V poslední době se v odborné terminologii začaly objevovat termíny, jejichž součástí je anglický výraz "evidence based". Již několik let se čeští knihovníci a informační pracovníci setkávají s pojmem EBM, tedy evidence based medicine, podle jehož vzoru vznikají další pojmy, jako evidence based nursing, evidence based healthcare a pro náš obor nejzajímavější evidence based librarianship (EBL).

Problém je zjevný: jaký je jazykově nejkorektnější a sémanticky nejpřiléhavější překlad, resp. převod výrazu "evidence based" do češtiny? Než přikročíme k přehledu dosavadních pokusů, podívejme se na definici pojmu, resp. základní smysl, který se váže k uvedenému výrazu, a to na příkladu pojmu EBM. "Evidence" v případě EBM představuje všechny "podklady pro klinické rozhodování ... [které] vycházejí z publikovaných i nepublikovaných výsledků lékařského výzkumu. ... EBM tedy přenáší důraz z intuice, nesystematické klinické zkušenosti a autority zkušených klinických lékařů na nezávislé posouzení a aplikaci nejlepších dostupných [???]" [1:75].

Otazníky v závorce nám nahrazují překlad slova "evidence", kterému se ještě chvíli chceme vyhnout. Z uvedené definice je jasné, že výrazem "evidence" se v pojmech jako EBM či EBL rozumí všechny relevantní informace, které jsou dostupné ve formě primárních či sekundárních dokumentů (v případě EBM především klinických studií a dalších obdobných typů dokumentů), statistik, souhrnů, přehledů, popř. i celých informačních či expertních systémů (blíže viz 1:76-77). Tyto relevantní informace mají podpořit proces rozhodování, v lékařství spojený např. s diagnózou, léčbou či prevencí, a učinit jej objektivnější a založený na poznatcích ověřených výzkumem.

Které české slovo bychom tedy měli zvolit, aby adekvátně vystihovalo tento smysl výrazu "evidence" ? A. Jarolímková uvádí [1:75], že nejčastěji užívaným českým ekvivalentem termínu EBM je "medicína založená na důkazech", popř. "medicína založená na svědectvích", nicméně užívají se i další varianty, jako "lékařství založené na faktech" či dokonce "znalostní medicína".

Domníváme se, že ani jeden z uvedených českých ekvivalentů anglického výrazu "evidence" neodpovídá přesně smyslu diskutovaného pojmu. Každý z ekvivalentů také obsahuje určité konotace, které celkový význam pojmu zanášejí mimo jeho původní smysl. Nalézáme v informačních zdrojích "důkazy" pro naše rozhodování? Nikoliv. Jsou snad v dokumentech "svědectví", která nám ukazují správnou cestu? Nikoliv. Obsahují vědecké studie "fakta"? To zajisté, ale v procesu rozhodování používáme i jiná fakta, zjištěná např. osobním průzkumem či pozorováním (např. vyšetření pacienta), a termín "lékařství založené na faktech" by tak znamenal, že dříve např. vyšetření pacienta na faktech založeno nebylo, což není pravda.

Jediným přijatelným slovem pro vyjádření smyslu anglického "evidence" v daném kontextu je podle nás české slovo "doklad". Tedy "medicína založená na dokladech", "knihovnictví založené na dokladech". Nedomníváme se, že by tento názor zvrátil dosavadní, do jisté míry již zaužívaný tvar "založený na důkazech", nicméně může být podnětem ke zvážení patřičných lingvistických a sémantických kontextů v dalších případech anglických termínů, které v originále či různých překladech do české oborové terminologie v posledních letech pronikají velmi intenzivně.

K širším dosahům termínů EBM a EBL je třeba podotknout, že se netýkají celých oborů, ale pouze části jejich praktických aplikací - lékařská i knihovní věda vždy přece vycházela z "dokladů", tedy dokumentů a dalších pramenů. EBM/EBL je vlastně pouze projevem snahy přenášet výsledky výzkumu do praxe efektivněji a důsledněji.