Založení PFBN

Poznaňská nadace vědeckých knihoven (Poznańska Fundacja Bibliotek Naukowych – PFBN) byla založena 12 vědeckými institucemi sídlícími v Poznani. Nadace byla registrována 6. května 1996 a její cíl byl definován jako: "Organizování a řízení systému automatických knihovních postupů, který zahrnuje velké vědecké knihovny v Poznani; umožnění optimálního využití knihovních zdrojů na základě zpracování elektronických dat."

Statutárními orgány nadace jsou:

• Shromáždění zakladatelů – sestává z reprezentantů univerzit (zpravidla rektorů) a zástupců dalších členů PFBN, tj. knihoven – shromáždění je orgánem, který přijímá rozhodnutí a dohlíží na aktivity nadace
• Rada nadace – je orgán s právem iniciovat a možností kontrolovat ve vztahu k Výboru nadace
• Výbor nadace – řídí nadaci a reprezentuje ji navenek

V současné době mezi hlavní úkoly nadace PFBN patří:

• Výběr a nákup softwaru a hardwaru a jeho instalace v jednotlivých knihovnách
• Implementace integrovaného knihovního systému v jednotlivých knihovnách
• Školení knihovníků ke katalogizaci ve formátu USMARC
• Školení knihovníků k práci v integrovaném knihovním systému
• Školení systémových knihovníků a administrátorů hlavních webových serverů
• Poskytování školicích materiálů knihovníkům
• Podpora spolupráce mezi knihovnami v Poznani, stejně jako mezi knihovnami v konsorciu
• Soustavné udržování serverů v poznaňské síti knihoven
• Řešení technických a organizačních problémů spojených s vybavováním knihoven výpočetní technikou

V lednu 1997 začala implementace integrovaného knihovního systému v 11 hlavních knihovnách, které byly zakladateli PFBN, tj. byl nakoupen a dodán hardware a software. Současně probíhala školení knihovníků z těchto knihoven. Integrovaný knihovní systém Horizont byl nakoupen pro knihovny patřící do poznaňské sítě knihoven.

Rozšíření aktivit – spolupráce s knihovnami mimo Poznaň

V souvislosti se zavedením knihovnímu systému Horizont vyvstala přirozená potřeba spolupráce s dalšími knihovnami, které tento systém používají. V listopadu 1997 podepsala PFBN smlouvu o spolupráci s ostatními polskými knihovnami používajícími systém Horizont. Smlouva nesla název Knihovna s Horizontem (Biblioteka z Horyzontem) a podepsalo ji 25 knihoven. Mezi cíle zmíněné ve smlouvě patří: vzájemná podpora v automatizaci knihoven, spolupráce na zakázkách dodavatelům počítačových systémů, sdílená katalogizace, spolupráce s dalšími skupinami knihoven (např. konsorcium uživatelů VTLS), koordinace retrospektivní konverze, koordinace projektů elektronických knihoven, spolupráce při získávání finančních prostředků na společné záměry.

V průběhu let se může stát, že ne všechny nynější plány budou realizovány. Některé například proto, že projekty byly předčasné a knihovny by příliš finančně zatížily v souvislosti s implementací takového systému, jiné projekty proto, že byly zahrnuty do širších iniciativ. Mezi první mohou patřit elektronické knihovny, mezi druhé centrální katalog. Stojí za zmínku, že distribuovaný katalog KaRo, vytvořený na základě iniciativy Knihovna s Horizontem, byl včleněn do polského souborného katalogu NUKAT, takže nebylo potřeba vytvářet vlastní centrální katalog. Širší iniciativy spojené s využíváním systému Horizont potřebují nepochybně čas na testování a ověření možností. V současné době spolupracuje v rámci Knihovny s Horizontem 52 knihoven.

Rozšíření aktivit – přístup do digitálních zdrojů

Další etapou rozšíření aktivit konsorcia byla koordinace projektu eIFL Direct v Polsku. Projekt začal na podzim 1999, kdy Open Society Institute (OSI) v Budapešti a EBSCO Publishing podepsaly smlouvu, jejímž cílem bylo založit nadnárodní konsorcium poskytující členům přístup k odborným informacím v elektronické podobě.

PFBN a Univerzitní knihovna v Poznani podepsaly smlouvu s OSI 15. května 2000. Podle smlouvy bylo úkolem koordinátorů informovat potenciální členy konsorcia o jeho vzniku a představit podmínky členství, získávání sponzorů a prezentovat periodické zprávy o práci OSI. Brzy nato byla podepsána třístranná dohoda mezi Univerzitní knihovnou v Poznani, Poznaňským superpočítačovým a síťovým centrem (Poznańske Centrum Superkomputerowo-Sieciowym = PCSS) a PFBN. Týkala se vytvoření knihovního konsorcia, které by zajišťovalo přístup k časopisům v elektronické verzi v rámci projektu eIFL Direct. Zapojení PCSS bylo nezbytné vzhledem k požadavkům Státní komise pro vědecký výzkum (Komitet badań naukowych = KBN) na financování projektu.

Podle smlouvy se nadace zavázala vytvořit konsorcium, reprezentovat ho navenek, rozdělovat výši plateb mezi jednotlivé účastníky, shromažďovat platby od jednotlivých knihoven v celkové výši 50 % ceny licence a převést je na konto nadace DDf. Univerzitní knihovna zajišťovala konsorcium po logistické stránce, včetně distribuce databází na CD-ROM. Úkolem PCSS bylo zajistit od KBN financování 50 % ceny licence a odpovídat za instalaci, aktualizaci a udržování místní kopie databáze a také spuštění a udržování programů umožňujících přístup do databází v projektu eIFL Direct.

Projekt eIFL Direct není jediným počinem PFBN, který se týká zpřístupnění bibliografických a plnotextových zdrojů. V roce 2001 bylo ve spolupráci s Hlavní knihovnou Poznaňské lékařské akademie vytvořeno konsorcium knihoven se zaměřením na lékařství a biologii, které měly zájem o přístup do dvojjazyčné verze předmětového hesláře MeSH. Nyní se připravují nabídky dalších vydavatelů polským knihovnám (Nature, SourceOECD).

Rozšíření aktivit – nákup vybavení a služeb

Během několika let své činnosti vyhlásila PFBN výběrová řízení na nákup různých produktů pro své členské knihovny, a to jak ze své vlastní iniciativy, tak také na základě konkrétních požadavků knihoven. Mnoho let nakupovaly knihovny společně prostřednictvím konsorcia čtenářské legitimace. To nejen snižuje cenu za jednu kartu, ale také standardizuje jejich použití a umožňuje zavádění procedur usnadňujících některé činnosti, které byly dosud pro čtenáře i pro knihovníky obtížné.

Názorným příkladem může být výběrové řízení na dodání 100 pracovních stanic. Tato forma kooperace umožňuje knihovnám, především těm malým, nakupovat za ceny, které by jim jako jednotlivým subjektům nemohly být nabídnuty. Ulehčuje knihovnám od složité administrativy a právních jednání a také dlouhotrvajících vyjednávání. V mnoha případech také významně zkracuje čekací lhůty na produkty či služby.

Rozšíření aktivit – Velkopolská digitální knihovna

PFBN monitoruje a koordinuje práci na projektu Velkopolské digitální knihovny (Wielkopolska Biblioteka Cyfrowa = WBC). Tento projekt opět realizuje Poznaňské superpočítačové a síťové centrum (PSSC), vědecké knihovny a vydavatelské domy z Poznaně. Znalosti a zkušenosti všech partnerů jsou zárukou toho, že projekt WBC bude úspěšný.

Předpokládá se, že WBS bude sestávat z:

• Didaktické knihovny – určené především pro studenty (v první fázi obsahující cca 2000 učebnic, ale také monografií a časopisů)
• Knihovny kulturního dědictví – obsahující nejhodnotnější díla polské literatury uchovávaná v poznaňských knihovnách (v první fázi 10 000 prací jako jsou rukopisy, staré tisky, dopisy, mapy atd.)
• Regionální knihovny – obsahující literaturu spojenou s Poznaní a Velkopolskem (v první fázi cca 6000 jednotek)

Důvodem pro zapojení dalších subjektů do projektu WBC byly omezené možnosti nadace, a to zejména při nákupu specializovaného technického vybavení, nákupu licencí či při řešení autorskoprávních otázek publikování v rámci projektu. Bez přispění sponzorů, renomovaných a bohatých společností, by byl tento projekt realizován mnohem pomaleji a v omezené míře. Proto se nadace snaží získávat další jak finanční tak materiální zdroje pro potřeby WBC.

Směry vývoje – jak dál?

Od přelomu 80. a 90. let 20. století se nejen významně navyšuje počet studentů, ale také dochází k neustálým změnám v informačních technologiích. V souvislosti s nízkými finančními prostředky, které jsou v Polsku na vědu poskytovány, se zdál všeobecný přístup k informacím v nedohlednu.

Vzhledem k tomu, že se sdružují vydavatelé a dodavatelé informačních zdrojů, je spolupráce jejich zákazníků také nezbytná. Jednotlivé, samostatné knihovny mají poměrně omezené možnosti nakupovat a šířit informace. Jsou často jen slabým partnerem ve vyjednávání s dodavateli informačních zdrojů, aby si mohly diktovat ceny. Pouze konsorcium knihoven jako organizace založená na formální dohodě představuje významnou vyjednávací sílu a může tak snížit cenu elektronických zdrojů na celosvětovém trhu. Je to potvrzeno zkušenostmi řady amerických a západoevropských konsorcií, které fungují desítky let. Zmíněný mezinárodní projekt eIFL Direct se může transformovat v mezinárodní konsorcium, jehož členy budou národní konsorcia, nikoli jednotlivé knihovny.

Pokud beru v úvahu výše zmíněné, myslím si, že je nezbytné vytvořit konsorcium, které by naplňovalo různé informační potřeby všech uživatelů na základě spolupráce knihoven a sdílení informací. Bude vytvářet a dodávat moderní a efektivní programy a informační služby. Bude odpovědí na výzvy vycházející ze vzniku informační společnosti v Polsku. Vznik takového konsorcia bude prostředkem pro zajištění optimálních podmínek pro aktivity PFBN, což bude jedním z nejdůležitějších úkolů nadace v nejbližší budoucnosti.

Výše zmíněné aktivity PFBN ukazují, že jejich náplň a rozsah se mění. Nadace se rozvíjí od konsorcia orientovaného na zavedení knihovního systému na určitém teritoriu ke konsorciu kombinujícímu všechny výše popsané kategorie. PFBN bude pravděpodobně pokračovat ve svých činnostech, nyní bude hlavní zájem směřovat na elektronické informační zdroje, jak naznačují analýzy předchozích činností a celosvětové trendy.

Přeložila Petra Šťastná

Text v původním znění (PDF)