si půjčí knihu nebo časopis a jiný typ dokumentu bude vyhledávat ve zvláštních databázích. Naproti fond knihovny pro zrakově postižené je ze své podstaty tvořen speciálními dokumenty a pro uživatele je důležité mít možnost najít požadovaný druh dokumentu, protože ne každý zrakově postižený čte Braillovo písmo apod.

Rozhraní umožňuje buď nezohledňovat druh dokumentu nebo vyhledávat v jednom ze čtyř základních druhů. Druh dokumentu může uživatel vybrat pomocí rozbalovacího seznamu. Možné je vyhledávat v dokumentech typu: libovolného, elektronického, hmatového, zvukového, tištěného.

Při vlastním zadávání dotazu si uživatel nejprve zvolí v seznamu, v jakých polích záznamu chce najít zadávaný řetězec znaků. Zatím jsou nabízeny tři základní pole: název, autor a předmětová hesla.

Pak může do formulářového pole zadat dotaz, který lze kombinovat pomocí tří logických spojek volitelných pomocí rozbalovacího seznamu s druhým formulářovým polem, které stejně jako první umožňuje vyhledávání ze tří polí záznamu. Spojka a zároveň odpovídá konjunkci, spojka nebo disjunkci, pomocí spojky ale neplatí že je možné vyloučit z vyhledávání určitý řetězec znaků.

Dotaz se odešle pomocí tlačítka hledej.

Formulář vyhledává v knihovnách, které je možné nastavit pomocí seznamu se zaškrtávacími poli. Dopředu nastavené jsou knihovny pro zrakově postižené Střediska Teiresiás a Centra Tereza.

Počet na stránce zobrazených záznamů je nastavitelný pomocí rozbalovacího seznamu. Možnosti jsou: 3, 5, 10 a 20 záznamů na stránku.

Obr. 2: Vyhledávací formulář

Výsledky dotazu

V seznamu se objeví vyhledané záznamy z katalogů různých knihoven, v případě neomezení dotazu na jeden druh dokumentu i záznamy různých druhů dokumentů. Pokud dotazu vyhovuje méně než 150 záznamů (jinak je potřeba dotaz zúžit), zobrazují se jednotlivé údaje o dokumentech v abecední pořadí v této podobě: název, druh dokumentu, datum vydání a odkaz na podrobné údaje z katalogu určité knihovny.

Obr. 3: Výsledky hledání

Po kliknutí na odkaz podrobné údaje z katalogu se zobrazí záznam požadovaného dokumentu.

Struktura podrobných údajů o dokumentu záměrně odpovídá základnímu bibliografickému záznamu včetně pořadí informací a interpunkce.

Obr. 4: Podrobné údaje záznamu

Vstup do digitální knihovny

Slovo knihovna vyvolá představu budovy, kde jsou uloženy knihy a kam přichází uživatel, aby si knihu vypůjčil. To je však značně zúžený pohled. V širším slova smyslu knihovna znamená uspořádanou sbírku informací, tj. znakově zaznamenaných výpovědí o světě, jejichž získání nevyžaduje fyzickou přítomnost uživatele v místě uložení. Jakýkoliv nástroj nepřímé komunikace (pošta, telefon, telegraf) umožňuje uživateli získat informace, aniž by musel být v místě, kde jsou uloženy. Nicméně v době elektronické komunikace se tato možnost stává zjevnou.

Příkladem mohou být digitální knihovny, tedy uspořádané sbírky informací v elektronické podobě, k nimž je možný přístup za pomoci sekundárních a terciárních pramenů neboli metadat a které jsou přístupné prostřednictvím počítačové sítě. Pro běžného uživatele, nemyslím tím vědecké pracovníky apod., je digitální knihovna spíše nouzovým řešením v situaci, kdy nemůže získat dokument v tištěné podobě. Naproti tomu pro zrakově postiženého uživatele znamená digitální knihovna největší zdroj informací. Právě možnost v elektronické podobě uchovávat a zprostředkovávat informace znamená obrovský posun ve zprostředkování vzdělání zrakově postiženým.

Internetové rozhraní Portálu vysokoškolských knihoven pro zrakově postižené by představovalo pouze zajímavou hračku pro prohlížení katalogů různých knihoven, jehož možnost využívat je v praxi by však byla velmi malá, kdyby neumožňovalo dostat se přímo k požadovanému elektronickému dokumentu. Jak bylo výše řečeno, zrakově postižený uživatel má možnost zvolit si, který druh dokumentu chce vyhledat. Rozhodne-li se pro dokumenty, které jsou fyzicky přítomné v dané knihovně jako jsou tištěné monografie, knihy v hmatovém písmu, zvukové dokumenty nebo elektronické zdroje na CD, zjistí pouze, zda knihovna daný dokument vlastní či nikoliv a podle toho se rozhodne, jestli zajde do knihovny, aby si jej půjčil, nebo napíše pracovníkům knihovny, aby mu jej zaslali. V případě, že se rozhodne vyhledávat elektronické zdroje nacházející se v digitální knihovně, pak mu rozhraní umožní získat dokument přímo.

Z tohoto důvodu bylo přidáno do základního záznamu pole, do nějž se uvádí internetová adresa elektronického dokumentu. Údaje v tomto poli se zobrazují jako hypertextový odkaz na konkrétní místo na internetu, kde se nachází požadovaný dokument. Po zadání uživatelského jména a hesla, si může čtenář uložit elektronický zdroj přímo na disk svého počítače.

Obr. 5: Přístup do digitální knihovny

Možnost prohledávání ostatních knihoven

I když primárním zájmem zrakově postiženého uživatele je dozvědět se o dokumentech ve fondu knihoven, které jsou budovány přímo pro jeho potřeby, jistě ocení možnost prohlížení i jiných knihoven. Jelikož naše rozhraní pracuje nad běžnými knihovnickými sys-témy, není problém, aby umožňovalo přístup i k jiným knihovnám než jsou knihovny Střediska Teiresiás, Centra Tereza a Tyflopedického kabinetu UHK. Vzhledem k tomu, že výše jme-novaná pracoviště, podporují studenty se specifickými nároky studující na vysokých školách, bude rozhraní umožňovat v první fázi přístup do vysokoškolských knihoven. V současné době je možné prohlížet souborný katalog Univerzity Karlovy a souborný katalog Masarykovy univerzity.

Závěr

Internetové rozhraní Portálu vysokoškolských knihoven pro zrakově postiže-né je jednoduchý a užitečný nástroj k přístupu do katalogů knihoven určených nejen zrakově postiženým, ale i ostatním uživatelům. Respektuje knihovnická pravidla, a tím si ot-vírá cestu k vyhledávání ve velké části knihoven v České republice i v zahraničí. V rámci těchto pravidel se na druhou stranu snaží o neopomíjení specifických nároků, které na ně kladou zrakově postižení uživatelé. Pestré složení fondu knihoven, pro které bylo vytvořeno, spolu s požadavkem kompatibilnosti je staví doprostřed mezi internetová rozhraní běžných knihoven (která jsou zřídkakdy přívětivá zrakově postiženému uživateli) a rozhraním vytvo-řeným přímo pro potřeby zrakově postižených, která umožňují prohledávání jim určených knihoven jako je rozhraní Knihovny a tiskárny pro nevidomé K. E. Macana a Digitální knihovny dokumentů Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých.

V současné době popsané internetové rozhraní je stále ve fázi vývoje. Představeny byly pouze jeho základní a nezbytné funkce, které snad budou v budoucnu rozšířeny o další možnosti.