Podle názoru většiny Čechů patří slovo politika do skupiny slov začínajících písmenem "p", které se ve slušné společnosti nemají používat, a pokud jej člověk použít musí, tak zásadně ve spojení s dalšími slovy z této skupiny. Osamocený výskyt je povolen pouze ve větě "O politiku se nezajímám, mám svých starostí dost".

V jazykovědě sice nejsem odborníkem, ale proti tomuto pravidlu mám silné výhrady. Přehlédnu-li historický fakt, že hromadné hroby jsou plné lidí, kteří se o politiku nikdy nezajímali, tak politika vstupuje do našich životů příliš často na to, aby ji mohl člověk ignorovat.

Politika má mnoho podob a omezovat její význam pouze na oblast profesionální politické práce je nejen hloupé, ale i velmi nebezpečné. Ponechat veškerou starost o věci veřejné placeným politikům je stejně moudré jako ponechat veškerou péči o své vzdělání učitelům. Na druhé straně účast na výběru politických představitelů by měla být samozřejmostí, ne snad proto, že je to správné podle společenských konvencí, ale proto, že je to přirozený projev pudu sebezáchovy. Zajíc také většinou neutíká určitým směrem proto, že je nadšen tím, co ho tam čeká, ale mnohem spíše proto, že z jiného směru cítí lišku.

Do parlamentu volíme 200 lidí a jelikož 99% účast ve volbách s jednou kandidátkou je minulostí, reálnou šanci být zvolen má nejméně 400 lidí. Jenže možnost svobodné volby ještě není to samé jako možnost volby odpovědné. A k odpovědné volbě člověk potřebuje informace, a to i takové, které mohou připouštět řadu interpretací nebo být zavádějící. Pro ty, kteří věří ve znamení prozřetelnosti (mezi které řadím i argumentaci zdravým selským rozumem), bych jako výbornou studijní literaturu doporučil knihu Mein Kampf velmi úspěšného představitele tohoto myšlenkového směru.

Bylo by samozřejmě skvělé, kdybychom každému kandidátovi mohli dát na začátku volební kampaně kouzelný nápoj pravdy a pak jen čekat, co se dozvíme, ale jelikož se většina čarodějů dala na politiku, tak jsou tyto nápoje nedostatkovým zbožím. Když už se nemůžeme podívat politikům do duše, můžeme se alespoň pokusit objevit odrazy jejich myšlenek a skutečných záměrů v zrcadle minulosti.

Naštěstí se ještě žádnému politikovi nepodařilo zahladit stopy, které po sobě zanechal v různých novinách, tiskových zprávách, proslovech nebo hlasování v parlamentu. Samozřejmě, že tyto stopy jsou skryty v nánosu ostatních informací, ale když paleontolog dovede nalézt kostru ještěra starého stovky miliónů let, tak není důvod, proč by informatik nemohl nalézt libovolnou informaci, když se obrní trpělivostí a bude mu přát trocha štěstí.

Informací je však tolik, že není možné čekat až na chvíli, kdy budou všechny potřebné zdroje nahromaděny a zpracovány. Podle kuloárních zpráv z astronomické komunity se Slunce zhlédlo v červených obrech a tím by mohlo přerušit takto cílený projekt před úspěšným završením a tak nezbývá, než publikovat průběžné výsledky mnohem dříve.

Na adrese www.lidem.org naleznete projekt, který mapuje stopy 502 kandidátů Voleb 2006 v archivech internetu, tedy zejména v článcích českých novin a časopisů.

V každém volebním kraji je sledováno prvních sedm kandidátů na kandidátních listinách ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS a Strany zelených, tedy stran, které se v posledních měsících pohybují podle průzkumů veřejného mínění nad hranicí volitelnosti. V případě ČSSD a ODS byly seznamy doplněny o několik dalších jmen v krajích, ve kterých mají tyto strany šanci získat více než 7 mandátů.

Dostal jsem několik mailů od příznivců ostatních stran s výčitkou, že tyto strany diskriminuji. Bohužel, zahrnutí nové strany by znamenalo rozšíření o 98 jmen už tak obtížně zvládnutelného seznamu kandidátů. Ignorování dalších stran je sice diskriminačním, ale efektivním řešením problému. Osobně bych si přál, aby některé z těchto stran figurovaly v průzkumech výše a já měl důvod je zařadit, ale rozšířit povědomí o "sympatických" stranách nebylo cílem. Průzkumy volebních preferencí jsou často napadány jako zkreslené nebo politicky motivované. Jelikož se o statistiku trochu zajímám, tak jsem si celkem vědom matematických i psychologických problémů spojených s těmito výzkumy, ale lepší kritérium neznám.

Ke každému poslanci se snažíme nalézt základní osobní údaje, bohužel je až zarážející, jak obtížný úkol to může být. Většina kandidátů nemá vlastní internetové stránky, což zejména u současných poslanců překvapuje. V rámci projektu byla zpracována data volebního serveru ČSÚ, takže u každého kandidáta lze nalézt informace o jeho dřívějších účastech ve volbách do Poslanecké sněmovny. Současní poslanci mají na stránkách také odkazy na parlamentní stránky mapující jejich činnost, a to včetně účasti na hlasování (všichni poslanci jsou podle tohoto kritéria porovnáni v jednom z indexů).

Velmi důležitým údajem jsou výsledky simulací voleb, které naznačují, jakou šanci má kandidát na zvolení. V současnosti jsou na stánkách publikovány výsledky 23 simulací. Údaje o pravděpodobnosti zvolení jsou udávány u každého odkazu na kandidáta v seznamech stran, krajů nebo třeba kandidujících žen (kterých bude s vysokou pravděpodobností méně než 40 a možná méně než 30).

V současné době hledáme informace o jednotlivých kandidátech, které pak třídíme podle jednotlivých témat. Ve chvíli, když píšu tyto řádky, projekt odkazuje na 1209 citací a každým dnem několik desítek citací přibývá. Při této rychlosti je zřejmé, že formální správnost citací není a nemůže být prioritou. Každá citace vede na zdroj, na který jsme narazili, i když to byla jen kopie článku publikovaná v jiném zdroji.

Z každého článku vybírám několik slov nebo vět k jednotlivým tématům tak, aby si mohl každý vybrat ty články, které jej nejvíce zajímají, a zároveň si udělat představu o názorech kandidáta (např. premiéra Jiřího Paroubka), zástupců všech stran na dané téma (vysoké školy) nebo kandidátů za jednotlivé strany (osobní ODS).

S hledáním materiálů mi velmi pomohli studenti oboru Informatika a chemie, z nichž zejména studenti druhého ročníku Iva Forstová a Kryštof Dibusz strávili vyhledáváním informací mnoho hodin.

Ačkoli se projekt v současnosti jmenuje "Volby 2006", volbami nekončí. Mým dlouhodobým záměrem je z lidem.org vytvořit místo, které bude zastřešovat projekty věnované různým aspektům demokracie a svobody. Vedle projektu Volby 2010 (který začíná 4. června 2006) bych se chtěl v nejbližších měsících věnovat technologiím, které mohou mít výrazný dopad na naši osobní svobodu, jako např. RFID.

Pokud by se někdo ze čtenářů chtěl na projektech podílet, napište mi, prosím, na adresu volby@lidem.org. Na oplátku za pomoc s lidem.org mohu v případě zájmu nabídnout "rychlokurzy" XML technologií v průběhu letních měsíců - a s XML si docela rozumím. A když objevíte třeba jen jediný odkaz, který se týká některého politika a přijde vám zajímavý, pošlete mi jej na stejnou adresu.