8. mezinárodní konference evropských knihovnických konsorcií

0 comments

Autoři:

Nová, Hana

Katolická, Barbora

Vydání:

2006, ročník 10, číslo 11

Rubrika:

Zprávy, reportáže a glosy

V pořadí osmá mezinárodní konference evropských knihovnických konsorcií (ICOLC) se konala od 11. do 14. října 2006 v Římě. Jejími organizátory byla italská konsorcia CASPUR a CILEA. Konference se zúčastnilo 132 delegátů z 28 zemí, kteří reprezentovali 42 konsorcií. Z mimoevropských zemí byla zastoupena Brazílie, USA, Kanada, Čína a Japonsko. Celkem odeznělo 34 příspěvků.

Společným tématem prvních prezentací byly perspektivy ekonomických změn v publikování. Zástupci fy Elsevier informovali o zahájení spolupráce s Čínou, Indií a rozvojovými zeměmi. Čínský trh je pro západní vydavatele perspektivní a zajímavý, již nyní Elsevier spolupracuje s domácími čínskými vydavateli, např. Red Elsevier China. Zároveň si je světové vydavatelství vědomo problémů s jazykovou bariérou a také s nedostatečnou informační infrastrukturou, pouze na čínských univerzitách je přístup k internetu uspokojivý. Vzrůstající vliv výsledků čínského vědeckého poznání je patrný z nárůstu publikovaných čínských odborných článků (přesto, že je vědecké prostředí kontrolováno státem) a zdá se, že bude ovlivňovat globalizaci v informační sféře. Elsevier proklamuje spolupráci založenou na respektování místních vydavatelství, chce přispět ke zvýšení kvality čínských odborných časopisů a umožňuje přístup do čínských databází prostřednictvím služby ScienceDirect (v září 2005 byl čínskou národní knihovnou zpřístupněn digitální portál s 37 čínskými databázemi). V Indii také dochází k poměrně rychlému nárůstu odborného publikování, avšak jazyková bariéra daná velkým množstvím používaných jazyků je zde mnohem větší. Pro rozvojové země existují programy na podporu dostupnosti odborných informací většinou ze zemědělských oborů, např. projekty HINARI a AGORA, Elsevier se do těchto programů také zapojuje. Poněkud odlišný názor na perspektivu čínské vědy prezentoval zástupce univerzitní knihovny z japonské univerzity Chiba, který především zdůraznil, že čínská věda je orientována pročínsky a státní kontrola je velmi silná. Porovnával výši státní finanční podpory vědy v Číně, Japonsku a USA. Knihovny nabádal k opatrnosti při získávání čínských odborných informací.

Neziskové vydávání odborných časopisů je cílem anglické asociace ALPSP. Byla založena v roce 1972, v současné době sdružuje na 360 členů ze 40 zemí a v osmi tematických kolekcích nabízí v elektronické podobě 627 titulů. Dále byl představen projekt, který se zabývá problematikou změny vydavatelů u časopisů dostupný na www.projecttransfer.org. Při změně vydavatele dochází také ke změně přístupových práv, přístupy do archivů, mění se linky do knihovních OPACů apod. Projekt odkazuje na studii fy Blackwell a snaží se najít společné řešení pro vydavatele i pro knihovny a stanovit pravidla, která by měla být při změně dodržována.

Důležitým tématem byla problematika měření využívání online informačních zdrojů, a to z pohledu celého konsorcia s možností sledování nejrůznějších položek a jednoduchou správou zpřístupňovaných databází. Byl prezentován projekt SUSHI (Standardised Usage Statistics Harvesting Initiative), který řeší problematiku systematického sběru dat o využívání online informačních zdrojů od různých vydavatelů. Jedná se o efektivní řešení výměny dat založené na modelu dotazů a odpovědí prostřednictvím webové služby. SUSHI je webová služba, která posílá dotaz ve formátu XML k poskytovateli dat (vydavateli) a obdrží odpověď opět v XML formátu obsahující zprávy o využívání online informačních zdrojů dle metodiky COUNTER. Hlavními řešiteli projektu jsou EBSCO Information Services, ExLibris, Innovative Interfaces, Cornell University a Harvard University. Od září 2006 je dostupná zkušební verze a probíhá testování na univerzitách z řešitelského týmu. Potřebu získávat statistiky pro celé konsorcium bylo obsahem dalšího příspěvku, který popisoval projekt JURO4C. S využitím položek COUNTERu byla vytvořena webová služba, statistická data lze získávat podle nejrůznějších položek, které konsorcium potřebuje pro vyhodnocování využívání zdrojů, pro získávání nových a pro vyjednávání s vydavateli. Potřeba získávat statistiky pro konsorcium akademických knihoven vedla také v Kanadě v r. 2001 (s finanční podporou státu) ke zprovoznění společného portálu. Základem pro statistická vyhodnocování je článek, který byl stažen, prohlédnut nebo vytištěn. Prostřednictvím portálu je zpřístupněno více než 7700 odborných plnotextových časopisů od 15 akademických vydavatelství. Zazněly informace o projektu MINES (Measuring the Impact of Networked Electronic Services). Metodologii z tohoto projektu využilo kanadské konsorcium univerzitních knihoven (OCUL) k průzkumu: kdo jsou uživatelé online informačních zdrojů (studenti, doktorandi, knihovníci, akademičtí pracovníci), kde jsou online informační zdroje využívány (v knihovně, na univerzitě, mimo univerzitu), kdy a proč jsou využívány (výzkum, výuka, jiné aktivity). Bližší informace o projektu s výsledky průzkumu v kanadském akademickém prostředí jsou na adrese http://www.libqual.org/documents/admin/FINAL%20REPORT_Jan26mk.pdf. Analýzou využívání jednotlivých titulů vydavatelství Wiley se zabývalo turecké konsorcium ANKOS a zástupci italského konsorcia CIBER informovali o sledování využití databází Web of Science a SCOPUS v období let 2001 až 2006. Zatímco u databáze SCOPUS došlo v roce 2001 k prudkému nárůstu a dále postupnému poklesu, u Web of Science využívání roste jen s nepatrnými výkyvy. Konsorcium CIBER si pro sledování dat také vytvořilo portál, který mimo jiné umožňuje porovnávat využívání databází podle oborů nebo vyhodnocovat nejvíce využívané časopisy. Podle vědních oborů jsou dostupné databáze sledovány také finským konsorciem FinElib. Toto konsorcium se statistikami zabývá od roku 1998; statistiky jsou podkladem pro přípravu strategických úkolů konsorcia. Jedním z důležitých úkolů bylo porovnání hodnocení dostupnosti a relevantnosti elektronických informačních zdrojů z hlediska studentů, výzkumných pracovníků a vyučujících na vysokých školách, které proběhlo v letech 2001 a 2005.

Velký počet příspěvků byl také věnován problematice dlouhodobého uchovávání a zpřístupňování dokumentů v elektronické podobě. Byly prezentovány závěry z dotazníku, kterým byla obeslána evropská i americká konsorcia v září 2006. Na dotazník s deseti otázkami, které se týkaly především názoru na uchovávání a zpřístupňování e-zdrojů, odpovědělo 35 konsorcií zajišťujících na 1 200 licencí. Ukázalo se, že problém je pokládán za velmi důležitý, avšak knihovny a konsorcia mají na jeho řešení jiný pohled. Na otázku, kdo by měl nést zodpovědnost za uchovávání e-zdrojů, byly naznačeny čtyři možnosti – národní knihovna, konsorcium, vydavatelé nebo třetí strana. Dosavadní iniciativy v této oblasti jsou podrobně uvedeny v publikaci vydané v říjnu 2006 Cornell University, jsou zde shrnuty základní otázky (kdo, kde, jak, co a kdy se má uchovávat) a řada doporučení pro knihovny i pro vydavatele. Služby uchovávání a zpřístupňování jsou podstatou prezentovaného projektu Portico. Jedná se o iniciativu JSTOR podporovanou Mellonovou nadací a Library of Congress. Jde o vytvoření centrálního archivu, do kterého budou vydavatelé za poplatek ukládat e-zdroje a knihovnám budou, opět za poplatek, tyto zdroje zpřístupňovány. Zatím na projektu spolupracuje 23 vydavatelů a uloženo je více než 5100 titulů. Dalším projektem, který se zabývá touto problematikou, je Clockss University v Edinburghu. Je založený na spolupráci sedmi knihoven a 12 vydavatelů, s pomocí moderních technologií byl vytvořen software Lockss. Následující příspěvek informoval o zavedení pilotního projektu založeného na technologii Lockss na 30 anglických univerzitách po dobu dvou let. Dále byl představen projekt Kopal, realizovaný za finanční podpory ministerstva školství v německé národní knihovně. Je zaměřen na řešení problému rychle se měnících technologií a formátů digitálních informací; na projektu spolupracuje také německá pobočka firmy IBM.

Změny v licenčních modelech oznamovala prezentace JISC (Joint Information Systems Committe). Byla připravena další verze modelu při uzavírání licencí s vydavateli – Nesli2. Je zaměřena na stanovení multilicenčních přístupů a autorizaci prostřednictvím technologie Shibboleth.

Z posledního dne jednání konference byla velmi zajímavá prezentace výsledků dlouhodobého sledování evropského vydavatelského trhu. Bylo analyzováno 2700 časopisů z přírodních a technických věd a medicíny. Mezi hodnocené položky patřila mimo jiné např. cena, impakt faktor a také to, jak dlouho časopis vychází. Bylo konstatováno, že mezi roky 1975 a 1995 vzrostla cena časopisů o 300 % a od roku 1990 stoupá každoročně o 9 %. Vydavatelé se v souvislosti s iniciativami Open Access obávají poklesu odběru tištěných titulů. Jednou z možností, jak tyto obavy zmírnit, je stanovení embarga na zpřístupnění titulů v elektronické podobě. Byla také zmíněna otázka DPH, která zatěžuje rozpočty evropských knihoven. O zkušenosti s německou národní licencí se podělila zástupkyně univerzity v Göttingenu. V roce 2004 Německá nadace pro výzkum (DFG) začala v knihovnách financovat vytváření digitálních sbírek a online zpřístupňování databází. Národní licence je tady však chápána jako licence akademická. Nadace domlouvá licenční podmínky, spravuje webové stránky s nabídkou dostupných databází, jsou samozřejmě také sledovány statistiky využívání zdrojů. Časopisy, zahrnuté v databázích, jsou dostupné přes portál Elektronické knihovny časopisů (EZB).

V průběhu jednání konference odezněla řada příspěvků, které informovaly o různých aktivitách konsorcií. Bylo představeno čínské konsorcium CALIS, založené v roce 1997 pro akademické instituce. Kromě získávání elektronických informačních zdrojů se zabývá také otázkami otevřeného přístupu a dlouhodobého uchovávání a zpřístupňování informací. Konsorcium zprovoznilo informační portál, jeho fungování finančně zajišťuje ministerstvo školství. Nadací zřízenou již v roce 1951 ministerstvem školství je vlastně brazilské konsorcium CAPES. Jeho cílem je podpora vzdělávání a přístupu k vědeckým informacím. Zahrnuje na 183 institucí a jeho prostřednictvím je zpřístupněno na 123 databází. Zástupce kalifornského konsorcia SCELC představil interní databázi pro konsorcium, která poskytuje nejrůznější informace pro členy konsorcia - o licencích, dodavatelích, cenách apod. Databázi si je možné vyzkoušet v demoverzi. O přípravě nové strategie na roky 2007-2015 informovalo finské konsorcium FinElib. Bylo zhodnoceno pětileté období činnosti konsorcia eIFL.net. Toto konsorcium vzniklo na základě iniciativy Sorosovy nadace s hlavní myšlenkou zpřístupnit odborné informace i pro rozvojové země. V současné době má konsorcium na 50 členů a kromě získávání přístupu k e-zdrojům pomáhá při zakládání konsorcií v jednotlivých zemích, pořádá nejrůznější odborné semináře, podporuje Open Access a spolupracuje s dalšími projekty.

Témata konference byla velmi zajímavá, odrážela aktuální celosvětovou problematiku v oblasti elektronických informačních zdrojů. Další informace a odkazy na jednotlivé prezentace jsou na adrese http://icolc06.briccaevents.it. V roce 2007 bude místem jednání konference ICOLC švédský Stockholm a hlavním organizátorem bude konsorcium Bibsam.

V rámci doprovodného programu konference se uskutečnila návštěva historické knihovny Biblioteca Angelica. Tato knihovna vznikla na počátku 16. století z daru augustiniánskému řádu a v současné době shromažďuje na 200 000 svazků, z toho 2400 rukopisů především italské provenience. Obsahově je zastoupena hlavně náboženská literatura a díla o italské literatuře.