Digitalizace nabírá díky zlepšujícím se a zlevňujícím technologiím stále vyšších obrátek. Do nul a jedniček se převádí vše myslitelné od knih, časopisů, lékařských snímků a map, přes zvuky a videa až po televizní vysílání. Mě osobně a doufám, že i čtenáře Ikara zajímá nejvíce problematika digitalizace prvně zmíněných druhů dokumentů. Google přeřadil v digitalizaci knih na vyšší rychlostní stupeň svým projektem Google Print, později přejmenovaným na Book Search a Library project. Vyvolal tím velkou diskuzi a podnítil snahu dalších, zejména evropských projektů. Ty snahy Googlu od počátku začaly vnímat jako aktivitu, která ještě zvýší dominanci anglického jazyka v moderních médiích. Nejnovější zprávou je ohlášení projektu World Digital Library (WDL), který je podporován americkou Library of Congress a (jak jinak) Googlem, který do tohoto projektu investoval 3 miliony USD. Myšlenka vzniku WDL pochází z Kongresové knihovny od Dr. Jamese Billingtona, který tento koncept prezentoval na setkání UNESCO v červnu 2005 ve Washingtonu. Ačkoli je WDL zatím čistě americká záležitost, která by měla vycházet ze dvou jiných digitalizačních projektů ("American Memory Project" a "Global Gateway"), záměrem WDL je překročit americké hranice a stát se jedinečným celosvětovým projektem, který by zamezil duplikacím v digitalizačních snahách a vedl k vytvoření všeobecně podporovaných standardů.

Přenesme se od Světové digitální knihovny do české kotliny, kde se začíná rýsovat slibný projekt České digitální knihovny (CDL), o jehož realizaci usiluje Národní knihovna ČR. Model CDL byl Národní knihovnou prezentován na setkání sekce IT SDRUK počátkem listopadu. Základem CDL by mělo být centrální datové úložiště, předběžný termín realizace pilotního projektu je plánován na červenec 2006. Lze očekávat, že s dalšími detaily týkající se tohoto projektu nás bude NK postupně na odborných akcích a v odborném tisku seznamovat.

Co se týče českých digitalizačních aktivit, je jistě zbytečné blíže popisovat dobře známý projekt Memoria vytvářející virtuální badatelské prostředí pro oblast historických knižních fondů, za který letos Národní knihovna obdržela prestižní cenu UNESCO-Jikji (Paměť světa). Tento projekt byl a je realizován s podporou programu VISK 6 vyhlášeným Ministerstvem kultury a zajišťovaným Národní knihovnou ČR.

Digitalizace knih a zejména časopisů z 19. a 20. století byla ve větší míře zahájena především díky programu VISK 7 - Kramerius. VISK 7 je národní program mikrofilmování a digitálního zpřístupňování dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru. V jeho rámci mohou knihovny žádat o finanční příspěvek na mikrofilmování a digitální zpřístupnění ohrožených časopisů. Tím, jak klesají celkové finance v programu VISK, snižuje se bohužel i podpora poskytnutá v rámci VISK 7. I tak má Národní knihovna ve své digitální knihovně téměř 1,5 milionu stran. Knihovny, které požádají o podporu v programu VISK 7, jsou povinny dodržovat formáty dat definované Národní knihovnou. V současné době existují tři pracoviště, která mohou produkovat data v požadovaném formátu. Produkční workflow je optimalizováno v systému Sirius, v současné době využívaném Národní knihovnou, Knihovnou AV ČR a firmou Elsyst Engineering, která zároveň systém vyvíjí. Pracoviště Elsyst Engineering a Knihovny Akademie věd poskytují své služby zájemcům o digitalizaci. Knihovna AV ČR zprovoznila své pracoviště v průběhu roku 2004. V současné době obsahuje Digitální knihovna AV ČR téměř 300.000 stran. Je provozována, stejně jako digitální knihovna Národní knihovny, v systému Kramerius. Vývoj tohoto systému byl iniciován Národní knihovnou a je vyvíjen jako open source systém. Tento systém je kompatibilní s formátem dat pro VISK 7 a je k dispozici zdarma.

Intenzivní digitalizace se ve většině českých knihoven teprve rozjíždí. Většina zpřístupněných dat je vystavena ve výše zmíněném systému Kramerius. Řada knihoven stojí nyní před rozhodnutím, jaký systém zvolit pro svou vlatní digitální knihovnu. Kromě Krameria se jim nabízí několik dalších řešení. K dispozici je DigiTool od firmy ExLibris nebo řada ve světě používaných open source systémů - Fedora, DSpace, GreenStone, CDSware a další. V České republice není zatím žádný z těchto systémů s časopisy nebo monografiemi uveden do plného provozu. Jako okamžitě dostupné funkční řešení se bez komplikací nabízí systém Kramerius. Národní knihovna prohlásila, že u formátu dat použitých v systémech Manuscriptorium (Memoria) a Kramerius garantuje možnost migrace (za předpokladu striktního dodržování těchto formátů) při přechodu na jiný formát. To je jistě pro zájemce o digitalizaci a provozování digitální knihovny významný fakt z hlediska zachování kompatibility dat. Vzhledem k poměrně širokému spektru používaných standardů není zatím zcela jisté, kterým směrem se bude hlavní proud standardů v oblasti digitálních knihoven ubírat. Jedním ze standardů, který se prosazuje v celosvětovém měřítku, je formát METS, který by měl být implemenován i do systému Kramerius. Kromě toho již systém Kramerius podporuje protokol OAI-PMH, který umožňuje zapojit tento systém do portálů typu JIB - Jednotné informační brány, kterým nabízí ve standardizovaném formátu metadata ke sklízení. Digitalizace se v českých zemích stále více dostává do popředí zájmu a myslím, že lze konstatovat, že je na velmi dobré cestě. (I když by nebylo na škodu větší množství finančních prostředků.) Řešení podporované Národní knihovnou a Akademií věd je vzhledem k téměř 2 milionům zpřístupněných stran ověřenou funkční technologií, která se nabízí jako spolehlivý výchozí bod i pro další zájemce.

Přeji všem pěknou digitalizaci a nabízím sdílení našich zkušeností.