Studium knihovnictví patří na Slezské univerzitě v Opavě ke kmenovým oborům, koncipovaným od počátku existence tohoto vysokoškolského pracoviště. U zrodu zdejšího vzdělávání knihovníků stál nestor českého knihovnictví prof. dr. Jiří Cejpek, CSc., který úspěšně vedl řadu let celý Ústav bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty SU, vytvořil pracovní kolektiv oddělení knihovnictví a položil základy k dalšímu rozvíjení kvalitního knihovnického vzdělávání na této vysoké škole v souladu se současnými potřebami knihoven.

Oddělení knihovnictví ve spolupráci s dalšími pracovníky univerzity (dnes probíhá výuka na SU na základě kreditního systému) vychovalo několik stovek odborných pracovníků knihoven formou studia bakalářského i kombinovaného.

Aplikace informačních a komunikačních technologií v knihovnické praxi v posledních desetiletích přináší stále větší nároky na odborné znalosti a počítačovou gramotnost pracovníků knihoven i uživatelů. Počítače se staly nezbytnou pomůckou k evidenci knih, čtenářů i v procesu zpracování knihovních fondů a realizaci výpůjček. Z tohoto důvodu se vyčlenilo z původního oddělení knihovnictví nové pracoviště, které se utváří na Ústavu informatiky, připravuje koncepci magisterského studia zaměřeného na užší propojení informatiky a informační vědy pro potřeby knihoven.

Smyslem každodenní knihovnické praxe veřejných knihoven ale zůstává především práce s uživatelem, rozvíjení kulturnosti v současné společnosti, výchova mladé generace prostřednictvím knižní kultury. Z tohoto hlediska je nezbytné, aby pracovníci knihoven získávali ve vzdělávacím procesu solidní znalosti z oblasti společenskovědní i humanitní, oboru české a světové literatury, psychologie, etiky a estetiky, světových jazyků, filozofie, psychologie a dalších společenských věd. Vysoká škola proto musí i nadále vychovávat knihovníky odborně zdatné, lidsky vyzrálé a společensky adaptabilní. V souladu s kulturní politikou státu a Kodexem etiky českých knihovníků pomáhat rozvíjet a obohacovat život jedince i celé společnosti.

Podle současných evropských a světových trendů knihovnictví se mají stát knihovny budoucnosti pružnými kulturními a společenskými středisky, poskytujícími uživatelům nejen služby knihovnické, ale i další poradní servis nezbytný ke každodennímu v životu v daných regionech.

O současné akreditované studium knihovnictví na Ústavu bohemistiky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity je ve veřejnosti stále mimořádný zájem, především proto, že umožňuje zvyšování kvalifikace také knihovníkům z praxe. Formy celoživotního vzdělávání se rozvíjejí i v jiných podobách, např. v rámci Univerzity III. věku na Filozoficko-přírodovědecké fakultě SU garantuje oddělení knihovnictví ÚBK celý příští semestr této výuky.

V uplynulém roce se také podařilo oddělení knihovnictví ÚBK zintenzivnit spolupráci se Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR nejen vzájemnou účastí na konferencích a prezentací ve sbornících, ale také soustavným kontaktem formou Klubu knihovníků na půdě Slezské univerzity v Opavě, který obohacuje činnost veřejných knihoven konkrétní spoluprací na jejich kulturních a vzdělávacích akcích a současně pomáhá zkvalitňovat práci vysokoškolských pedagogů užším sepětím s knihovnickou praxí. Konkrétním výsledkem této činnosti je dnes dohoda o vzájemné spolupráci, kterou uzavřela FPF SU v Opavě s Knihovnou Petra Bezruče v Opavě. V rámci této dohody se tato knihovna nejen stala cvičným pracovištěm oddělení knihovnictví, ale současně místem vzájemné intenzivní spolupráce.

Absolventi bakalářského studia knihovnictví na Slezské Univerzitě nacházejí v současnosti uplatnění ve veřejných i vědeckých knihovnách, někteří pokračují v magisterském studiu na Univerzitě Karlově a Masarykově univerzitě v Brně.