V letošním roce jsem zaznamenal nárůst stránek, při jejichž tvorbě se užívá redakční systém. Vedle redakčního systému vismo, jenž si oblíbili především webmastři obecních a městských úřadů (Aš, Čerčany, Dobrovice, Choceň, Kyjov, Litvínov, Rokycany, Rýmařov a Velké Bílovice), je to i phpRS systém. Tento systém je na rozdíl od systému vismo zdarma a můžete jej šířit i modifikovat. Je založen na PHP skriptovacím jazyce a MySQL databázovém serveru. Jako ostatní redakční systémy umožňuje registrovaným uživatelům vkládat, editovat a mazat články, krátké zprávy a komentáře, třídit je, vytvářet bloky s anketami a nabídkami apod. Podle mého názoru se hodí spíše pro elektronická periodika než pro knihovní stránky. Přesto jej pro knihovní weby už využívá prostějovská, poděbradská a třebechovická knihovna. O stránkách prostějovské knihovny jsme však v Ikaru již psali a stránky třebechovické knihovny jsou obsahově dost chudé, zavítejme tedy dnes do Poděbrad.

Hlavní stránka poděbradské knihovny bohužel není tak barevně vyvážená jako stránka třebechovické knihovny, ale je mnohem bohatší. V horní vodorovné liště najdeme nevýraznou značku domečku, jejíž význam se dozvíme až po najetí ukazovátkem myši. Objeví se text "Přidat stránku k mým oblíbeným", tedy obdobný jako na hlavní stránce klatovské knihovny. Tam si však tuto výzvu přečtu, aniž bych musel myší pohybovat.

Vedle domečku je pak kresba lupy sloužící pro rozšířené vyhledávání. Myslel jsem, že pomocí ní se mi podaří zjistit počet článků na poděbradském webu, ale mýlil jsem se. I když jsem omezil vyhledávání na autora (kromě možnosti "žádné omezení" se mi nabídl Jirka Kubát, Monika Malinová, redaktor, RNDr. Kateřina Dvořáčková a Pavlína Koudelková) a doufal jsem, že počet článků zjistím postupným rešeršováním. Ani tehdy mi žádný článek nevyběhl. Při tomto vyhledávání je zřejmě nutné vyplnit i pole "hledaný text", čímž se však k přehledu všech článků nedostanu. Zkusil jsem tedy vepsat aspoň slovo "seznam" a dostal jsem přehled čtyř článků, v jejichž názvu se toto slovo objevuje. Škoda, že poděbradští knihovníci neumístili podobně jako třebechovičtí knihovníci kalendář, který má barevně zvýrazněné dny, v nichž byl na web přidán článek. Pak by stačilo procházet jednotlivé měsíce a sečítat zvýrazněné dny. Třebechovický web však zatím vystavil jen čtrnáct článků, takže jejich přehled lze získat snadněji. Stačí kliknout na nabídku Žebříček 15 nejčtenějších článků a objeví se všech čtrnáct. Poděbradští knihovníci jsou pilnější, v žebříčku jsou opravdu jen ty nejčtenější a celkový počet článků i jejich obsah zůstává dále utajen. Na stránkách poděbradské knihovny se žebříček skrývá pod těžko popsatelnou ikonkou vedle ikony lupy, na stránkách třebechovické knihovny je v nabídce nazvané Top 15 a na stránkách prostějovské knihovny v nabídce Odkazy pod výrazem Nejčtenější články.

Hlavní stránka poděbradské knihovny myslí i na ty, kteří ji chtějí využívat jako kalendář a potřebují vědět, kdo má v den, kdy na stránku vstupují, svátek. Naštěstí se nemusí nikam myší pohybovat, údaj je stále čitelný podobně jako na hlavní stránce knihovny vsetínské, příbramské či českokamenické.

Po stranách hlavní stránky jsou dva užší sloupečky a širší prostřední pole. V levém sloupečku po vyplnění čísla průkazky a PIN se čtenář dozví, co má půjčeno, a využije všech online služeb, které mu nabízí systém LANius. Může si zjistit, jaké nové dokumenty knihovna získala v poslední době, vyplní-li počet dní, čili využít další možnost katalogu od firmy LANius. Zcela dole si pak může přečíst, jaká je návštěvnost webu celkem, v daném měsíci a v daném dni. Tento údaj je podle mne docela zbytný a spíše bych preferoval údaj o počasí, které do těchto míst vložil prostějovský webmaster.

Prostřední plocha nabízí odkazy na pět článků. Nejsou to ty nejčtenější, ale zřejmě z pohledu správce webu nejdůležitější. Nejsou totiž všechny ani z poslední doby, což naznačuje datum u článků (Mimochodem, na redakčním systému se mi líbí, že se člověk okamžitě dozví, jak čerstvý je příspěvek): jeden březnový, tři lednové a jeden příspěvek z prosince loňského roku. Podle obsahu článku se jedná o seznamy knihoven regionu, seznam zkratek v katalogu, seznam DVD, novinky z hudebního oddělení a informace o absenčním půjčování.

Údaj o otvírací době je hezky uveden větou "Jsme tu pro Vás". Je zajímavé, že tuto milou větu najdeme na hlavní stránce jen několika knihoven. U protivínské knihovny je dokonce souvětí "Navštivte nás, jsme tu pro Vás".

Pravý sloupeček obsahuje nabídky, na které jsem zvyklý z webů jiných knihoven (O knihovně, Zveme Vás, Dokumenty, Knihy pro nevidomé, Regionální funkce, Odkazy na jiné WWW, Návštěvní kniha, Fotogalerie). Jsem ale také zvyklý, že tyto nabídky jsou funkční (poděbradským knihovníkům v době mé návštěvy nefungovala nabídka Regionální funkce) a bohaté na informace. Nabídka Zveme Vás obsahovala jen větu "Těšíme se na setkání s Vámi na nějaké námi pořádané akci", což mohu omluvit letní sezónou. Neměl by však být problém umístit ve Fotogalerii snímky z dřívějších akcí. Z Odkazů na jiné www mne překvapilo, že v podnabídce nazvané "Knih. časopisy" uvádějí odkaz i na Daidalos, i když již několik let se tyto stránky neaktualizují. Podnabídka "Ostatní" je zase příkladem pelmel odkazů: je sem zařazen web přesného času, organizace UNESCO, Světa knihy a Seznamu spolupracovníků STB!

Pro úplnost musím uvést, že z pravého sloupečku je vstup do katalogu knih, AV-médií, článků, regionálních osobností, regionálních událostí a adresáře firem. Odkaz na adresu sloužící ke zjištění počtu záznamů (s výjimkou katalogu knih) je sice skryt, ale ten, kdo zná laniovské katalogy si dokáže poradit. Napíšete-li url http://lanius.knihovna-pdy.cz/lanius/l.dll?info~FI nebo http://lanius.knihovna-pdy.cz/lanius/l.dll?info~AN , zjistíte, že adresář firem má 1384 záznamů a článková báze dokonce 1478 záznamů. Na to, jak malá je poděbradská knihovna a jak pracné je budování takových bází, to není zase tak špatný výsledek.

Z nabídky služeb poděbradské knihovny mne zaujala jen skutečnost, že podobně jako knihovna v Lysé nad Labem a v Opavě mají speciální oddělení sloužící jako videopůjčovna. Možná že by mohli napodobit právě stránky videopůjčovny v Knihovně P. Bezruče v Opavě, kde se najde např. užitečný odkaz na Česko-Slovenskou filmovou databázi.

Pozorný čtenář vycítí z mých řádků, že tentokrát mne stránky navštívené knihovny příliš neoslnily. A svůj názor jsem nezměnil ani poté, kdy jsem se v Návštěvní knize dočetl, že většina návštěvníků, kteří se do ní zapsali, byli úrovní stránek nadšeni. Stránky poděbradské knihovny jsem však vybral proto, abych více upozornil na redakční systém phpRS. Je totiž výhodný pro knihovny, které dosud nemají vlastní stránky a jsou v obcích, kde se už tento systém využívá. Stačí pak bez znalostí problematiky tvorby webů pravidelně psát články o knihovně, o jejích akcích, o nově získaných knihách, o změnách otvírací doby či poplatků a vystavovat je, jako to dělají např. knihovníci ve Všelibicích. Ti už na web obce umístili během krátké doby 14 článků.