Setkání redakcí knihovnických časopisů se uskutečnilo 12. října letošního roku jako součást rozsáhlého doprovodného programu 2. prodejního knižního veletrhu Svět knihy Brno 2004. Akce byla zorganizována Sdružením knihoven ČR ve spolupráci se Středočeskou vědeckou knihovnou v Kladně.

V rámci setkání byly prezentovány dva příspěvky. První z nich byl zaměřen na současné české tištěné knihovnické časopisy. Připravila jej PhDr. Květa Cempírková, v zastoupení jej pak přednesla PhDr. Jiřina Bínová. Autorem druhého příspěvku, v němž byly představeny a zhodnoceny současné české elektronické knihovnické časopisy, se stal PhDr. Ivo Brožek (místo původně ohlášeného Ing. Aleše Brožka).

České tištěné knihovnické časopisy

K. Cempírková se podrobně zabývala následujícími tituly knihovnických tištěných periodik: Bulletin Plus, Čtenář, Duha, KROK, Národní knihovna a U nás. U těchto titulů porovnala jejich periodicitu, účel periodika, počet výtisků a jednotlivé rubriky. Vycházela přitom z čísel vydaných v roce 2004. Ne ve všech případech však bylo možno uvedené údaje z časopisu zjistit. Pokusila se také nalézt odpověď na otázku, zda je knihovnická veřejnost prostřednictvím těchto časopisů dostatečně informována o svém oboru a o dalších souvislostech.

Bulletin Plus je vydáván Národní knihovnou ČR (NK ČR), nemá pravidlené rubriky a jsou v něm zveřejňovány především příspěvky vztahující se přímo k NK ČR a ke Klementinu. Čtenáři tohoto periodika jsou též informováni o ostatních publikacích vydávaných NK ČR.

Vydavatelem časopisu Čtenář, který má ještě podnázev Měsíčník pro knihovny, je Středočeská vědecká knihovna v Kladně. Časopis Čtenář má dlouholetou tradici, koneckonců letošní ročník je již padesátý šestý v pořadí. V rámci prvních deseti čísel časopisu vydaných v roce 2004 se více než pětkrát objevily tyto rubriky: Úvodník, Ze světa, Novinky z fondu studovny knihovnické literatury Národní knihovny, Knihovny v tisku, Sylva Šimsová odpovídá z Anglie, Česká hudba 2004, Z knihoven, Ze zahraničí a Když se řekne knihovna.

Časopis Duha s podnázvem Informace o knihách a knihovnách z Moravy je vydáván Moravskou zemskou knihovnou čtyřikrát ročně v počtu pěti set výtisků. Je vydáván pro potřebu knihoven, knižního obchodu, nakladatelství a literárních pracovišť. V letošním roce se v tomto periodiku o čtenářskou přízeň ucházely rubriky Studie a články, Bude vás zajímat, že..., Literární medailonek, Moravští autoři připravují, Konference, akce, Recenze, Z činnosti organizací a Fejeton. Po obsahové stránce tento moravský časopis mnohdy překračuje hranice regionu, je tedy přínosný i pro knihovníky z dalších oblastí ČR.

KROK (neboli Knihovnická revue Olomouckého kraje) je vydáván Vědeckou knihovnou v Olomouci čtyřikrát ročně. K dispozici je i v elektronické verzi. Dříve vycházel pod názvem Knižní obzor. V názvech rubrik je vždy uváděn v patřičně vyskloňovaném tvaru název periodika (Rozhovor KROKU, Knihovnictví drží KROK, KROK v literatuře, KROK zpět, KROK do světa, KROKfórum, KROK informuje, Dvě neKROKOvané rubriky).

Časopis Národní knihovna s podnázvem Knihovnická revue je vydáván čtyřikrát ročně NK ČR. Na vnitřních stranách obálky obsahuje resumé v češtině a v angličtině a rovněž klíčová slova k vyhledávání článků nezahrnutých ve stálých rubrikách. Stálými rubrikami časopisu Národní knihovna jsou Informace, recenze a Novinky zahraniční knihovnické literatury. Navzdory svému názvu se toto periodikum netýká pouze NK ČR. Přináší kvalifikované názory a náměty z našeho oboru i oborů příbuzných z pohledu teorie i praxe.

U nás, tedy Knihovnicko-informační zpravodaj Královéhradeckého kraje, je vydáván Studijní a vědeckou knihovnou v Hradci Králové. V letošním již čtrnáctém ročníku zpravodaje je každé čísel zaměřeno na konkrétní téma. Zajímavostí je rubrika Kdo je kdo, v níž jsou postupně představováni členové redakce včetně fotografií. Tento způsob prezentace jistě přispívá ke zlepšení kontaktu mezi čtenáři a redakční radou. Dalšími pravidelnými rubrikami v letošním ročníku jsou Na slovíčko, Šumné knihovny, Naše téma, Z knihovnických organizací, ECCE homo, Stalo se, Naše já a Tipy a náměty.

Ze studia letošních ročníků uvedených knihovnických časopisů vyplývá, že regionální časopisy obvykle vycházejí s čtvrtletní periodicitou, celostátní časopis Čtenář by podle K. Cempírkové rozhodně měl být zachován jako měsíčník (v případě vydávání s delší periodicitou by se přikláněla ke kombinaci tištěné a elektronické verze časopisu). Pouze časopis Duha uvádí počet výtisků a účel časopisu, u ostatních periodik je účel patrný z podnázvu. Problematika dostatečného informování odborné veřejnosti o oboru a jeho souvislostech prostřednictvím těchto časopisů je komplikována tím, že každý čtenář čte dané periodikum s jiným očekáváním. K. Cempírková vyzdvihla zejména ten fakt, že zvláště v regionálních periodikách je dáván prostor také názorům čtenářů a uživatelů knihoven.

České elektronické knihovnické časopisy

Příspěvek I. Brožka shrnující a hodnotící situaci v oblasti českých elektronických knihovnických časopisů bude publikován samostatně v lednovém čísle Ikara, proto zde není podrobně rozebírán. Pouze stručně poznamenejme, že Ikaros byl v rámci srovnání hodnocen velmi pozitivně.

Diskuse

V rámci diskuse byl mj. krátce představen časopis Lékařská knihovna, který do roku 1996 vycházel pod názvem Zpravodaj Národní lékařské knihovny. V. Richter upřesnil přibližný náklad tištěné verze Bulletinu SKIP (cca 1600 výtisků), H. Jirkalová pak zaměření časopisu Čtenář (je určen zejména pro menší knihovny).

Podle H. Jirkalové lze též konstatovat, že české knihovnické časopisy tvoří určitý systém v tom smyslu, že mají mezi sebou rozdělené pole působnosti. J. Kubíček zmínil rovněž některé již zaniklé časopisy, které v dnešní době nejsou uspokojivě nahrazeny novými tituly.

Poděkování

Závěrem bych ráda poděkovala K. Cempírkové a I. Brožkovi za laskavé poskytnutí podkladů, které byly využity jednak při psaní této zprávy, jednak pro studijní účely. Ze setkání je též k dispozici obrazová dokumentace (autorkou fotografií je Linda Skolková).