Když byl v září 1991 v bibliografickém oddělení Ústavu pro českou literaturu AV ČR (ÚČL) uložen první záznam do databáze v počítači, neměl asi nikdo z tehdejšího týmu bibliografů úplně přesnou představu, kam výměna tradičních nástrojů (lístkových kartoték nebo tištěných ročenek) za programové prostředí CDS/ISIS povede. Jasné byly však dvě věci: automatizované zpracování záznamů by mělo převzít všechny pozitivní rysy, které z české literární bibliografie dělaly už v éře lístků a ročenek jedinečný informační zdroj, a databáze by měla bibliografii zpřístupnit širší vrstvě uživatelů, než tomu bylo doposud.

Bibliografie má v ÚČL skutečně dlouhou tradici. Rozsáhlou excerpcí periodik, které vycházely v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v češtině i němčině od konce 18. století do roku 1945, vznikl soubor cca 2 milionů lístků, tzv. retrospektivní bibliografie. Na její tvorbě se od poloviny minulého století podílely desítky stálých i externích bibliografů. Na ni navazuje bibliografie současná, která byla od roku 1961 do roku 1980 publikována v ročenkách Česká literární věda - Bohemistika. A právě když v roce 1991 dosáhlo vydávání ročenek již desetiletého skluzu, byl i to jeden z impulsů k převedení české literární bibliografie do databáze.

V září 2004, tedy třináct let po uložení onoho prvního elektronického záznamu, tvoří databázi české literární bibliografie několik souborů, které obsahují celkem 330 000 záznamů. Aktuálně přibývají do databáze záznamy z excerpce nově vydávaných periodických i neperiodických titulů, tak jak docházejí do knihovny ÚČL nebo jak naopak bibliografové docházejí za nimi do jiných odborných nebo veřejných knihoven. Zpětně byla uložena excerpta z období 1981 až 1990 a postupně jsou převáděny také záznamy z tištěných ročenek. Rozsahem největší je soubor, který obsahuje záznamy z období 1965 až 1980 a od roku 1997 do současnosti. Samostatně je zatím vyčleněn soubor se záznamy z období 1981 až 1996, jenž jako vývojově nejstarší má poněkud odlišnou strukturu záznamu. Z retrospektivní bibliografie byla dosud do databáze převedena jen část předmětové kartotéky v rozsahu asi 95 000 záznamů. Ve formě databáze je také uložena bibliografie literatury v exilu, zpracovaná Františkem Knoppem a vydaná knižně pod titulem Česká literatura v exilu 1948-1989 (Praha : Makropulos, 1996).

Co tedy přebírá databáze české literární bibliografie z tradičních postupů, co je pro ni typické? Především je to tematické zaměření a šíře excerpční základny. Bibliografie nezachycuje vlastní literaturu (beletrii), ale ohlas české literatury ("literaturu o literatuře") a literárněvědné práce publikované v časopisech, denících, sbornících nebo monografiích. Bibliografické záznamy jsou trojího typu:

1. záznamy článků ze seriálů (studií, esejů, recenzí, glos, polemik, úvah, rozhovorů, zpráv, medailonů, nekrologů atd.)
2. záznamy předmluv, doslovů, edičních poznámek apod. z knih beletrie
3. záznamy literárněvědných monografií a sborníků, zpravidla podrobně zpracované podle kapitol nebo jednotlivých statí

Záznamy druhého a třetího typu jsou v databázi české literární bibliografie tím nejcennějším a pravděpodobně se v jiném informačním zdroji než právě v této bibliografii nenajdou. Uživatel ocení odborně zpracované anotace, které jsou součástí záznamu a rozšiřují údaje ze základního popisu. Součástí bibliografie je rovněž přehled excerpovaných seriálů. Aktuálně je excerpováno kolem 350 periodických titulů.

A jak se podařil záměr zpřístupnit českou literární bibliografii širšímu okruhu uživatelů? V první etapě byly databáze přístupné na několika počítačích na bibliografickém pracovišti ÚČL a bibliografové působili současně jako rešeršéři, kteří připravovali výstupy podle požadavků uživatelů, ať již z řad pracovníků ústavu nebo veřejnosti. Později byl přístup k bibliografickým záznamům rozšířen na ústavní síť a externí uživatel mohl využít některé z pracovních stanic Střediska literárněvědných informací. Od letošního roku se podařilo otevřít databáze skutečně naplno a uživatelé k nim mají volný přístup po internetu. Spolu s katalogem knihovny, Českou elektronickou knihovnou a Thesaurem českých meter jsou dostupné pod volbou Katalogy a databáze z webové stránky ústavu.

Podívejme se krátce na databázi Bibliografie od roku 1965. Vyhledávací aparát umožňuje prohledávat databázi jako celek bez ohledu na její fyzické rozdělení a odlišnosti ve struktuře záznamu, anebo naopak jen její určitou část: období 1968-80, 1981-96, od 1997 do současnosti. Obdobně je možné upřesnit žánr vyhledávané práce a tím i do jisté míry typ očekávaných záznamů: studie (1. typ), doslov (2. typ), monografie (3. typ) apod. Vlastní vyhledávání je poměrně jednoduché. K dispozici jsou čtyři pole: autor, název, předmět a zdroj. Jako další upřesnění dotazu je možné zadat rok vydání zdrojového dokumentu. Zadáme-li do pole předmět například jméno spisovatele Bohumila Hrabala a nepoužijeme-li žádný z upřesňujících limitů, přesvědčíme se o rozsáhlosti a různorodosti databáze. Při prohlížení vyhledaných záznamů zjistíme, že pole použité při vyhledávání sdružuje údaje z celé řady polí obsažených v záznamu. Struktura záznamů jednotlivých databází je uvedena v připojené nápovědě. Nápověda obsahuje také informace o tom, jak používat pokročilé vyhledávání včetně přehledu symbolů dotazovacího jazyka, jenž prozrazuje ještě původní programové prostředí CDS/ISIS.

V bibliografické databázi samozřejmě nejsou plné texty článků, ale pouze odkazy na ně. Někteří uživatelé bývají zklamáni, ale pro samotný článek z periodika, sborník nebo monografii musejí ještě přijít do knihovny. Nutno říci, že v knihovně ÚČL většinu zásadních dokumentů najdou. Po zpřístupnění databází na internetu však již nemusí žádat o pomoc rešeršéra - bibliografa. Zpracovatelům databází tak ubyla jedna povinnost, ale zároveň ztrácejí užitečný kontakt s uživatelem, ať už jím je badatel nebo běžný zájemce o českou literaturu.