Název srpnového úvodníku je aluzí na sbírku povídek anglické autorky Joanne Harrisové (Jiné světy, jiní lidé; známý film Čokoláda, který byl natočen podle autorčiny předlohy, patří k nezapomenutelným uměleckým zážitkům).

Jakou to jinakost světů, lidí i perspektiv máme na mysli? Jako první je po ruce samozřejmě jinakost související s letním cestováním, které je s prázdninovými měsíci spojeno zcela neodlučně. Na našich cestách se často dostáváme do neznámých krajů, poznáváme nové lidi, otevírají se nám nezvyklé pohledy. Pokud jsme vůči všem těmto podnětům dostatečně otevření, z cest se vracíme změnění a věci, které nás obklopují, jsme najednou schopní nazírat jinýma očima. K článkům aktuálního čísla zprostředkovávajícím tyto cestovatelské zážitky můžeme zařadit toruňský fotografický deník Petry Jedličkové (od našich severních sousedů pocházejí i inspirativní zkušenosti s bibliografickým zpracováním a správou elektronických časopisů), zprávu z hruboskalského CASLINu 2006, pozvánku do karlovarského eurocentra, virtuální návštěvu Aleše Brožka v Krajské vědecké knihovně v Liberci a koneckonců i ostravský příspěvek do sbírky ikariálií. Zpráva o architektonické soutěži na návrh nové budovy Národní knihovny ČR pak dokládá, že odborníci ze všech kontinentů (vyjma Antarktidy) naopak míří k nám.

Pokud se ponoříme o úroveň hlouběji, dostaneme se k podstatnějším otázkám jinakosti, které souvisejí, obecně řečeno, s podobou naší budoucnosti. Jakub Štogr svým článkem o inovacích, kreativitě a tzv. druhém životě dokazuje, že může jít o úvahy zcela konkrétní a velmi inspirativní. Článek je sice psán poněkud rozevlátým slohem a zpočátku se jeho téma může zdát odtažité, ale vydržte do konce a budete coby čtenáři odměněni podstatnými podněty pro vaše další přemýšlení. Domníváme se totiž, že článek J. Štogra naznačuje a na příkladech ilustruje cesty, kterými by se mohla vydat i česká společnost (a potažmo i česká ekonomika) – totiž postupně se vymanit z role automobilové manufaktury a zaměřit se na rozvoj nových technologií souvisejících s počítačovými sítěmi, mobilní komunikací a virtuální spoluprací. Za jistý pandán ke Štogrově článku lze považovat odlehčený, ale opět myšlenkově podnětný text Jana Rylicha o „kyberzávislácích“, který pěkně ilustruje teorii šíření inovací nastíněnou právě v příspěvku J. Štogra.

A do třetice nás do zcela jiných, často neuchopitelných světů zavede ve svém dalším textu opět J. Rylich, který přibližuje příspěvky a diskuse proběhlé na pražském kolokviu věnovaném francouzskému filozofu Michelu Foucaultovi. Pro někoho pak ještě o něco méně srozumitelné mohou být světy české legislativy a úředních šimlů, které ve svém článku pěkně odhaluje Ivo Brožek.

Tak se nám v těch různých světech neztraťte, abyste si i za měsíc mohli přečíst další číslo časopisu Ikaros, které vám snad také otevře některé nové perspektivy a představí vám další lidi s podnětnými názory a myšlenkami.