V dnešním sloupku se podíváme na stránky bruntálské městské knihovny. Na první pohled se hlavní stránka nezdá být nijak mimořádná. Dokládá jen, že si webmaster libuje v různých odstínech modré barvy a že psaní URL knihovny v záhlaví hlavní stránky černou barvou vede k nečitelnosti.

Stránce vévodí logo knihovny, které by bylo docela pěkné nebýt toho, že do něho byla včleněna kresba budovy knihovny, včetně jejího názvu. Hezké logo má být jednoduché, čehož v tomto případě nebylo bohužel dosaženo. Z tohoto pohledu je lepší logo Městské knihovny v Praze, které bylo zavedeno před rokem.

Docela dobrým nápadem se mi však zdá přivítací formulka. Ve chvíli, kdy píši tento článek, má znění: "Dobrý večer, právě jste se dostali na oficiální webové stránky bruntálské městské knihovny. Ať se Vám u nás líbí!" Úvodní slova se mění podle času na počítači. Když jsem jej změnil na dvanáct minut po půlnoci, četl jsem přání "přejeme hezkou noc", o pět hodin později se objevilo "krásné dobré ráno", pak následovalo "příjemné dopoledne" a "krásné odpoledne".

Po tomto milém přivítání jsem začal studovat jednotlivé nabídky. Je jich celkem jedenáct. Hned první nazvaná "O nás" má podnabídku "Kde nás najdete". V ní je podobně jako na stránkách běchovické knihovny slovně popsána cesta do knihovny. Hezkým nápadem je odkazování na weby institucí, které návštěvník cestou do knihovny míjí. Škoda jen, že městské informační středisko či městské divadlo, které leží na trase do knihovny, dosud nemají své stránky. Mohlo by tam být více odkazů.

Ani na ty, kteří se lépe orientují pomocí mapky než pomocí slov, se nezapomnělo a po kliknutí se otevře výřez mapky části města. Ta však byla zřejmě převzata z nějakého průvodce, protože v ní je očíslováno dvanáct objektů, ale legenda k nim chybí. Navíc budova knihovny je na mapce vyznačena jen malým modrým nápisem, takže se snadno přehlédne. Doporučoval bych proto zvýraznit umístění budovy třeba červenou šipkou, jako to udělali mělničtí knihovníci.

Poměrně bohatou na informace se jeví nabídka Historie, protože se skládá ze tří podnabídek. Ta poslední se sice jmenuje Historické fotografie knihovny, ale vhodnější by bylo pro ni jednotné číslo, protože se pod ní skrývá jediná fotografie!

Náladu jsem si spravil až u nabídky Internet, protože se v ní najde jednak vysvětlení pravopisu slova internet, jednak praktické pokyny pro dospělé i pro děti, jak vyhledávat na internetu. Poučení, zda psát internet s malým či velkým "i", jsem dosud hledal na stránkách jazykové poradny. Po návštěvě stránek bruntálské knihovny vím, že v časopise PC Magazine bylo otištěno ještě srozumitelnější vysvětlení, které zní: "Slovo Internet píšeme s velkým I, protože je jen jeden a jmenuje se tak asi jako planeta Země. Někteří ho však píší s malým i, protože je to všeobecně používaný prostředek asi jako země, po které chodíme." Praktické pokyny pro dospělé převzali bruntálští knihovníci z knihy Miloše Čermáka 100 fíglů a tipů pro Internet, varování pro nejmenší nalezli v materiálu Computer Crime and Intellectual Property Section (CCIPS) of Crimen Division of the U.S. Department of Justice. Divil bych se ale, kdyby je překládali z angličtiny. Spíše je podezřívám, že využili překladu Sylvie Kučerové otištěného na stránkách týdeníku Veřejná správa a mírně jej upravili.

Nejvíce mne zaujala nabídka nazvaná "Řekli o". Dosud jsem ji znal z filmového serveru, kde se však shromažďují názory odborníků na jednotlivé filmy. Bruntálští knihovníci tak nazvali tu část svého webu, kam sesbírali citáty o knihách, četbě, spisovatelích, literatuře a dokonce i o knihovnách. Je to dost ojedinělá nabídka, protože zatím jsem si podobné citáty mohl přečíst v nabídce O knihovně na stránkách českodubské knihovny a na stránkách Diecézní knihovny Biskupství brněnského. Bruntálští knihovníci byli ze všech zdaleka nejpilnější a podařilo se jim najít přes 60 výroků. Že knihy a četba jsou méně běžnou oblastí, v níž vznikají citáty, dokazuje i údajně největší archiv citátů na českém webu, který sice o lásce a milování shromáždil 310 výroků, ale o četbě a knihách jen 45. Pokud by bruntálští knihovníci chtěli mít více citátů, musí si další přeložit do češtiny z webu Mezinárodní federace knihovnických společností a institucí. Začít mohou arabským příslovím, které bych interpretoval asi jako "Ten, kdo půjčuje knihy, je blázen, kdo je však vrací, je ještě větší." Co se však nenajde ani na stránkách IFLA, je text písničky Jaromíra Nohavici Knihovník. Bruntálští knihovníci uvádějí bohužel jen text, takže pokud si chcete písničku zahrát, musíte navštívit slovenský web Akordy…

V souhrnu bych hodnotil stránky bruntálské knihovny jako průměrné. Určitě bych nebyl tak přísný kritik jako jakýsi Milda, který napsal do návštěvní knihy: "Celej web je slepenej dohromady, trochu mi to připomína náměstí v Bruntále - taky pekná sr...ka za hodne peněz.".