UNESCO-CEI Workshop on Information Literacy Initiatives for Central and South East European Countries
Pracovní seminář zaměřený na problematiku zvyšování informační gramotnosti v regionu střední a jihovýchodní Evropy se konal 28.-29. 3. 2006 ve slovinské Ljubljani. Setkali se zde experti zabývající se informační gramotností a informačním vzděláváním v prostředí knihoven a vysokých škol. Jednalo se o vůbec první setkání tohoto druhu ve zmíněném regionu, na kterém se sešlo cca 45 zástupců 19 zemí, mj. odborníci z Polska, Slovenska, Maďarska, Ukrajiny, Rumunska, Albánie, hostitelského Slovinska, ale i z Itálie, Rakouska a Austrálie. V přednáškách a diskuzích se účastníci zabývali zejména následujícími tématy:
- Význam informační gramotnosti pro život ve znalostní společnosti.
- Současné aktivity na poli informační gramotnosti v celosvětovém kontextu.
- Způsoby řešení problematiky zvyšování informační gramotnosti v jednotlivých zemích regionu.
- Informační vzdělávání v prostředí vysokých škol.
- Vytvoření souhrnu doporučení, která by vedla ke zlepšení úrovně informační gramotnosti v daném regionu.
Úvodní příspěvky semináře přednesli zástupci institucí, které se na pořádání semináře podílely. Vystoupil tak zástupce slovinského ministerstva pro vysoké školy J. Možina, zástupce Central European Initiative S. Radovanovič a ředitel International Center for Promotion of Enterprises B. Lukman. Následoval příspěvek zástupce UNESCO Abdelazize Abidy, jenž se věnoval významu informační gramotnosti pro rozvoj společnosti a její vzdělanostní úrovně. Další přednášky úvodní sekce semináře se zabývaly iniciativami a důležitými událostmi, které se na toto téma uskutečnily ve světě a na kterých se pracuje v Evropské unii.
Poté následovaly příspěvky o situaci v jednotlivých zemích. Byla to jedna z nejpodnětnějších částí semináře, v jejímž rámci vykrystalizovaly rozdíly mezi členskými a kandidátskými zeměmi Evropské unie. Kandidátské země ještě stále řeší základní, dalo by se říci i „existenční“ problémy související se zajištěním základních informačních zdrojů a technologií, které by k těmto zdrojům umožnily přístup. Na druhé straně, země jako Slovinsko, Polsko, Slovensko, Maďarsko a Česká republika se už věnují otázkám, jak naučit své obyvatele využívat všech technologií a informačních zdrojů, které mají k dispozici. Typickou je v této oblasti situace na českých vysokých školách, kde se potřeba vzdělávat studenty a pedagogy tak, aby byli schopni a motivováni pracovat s databázemi, které školy za velké peníze nakupují, ukázala jako palčivá již před několika lety.
V průběhu této části programu a po jejím skončení se rozpoutala velmi živá debata, která probíhala po zbytek semináře a která všem zúčastněným umožnila vyjasnit si některé nesrovnalosti, např. v otázce terminologie a definic některých základních pojmů. Za jeden z velmi důležitých výstupů jednání považujeme závěr, že informační gramotnost je možné rozvíjet i v prostředí (ve společnosti), kde informační technologie a přístup k elektronickým informačním zdrojům jsou – z finančních či politických důvodů – na velmi nízké úrovni. Dalším bodem, na kterém se všichni zúčastnění shodli zcela bez výjimky, je skutečnost, že rozvoji informační gramotnosti musí být věnována pozornost již od těch nejnižších stupňů vzdělávacího systému, a že by k němu mělo docházet na základě spolupráce školy, rodiny a informačních institucí (knihoven, mediaték aj.).
Druhý den jednání byl zahájen blokem prezentací o programech informačního vzdělávání v prostředí vysokého školství. Vystoupili zástupci Chorvatska, Slovenska, Slovinska, Bulharska a České republiky. Součástí této sekce byl i příspěvek o průzkumu informační gramotnosti, který byl uskutečněn na univerzitě ve slovinském Mariboru. Tato prezentace rozpoutala debatu o možnostech hodnocení dopadu a efektivity informačního vzdělávání. Další příspěvek, který přednesl dr. Ralph Catts z Austrálie, byl věnován základním principům informačního vzdělávání na vysokých školách.
Závěr dvoudenního semináře byl ve znamení diskuze nad shrnutím nejdůležitějších bodů jednání a z nich vyplývajících doporučení pro země střední a jihovýchodní Evropy, která by měla pomoci při stanovení dalšího postupu při zvyšování informační gramotnosti v tomto regionu. Tato doporučení byla adresována i organizaci UNESCO. Diskutována byla i plánovaná publikace „Information Literacy Platform and Action Plan for Central and South East European Countries: Policy Recommendation and Practical Directions“. Jedná se o materiál, který by měl zlepšit povědomí o problematice informační gramotnosti v institucích, které jsou (či by měly být) aktéry na poli jejího zvyšování. Jedná se například o příslušná ministerstva, vedení univerzit, vedení základních a středních škol, organizace neziskového sektoru, knihovny, profesní organizace (knihovnické a pedagogické), krajské úřady apod. Zvláštní pozornost bude třeba věnovat institucím, které participují na vzdělávání budoucích pedagogů či zajišťují programy celoživotního vzdělávání pro pedagogy. Anglická verze dokumentu by měla být dokončen letos v létě, následovat bude překlad do národních jazyků jednotlivých zemí v regionu a jeho distribuce na příslušná místa. Ve fázi nápadu je i projekt na vytvoření regionálního portálu, který by se stal výchozím bodem pro přístup k různým materiálům, které souvisí s touto problematikou. Pedagogové i knihovníci by zde mohli čerpat inspiraci pro informační vzdělávání na svých školách a ve svých knihovnách. Pracovní název tohoto portálu je „Clearinghouse for Information Literacy and Lifelong Learning (CoIL-LL)“.
Závěrem lze dodat snad jen to, že na konferenci se setkali lidé ze zemí, které k sobě mají blízko nejen geograficky, ale i podobnou historickou a politickou zkušeností. Účasníci měli možnost věnovat se konkrétním záležitostem a navrhovat konkrétní kroky, které by vedly ke zlepšení situace. To se podařilo a potvrzeno by to mělo být vydáním výše zmíněné publikace a její distribucí na příslušná místa. Věříme, že Česká republika bude v oblasti informační gramotnosti a jejího zvyšování stále v centru dění a bude svými dosavadními zkušenostmi moci přispívat k řešením některých problémů.